č. j. 15 A 72/2023‑ 22   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jan Schneeweise v právní věci   žalobkyně: T. S. narozená XXX bytem XXX proti   žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy   se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1   o žalobě ze dne 14.4.2023 na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1076639/2021/Kor   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobou ze dne 14. 4. 2023 podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1076639/2021/Kor. V žalobě uvedla, že jí byl dne 10. 3. 2022 doručen příkaz o uložení pokuty vydaný žalovaným dne 22. 2. 2022 pod č. j. MHMP 328345/2022/Kor, sp. zn. S-MHMP 1076639/2021/Kor (dále též jen „příkaz“). Příkaz byl žalobkyni doručován poštovní zásilkou s podacím číslem X. První pokus o doručení proběhl dne 25. 2. 2022, ale k uložení zásilky na poště došlo až dne 28. 2. 2022. Žalobkyně v této souvislosti poukázala na to, že na originálu obálky je uvedeno datum oznámení (nikoliv uložení) 25. 2. 2022 a konec desetidenní odběrní lhůty dne 10. 3. 2022. Ve výzvě k vyzvednutí zásilky pak byla proškrtnuta kolonka „Vyzvednout si ji můžete dnes“ (míněno zásilku) a bylo uvedeno pouze „V dalších dnech“, nejpozději však do 10. 3. 2022. Stejně tak výpis ze sledování zásilky (Pošta online – Sledování zásilek) podle žalobkyně prokazuje, že k prvnímu pokusu o doručení zásilky došlo dne 25. 2. 2022, nicméně k jejímu uložení na poště došlo až dne 28. 2. 2022. Z ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu plyne, že písemnost se považuje za doručenou posledním dnem desetidenní lhůty, která počíná běžet od okamžiku, kdy je zásilka připravena k vyzvednutí, nikoliv okamžikem prvního pokusu o doručení zásilky.   2. Žalobkyně dále uvedla, že proti příkazu podala dne 18. 3. 2022 včasný a přípustný odpor. Ačkoliv od podání odporu uběhlo více než 60 dnů, žalovaný v dané věci v rozporu s § 71 správního řádu dosud nerozhodl. Dne 10. 3. 2023 podala u Ministerstva dopravy žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, na kterou ale Ministerstvo dopravy nereagovalo. Vzhledem k tomu, že vyčerpala všechny zákonné prostředky k ochraně proti nečinnosti žalovaného, nezbylo jí než podat žalobu proti nečinnosti. Navrhla, aby soud rozsudkem uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. S-MHMP 1076639/2021/Kor nejpozději do 7 dnů od nabytí právní moci rozsudku a současně povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. 3. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Ve vyjádření k žalobě s odkazem na obsah správního spisu konstatoval, že dne 22. 2. 2022 vydal příkaz, kterým byla žalobkyně uznána vinou ze spáchání přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť jako provozovatelka motorového vozidla v rozporu s § 10 téhož zákona nezajistila, aby dne 12. 7. 2021 v 13:06 hod v Praze 4 na Jižní spojce při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla silničního provozu. Za tento přestupek byla žalobkyni příkazem uložena pokuta ve výši 2.500 Kč. Z doručenky vyplývá, že příkaz byl žalobkyni doručován prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 25. 2. 2022, kdy žalobkyně nebyla v místě bydliště zastižena, a proto jí byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky spolu s poučením. Žalobkyně si však uloženou zásilku v desetidenní lhůtě nevyzvedla, tudíž dne 7. 3. 2022 nastala tzv. fikce doručení a dne 11. 3. 2022 byla zásilka vhozena do její schránky. Dne 18. 3. 2022 byl na elektronickou podatelnu žalovaného doručen odpor podaný žalobkyní bez zaručeného elektronického podpisu, jenž byl následně doplněn prostřednictvím podání, které žalobkyně podala k poštovní přepravě dne 24. 3. 2022. Vzhledem k tomu, že příkaz nabyl právní moci dne 16. 6. 2022, byl odpor žalobkyní podán opožděně. Žalobkyně o tom byla informována písemností ze dne 30. 3. 2022, č. j. MHMP 553847/2022. Žalovaný dodal, že usnesením Ministerstva dopravy ze dne 4. 4. 2023 č. j. MD‑10766/2023-160/4 nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného (poznámka soudu: Ministerstvo dopravy v právě zmíněném usnesení vyšlo z toho, že odpor byl žalobkyní podán opožděně, a žalovaný proto nemůže být v dané věci nečinný). 4. Žalovaný zdůraznil, že zásilka obsahující příkaz byla pro žalobkyni připravena k vyzvednutí ode dne 25. 2. 2022, jak je uvedeno na doručence. Jak plyne z § 24 odst. 1 správního řádu, jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Desátý dne ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí, připadl na den 7. 3. 2022. Od tohoto dne doručení příkazu počala běžet osmidenní zákonem stanovená lhůta pro podání odporu. Argumentace žalobkyně, že lhůta započala běžet až dne 10. 3. 2022, je podle žalovaného irelevantní a nemá oporu ve spise. Počátek lhůty se neváže na den, kdy se adresát dozví, že je zásilka na poště uložena, ale na den, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Tento den, tedy 25. 2. 2022, je vyznačen jak na doručence, tak na výzvě. Poslední den, kdy bylo možno podat proti příkazu odpor, připadl na 15. 3. 2022. Následujícího dne (16. 3. 2022) nabyl příkaz právní moci. Písemnost, která obsahovala odpor proti příkazu, byla na elektronickou podatelnu žalovaného doručena bez zaručeného elektronického podpisu dne 18. 3. 2022 a doplněna byla až dne 24. 3. 2022, kdy bylo doplnění odporu předáno provozovateli poštovních služeb k přepravě. Dle názoru žalovaného žalobkyně nejenže podala opožděný odpor, ale jeho doplnění navíc nebylo podáno v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu, a tudíž odpor podaný dne 18. 3. 2022 nelze vůbec akceptovat jako podání ve smyslu § 37 správního řádu (za takové podání lze akceptovat až písemný odpor podaný dne 24. 3. 2022). Z toho vyplývá, že oba odpory žalobkyně (první jako by podán nebyl, neboť nesplňoval náležitosti podání dle § 37 správního řádu) byly podány opožděně. 5. Žalovaný v závěru svého vyjádření k žalobě poznamenal, že žalobkyně podala nečinnostní žalobu po roce, kdy již uběhla lhůta k případnému dožádání se České pošty na další informace týkající se okolností doručení předmětné písemnosti. V tomto žalovaný vidí záměr, který již zachytil i v jiných řízeních o nečinnostní žalobě, a jednání žalobkyně proto považuje za účelové a nesoucí znaky zneužití práva. 6. Při rozhodování o žalobě soud vycházel z této právní úpravy: 7. Podle § 23 odst. 1 správního řádu nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. 8. Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. 9. Podle § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu. 10. Podle § 150 odst. 3 správního řádu proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 11. Podle § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 12. Podle § 81 odst. 1 s.ř.s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. 13. Podle § 81 odst. 2 s.ř.s. je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. 14. Podle § 81 odst. 3 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. 15. Jádrem sporu mezi stranami je okamžik doručení příkazu žalobkyni. Zatímco žalobkyně argumentuje tím, že desetidenní lhůtu, po jejímž uplynutí nastala fikce doručení příkazu upravená v § 24 odst. 1 správního řádu, je nutno počítat ode dne 28. 2. 2022, kdy podle ní byla zásilka obsahující příkaz uložena na poště, žalovaný vychází z údajů na doručence založené ve správním spise a z data 25. 2. 2022, kdy byla podle doručenky zásilka připravena k vyzvednutí. 16. Soud dává za pravdu žalovanému, že při posouzení okamžiku doručení je nutno vycházet z údajů na doručence vztahující se k příkazu, která je součástí správního spisu. Doručenka má povahu veřejné listiny, která se od listin soukromých liší svou důkazní silou; potvrzuje totiž, není-li dokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno. Z doručenky vztahující se k příkazu vyplývá, že dne 25. 2. 2022 byl adresát (tj. žalobkyně) vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení; zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 25. 2. 2022; vložena do schránky byla dne 11. 3. 2022. K tomu je třeba dodat, že doručenka obsahuje i další nezbytné náležitosti, jako je jméno a příjmení pracovníka pošty, jeho podpis a otisk razítka. Z výše zmíněných údajů obsažených na doručence je z pohledu § 24 odst. 1 správního řádu významný právě údaj o dni, kdy byla na poště uložená písemnost připravena k vyzvednutí. Tímto dnem byl pátek 25. 2. 2022, z čehož plyne, že desetidenní lhůta k vyzvednutí písemnosti uplynula (a fikce doručení příkazu žalobkyni podle § 24 odst. 1 správního řádu nastala) v pondělí 7. 3. 2022. Od tohoto dne pak počala běžet osmidenní lhůta pro podání odporu, která v daném případě marně uplynula v úterý 15. 3. 2022, což ve výsledku znamená, že příkaz nabyl právní moci dne 16. 3. 2022. 17. Tvrzení žalobkyně, že jí byl příkaz doručen dne 10. 3. 2022, se vzhledem k výše uvedenému nezakládá na pravdě. Jí uváděné datum doručení příkazu nelze dovodit ani z výzvy k vyzvednutí zásilky, na kterou žalobkyně v této souvislosti poukazuje. Tato výzva byla poštovní doručovatelkou prokazatelně vyhotovena dne 25. 2. 2022, kdy byl realizován neúspěšný pokus o doručení zásilky žalobkyni, o čemž svědčí ve výzvě obsažené údaje „Doručovatel/dne/čas – L. A., 25.02.2022, 10:35“. Ve výzvě je zároveň uvedeno, že: „Zásilka je připravena k vyzvednutí u pošty 14002 Praha 42, Rabasova 1081/1“, jakož i to, že: „Vyzvednout si ji můžete dnes......  nejpozději však do 10.03.2022.“ Skutečnost, že ve výzvě nebylo vyplněno konkrétní datum označující „dnes“, není na překážku srozumitelnosti výzvy, neboť z jejího kontextu a uvedení data vyhotovení výzvy je jasné, že slovem „dnes“ se rozumí den 25. 2. 2022, kdy byla výzva vyhotovena. Jinými slovy řečeno, i z výzvy k vyzvednutí zásilky zřetelně plyne, že zásilka byla na poště uložena a připravena k vyzvednutí již dne 25. 5. 2022, což plně koresponduje údajům na doručence. 18. Výpis ze sledování zásilky (Pošta online – Sledování zásilek) ze dne 11. 3. 2022, jenž tvoří přílohu žaloby, zachycuje výstup z online systému sledování zásilek, který zákazníkům České pošty umožňuje získat orientační údaje o nakládání s konkrétní zásilkou. Tento výpis rozhodně nemá charakter veřejné listiny, jako je tomu u doručenky, a v něm obsažené údaje tudíž nejsou způsobilé vyvrátit pravdivost údajů na doručence a výzvě k vyzvednutí zásilky, jež se týkají příkazu. 19. Žalovanému je nutno přisvědčit také v tom, že odpor, který žalobkyně podala formou e-mailové zprávy datované dnem 18. 3. 2022, nemá žádné právní účinky, neboť toto nekvalifikované podání, které nebylo podepsáno zákonem stanoveným způsobem, nebylo potvrzeno, resp. doplněno ve lhůtě 5 dnů, jak vyžaduje § 37 odst. 4 správního řádu (odpor proti příkazu v písemné formě žalobkyně podala k poštovní přepravě až dne 24. 3. 2022). Soud na tomto místě odkazuje na závěr rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 č. j. 9 As 90/2008 – 70, podle něhož podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě - internetu - bez zaručeného elektronického podpisu je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat. I kdyby tedy skutečně došlo k doručení příkazu dne 10. 3. 2022, jak žalobkyni tvrdí v žalobě, s čímž ovšem soud z výše popsaných důvodů nesouhlasí, jediný odpor, k němuž lze přihlížet, tj. odpor podaný žalobkyní k poštovní přepravě až dne 24. 3. 2022, by byl stejně opožděný, neboť osmidenní lhůta k jeho podání by marně uplynula dne 18. 3. 2022. 20. Lze shrnout, že příkaz byl žalobkyni doručen dne 7. 3. 2022. Odpor, který proti němu žalobkyně podala formou e-mailové zprávy datované dnem 18. 3. 2022, je jednak opožděný a nadto se nejedná o podání způsobilé vyvolat jakékoliv právní účinky. Opožděný je též odpor podaný žalobkyní v písemné podobě k poštovní přepravě dne 24. 3. 2022.  Příkaz tak nabyl právní moci dne 16. 3. 2022, čímž bylo řízení o přestupku skončeno. Nebylo povinností žalovaného vést v pravomocně skončené věci vedené pod sp. zn. S-MHMP 1076639/2021/Kor další řízení a vydat v této věci (další) rozhodnutí. Jinak řečeno, žalovaný nebyl a není nečinný, pokud po vydání příkazu a nabytí právní moci příkazu již žádné jiné rozhodnutí v téže věci nevydal. 21. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 81 odst. 3 s.ř.s. prvním výrokem tohoto rozsudku zamítl. 22. Akcesorický výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť procesně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.                 Praha 26. září 2023   Mgr. Martin Kříž v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.