ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň Mgr. Daniely Večerkové a JUDr. Miluše Farské ve věci nezletilé: E. H., narozená dne xxx bytem xxx xxx xxx zastoupená kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 4 sídlem xxx xxx xxx otec: V. N. H., narozený dne xxx bytem xxx xxx xxx zastoupený advokátkou xxx sídlem xxx xxx xxx matka: L. Š., narozená dne xxx bytem xxx xxx xxx zastoupená advokátkou xxx sídlem xxx xxx xxx o zvýšení výživného k odvolání otce nezletilé proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 11. 2022, č. j. 0 P 290/2021-519 takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění jen tak, že výživné se zvyšuje počínaje dnem 1. 11. 2021, jinak se v tomto výroku potvrzuje, ve výroku II. se rozsudek mění tak, že nedoplatek na zvýšeném výživném za období od 1. 11. 2021 do 31. 1. 2023 ve výši 52 500 Kč je otec povinen uhradit k rukám matky do 31. 5. 2023. Ve výrocích III. a IV. se rozsudek potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že se výživné otce k nezletilé E. H., narozené xxx, naposledy stanovené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. 07. 2019, č. j. 41 Nc 14001/2019-286 ve výši 4 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 4. 10. 2021 zvyšuje na částku 7 500 Kč měsíčně, která je splatná vždy k 20. dni v měsíci, na který výživné náleží, k rukám matky, spolu se zákonným úrokem z prodlení z budoucích nesplacených dávek výživného od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), nedoplatek na zvýšeném výživném za období od 4. 10. 2021 do 31. 10. 2022 ve výši 45 500 Kč je otec povinen uhradit v jedné splátce do 20. dne v měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), návrh otce na snížení výživného zamítl (výrok III.), vyslovil, že tím se mění rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. 07. 2019, č. j. 41 Nc 14001/2019-286 (výrok IV.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). 2. Rozhodl tak na základě návrhu matky ze dne 4. 10. 2021, aby výživné stanovené otci bylo zvýšeno na 7 800 Kč měsíčně zpětně od března 2021 (později matka navrhla, aby soud u výživného do budoucna stanovil i povinnost k úhradě úroku z prodlení v případě pozdní úhrady) a o návrhu otce ze dne 3. 1. 2022 na snížení výživného na 3 500 Kč měsíčně, z toho 3 000 Kč placených k rukám matky a 500 Kč placených na účet nezletilé. 3. Soud I. stupně uvedl, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. 7. 2019, č.j. 41 Nc 14001/2019-286, který nabyl právní moci dne 24. 8. 2019, byla nezletilá E. svěřena do péče matky a otci stanoveno výživné 4 000 Kč měsíčně. Rozsudkem soudu I. stupně ze dne 21. 4. 2022, č.j. 0 P 290/2021-414, který nabyl právní moci dne 5. 5.2022, byl upraven styk otce s nezletilou. Otcovy příjmy za rok 2020 dle daňového přiznání činily 215 370 Kč (základ daně 349 922 Kč). Otec byl stíhán pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 3 měsíců, s tím, že nastupovat má 27. 12. 2022. Otec je zaměstnán na pozici mobilní technik ve společnosti B. P. C., s.r.o., kde má příjem 15 800 Kč, vlastní dva automobily, z nichž jeden pronajímá za 10 000 Kč měsíčně, splácí dluh ve výši 80 000 Kč. Za období 7/2021 – 12/2021 měl otec od společnosti B. P. C. s.r.o. příjem 0 Kč. Matky příjem jako OSVČ v oboru kadeřnice je asi 5-6 000 Kč měsíčně, dále pobírá sociální dávky na bydlení a přídavek na dítě ve výši 7 800 Kč, finančně ji podporuje rodina. Od 3. 5. 2021 do 3. 10. 2021 poskytovala matka kadeřnické služby s výdělkem v rozmezí 1 950 Kč až 3 750 Kč měsíčně, matka splácí dluh Úřadu práce ve výši 50 000 Kč z titulu přeplatku na příspěvku na bydlení, zavázala se tuto částku uhradit do 31. 12. 2026, byl jí vyplacen rodičovský příspěvek 122 414 Kč a příspěvek na bydlení 131 556 Kč. Za období leden 2021 až březen 2022 byl matce vyplacen přídavek na dítě 14 640 Kč. Otec měl na účtu č. xxx za období 27. 2. 2020 - 31. 12. 2020 celkové příjmy 3 099 047,54 Kč (měsíční hrubý příjem 281 731 Kč) a celkové výdaje 3 060 088,55 Kč, za období leden 2021 až prosinec 2021 celkové příjmy 1 351 757,87 Kč (měsíční hrubý příjem 112 646 Kč) a celkové výdaje 1 384 873,88 Kč, za období leden 2022 - 19. 9. 2022 celkové příjmy 2 729 351,18 Kč (měsíční hrubý příjem 303 261 Kč) a celkové výdaje 2 732 401,18 Kč. Na účet společnosti B. P. C., s.r.o. bylo od ledna 2020 do 9. 9. 2022 zasláno celkem 19 748 251,64 Kč, což činí měsíční obrat 598 tis. Kč. Společnost B. P. C. s.r.o. dluží společnosti I. stavebniny s.r.o. dle smlouvy z 20. 7. 2022 částku 437 412 Kč. Otci byl dle smlouvy o úvěru s ČSOB ze dne 22. 4. 2022 poskytnut úvěr ve výši 550 000 Kč. Kadeřník si může vydělat částku 30 000 - 35 000 Kč měsíčně. Otec uvedl, že se v červnu 2022 oženil. Stanovené výživné 4 000 Kč otec hradí se zpožděním. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování smlouvami o půjčkách osob, uvedených na účtech otce u ČSOB a KB a návrh na výslech otce, obojí soud považoval za nadbytečné, když otec mohl skutečnosti ohledně půjček vysvětlit při předchozích jednáních, již se účastnil, ale o půjčkách se nezmiňoval. Soud neuvěřil tomu, že by se jednalo o půjčky otce, ale kloní se spíše k tomu, že otec půjčoval peníze. Pokud by byl otec tak zadlužen, těžko by mu ČSOB poskytla úvěr ve výši 550 tis. Kč. 4. Právně soud I. stupně věc posoudil dle § 923 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 910 o. z., § 911 o. z., § 913 odst. 1 o. z. a § 915 o. z. Při rozhodnutí o úrocích z prodlení vycházel z § 472a odst. 1 a 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“). Soud dospěl k závěru, že od poslední úpravy výživného došlo ke změně poměrů plynutím času, když od poslední úpravy výživného uplynuly více než 3 roky. Nezletilá je již školkového věku a její potřeby se tím pádem zvýšily, má vyšší náklady spojené se zajištěním základních potřeb (strava, oblečení, obuv) i dalších potřeb dítěte, jako je trávení volného času a zájmová činnost. Otec se o nezletilou sice zajímá, ale drtivá většina péče je na matce. Není zde prostor pro snížení výživného, přestože otec je odsouzen k trestu odnětí svobody na 3 měsíce, jelikož si otec tento trest přivodil svým zaviněným jednáním, když řídil vozidlo bez řidičského oprávnění. Dle nálezů Ústavního soudu I. ÚS 1939/16 a IV. ÚS 1181/07 není důvodem pro snížení výživného trest odnětí svobody za úmyslný trestný čin povinného rodiče. Otec není nemajetný, ale vysokopříjmový, což vyplynulo z jeho výpisů z účtu. Proto soud návrh otce na snížení výživného zamítl. Při úvahách o stanovení výše výživného soud dále dospěl k závěru, že otec disponuje měsíčně částkou minimálně ve výši 100 000 Kč, což odpovídá i částce dle § 916 o.z. Soud proto vyživovací povinnost zvýšil na částku 7 500 Kč, která odpovídá nárokům nezletilé. Otcovy příjmy jednoznačně hovoří o tom, že je schopen tuto částku hradit. Soud zvýšil výživné od podání návrhu matky a dopočítal dluh na zvýšeném výživném, zároveň k návrhu matky stanovil i úroky z prodlení z dlužného budoucího výživného. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 23 z.ř.s. 5. Proti rozsudku podal včasné odvolání otec nezletilé. Uvedl, že předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky, z nichž je zřejmý jeho měsíční výdělek. Otec se nebránil prokázání svých příjmů výpisy z účtu, pouze nechtěl, aby některé údaje byly přístupné i matce. Soud si přesto výpisy z účtů zajistil sám. V rozporu s dokazováním potom soud stanovil příjmy otce prostřednictvím institutu fikce, k tomu ale nebyly splněny zákonné podmínky. Soud měl dostatečné informace, aby stanovil příjmy dle skutečných majetkových poměrů. Sám OSPOD navrhoval, aby otec byl za účelem zjištění příjmu vyslechnut, to navrhoval též právní zástupce otce, soud však tento návrh bezdůvodně zamítl. Rovněž otec navrhl předložení listinných důkazů ohledně plateb kamarádů a třetích osob, kteří otci poskytli půjčky nebo zaslali peníze za účelem zajištění koupě některých věcí. I tyto návrhy soud zamítl. Dle soudu mohl otec vysvětlit sporované skutečnosti již při předchozích jednáních, otec si však nemohl být vědom, že soud bude veškeré platby na účtech posuzovat bez dalšího jako příjmy, respektive že na dokazování rezignuje a věc uzavře prostřednictvím fikce příjmů. Když otec zjistil, že soud vnímá veškeré platby na účtu a obrat firmy bez dalšího jako příjem, navrhl jako důkaz listiny k vyvrácení toho, že jde o jeho příjmy. Soud zamítl též návrh na předložení dokladů o jednotlivých platbách na účtu, přestože otec v průběhu celého řízení uváděl, že nejde o jeho příjem, ale že mu kamarádi zasílali finanční prostředky, aby je použil pro nákup různých věcí pro jejich osobní použití. Otec jako zprostředkovatel toto pro své známé vykonával zdarma. V mnoha případech je ve výpisu z účtu přesná specifikace, nač finanční prostředky slouží, u některých plateb je uvedeno, že jde o půjčku. K tomu soud vůbec nepřihlédl. To, že je otec společníkem ve společnosti B. P. C., s.r.o., neznamená, že se jeho příjmy mohou počítat z obratu této společnosti. Dalo by se vycházet pouze z čistého zisku společnosti a následně případného nároku otce na podíl na tomto zisku. Provedl-li by soud řádně dokazování, dospěl by k závěru, že osobní a majetkové poměry otce neodpovídají stanovené vyživovací povinnosti. Celé odůvodnění rozsudku stojí pouze na výpisech z účtu společnosti a otce, což je v rozporu s reálnou situací otce. Zároveň soud svou argumentaci postavil na fikci příjmů, aniž by poučil otce, že má pochybnosti o jeho příjmech a poskytnul mu lhůtu pro doplnění a vysvětlení. Soud měl navíc podrobně zkoumat i poměry matky nezletilé, zejména její možnost a schopnost vydělávat daleko více, než uvedla. Otec předložil soudu důkazy, že je v možnostech a schopnostech matky vydělávat (jako kadeřnice) v řádech desetitisíců Kč. Nezletilá navštěvuje školské zařízení, osobní péče o ni není potřeba. Soud též nepřihlédl k tomu, že otec má vyživovací povinnost i ke své manželce. Otec proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 6. Kolizní opatrovník navrhl potvrzení napadeného rozsudku. 7. Matka k odvolání otce uvedla, že otec sice předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky, ty však neprokazovaly skutečnou výši jeho příjmů. Protože otec nepředložil výpisy z účtů, soud si tyto výpisy vyžádal u bank, a z těchto výpisů vyplynulo, že příjem otce je mnohonásobně vyšší, než příjem dle pracovní smlouvy. Soud nestanovil výživné otci s pomocí fikce dle § 916 o.z., kdyby tak učinil, výživné by přesahovalo 9 000 Kč měsíčně. Dokazování výslechem otce a smlouvami o zápůjčkách by bylo nadbytečné, když otec měl příležitost vysvětlit své příjmy na předchozích jednáních. V průběhu celého řízení otec poukazoval na svou nemajetnost, o dalších smlouvách o půjčkách se nezmiňoval. Tvrzená nemajetnost nekoresponduje s tím, že otec disponuje xxx účtem u ČSOB, kreditní kartou s měsíčními splátkami 20-50 tisíc Kč měsíčně, ČSOB mu též poskytla úvěr 550 000 Kč. Tvrzení, že známí otci poskytovali částky na zakoupení různých věcí, jež měl otec zdarma zprostředkovávat, je účelové a nevěrohodné, dle matky žil otec i v průběhu jejich soužití na vysoké úrovni a půjčky spíše poskytoval svým známým. Některé příjmy otce na jeho osobním účtu mohly plynout i z jeho podnikatelské činnosti v B. P. C., s.r.o. Příjmy této společnosti soud do příjmů otce nezahrnul, poukázal ale správně na to, že tato společnost vlastněná otcem měla i v tzv. covidovém období obrat cca 20 milionů Kč. Měsíční hrubý příjem otce za rok 2021 pouze dle výpisů z účtu otce u ČSOB vychází na 112 646 Kč (tato částka je nejnižší z posuzovaných let 2020-2022). Podle doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti pro výpočet výživného tak výživné pro daná kritéria (věk dítěte 0-5 let, jediná vyživovací povinnost, péče otce 11 dnů v měsíci, 14% z hrubého příjmu) činí 10 064 Kč měsíčně. Soud si v průběhu řízení udělal vlastní náhled na rodinnou situaci účastníků a skutkový stav zjistil dostatečně a objektivně. Soud má v případě výlučné péče matky o nezletilou zkoumat primárně osobní a majetkové poměry otce, nikoli matky. Matka ze svého příjmu hradí nejen nájem křesla, ale také povinné odvody OSVČ na sociální a zdravotní pojištění, nájem bytu a další položky. Manželka otce má nepochybně svůj příjem, navíc otec může ze svého nadstandardního příjmu hradit výživné i na nezletilou, i na svoji manželku. Otec nadále hradí výživné 4 000 Kč měsíčně namísto 7 500 Kč měsíčně, ačkoli napadený rozsudek je předběžně vykonatelný. Matka proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný. 8. Otec v dalším podání (na dotaz soudu) doplnil, že bezúčelový úvěr otci nabídla sama ČSOB a otec nabídku přijal, neboť mu umožnila splatit dluhy některým kamarádům. Bonitu či příjmy otec bance nedokládal. Otec je jediným jednatelem a společníkem společnosti T. M. s.r.o. založené 3. 11. 2021, z chodu této společnosti ale nemá žádné příjmy. Na výpisech z účtu je vidět jen pohyb na účtu, nikoliv příjem, otec zasílá soudu čestná prohlášení svých známých ohledně účelu plateb zaslaných na tento účet – svým nejbližším známým otec pomáhal koupit např. auto v zahraničí nebo elektroniku. Xxx účet dostal otec automaticky, když si bral hypotéku, i s kreditní kartou. Obrat společnosti B. P. C. není její zisk, soud má k dispozici účetní závěrku společnosti i další doklady. V době soužití s matkou měl otec příjmy ještě z brigád na čerpací stanici. Otec o dceru pečuje 11 dní v měsíci a z poloviny o všech prázdninách, matka si může najít řádně placenou práci, když dcera chodí do školky, otec je připraven být v případě potřeby k dispozici. Nezletilá je zdravá, nemá žádné zvýšené výdaje, v minulosti otec platil výdaje za logopeda i polovinu výdajů na odstranění podjazykové uzdičky. 9. Při jednání odvolacího soudu matka uvedla, že dosahuje hrubého příjmu cca 20 000 Kč za práci 3 dny v týdnu, na práci 5 dní v týdnu dosud nemá dostatek zákazníků a platila by v tom případě i více za pronájem křesla. Matka si nyní hledá nové místo. Nezletilá nastoupila do školky od října 2021. 10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání při nařízeném jednání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a po částečném zopakování dokazování výpisem z účtu otce u ČSOB a po doplnění dokazování předpisem plateb školky 4 pastelky a potvrzeními ČSOB o provedení transakce ze září až října 2022, výpisem z živnostenského rejstříku matky, sdělením ČSOB ze dne 16. 1. 2023, žádostí o poskytnutí úvěru ze dne 22. 4. 2022, výpisem z obchodního rejstříku společnosti T. M. s.r.o., čestnými prohlášeními M. K. M. H. , K. K., P. P. , K. S., A. H. a smlouvou o zápůjčce ze dne 23. 2. 2022, a dospěl k závěru, že odvolání otce je nedůvodné. 11. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti českých soudů a rozhodného práva ve vztahu k nároku na výživné, když se jedná o věc s cizím prvkem, matka a nezletilá jsou státními příslušníky Slovenska, otec je státním příslušníkem Moldavska, bydliště matky i obou rodičů je na území České republiky. 12. Mezinárodní příslušnost českých soudů je dána na základě čl. 3 písm. a), b) nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen „Nařízení o výživném“), když obvyklé bydliště nezletilé i otce je na území České republiky. Rozhodným právem je podle čl. 15 Nařízení o výživném ve spojení s čl. 3 odst. 1. Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, právo české, na základě obvyklého bydliště nezletilé. 13. Pokud jde o obsah napadeného rozhodnutí, bezpředmětná je odvolací námitka, že nebyly dány předpoklady pro stanovení příjmů otce fikcí dle § 916 o.z., neboť soud I. stupně fikci dle § 916 o.z. na příjmy otce neuplatnil. Ustanovení § 916 o.z. umožňuje soudu vycházet z toho, že příjem osoby výživou povinné (zde otce) činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu (např. pro rok 2022 by takto stanovený příjem dosahoval částky 106 250 Kč), v případě, že tato osoba neprokáže řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů a neumožní soudu zjistit další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí. Taková situace v případě otce nenastala a soud I. stupně neshledal, že by měl nedostatek důkazů k prokázání příjmových poměrů otce. Skutečnost, že otec nepředložil soudem požadované výpisy z účtu svého a účtu společnosti B. P. C. s.r.o. a soud je (na základě informací sdělených otcem) vyžádal od bankovních ústavů, je z tohoto pohledu nerozhodná – soud tyto doklady získal a provedl je k důkazu, předložení dalších listin a podkladů nepožadoval, naopak některé důkazní návrhy otce považoval za nadbytečné. Za těchto okolností je poukaz soudu na to, že zjištěná částka příjmů otce 100 000 Kč „odpovídá i částce dle § 916 o.z.“ nadbytečný a poněkud zavádějící, nicméně nesprávnost napadeného rozhodnutí nezpůsobuje. 14. Vzhledem k velmi obecným skutkovým zjištěním soudu I. stupně o příjmech otce odvolací soud doplnil a zčásti i zopakoval dokazování týkající se těchto příjmů. 15. Z výpisu z účtu otce u ČSOB (č. účtu xxx) za rok 2021 a za období 1. 1. 2022 – 19. 9. 2022 má odvolací soud za prokázané následující skutečnosti: otec měl v tomto období příjem od společnosti B. P. C. s.r.o. (v lednu 2021 ve výši 12 170 Kč, v únoru 2021 ve výši 15 039 Kč a 9 800 Kč, v březnu 2021 ve výši 15 040 Kč a 9 800 Kč, v dubnu 2021 ve výši 2 x 9 800 Kč a 5 901 Kč, v červenci 2021 ve výši 3 x 9 800 Kč, v únoru 2022 ve výši 12 194 Kč a 5 x 9 800 Kč, v březnu 2022 ve výši 15 930 Kč, v dubnu 2022 ve výši 16 157 Kč, v květnu 2022 ve výši 15 854 Kč, v červnu 2022 ve výši 14 418 Kč, v září 2022 ve výši 16 156 Kč) a pobíral též dávky nemocenského pojištění od ČSSZ za dobu pracovní neschopnosti od 18. 3. 2021 do 7. 1. 2022 (v dubnu 2021 částka 6 300 Kč, v červnu 2021 částka 4 672 Kč, v červenci 2021 částka 30 116 Kč, v říjnu 2021 částka 22 330 Kč, v únoru 2022 částka 29 348 Kč). Na tento účet dále otec čerpal úvěr prostřednictvím kreditní karty (dne 23. 7. 2021 ve výši 58 000 Kč) a spotřebitelský úvěr od ČSOB ve výši 550 000 Kč dne 22. 4. 2022. Dále byly na účet činěny prostřednictvím bankomatu vklady v hotovosti v řádu desítek tisíc Kč měsíčně (v lednu 2021 částka 20 000 Kč, v únoru 2021 částka 24 000 Kč, v březnu 2021 částka 40 000 Kč, v červnu 2021 částky 70 000 Kč, 10 000 Kč a 20 000 Kč, v září 2021 částka 30 000 Kč, v listopadu 2021 částky 52 000 Kč a 18 000 Kč, v prosinci 2021 částky 30 000 Kč a 54 000 Kč, v lednu 2022 částky 66 000 Kč, 12 500 Kč a 50 000 Kč, v únoru 2022 částky 80 000 Kč a 16 000 Kč, v březnu 2022 částky 24 000 Kč a 52 000 Kč, v červnu 2022 částka 38 000 Kč – součet uvedených částek činí 706 500 Kč). Kromě toho otec na uvedený účet přijímal platby od různých fyzických osob ve výši desítek až stovek tisíc Kč, přičemž z označení některých částek je zřejmé, za jakým účelem byly zaplaceny (např. dne 18. 10. 2021 půjčka poskytnutá otci od L. S. ve výši 200 000 Kč, dne 6. 8. 2021 částka 15 000 Kč za pronájem dodávky, dne 17. 6. 2022 od M. Z. doplatek částky za fasádu 300 000 Kč, splátky za auto od M. K. 7 000 Kč, 13 560 Kč a 7 000 Kč v červenci, srpnu a září 2022, od M. H. částka ve výši 95 000 Kč dne 22. 10. 2021, z poznámky u platby je zřejmé, že se týká pořízení nábytku – umyvadlové skříňky; dne 16. 6. 2022 záloha na dveře od J. K. ve výši 40 000 Kč), někdy je z označení zřejmé, že jde o půjčku, ale není zřejmé, zda je částka jako půjčka otci poskytována nebo jde o splacení půjčky dříve otcem poskytnuté (např. 1. 4. 2021 částka 29 500 Kč od O. H. , označená jako „půjčka“, dne 27. 10. 2021 částka 45 000 Kč od K. S., označená jako „půjčka xxx“, dne 24. 2. 2022 částka 322 000 Kč od L. S. označená jako xxx smlouva o půjčce“), někdy jde o příchozí částky od fyzických osob, zcela neoznačené (např. příchozí platby od P. P. ve výši 300 000 Kč dne 6. 4. 2022, 212 500 Kč dne 14. 4. 2022, 22 200 Kč dne 8. 8. 2022 a 22 000 Kč dne 1. 9. 2022, příchozí platba od K. S. dne 6. 8. 2021 ve výši 50 000 Kč a 9. 8. 2021 ve výši 10 000 Kč, příchozí platba od E. K. dne 7. 7. 2022 ve výši 86 940 Kč), platby od A. H. jsou označené jako „xxx“ – dne 14. 4. 2022 částka 23 000 Kč, dne 25. 4. 2022 částka 31 000 Kč, dne 29. 4. 2022 částka 8 600 Kč, dne 3. 5. 2022 částka 12 400 Kč, dne 4. 5. 2022 částka 1 200 Kč, dne 8. 6. 2022 částka 100 000 Kč a dne 16. 9. 2022 částka 4 000 Kč). Další částky jsou na účet zasílány společností R. s.r.o. Otec z účtu hradí své životní náklady, pokuty za přestupky, pojistné různých vozidel, výživné pro nezletilou 4 000 Kč měsíčně, částkami v různé výši splácí úvěr na kreditní kartě, od dubna 2021 splácí hypotéku (v dubnu 2021 částkou 2 504 Kč, od května 2021 do července 2021 částkou 18 056 Kč měsíčně, od srpna 2021 částkou 16 722,50 Kč měsíčně), od května 2022 dále splácí spotřebitelský úvěr u ČSOB částkou 8 040 Kč měsíčně, v červnu 2021 splatil blíže neurčený dluh částkou 30 000 Kč. Mimoto otec z účtu vybírá vyšší částky v hotovosti (např. v září 2021 částky 80 000 Kč a 30 000 Kč, v únoru 2022 částky 80 000 Kč a 2 000 Kč, v dubnu 2022 částky 16 000 Kč, 3 000 Kč, 3 x 40 000 Kč, 77 000 Kč, 50 000 Kč, 3 x 80 000 Kč a 21 000 Kč). Dne 24. 2. 2022 byla z účtu otce provedena úhrada částky 432 000 Kč (otec tuto platbu vysvětlil jako splátku dluhu soudnímu exekutorovi). 16. L. S. poskytl otci zápůjčku ve výši 300 000 Kč, již se otec zavázal vrátit se sjednaným úrokem (celkem částku 330 000 Kč) do 1. 3. 2023 (smlouva o zápůjčce ze dne 23. 2. 2022). Čestnými prohlášeními byly dále prokázány účely některých dalších plateb zaslaných na účet otce: částky zasílané M. K. sloužily k úhradě za automobil VW Passat (čestné prohlášení M. K. z 21. 11. 2022), částky zaslané P. P. jsou půjčkou poskytnutou otci (čestné prohlášení P. P. ze dne 14. 11. 2022), částky zaslané M. H. byly určené k nákupu nábytku (čestné prohlášení M. H. ze dne 16. 11. 2022), částky zaslané K. K. byly určeny k nákupu blíže neurčených věcí (čestné prohlášení K. K. ze dne 29. 11. 2022), částky zaslané K. S. jsou půjčkou poskytnutou otci (čestné prohlášení K. S. ze dne 21. 11. 2022) a částky zasílané A. H. byly určeny k nákupu věcí do domácnosti jmenované (čestné prohlášení A. H. ze dne 23. 11. 2022). 17. Při žádosti o spotřebitelský úvěr otec nedokládal bance ČSOB a.s. své příjmy, úvěr mu byl poskytnut na základě předschválených limitů (sdělení ČSOB a.s. ze dne 16. 1. 2023), v žádosti o poskytnutí tohoto úvěru otec uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 91 800 Kč (žádost o poskytnutí úvěru ze dne 22. 4. 2022). 18. Dle odvolacího soudu je zřejmé, že příjmy otce nelze ztotožňovat se součtem příchozích plateb na jeho účet, když některé z příchozích plateb jsou otci poskytnuté půjčky či úvěry, případně částky k úhradě zboží či prací, s jejichž pořízením či zajištěním má otec rovněž náklady. Vzhledem k tomu, že nejde o ojedinělé případy, ale o opakovanou činnost otce, je ovšem zcela nevěrohodné, že by z těchto transakcí otec neměl vůbec žádný zisk (a to přesto, že toto je uvedeno v čestných prohlášeních M. K., M. H., K. K., M. H.). Dle výpisu z účtu otce otec nepochybně disponuje a pravidelně nakládá s mnohem vyššími částkami, než odpovídá jeho mzdě od B. P. C. s.r.o. (případně dávkám nemocenského pojištění v době pracovní neschopnosti) a částce získané z pronájmu automobilu. Mzda přibližně 15 000 Kč měsíčně by nepostačila ani k úhradě měsíční splátky hypotéky, otec kromě toho aktuálně splácí ještě spotřebitelský úvěr, platí své životní náklady, výživné na nezletilou, aktivně nakládá s dalšími částkami v hotovosti v řádech desítek tisíc Kč měsíčně. Sám otec v žádosti o úvěr uvedl, že jeho čistý měsíční příjem přesahuje 90 000 Kč. Odvolací soud s přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem činí závěr, že otec má čisté měsíční příjmy v rozmezí 90 000 Kč - 95 000 Kč. Údaje o obratu společnosti B. P. C. s.r.o. (jejímž je otec jediným společníkem a jednatelem) zjištěné soudem I. stupně z výpisu z účtu této společnosti nepovažoval odvolací soud z hlediska výše příjmů otce za významné. 19. Dále bylo v odvolacím řízení prokázáno, že matka měla přerušeno provozování živnosti do konce října 2021, od listopadu 2021 v provozování živnosti pokračuje, od 5. 9. 2022 ji provozuje v provozovně xxx xxx xxx (výpis z živnostenského rejstříku matky). Pokud jde o náklady spojené s péčí o nezletilou, tak ve školce, již nezletilá navštěvuje, se platí měsíční školné 1 050 Kč a stravné 990 Kč, dále 600 Kč za pololetí jako „záloha na kulturu“ (předpis plateb školky 4 pastelky). Potvrzeními ČSOB o provedení transakce ze září a října 2022 bylo prokázáno, že školné a stravné ve shora uvedené výši za měsíce září, říjen a listopad 2022 zaplatila matka (potvrzení o provedení transakce z 1. 9. 2022, 14. 9. 2022 a 10. 10. 2022), dále matka zaplatila školce zálohu na kulturu 600 Kč (potvrzení z 1. 9. 2022) a další platbu spojenou s docházkou nezletilé do školky 900 Kč (potvrzení z 29. 9. 2022). 20. Z nesporných tvrzení účastníků vzal odvolací soud za prokázané, že otec stále platí výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně (za období do konce ledna 2023 je výživné v této výši zaplaceno), a to v některých případech se zpožděním. 21. Podle § 923 odst. 1 o.z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. 22. Odvolací soud shledává správným závěr, že v dané věci došlo ke změně poměrů plynutím času a zvýšením věku nezletilé, a především potom nástupem nezletilé do mateřské školy na podzim 2021, kdy se zvýšily náklady na její potřeby mj. o platby spojené přímo s docházkou do školky. Matka v souvislosti s docházkou nezletilé do školky obnovila od listopadu 2021 provozování živnosti (dosahuje nyní příjmů z této činnosti, její podnikání se však po přerušení živnosti dosud plně nerozvinulo), na druhé straně již nepobírá rodičovský příspěvek. Přestože byl styk otce s nezletilou upraven rozsudkem soudu, a to v relativně širokém rozsahu přibližně 11 dnů v kalendářním měsíci (se speciální úpravou v době prázdnin), z převážné části spočívá tíha osobní péče o nezletilou stále na matce. Otec oproti matce dosahuje příjmů podstatně vyšších, přesahujících 90 000 Kč měsíčně, tvrzení otce o jeho špatné majetkové situaci byla vyvrácena. Do výkonu trestu odnětí svobody otec dle svého sdělení nenastoupil (ani případný nástup do výkonu trestu by ovšem nebyl z hlediska výše výživného významný - soud I. stupně případně poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. IV. ÚS 1181/07, dle nějž nelze skutečnost, že se rodič svým úmyslným jednáním, pro které byl následně odsouzen k trestu vězení, zbavil objektivní možnosti plnit svoji vyživovací povinnost vůči svému nezletilému dítěti, přičítat k tíži tohoto dítěte). 23. Odvolací soud proto považuje za důvodné a odpovídají ustanovením § 913 a § 915 odst. 1 o.z. zvýšení výživného na částku 7 500 Kč, a to počínaje dnem 1. 11. 2021, což odpovídá období, kdy nezletilá nastoupila docházku do mateřské školy a matka v souvislosti s tím obnovila provozování živnosti. Stanovené výživné koresponduje i s doporučeným výživným dle tabulky a manuálu ministerstva spravedlnosti s přihlédnutím k podílu otce na péči o nezletilou (při čistém příjmu 90 000 Kč měsíčně a obvyklém podílu otce na péči 11 dní v měsíci činí doporučené výživné pro dítě ve věku 0-5 let při jedné vyživovací povinnosti cca 8 000 Kč). Nebylo důvodu zohledňovat manželku otce jako další vyživovací povinnost, jestliže manželka otce má (jak otec sám uvedl) vlastní příjem. 24. Důvodným též bylo uložení povinnosti platit úrok z prodlení z dávek výživného splatných v budoucnu dle § 472a z.ř.s. a § 921 odst. 2 o.z., když matka vyslovení této povinnosti soudem navrhla. 25. Za období od 1. 11. 2021 do 31. 1. 2023 vznikl otci (který stále platí výživné v původní výši 4 000 Kč měsíčně) na zvýšeném výživném nedoplatek ve výši 52 500 Kč (15 x 3 500 Kč, výživné za měsíc únor 2023 není dosud splatné). Tento nedoplatek odvolací soud uložil otci zaplatit do 31. 5. 2023, když tuto lhůtu shledává přiměřenou výši nedoplatku, příjmovým poměrům otce i tomu, že účelem výživného je zabezpečit aktuální potřeby nezletilé. 26. Na základě shora uvedeného odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jen tak, že výživné se zvyšuje počínaje dnem 1. 11. 2021, jinak jej v tomto výroku potvrdil jako věcně správný podle § 219 o.s.ř., ve výroku II. jej podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnil tak, že nedoplatek na zvýšeném výživném za období od 1. 11. 2021 do 31. 1. 2023 ve výši 52 500 Kč je otec povinen uhradit k rukám matky do 31. 5. 2023, ve výrocích III. a IV. jej jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř. 27. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s. Odvolací soud neshledal takové okolnosti případu, jež by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů některému z účastníků. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 16. února 2023 JUDr. Ivana Kotrčová v. r. předsedkyně senátu