č. j. 17 A 5/2023‑ 68   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci   žalobkyně:         proti žalovanému:     T. T. T. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Štěpánem Svátkem se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1618/30     Ministerstvo vnitra - Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2023, č. j. MV-205000-5/SO-2022, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2023, č. j. MV-205000-5/SO-2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 9 800 Kč, a to do rukou jejího zástupce advokáta Mgr. Štěpána Svátka. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítnuto její odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 26. 10. 2022, č. j. OAM-45535-23/ZM-2021. Uvedeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty a platnost zaměstnanecké karty nebyla prodloužena dle § 44a odst. 11 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), v návaznosti na § 46e odst. 1 a ve spojení s § 46 odst. 6 písm. e) tohoto zákona, jelikož žalobkyně na území vykonávala nelegální práci.   II. Obsah žaloby 2. V prvním žalobním bodě žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Tvrdila, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s jejími odvolacími námitkami, které specifikovala v doplnění odvolání ze dne 18. 11. 2022, jež bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 21. 11. 2022. K tomu žalobkyně poukázala na to, že žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že podala prostřednictvím Mgr. Štěpána Svátka blanketní odvolání, které nebylo ani po výzvě správního orgán I. stupně doplněno. Své tvrzení o doplnění podaného odvolání žalobkyně dokládala podáním ze dne 18. 11. 2022 a příslušnou doručenkou z datové schránky. 3. V dalších žalobních bodech žalobkyně rozporovala závěr žalovaného, že vykonávala nelegální práci podle § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, respektive nesplnění podmínek pro prodloužení zaměstnanecké karty. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 4. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný setrval na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. 5. K podanému odvolání žalovaný uvedl, že nebylo prvostupňovým správním orgánem vůbec postoupeno a není součástí spisového materiálu. Žalovaný však byl toho názoru, že i přes absenci vypořádání odvolání je napadené rozhodnutí přezkoumatelné, neboť námitky v něm uvedené byly natolik obecné, že byly žalovaným vypořádány v rámci úřední povinnosti včetně tvrzení žalobkyně, že jí měla být vydána duální zaměstnanecká karta, a tvrzení ohledně nepřiměřenosti správních rozhodnutí. 6. K výzvě soudu žalovaný doplnil správní spis o podání žalobkyně ze dne 18. 11. 2022 (doplněné odvolání) a současně soudu sdělil, že uvedené podání bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 21. 11. 2022. IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 7. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 8. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žádná ze stran nevyjádřila s takovým postupem nesouhlas. 9. Soud o podané žalobě uvážil následovně: 10. Soud se předně zabýval námitkou, ve které žalobkyně tvrdila, že podané blanketní odvolání ve stanovené lhůtě doplnila a že se žalovaný s námitkami uplatněnými v tomto podání nevypořádal. 11. K výše uvedené námitce soud ze správního spisu předloženého žalovaným zjistil, že žalobkyně dne 9. 11. 2022 doručila správnímu orgánu I. stupně blanketní odvolání, a to spolu s plnou mocí udělenou advokátu Mgr. Štěpánu Svátkovi. V návaznosti na podání blanketního odvolání vyzval prvostupňový správní orgán žalobkyni prostřednictvím právního zástupce k doplnění odvolání ve lhůtě 5 dnů. Tato výzva byla doručena žalobkyni prostřednictvím právního zástupce dne 14. 11. 2022. Lhůta pro doplnění odvolání by tak žalobkyni uplynula dne 21. 11. 2022 (19. 11. 2022 byla sobota). Podáním ze dne 18. 11. 2022 s označením „Odvolání proti rozhodnutí nadepsaného správního orgánu ze dne 26. 10. 2022 sp.zn.: OAM-45535-23/ZM-2021 – doplnění“, které bylo do datové schránky správního orgánu I. stupně dodáno téhož dne, žalobkyně doplnila podané blanketní odvolání. V napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že žalobkyně podala blanketní odvolání které nebylo přes výzvu správního orgánu I. stupně doplněno. Z uvedeného důvodu žalovaný přezkoumal prvostupňové rozhodnutí v obecné rovině a dále se vyjádřil k odvolání, které podala předchozí zástupkyně žalobkyně (V. K.), která však přes výzvu žalovaného nedoložila v průběhu odvolacího řízení novou plnou moc, která by ji opravňovala zastupovat žalobkyni. 12. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že odvolací řízení bylo zatíženo vadou spočívající v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonnost rozhodnutí o věci samé. Žalobkyně k výzvě správního orgánu I. stupně blanketní odvolání ve stanovené lhůtě doplnila. Správní orgán I. stupně tak měl povinnost toto doplnění obratem zaslat žalovanému, což však dle tvrzení žalovaného neučinil. Žalovaný pak měl povinnost se k tomuto doplnění vyjádřit. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestření účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2004, č. j. 5 A 48/2001-47). Napadené rozhodnutí však žádnou takovou úvahu neobsahuje, neboť doplněné odvolání žalovaný nevzal vůbec v potaz (ostatně ho vzít v potaz ani nemohl, neboť ho neměl k dispozici). Napadené rozhodnutí je tak i nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Prvostupňový správní orgán tedy sice postupoval správně a v souladu se správním řádem a požadavky plynoucími z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud žalobkyni po podání banketního odvolání vyzval, aby toto podání doplnila, avšak jeho následný postup, spočívající v nepředložení doplněného odvolání žalovanému už zákonný nebyl. V důsledku postupu prvostupňového správního orgánu žalovaný rozhodl bez ohledu na námitky, které žalobkyně uplatnila v doplněném odvolání. Protože odpovědnost za odvolací řízení tíží žalovaného, je nutno vadu prvostupňového orgánu učiněnou v průběhu odvolacího řízení přičíst žalovanému, jinak by nebylo možno procesní práva účastníků správního řízení účinně ochraňovat. 13. Soud nepřisvědčil tvrzení žalovaného, že námitky v doplněném odvolání jsou obecné a byly vypořádány v rámci úřední povinnosti. V doplněném odvolání žalobkyně vznesla zcela konkrétní námitky. Tvrdila, že zákon o pobytu cizinců nezná a ani neupravuje pojem neduální zaměstnanecká karta, že žádala o zaměstnaneckou kartu v duálním režimu, že neměla povědomí o tom, že zaměstnanecká karta jí byla vydána v neduálním režimu, že byla porušena zásada legitimního očekávání, že se správní orgán nezabýval dopadem do soukromého a rodinného života žalobkyně atd. Na tyto námitky nebylo žalovaným nikterak reagováno. Z uvedeného důvodu pak žalobkyně zcela totožné námitky uplatnila v podané žalobě. Jinými slovy doplněné odvolání nelze považovat za natolik obecné, aby k jeho vypořádání postačovalo odůvodnění napadeného rozhodnutí. 14. Za uvedené situace se již soud nezabýval dalšími námitkami uplatněnými v podané žalobě, neboť to považoval za předčasné. Bylo na žalovaném, aby se námitkami žalobkyně v doplněném odvolání zabýval a tyto odpovídajícím způsobem vypořádal, teprve následně soud může úvahy žalovaného přezkoumávat. V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 15. Protože soud shledal, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou spočívající jednak v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a jednak v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., zrušil napadené rozhodnutí a věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán názorem soudu. 16. V dalším řízení bude na žalovaném, aby odpovídajícím způsobem vypořádal námitky žalobkyně uplatněné v podání ze dne 18. 11. 2022, tj. v doplněném odvolání. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně a soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni ve stanovené lhůtě náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady související s právním zastoupením žalobkyně advokátem. Tyto jsou tvořeny jednak odměnou za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepsání žaloby), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 3 100 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) cit. vyhlášky). Náklady právního zastoupení žalobkyně jsou dále tvořeny dvěma paušálními částkami ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhlášky). Celková výše nákladů, které žalobkyni v tomto řízení vznikly, činí 9 800 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v této výši, a to ve stanovené lhůtě do rukou právního zástupce žalobkyně advokátky Mgr. Štěpána Svátka. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojenou s návrhy žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť uvedené návrhy soud zamítl a nejedná se tak o důvodně vynaložené náklady. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních9 zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 10. srpna 2023   Milan Tauber v. r.  předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje M. V.