č. j. 17 A 10/2023‑ 48   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci   žalobce:         proti žalované:     H. V. N. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno     Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování se sídlem Na Baních 1304, Praha 5   o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalovaná se měla nečinnosti dopustit tím, že k bodu č. 1 žádosti žalobce ze dne 16. 9. 2022 o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), poskytla jiné informace, než které žalobce požadoval. Proti postupu žalované podal žalobce stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona, kterou vypořádalo Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 3. 2. 2023, č. j. MV-211136-6/TP-2022, tak, že podle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona potvrdilo postup žalované. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě namítal, že v bodě č. 1 své žádosti požadoval po žalované mimo jiné, aby v souvislosti s nahlížením Ministerstva vnitra do trestního spisu vedeného pod sp. zn. NCOZ-6099/TČ-2016-411400-O poskytla „záznam nebo protokol, který byl o nahlížení do spisu pracovníkem MV ČR povinným pořízen“. Žalovaná však současně se svým rozhodnutím o částečném odmítnutí žádosti žalobce ze dne 9. 1. 2023, č. j. NCOZ-8376-15/ČJ-2022-4100PI, poskytla jiné informace, než které žalobce požadoval. Skutečně poskytnutá informace byl jakýsi „koncept“ záznamu bez podpisu zúčastněných osob. Ze žádosti muselo být žalované jasné, že žalobce požadoval informace obsažené v originálu záznamu, včetně podpisů osob zúčastněných na úkonu. Podle názoru žalobce se záznam stává záznamem teprve poté, co je podepsán osobou, která záznam pořídila, a dalšími osobami, které se účastnily úkonu. III. Vyjádření žalované k podané žalobě 3. Žalovaná uvedla, že disponuje záznamem o nahlédnutí do trestního spisu ze dne 17. 6. 2020, č. j. NCOZ-6099-3025/TČ-2016-411400-O. Ten byl, částečně anonymizovaný, poskytnut žalobci v příloze rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti žalobce, v němž bylo odůvodněno neposkytnutí příloh (jmenný seznam osob s identifikačními údaji) záznamu a provedení anonymizace v textu záznamu. 4. Žalovaná se ztotožnila s  rozhodnutím Ministerstva vnitra o stížnosti žalobce, podle něhož je na záznamu uvedeno, že se jedná o koncept, proto, že se jednalo o dokument, který byl zpracován v elektronické podobě v systému spisové služby ETŘ. Jedná se o tzv. formulářový dokument, tj. údaje jsou doplňovány do šablony, a v důsledku nešťastného technického nastavení systému dochází při zpracování kopie k automatickému doplnění informace, že by se mělo jednat o koncept, ačkoli to, jako v nynějším případě, nemusí být pravda. 5. Žalovaná uvedla, že originál požadované informace nemá k dispozici (pozn. následně byl k výzvě soudu opatřen a předložen), neboť byl předán na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Žalobci byla poskytnuta elektronická verze požadované informace, která nese označení „koncept“ a je bez podpisů osob zúčastněných na úkonu. Vlastnoruční podpis žalovaná považuje za osobní údaj ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Vlastnoruční podpisy osob zúčastněných na úkonu by tudíž při poskytnutí požadované informace v originální verzi neposkytla. Všechny ostatní informace a veškerý text na poskytnutém záznamu s označením „koncept“ jsou totožné s originálem. Žalovaná dodala, že záznam s označením „koncept“ je též součástí trestního spisu. 6. Slovo „koncept“ obsažené v poskytnutém záznamu a chybějící vlastnoruční podpisy osob zúčastněných na úkonu nemají za následek, že by žalobci byla poskytnuta jiná informace, než kterou požadoval. Žalovaná neměla za to, že by byla nečinná a navrhla zamítnutí žaloby. 7. Žalobce reagoval replikou, v níž uvedl, že záznam s označením „koncept“ byl do trestního spisu doplněn až dodatečně na pokyn Nejvyššího státního zastupitelství, leč bez příloh. Pokud žalovaná nedisponuje originálem záznamu, ač jej coby veřejnoprávní původce dle předpisů spisové služby musí uchovávat, je povinna jej zrekonstruovat, resp. vyžádat si jej od Ministerstva vnitra. Žalobce zopakoval, že poskytnutí „konceptu“ požadované informace bez příloh neodpovídalo jeho žádosti. IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobu na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). 9. Po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Soud v dané věci rozhodl podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, jelikož žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím věci bez jednání a žalovaná s takovým projednáním věci nevyjádřila nesouhlas. 11. Soud nemůže přisvědčit názoru žalobce, že mu žalovaná poskytla jinou než jím požadovanou informaci. Z formulace žaloby je zřejmé, že stěžejní motivací pro podání žaloby (a předtím stížnosti) jsou pochybnosti žalobce o autenticitě poskytnuté informace. Tomu nasvědčuje i fakt, že ve stížnosti žalobce (součástí tohoto podání bylo i odvolání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí jeho žádosti) byla jako důvod těchto pochybností oproti žalobě navíc uvedena skutečnost, že „koncept“ záznamu byl vyhotoven až den po nahlédnutí, což Ministerstvo vnitra v rozhodnutí o stížnosti žalobce vysvětlilo časovou náročností nahlížení a dalším zpracováním záznamu při automatickém generování datace. 12. Pokud jde o označení „koncept“, soud se nedomnívá, že by toto označení v záhlaví poskytnuté informace znamenalo, že jde o nehotový dokument – pracovní verzi, přípravný nezávazný nástin (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2009, č. j. 5 As 68/2008-60). Ministerstvo vnitra v rozhodnutí o stížnosti žalobce na str. 3 ozřejmilo, že označení „koncept“ je způsobeno technickým nastavením spisové služby ETŘ, která do tzv. formulářového dokumentu automaticky doplní text „koncept“ (doslovně: „Pozor! Tento výtisk je pouze K O N C E P T“), což ovšem neznamená, že jde o koncept ve smyslu nehotového dokumentu. 13. Soud má tudíž za to, že jde o autentický digitální originál dokumentu, přičemž po porovnání žalovanou předloženého listinného originálu záznamu s verzí poskytnutou žalobci konstatuje, že se až na drobné, technickoadministrativní rozdíly neliší – v záhlaví originálu není označení „koncept“, v pasáži, která uvádí den a čas nahlížení, chybí text „v místnosti ………“, text odůvodnění je zarovnán do bloku namísto doleva apod. (k podpisům viz níže). Tyto odlišnosti neznamenají, že byla žalobci poskytnuta jiná než jím požadovaná informace. Rozhodné je, že byla žalobci poskytnuta informace v materiálním slova smyslu, tj. vlastní podstatný obsah informace. 14. Soud akcentuje, že ačkoli mohl žalobce (jeho zástupce) po poskytnutí požadované informace s ohledem na označení „koncept“ do jisté míry odůvodněně pochybovat o autenticitě a finálnosti poskytnuté informace, v okamžiku podání žaloby dne 8. 2. 2023 již měl k dispozici rozhodnutí Ministerstva vnitra o své stížnosti, které mu bylo doručeno dne 7. 2. 2023, jak sám uvádí v žalobě. Žalobce přitom s argumentací Ministerstva vnitra v žalobě nijak nepolemizuje, pouze opakuje, že nežádal „jakýsi koncept“. Soud dodává, že rozhodnutí Ministerstva vnitra o stížnosti žalobce sice není předmětem přezkumu v tomto řízení (žalobce typově správně žaluje nečinnost povinného subjektu, viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/2017-40), ovšem žalovaná na argumentaci v něm obsaženou odkazuje a ztotožňuje se s ní, což je přípustné, nadto jak již soud uvedl, svědčí o tom, že pochybnosti žalobce, jde-li o značení „koncept“, byly rozptýleny ještě před podáním žaloby. 15. Co se týče chybějících podpisů osob zúčastněných na úkonu, i zde je nutno na žalobu nahlížet prizmatem pochybností žalobce o autenticitě poskytnuté informace. Dle žaloby, str. 3, „se žalobce nedožaduje „konceptu“, ale informací obsažených v originálu záznamu, včetně podpisů osob zúčastněných na úkonu, což dokument poskytnutý žalobci neobsahuje. Záznam zůstává záznamem teprve poté, co je podepsán osobou, která záznam pořídila, podpisy dalších osob, které se účastnily úkonu, jehož se záznam týká.“. Žalobce tedy svou žádostí, resp. žalobou necílí na to, aby získal informaci v podobě grafického znázornění podpisů osob zúčastněných na úkonu, nýbrž se domnívá, že se bez těchto podpisů nejedná o originál záznamu. Tuto tezi ovšem již soud vyvrátil výše – jde o digitální originál, který je v převážném a podstatném obsahu shodný s papírovým originálem (až na začerněné části, u nichž bylo rozhodnuto o odmítnutí jejich poskytnutí, což není předmětem tohoto řízení). Chybějící podpisy na záznamu lze srovnat se situací, kdy na stejnopisu určitého dokumentu absentuje podpis a k vytištěnému jménu osoby je připojena zkratka v. r. Tato skutečnost neznamená, že jde o jinou, nebo neautentickou informaci. 16. Lze též zmínit, že ve vztahu k označení osoby, která záznam vyhotovila, žalovaná rozhodla o odmítnutí poskytnutí informace (str. 8 a 9 rozhodnutí žalované o částečném odmítnutí žádosti žalobce). Soud má za to, že byť není v daném rozhodnutí výslovně zmíněn podpis této osoby, neposkytnutí informace fakticky pokrývá jak vytištěné jméno a funkci (hodnost) osoby, tak její podpis, neboť v závislosti na čitelnosti podpisu by bylo možné osobu identifikovat. 17. Závěrem soud pro úplnost podotýká, že žalobce v replice zmínil, že mu byl poskytnut „jakýsi „koncept“ bez příloh“, k čemuž je nutno zdůraznit, že o neposkytnutí příloh záznamu žalovaná rozhodla v rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti žalobce. Z dikce repliky žalobce přitom nevyplývá, že by snad žalobce modifikoval svou žalobu (jejím těžištěm je označení „koncept“ a chybějící podpisy), ostatně žalobce podal také žalobu vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 A 11/2023 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 3. 2. 2023, č. j. MV-211136-5/TP-2022, které, pokud jde o přílohy záznamu, potvrdilo rozhodnutí žalované o částečném odmítnutí žádosti žalobce. Soud se proto touto zmínkou žalobce dále nezabýval. V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 18. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl. 19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 25. července 2023     Milan Tauber v. r.  předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje M. V.