č. j. 17 Ad 1/2023‑ 35   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové a ve věci   žalobce:           proti žalovanému:     Naděje pro děti úplňku, z.s., IČ: 05643856, se sídlem Žitná 525, Měšice zastoupený advokátkou JUDr. Kristýnou Dolejšovou Kabelovou se sídlem Ke Stírce 490/57, Praha 8       Ministerstvo zdravotnictví se sídlem Palackého náměstí 4, Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2023, č. j. MZDR 29014/2022-2/CAU, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel zastaveno řízení ve věci jeho žádosti o přidělení finančních prostředků ze státního rozpočtu v programu Vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením pro rok 2023 podané 28. 9. 2022 žalobcem v projektu č. 2023/CAU/PVP/101 s názvem „Důstojnost! Kampaň za zvýšení kvality života osob s mentálním postižením spojeným s chováním náročným na péči a vyrovnání příležitostí nastavením odpovídající zdravotně-sociální podpory pro ně“, a to pro neodstranitelnou vadu žádosti definovanou na straně 5 Výzvy k předkládání žádostí o přidělení finančních prostředků v rámci dotačního programu Vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením pro rok 2023, vyhlášené žalovaným dne 31. 8. 2022, spočívající ve skutečnosti, že číslo bankovního účtu uvedené v žádosti nebylo shodné s bankovním účtem v povinné příloze – žádost číslo bankovního účtu vůbec neobsahovala. II. Obsah žaloby 2. V prvním žalobním bodě namítal žalobce nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť žalobce v systému Grantys řádně vyplnil všechna políčka označená červenou hvězdičkou jako povinná a číslo bankovního účtu uvedené v sekci „Subjekt“ se shodovalo s číslem bankovního účtu uvedeným v obligatorně vyžadované příloze smlouvy s bankou. Žádost proto netrpěla vadami, které by odůvodňovaly postup podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel. 3. Ve druhém žalobním bodě namítal žalobce, že došlo k porušení principu ochrany legitimního očekávání a principu proporcionality. Žalobce očekával, že řádným vyplněním všech políček označených červenou hvězdičkou (ve spojení s ostatními podmínkami výzvy) splnil podmínky stanovené výzvou. Z hlediska uživatele je systém Grantys jeden systém, v němž se v jednotlivých sekcích (záložkách) vyplňují údaje. Je třeba vyplnit údaje o žádajícím subjektu, což představuje jednu sekci (záložku) jednoho systému, který je z pohledu uživatele komplexní. Žalobce odkázal na čl. 4.1 a 5.2 Manuálu systému Grantys pro žadatele a příjemce dotace ve verzi platné ke dni 13. 6. 2022, podle kterých je vyplnění polí označených červenou hvězdičkou povinné a specifikují způsob vyplnění bankovního účtu. Žalobce vyplnil číslo bankovního účtu v sekci „Subjekt“, které se shodovalo s číslem bankovního účtu uvedeným v příloze. Žalobce nemohl ovlivnit, které údaje se ze systému Grantys vygenerují do vlastní žádosti, kterou po vygenerování odeslal žalobce datovou schránkou žalovanému. 4. Žalovaný v e-mailu ze dne 4. 1. 2023 popsal důvody, které vedly k neoznačení pole bankovního účtu červenou hvězdičkou, a avizoval změnu nastavení systému pro následující dotační období. Následně se v e-mailu ze dne 11. 1. 2023 žalovaný zcela argumentačně posunul. Formalisticky argumentoval tím, že „sekce subjekt není žádostí o dotaci“, ačkoli bylo zřejmé, že uživatel žádající o dotaci současně vyplňuje jednotlivé sekce – záložky (tj. subjekt, žádost atd.) v systému a z uživatelského hlediska se jedná o jeden komplexní systém. Žalobce vyplnil číslo bankovního účtu v sekci „Subjekt“. V sekci „Žádost“ vyplnil všechna políčka označená červenou hvězdičkou (povinná) a k žádosti přiložil konkrétní smlouvu. Bankovní účet žalobce byl zcela jednoznačně a nezaměnitelně identifikován vyplněnými údaji a doloženými doklady. Pro žalovaného bylo jednoduché načíst chybějící údaj o čísle bankovního účtu ze sekce „Subjekt“. Žalobce považoval za nepřiměřené, aby v souvislosti s nevyplněním políčka, jehož vyplnění nebylo označeno jako povinné, byla uplatněna nepřiměřeně tvrdá sankce spočívající v zastavení řízení o žádosti. 5. Argument žalovaného, že z popisku „pole označená hvězdičkou jsou pole povinná“ nevyplývá, že pole neoznačená hvězdičkou nejsou pole povinná, považoval žalobce za účelový. Označením něčeho jako povinného logicky znamená, že ostatní je nepovinné. Pochybení žalovaného, že neoznačil konkrétní pole červenou hvězdičkou, nemůže jít k tíži žalobce a tuto vadu nelze zhojit překroucením běžného výkladu slov. Argument žalovaného, že se žalobce mohl poradit, je alibistický.  Žalobce vyplnil pouze pole označená jako povinná, číslo bankovního účtu vyplnil v sekci „Subjekt“, a tudíž neměl na co se dotazovat, když žádnou nejasnost neidentifikoval. 6. Žalobce dodal, že si je vědom skutečnosti, že dotace jsou vnímány jako dobrodiní ze strany státu, na které není právní nárok. Stát ve vztahu k žadatelům vystupuje ve vrchnostenském postavení, což mimo jiné znamená, že disponuje značnou mírou volnosti při „určování pravidel hry“ (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2008, č. j. 1 Afs 80/2008-104). Diskrece poskytovatele dotace je omezena obecnými principy veřejné správy, kterými jsou zákaz libovůle a zásada proporcionality. 7. Ve třetím žalobním bodě namítal žalobce nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť z něj není zřejmé, jakými úvahami se žalovaný při svém rozhodování řídil. Důvody pro odmítnutí žádosti byly podle žalobce uvedeny až v navazující e-mailové komunikaci. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 8. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný setrval na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl. 9. Žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s Metodikou programu Vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením pro rok 2023. Stejné stanovisko zaujala také komise programu, jejímž doporučením se žalovaný řídil. Pro dodržení zásady rovného zacházení se všemi žadateli je potřebné důsledné dodržování metodiky a výzvy i v případě, že se podle žalobce jedná o formalismus. Neodstranitelné vady žádosti byly jasně stanoveny ve výzvě i v metodice. 10. Žádost neobsahovala číslo bankovního účtu, a to ani v systému Grantys. Žalobce se mylně domníval, že když vyplnil číslo bankovního účtu v sekci „Subjekt“, vyplnil jej tím i v samotné žádosti. Žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce byl jediný žadatel, který se této chyby dopustil. V sekci „Subjekt“ jsou evidovány obecné informace o žadateli, aby je nemusel opakovaně vyplňovat. Žalovaný odkázal na popis bankovních účtů v manuálu systému Grantys. Dle žalovaného je jednoznačné, že sekce „Subjekt“ slouží jen k vyplnění obecných údajů o žadateli a v sekci „Projekty“ je nutné vyplnit formulář žádosti v souladu s požadavky konkrétní výzvy. 11. Žalobce vyplnil číslo bankovního účtu u subjektu, ale klíčové bylo, aby číslo bankovního účtu obsahovala žádost. Jedině tím mohla být splněna podmínka stanovená ve výzvě, že se číslo bankovního účtu v žádosti shoduje s povinnou přílohou. V žádosti bylo uvedeno číslo bankovního účtu „xx, xx“, což představovalo neodstranitelnou vadu podle strany 17 metodiky, a proto byla žádost vyřazena. Výzva odstranění této vady nepřipouští. I přes to, že číslo bankovního účtu není ve formuláři označeno hvězdičkou, z metodiky a manuálu systému Grantys vyplývá, že číslo účtu je nutné v žádosti vyplnit a musí být shodné s číslem bankovního účtu uvedeným v povinné příloze. Tato podmínka nebyla splněna. Povolení doplnění čísla bankovního účtu by bylo v rozporu s metodikou a znamenalo by, že je žadatel zvýhodňován. Žalovaný uvedl, že nastavení polí proběhlo v době, kdy mezi oprávněnými žadateli byly příspěvkové organizace, které neměly povinnost toto pole vyplňovat, jelikož uváděly bankovní účet svého zřizovatele. Pole byla nastavena tak, aby vyhovovala všem žadatelům, proto nebylo plošně povinné. 12. Žalovaný odkázal na stranu 14 a 15 manuálu systému Grantys. Uvedení čísla bankovního účtu v samotné žádosti, které je shodné s číslem bankovního účtu v povinné příloze, je vyžadováno za účelem stvrzení, že se jedná skutečně o účet, na který mají být dotační prostředky převedeny. Z popisu bankovního účtu v manuálu systému Grantys vyplývá, že vyplnění bankovního účtu v žádosti je nutné, ačkoli není pole označeno jako povinné. 13. K tvrzené nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že důvod je z napadeného rozhodnutí zcela zjevný. Jednou z neodstranitelných vad je také to, že číslo bankovního účtu uvedené v žádosti není shodné s bankovním účtem v povinné příloze. Tato vada má za následek zastavení řízení podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel. Při absenci čísla bankovního účtu nemohl žalovaný postupovat jinak než řízení zastavit. 14. Žalovaný dodal, že na poskytnutí dotace není právní nárok. Odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které je specifikace podmínek, za nichž budou poskytnuty dotační prostředky, otázkou politickou a správní soudy nemohou do této činnosti státu zasahovat (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Afs 8/2018-37). Nelze přezkoumávat výzvu jako takovou, ale v zásadě pouze to, zda poskytovatel dotace postupoval férově a dodržel v procesu přerozdělování veřejných finančních prostředků všechna stanovená pravidla. IV. Replika žalobce 15. V replice žalobce zopakoval argumentaci z žaloby. Dále uvedl, že manuál systému Grantys nikde nespecifikuje, že je nutné v sekci „Projekty“ vyplnit bankovní účet. Ze záložek (sekcí) aplikace Grantys nelze rozpoznat, co tvoří žádost, a co se z vyplněných údajů do žádosti generuje. Tvrzení žalovaného, že žádný jiný žadatel nepostupoval jako žalobce, neprokazuje, že se záložka „Subjekt“ negeneruje do žádosti. V systému Grantys není žádná samostatná sekce „Žádost“, v níž by údaj nevyplnil, ale jsou zde pouze jednotlivé záložky (sekce) a žalobce neměl jakoukoli možnost rozlišit, že záložka „Subjekt“ se negeneruje do žádosti, na rozdíl od záložky „Projekt“. V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 16. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 17. Soud v dané věci rozhodl bez jednání, jelikož účastníci řízení na výzvu soudu podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nereagovali. 18. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy: -          Podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel. 19. Soud o podané žalobě uvážil následovně: 20. Předně se soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Na straně 2 napadeného rozhodnutí uvedl žalovaný jako důvod pro zastavení řízení o žádosti skutečnost, že „číslo bankovního účtu v žádosti není shodné s bankovním účtem v povinné příloze – žádost neobsahuje číslo bankovního účtu“. Žalovaný rovněž v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal na stranu 5 výzvy, kde jsou uvedeny vady, pro které poskytovatel řízení zastaví a současně uvedl, že odstranění této vady výzva nepřipouští. 21. Z výše uvedeného je zjevné, že žalovaný uvedl důvody, pro které řízení o žádosti napadeným rozhodnutím zastavil. Specifikoval konkrétní vadu žádosti a odkázal na znění výzvy a z něj vyplývající následky této vady. Na základě těchto důvodů poté podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel řízení o žádosti zastavil. Ačkoli je odůvodnění stručné, obsahuje všechny nezbytné skutečnosti, které vzal žalovaný za podklad svého rozhodnutí, a je z něho srozumitelné, jakým způsobem tyto zjištěné skutečnosti posoudil. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že spolu žalobce a žalovaný následně komunikovaly e-maily, v nichž žalovaný potvrzoval a vysvětloval své rozhodnutí. Je totiž nutné zohlednit, že proti napadenému rozhodnutí nelze brojit opravnými prostředky v rámci správního řízení, což znamená, že není vydáváno druhostupňové správní rozhodnutí, které by reagovalo na námitky účastníka a případně tak rozvinulo argumentaci prvostupňového rozhodnutí. Napadené rozhodnutí, coby rozhodnutí vydávané v jediném stupni, nadto procesní a skutkově i právně nekomplikované, má tedy dle soudu zcela dostačující odůvodnění. Námitka třetího žalobního bodu není důvodná. 22. Soud se dále zabýval posouzením prvního a druhého žalobního bodu. Ze spisového materiálu soud ověřil, že v bodě 7. žádosti – „Bankovní spojení (celý název banky a číslo účtu přesně, včetně pomlček a kódu)“ – je uvedeno „xx, xx“. V povinné příloze žádosti „Smlouva o zřízení a vedení business konta START“ se společností UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., je uvedeno číslo bankovního účtu X. Z výše uvedeného je patrné, že v důsledku absence čísla bankovního účtu v žádosti nemohlo dojít k tomu, aby se číslo uvedené v žádosti shodovalo s číslem uvedeným v povinné příloze. 23. Manuál systému Grantys na straně 9 uvádí, že „Pole označená červenou hvězdičkou jsou pole povinná, tj. systém vám bez jejich vyplnění nedovolí vyplňovaný formulář uložit nebo odeslat“. 24. Na straně 9 a 10 manuálu systému Grantys je uveden k sekci „Subjekt“ následující popis políčka bankovních účtů, který zní „zde se evidují informace o bankovních účtech, které využíváte (nebo chcete v případě úspěšné žádosti využít) pro převedení získaného dotace. Jiné bankovní účty do Grantysu neuvádějte. Nový účet je možné zaevidovat kliknutím na tlačítko Nový účet. Účet je potřeba zaevidovat ještě před vyplněním formuláře žádosti. Ve formuláři žádosti se pak zobrazí nabídka všech vámi zaevidovaných bankovních účtů, ze které vyberete jeden relevantní pro daný projekt“. Z tohoto popisu vyplývá, že sekce „Subjekt“ obsahuje obecné údaje o žadateli, které se následně propíší do samotné žádosti. Výslovně je však uvedeno, že při vyplňování žádosti je nezbytné vybrat jeden z účtů uložených v sekci „Subjekt“. 25. Na straně 13 manuálu systému Grantys je uveden k sekci „Projekt“ popis, který specifikuje, že „kliknutím na název dotační výzvy otevřete formulář žádosti. Rozepsanou žádost si můžete kdykoliv uložit (tlačítkem dole) a zase se k ní vrátit odkazem z úvodní stránky (uvidíte ji v seznamu projektů v sekci Projekty“. Z tohoto popisu je zjevné, že až v okamžiku zvolení konkrétního projektu v sekci „Výzvy“ se otevře samotný formulář žádosti, který je nezbytné vyplnit. Následně na straně 14 manuálu systému Grantys je k bankovnímu účtu uvedeno: „vyberte účet subjektu, který má sloužit pro převedení grant[u]. Pokud se vám po kliknutí na pole nezobrazí žádný účet nebo se zobrazí účet jiný, je potřeba nejdříve vyplnit údaje o účtu v sekci Subjekty“. Zde je evidentní, že žadatelé musí vyplnit číslo bankovního účtu v žádosti, a to výběrem ze seznamu bankovních účtů uložených v sekci „Subjekt“. 26. Žalobce v žalobě namítal, že se žalovaný během e-mailové komunikace argumentačně posunul. Soud k tomu podotýká, že žalovaný ve svém e-mailu ze dne 4. 1. 2023 vysvětlil, proč nebylo pole 7. Bankovní spojení označeno červenou hvězdičkou („[…] mezi oprávněnými žadateli byly také příspěvkové organizace, které neměly povinnost toto pole vyplňovat, jelikož uváděly bankovní účet svého zřizovatele. Pole musela být tedy nastavena tak, aby vyhovovala všem žadatelům programu a pole tak nebylo plošně povinné.“), a následně uvedl, že „[s]kutečnost, že absence hvězdičky způsobila tuto nejasnost (ačkoliv jste jediný žadatel s tímto typem chyby), si nicméně bereme jako vážný důvod ke změně nastavení v systému pro následující dotační období s cílem, aby bylo na první pohled zřejmé, že bankovní účet je nutné v žádosti vyplnit“. Není to tedy tak, že by absence označení červenou hvězdičkou byla jednoznačným technickým/administrativním pochybením žalovaného, které přiznal, slíbil jeho nápravu a následně to přesto kladl k tíži žalobce. Žalovaný svůj postup ozřejmil s tím, že coby vstřícný krok směrem k dalším žadatelům do budoucna dotčené pole označí červenou hvězdičkou. 27. Soud tak připouští, že neoznačení pole 7. Bankovní spojení červenou hvězdičkou, která zdůrazňuje, že jeho vyplnění je povinné, lze považovat za uživatelsky nepřívětivé, byť nikoli nepodložené. 28. Současně však soud nedospěl k závěru, že by to mělo za následek neférové, nerovné nebo jakkoli diskriminační rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti. Soud výše popsal, že z manuálu systému Grantys jasně vyplývá, že vyplnění čísla bankovního účtu v žádosti je obligatorní, a to bez ohledu na neoznačení dotčeného pole červenou hvězdičkou. 29. Dále je zde okolnost, že v souladu s kapitolou 5.1. Předložení a náležitosti žádosti (projektu) metodiky byl žalobce povinen podat žádost prostřednictvím systému Grantys a současně datovou schránkou. Za této situace se žalobce nutně musel seznámit s podobou vygenerované žádosti, a při vynaložení náležité péče měl a mohl zjistit, že v bodě 7. Bankovní spojení není uvedeno číslo bankovního účtu, nýbrž je zde uvedeno pouze „xx, xx“. Z tohoto důvodu nelze přijmout argument žalobce, že legitimně očekával automatické propsání bankovního účtu ze sekce „Subjekt“ do sekce „Projekt“. 30. Nelze též přijmout tvrzení, že uživatel není schopen rozeznat jednotlivé sekce systému Grantys, neboť je vnímá jako jeden komplex. Samotný návod systému Grantys popisuje jednotlivé sekce a jak bylo výše uvedeno, výslovně zmiňuje nezbytnost výběru bankovního účtu při vytvoření žádosti výběrem konkrétní výzvy. 31. Uvedení čísla bankovního účtu v žádosti, které se odlišuje od čísla bankovního účtu uvedeného v povinné příloze, je podle strany 5 výzvy a strany 17 metodiky neodstranitelnou vadou žádosti, kterou nelze odstranit postupem podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel, přičemž pro tuto vadu bude řízení o žádosti zastaveno. Argumentem a minori ad maius lze dovodit, že pokud je neodstranitelnou vadou žádosti uvedení odlišného čísla bankovního účtu, je neodstranitelnou vadou žádosti taktéž neuvedení čísla bankovního účtu. Žalovaný za této situace nemohl postupovat jinak než řízení o žádosti podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel zastavit, neboť nebyly splněny podmínky kladené na žádost, čímž byly naplněny podmínky pro zastavení řízení o žádosti. Jak uvedl žalovaný, projevem nerovného přístupu by naopak bylo, pokud by žalovaný v rozporu s výzvou a metodikou řízení nezastavil, popřípadě by vadu žádosti odstranil sám, nebo ve spolupráci s žalobcem. 32. Soud odkazuje například na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009-63, podle kterého je „poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace. Z tohoto jeho postavení, na rozdíl od postavení účastníka soukromoprávních vztahů tedy plyne, že může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi ním a příjemcem dotace pouze v té míře, jak stanoví zákon, či v limitech, jež stanoví sám poskytovatel dotace. Záleží pak na příjemci dotace, zda tyto podmínky akceptuje. Samotným smyslem aktu přijetí dotace totiž je, že příjemce přijímá určité dobrodiní ze strany státu a jakousi protiváhou tohoto dobrodiní není (na rozdíl od soukromoprávních vztahů) jeho protiplnění ve prospěch poskytovatele dotace, ale právě akceptace podmínek, za nichž je dotace přijímána.“. Obecně z judikatury vyplývá právo státu stanovit podmínky poskytování dotací. Jak uvedl žalovaný, podle rozsudku sp. zn. 6 Afs 8/2018 nemá správní soud pravomoc k přezkumu samotné výzvy, tudíž ani k přezkumu stanovených podmínek a určení toho, co je považováno za neodstranitelnou vadu žádosti, pro kterou bude řízení o žádosti zastaveno. 33. Soud neshledal, že by v nynějším případu došlo k přepjatému formalismu, nebo k diskriminačnímu, nerovnému postupu žalovaného při vyřízení žádosti žalobce. Námitka prvního a druhého žalobního bodu není důvodná. VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 34. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 28. listopadu 2023     Milan Tauber v. r.  předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje M. V.