č. j. 17 A 34/2022‑ 72   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci   žalobce:     proti žalované   X bytem X zastoupen advokátem JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr. sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno   Česká inspekce životního prostředí sídlem Na Břehu 267/1a, Praha 9    o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 2. 2022, č. j. ČIŽP/41/2022/2326,   takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 23. 2. 2022, č. j. ČIŽP/41/2022/2326, se ve výroku II. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do rukou jeho zástupce JUDr. Ing. Martina Flory, Dr., advokáta.   Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení výroku II. v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí. Tímto rozhodnutím žalovaná rozhodla takto: Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Praha, oddělení ochrany lesa (dále také „ČIŽP“) jako příslušný správní orgán podle ustanovení § 2 a § 3 zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon č. 282/1991 Sb.“ nebo „zákon o ČIŽP“), po provedeném správním řízení dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), I. nařizuje dle § 3 odst. 4 zákona č. 282/1991 Sb., panu X, nar. dne X, bytem X (dále také „účastník řízení“), zastavení škodlivé činnosti spočívající v ohrožování životního prostředí v lesích, při nezákonném využívání lesních pozemků (lesů zvláštního určení) jako zábavní park X, a to na lesních pozemcích p. č. 54/1, p. č. 54/49, p. č. 58/1 v k. ú. Dolní Měcholupy a na lesních pozemcích p. č. 532, p. č. 533/1, p. č. 533/5 v k. ú. Horní Měcholupy, a to do doby, než budou prováděné činnosti a stav předmětných lesních pozemků uvedeny do souladu s právními předpisy na úseku ochrany životního prostředí v lesích, tzn. do doby vydání rozhodnutí dle § 13 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon č. 289/1995 Sb.“ nebo „lesní zákon“). 1) ČIŽP konkrétně nařizuje zastavení všech zahájených i budoucích prací a akcí souvisejících s budováním, rozšiřováním a provozováním zábavního parku X, a to na lesních pozemcích p. č. 54/1, p. č. 54/49, p. č. 58/1 v k. ú. Dolní Měcholupy a na lesních pozemcích p. č. 532, p. č. 533/1, p. č. 533/5 v k. ú. Horní Měcholupy: zastavení veškerých činností spočívajících v narušování půdního krytu, zastavení veškerých činností spočívajících v zásahu do půdy v místech s již narušeným půdním krytem, zastavení veškerých činností spočívajících v kácení, poškozování stromů a keřů a jejich kořenových systémů, zastavení veškerých činností spočívajících v budování dalších atrakcí a jiných staveb, zastavení veškerých činností spočívajících v parkování vozidel na lesních pozemcích za účelem návštěvy zábavního parku, zastavení veškerých činností spočívajících v oplocování lesních pozemků, zastavení veškerých činností spočívajících ve znečišťování lesa odpady, zastavení veškerých činností spočívajících ve výsadbě nežádoucích okrasných dřevin a rostlin, zastavení veškerých činností spočívajících v umožnění výběhu hospodářským zvířatům, zastavení veškerých činností spočívajících v provozování dosud vybudovaného zábavního parku X, včetně pořádání kulturních nebo jiných hromadných akcí. 2) ČIŽP nařizuje zastavení všech shora uvedených činností, na předmětných lesních pozemcích, prováděných ať už vlastními silami a prostředky účastníka nebo silami a prostředky ze strany dalších, jím smluvně sjednaných, subjektů. II. vylučuje dle ustanovení § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí. III. Dle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu a v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb. (dále jen „vyhláška č. 520/2005 Sb.“)., má účastník řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých). Částka je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet ředitelství ČIŽP: číslo účtu: 3754-9126101/0710 ČNB variabilní symbol: 7708130155 konstantní symbol: 1148 specifický symbol: 4190217920, nebo složenkou na adresu: Česká inspekce životního prostředí, Na Břehu 267, 190 00 Praha 9, s uvedením konstantního symbolu 1149. Uhrazení nákladu řízení musí být učiněno s předepsanými symboly pro nezaměnitelnou identifikaci platby.     II. Obsah žaloby a související vyjádření 2. Žalobce v podané žalobě nejprve podrobně popisuje dosavadní vývoj věci. Dále žalobce argumentuje ve prospěch přípustnosti své žaloby. Následně namítá nepřezkoumatelnost výroku II. rozhodnutí žalované pro nedostatek důvodů, přičemž odkazuje na § 85 odst. 2 písm. a) a odst. 4 a § 68 odst. 3 správního řádu. Dle žalobce spatřuje v napadeném rozhodnutí žalovaná naléhavý veřejný zájem vyžadující vyloučení odkladného účinku odvolání a) v tom, že tvrzenou činností žalobce je přímo dotčen zájem na ochraně lesa jakožto složce životního prostředí, b) v tom, že tvrzenou činností žalobce hrozí poškození životního prostředí v lesích, neboť lesní pozemky nemohou plnit své funkce, c) v tom, že tvrzená činnost žalobce je v rozporu s veřejným zájmem, tedy ochranou lesa jako národního bohatství, a d) v tom, že tvrzenou činností žalobce by byl přímo ohrožen veřejný zájem na ochraně lesa. 3. Dle žalobce jsou citované úvahy žalované vnitřně zacyklené a nesrozumitelné, neboť není zřejmé, která z uvedených čtyř alternativ zákonem požadovaného naléhavého veřejného zájmu na vyloučení odkladného účinku vlastně platí. Není zřejmé ani to, zda popsané alternativy mají platit jednotlivě nebo současně. Ve vztahu k veřejnému zájmu na ochraně lesa není zřejmé, zda tento veřejný zájem vyžaduje vyloučení odkladného účinu odvolání proto, že je tvrzenou činností žalobce dotčen [písm. a)], nebo proto, že tvrzená činnost žalobce je s tímto veřejným zájmem v rozporu [písm. b)], nebo proto, že je tento veřejný zájem tvrzenou činností žalobce přímo ohrožen [písm. d)]. 4. Citované úvahy žalované pak žalobce pokládá za zcela obecné, ba povrchní, nemají žádný specifický vztah k případu žalobce a mohly by shodně být vysloveny v každém rozhodnutí vydaném podle § 3 odst. 4 zákona č. 282/1991 Sb. Pro všechna řízení vedená podle označeného ustanovení totiž platí, že se týkají činností, jimiž je dotčen zájem na ochraně lesa jako složky životního prostředí, buď tím, že jejich realizací hrozí poškození životního prostředí v lesích, nebo tím, že jsou v rozporu s veřejným zájmem na ochraně lesa jako složky životního prostředí nebo tím, že veřejný zájem na ochraně lesa jako složky životního prostředí přímo ohrožují. Z  § 3 odst. 4 zákona č. 282/1991 Sb. ani z § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu však nelze dovodit, že by jejich prostřednictvím zákonodárce hodlal otevřít obecnou možnost vyloučení odkladného účinku odvolání použitelnou vždy při naplnění obecných podmínek popsaných žalovanou v napadeném rozhodnutí. 5. Závěrem žalobce pokládá napadený výrok za nezákonný, neboť nebyly podmínky pro vyloučení odkladného účinku odvolání stanovené v § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu vůbec naplněny. Žalovaná neshledala žádné specifické okolnosti, které by případ žalobce odlišovaly od ostatních případů projednávaných v řízeních o zastavení škodlivé činnosti podle § 3 odst. 4 zákona č. 282/1991 Sb. Žalovaná neprovedla ani žádný test proporcionality za účelem zjištění, zda případný zájem na odnětí odkladného účinku odvolání převažuje nad zájmem na ochraně právní jistoty na straně žalobce. 6. Žalobce navrhuje, aby soud rozhodnutí žalované v napadeném výroku zrušil, vrátil věc k dalšímu řízení a uložil jí povinnost nahradit žalobci náklady řízení. 7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě upozorňuje, že rozhodnutí ČIŽP ze dne 23. 2. 2022, č. j. ČIŽP/41/2022/2326, bylo v odvolacím řízení odvolacím správním orgánem, tj. Ministerstvem životního prostředí v celém rozsahu potvrzeno, a to rozhodnutím ze dne 13. 6. 2022, č. j. MZP/2022/500/908 (nabylo právní moci dne 22. 6. 2022). Potvrzením napadeného rozhodnutí (tedy věcného výroku I., k němuž se vázal výrok II. o vyloučení odkladného účinku odvolání) odvolacím správním orgánem se tak výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání stal prakticky neúčinným, jeho právní účinky padly. Soudní přezkum výroku II. napadeného rozhodnutí a jeho případné zrušení a vrácení věci žalované, jak se domáhá žalobce, je tak bezpředmětný a postrádá své opodstatnění. 8. K věci samé žalovaná uvádí, že naléhavost ochrany daného veřejného zájmu je daná činností žalobce na předmětných lesních pozemcích, jak byla podrobně popsaná v napadeném rozhodnutí. Předmětnou činností žalobce bezprostředně hrozí poškození životního prostředí v lesích. Z kontextu celého napadeného rozhodnutí, zejména z odůvodnění výroku I., k němuž se výrok II. o vyloučení odkladného účinku odvolání váže a bez něhož nemůže existovat, je tak bez pochyby zřejmá skutečnost, že k vyloučení odkladného účinku odvolání z důvodu naléhavé ochrany veřejného zájmu dochází právě z důvodu konkrétní škodlivé činnosti žalobce, která spočívá zejména v činnostech, které souvisejí s každodenním provozováním zábavního parku X a dále s jeho rozšiřováním. Taková činnost v rozsahu, jakým je realizována ze strany žalobce, tedy každodenní provozování zábavního parku X, s množstvím kulturních a společenských akcí a jeho další budování a rozšiřování, by v případě nevyloučení odkladného účinku odvolání v souladu s § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu, vedla k dalšímu, rozsáhlejšímu a hlubšímu ohrožení veřejného zájmu spočívajícího v zájmu na ochraně lesa jako složky životního prostředí. 9. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.       III. Posouzení žaloby 10. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 11. Žaloba je důvodná. 12. Předně soud k poukazu žalované na to, že napadené rozhodnutí již jako celek úspěšně prošlo odvolacím řízením, uvádí, že nemá na toto soudní řízení žádný vliv, neboť jak plyne z právě citovaného § 75 odst. 1 s. ř. s., soud vychází ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované. Později nastalé okolnosti jsou nerozhodné. 13. Podle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit, jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem. 14. Podle § 85 odst. 4 věta první správního řádu vyloučení odkladného účinku odvolání musí být odůvodněno. 15. Žalovaná v napadeném rozhodnutí k výroku vylučujícímu odkladný účinek odvolání uvedla následující: Dle § 85 odst. 1 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek a v důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. ČIŽP k tomuto uvádí, že pokud by odkladný účinek nebyl vyloučen, tak rozhodnutí by bylo pro účastníka řízení závazné a vykonatelné až nabytím právní moci rozhodnutí. Avšak v daném případě existuje naléhavý veřejný zájem pro vyloučení odkladného účinku odvolání, neboť shora popsanou činností je přímo dotčen zákonem chráněný veřejný zájem na ochraně lesa jakožto složce životního prostředí a ČIŽP proto dle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu rozhodla o vyloučení odkladného účinku odvolání. ČIŽP rozhodla o vyloučení odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí o zastavení škodlivé činnosti, jak je popsáno výše, protože těmito činnostmi hrozí poškození životního prostředí v lesích, neboť lesní pozemky nemohou plnit své funkce, a to je v rozporu s veřejným zájmem, tedy ochranou lesa jako národního bohatství. Pokud by vykonatelnost tohoto rozhodnutí měla nastat až nabytím právní moci tohoto rozhodnutí, veřejný zájem na ochraně lesa by byl přímo ohrožen shora popsanou činností. Proto ČIŽP rozhodla tak, jak je uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 16. Odůvodnění napadeného výroku shledal soud nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. 17. Aby soud mohl napadené rozhodnutí přezkoumat, muselo by být z jeho odůvodnění patrné, z jakých konkrétních skutečností správní orgán při rozhodování v dané věci vycházel, jakým způsobem tyto skutečnosti hodnotil a k jakým závěrům přitom dospěl, tedy musely by být patrny důvody a úvahy správního orgánu, které v daném případě vedly žalovanou k tomu, že vyloučila odkladný účinek odvolání. U rozhodnutí, která závisejí na správní úvaze správního orgánu, jako je tomu i v nyní posuzované věci, má odůvodnění rozhodnutí zcela zásadní význam, neboť pouze na jeho základě může soud přezkoumat, zda tato úvaha vychází ze všech rozhodných podkladů, zda neodporuje zásadám logiky a zda správní orgán nepřekročil zákonem vymezené meze správního uvážení či je nezneužil. 18. Soud dospěl k závěru, že v posuzované věci je odůvodnění vyloučení odkladného účinku odvolání, stojící na tom, že činností vytýkanou ze strany žalované žalobci je přímo dotčen zákonem chráněný veřejný zájem na ochraně lesa jakožto složce životního prostředí, resp. že touto činností by byl přímo ohrožen veřejný zájem na ochraně lesa, paušální. Takové odůvodnění by mohlo obsahovat vyloučení odkladného účinku v zásadě u každého rozhodnutí vydaného žalovanou podle § 3 odst. 4 zákona č. 282/1991 Sb. Jinými slovy, odůvodnění postrádá jakoukoli individualizaci ve vztahu k žalobcově konkrétnímu případu a není jednoznačně a určitě vymezeno, co brání tomu, aby vykonatelnost rozhodnutí nastala až s jeho právní mocí. 19. Závěrem zdejší soud uvádí, že požadavky na přezkoumatelnost správních rozhodnutí a na jejich vyčerpávající zdůvodňování nejsou oprávněné toliko z hlediska soudního přezkumu, nýbrž i z hlediska účastníka správního řízení. V demokratickém právním státě je třeba akcentovat požadavek transparentnosti veřejné správy, jenž implikuje zejména právo účastníka vědět, proč v jeho věci bylo rozhodnuto určitým způsobem. Následně pak obsah správního rozhodnutí musí soudu umožňovat přezkoumat zákonnost, důvodnost, rozumnost a logickou správnost úvah správního orgánů, respektive z nich vyvozených závěrů. Vždy musí být přesvědčivě vysvětleno, jakými myšlenkovými postupy správní orgán k svým závěrům dospěl. 20. Nepřezkoumatelnost vyloučení odkladného účinku odvolání v nyní posuzované věci pojmově eliminuje, aby se soud zabýval druhou žalobní námitkou, tj. námitkou nezákonnosti vyloučení odkladného účinku odvolání. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 21. Jelikož soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a napadené rozhodnutí je ve výroku II. nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zrušil tento výrok bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Současně věc v tomto rozsahu vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná v souladu s § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku. 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, uložil soud žalované zaplatit mu náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve výši 3 100 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – žaloba). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se podle § 57 odst. 2 s. ř. s. odměna za zastupování o 21 % z částky 6 800 Kč, tedy o 1 428 Kč.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 31. května 2023     Mgr. Milan Tauberv.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: Z. F.