USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré ve věci nezletilého: J. M. O., narozen dne xxx bytem Ch., Praha syn rodičů: J. M. O. M., narozen dne xxx bytem V., Praha zastoupen Z. F., advokátkou sídlem K., Praha A. Š., narozena dne xxx bytem Ch., Praha zastoupena P. H., advokátem sídlem Z., Praha o návrhu matky na vydání předběžného opatření, k odvolání otce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 4. 2023, č. j. 41 P 94/2010-324, takto: Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soud I. stupně nařídil předběžné opatření, kterým upravil styk otce s nezletilým tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým každý sudý týden v kalendářním roce od pátku 18 hodin a pondělí bezprostředně následujícího do 7:45 hodin, a to tak, že otec nezletilého vyzvedne v místě bydliště matky a po skončení styku předá ve školním zařízení, které nezletilý navštěvuje. Úprava styku nezletilého s otcem v období prázdnin zůstala předběžným opatřením nedotčena. 2. Takto rozhodl o návrhu na vydání předběžného opatření matky nezletilého ze dne 30. 3. 2023, podaný ve spojení s návrhem na změnu styku nezletilého s otcem, který odůvodnila změnou poměrů na straně nezletilého, neboť otec nezletilého požaduje dodržování styku dle rozsudku soudu vydaného před cca x let, tedy v době, kdy nezletilý docházel do mateřské školky a neměl jakékoliv mimoškolní zájmy ve volném čase. Poměry nezletilého se však změnily, avšak otec svůj přístup nezměnil a trvá bezpodmínečně na tom, aby syn odcestoval ve čtvrtek v 16 hodin s ním z bydliště matky do bydliště otce, což i autem zabere cca hodinu, nezletilý následně více jak hodinu cestuje MHD zpět na trénink (poté co si v bydlišti otce odloží školní potřeby na pátek a pondělí) a po tréninku opět v pozdních nočních hodinách přes hodinu jede zpět otci, aby ráno vstal v 6 hodin a jel do školy. Nezletilý se snažil s otcem domluvit, avšak bezúspěšně, a otec se stále dožaduje dodržování již upraveného styku. Tato situace je pro nezletilého stresující a nevhodná. Nezletilý má obavy, aby mu otec s odkazem na rozsudky nezakázal jeho oblíbený sport, nebo aby nepodal návrh na výkon uvedeného rozsudku a nezpůsobil tak problémem matce a synovi ve škole. Nepomohly apely matky ani doporučení OSPOD. 3. K tomuto návrhu matka doložila dopis nezletilého adresovaný soudu, dále soud provedl důkazy rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 3. 9. 2009, č. j. 25 Nc 170/2009-199, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2010, č. j. 18 Co 36/2010-258, kterým byl naposledy upraven styk nezletilého s otcem, a dále stanoviskem kolizního opatrovníka nezletilého, z kterého vyplynulo, že se na OSPOD obrátil sám nezletilý s tím, že by bylo vhodné změnit styk s otcem s ohledem na změnu jeho poměrů, kdy navštěvuje xxx, věnuje se xxx a za x nabude zletilosti. Nezletilý sám sociálnímu odboru označil kontakty s otcem za problematické, kdy se snažil sám se s otcem na styku domluvit. Ten však není jakékoliv dohodě otevřen, a to ani přes výzvu OSPOD na uzavření dohody o styku v rozsahu, který nezletilý sám navrhl v rozsahu 1 víkendu za jednou za 14 dnů, tj. od pátku 18 hodin do pondělního rána, kdy by nezletilý sám odešel od otce do školského zařízení. Opatrovnický soud po citaci § 102 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších podpisů (dále jen „o. s. ř.“), § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. a § 75 odst. 1 o. s. ř. uzavřel, že v posuzovaném případě dospěl k závěru, že návrh na nařízení předběžného opatření je důvodný, a to zejména s ohledem na stanovisko a názor nezletilého obsažený v dopise psaném soudu a ve vyjádření oddělení OSPOD, přičemž názor nezletilého vzhledem k jeho věku má být respektován, a to i jeho otcem, pokud názor nezletilého otec nerespektuje, ohrožuje tak jeho psychické zdraví. Zdůraznil, že styk nezletilého s otcem byl naposledy upraven rozsudkem z doby, kdy nezletilý byl x, je tak zcela zřejmé, že po uplynutí času, více než x let, se změnily poměry na straně nezletilého. Nadto nezletilý bude x dospělý a bude zcela na jeho rozhodnutí, jak se bude s otcem stýkat. S ohledem na to návrhu matky, který koresponduje s návrhem nezletilého, vyhověl. 4. Proti tomuto usnesení podal včasné a přípustné odvolání otec, ve kterém uvedl, že původně upravený styk se již po dlouhou dobu rozsudkem upraveným způsoben nerealizuje a podal výčet měsíců v roce 2022 a 2023, kdy byly styky matkou bez náhrady zrušeny, když nezletilý rovněž občas dochází o víkendech na brigády, což čas styku s otcem zkracuje. Popřel, že by nerespektoval volnočasové aktivity nezletilého, přičemž pokud kroužek končil v 16 hodin, matka nezletilého po skončení kroužku otci přivezla. Problémy vznikly, až když kroužek začal končit ve 21 hodin. Otec navrhl několik možných řešení, avšak ani nezletilý a ani matka s tímto nesouhlasili, a otci nezbylo nic jiného než trvat na dodržování původního rozsudku. Má za to, že není v zájmu syna, aby z důvodu mimoškolních či sportovních aktivit došlo k redukci styku s otcem, a to z důvodu rozvoje jeho jazykových schopností (nezletilý pochází z bilingvní rodiny) a rozvoje vztahu se současnou rodinou otce a jeho polorodým sourozencem, když je v zájmu nezletilého jako jedináčka, aby poznal funkci rodiny s více dětmi. V současné době má možnost trávit s nezletilým pouhé 4 dny v měsíci, což je nedostačující. Upozornil také na skutečnost, že nezletilým navrhovaná úprava styku je spojena s jeho manýrem, kdy odmítá cestovat MHD, a podrobně popisoval to, jakým způsobem se má nezletilý dopravovat. Má za to, že soud I. stupně de facto dovodil, že kroužek xxx je v životě nezletilého důležitější než styk s otcem. V napadeném rozhodnutí absentuje řádné zdůvodnění naléhavosti zatímní úpravy. Navrhl, aby odvolací soud návrh jako nedůvodný zamítl. 5. Matka ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že otec nikdy neprojevoval zájem o rozsáhlejší styk s nezletilým, který by vyhovoval potřebám a zájmům syna. Vždy hledá řešení, které vyhovuje jemu, a ubližuje synovi. Dále se podrobně vyjádřila k příkladům omezení styku popsaného otcem tak, že o nich byl otec podrobně informován. Došlo k nim za účelem návštěvy prarodičů a rodiny nezletilého ve Španělsku, příjezdu nezletilého ze školy v přírodě, pohřbu dědečka nezletilého a dále o Velikonocích, kdy nezletilý odmítl pobyt s otcem v Krkonoších. Zdůrazňuje, že otec nikdy nenabídl jakýkoliv kompromis a požaduje doslovné dodržování rozsudku. Podrobně se vyjadřuje k realizaci styku s otcem a upozorňuje na excesy s tím, že ani vztah otce s polorodým sourozencem není optimální. Není také pravdou, že by nezletilý nechtěl cestovat MHD, jenom mu přijde zbytečné, aby k otci dojel večer po 22:30 hodině, následně vstal v 6 hodin ráno a odjížděl do školy, když v tento den pak nemá prostor k přípravě na vyučování. Absurdní chování otce dokládá i tím, že dne 8. 5. 2023, kdy byl svátek, otec trval na tom, že nezletilého doveze před školu, a teprve od školy nezletilý jel do bydlišti matky. S ohledem na uvedené navrhuje, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil. 6. Opatrovník se k odvolání nevyjádřil. 7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu I. stupně, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., § 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř., § 75c odst. 4 o. s. ř.), a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání. 8. Soud I. stupně správně mlčky dovodil svoji mezinárodní příslušnost v řízení, ve kterém je dán cizí prvek španělskou státní příslušností otce. S ohledem na to použil pro otázku mezinárodní příslušnosti soudu Nařízení Brusel II bis, tj. Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen také Nařízení či Nařízení Brusel II bis). Otázku založení mezinárodní příslušnosti soudu u rodičovské zodpovědnosti Nařízení upravuje v článcích 8–15. Podle článku 8 odst. 1 Nařízení, soudy členského státu jsou příslušné ve věci rodičovské zodpovědnosti k dítěti, které má v době podání žaloby obvyklé bydliště na území tohoto členského státu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, odstavec 1 platí s výhradou článků 9, 10 a 12. Pojem obvyklé bydliště podle čl. 8 odst. 1 Nařízení je přitom vykládán v tom smyslu, že toto bydliště odpovídá místu, které vykazuje určitou integraci dítěte v rámci sociálního a rodinného prostředí. Za tímto účelem musí být přihlédnuto zejména k trvání, pravidelnosti, podmínkám a důvodům pobytu na území členského státu a přestěhování rodiny do tohoto státu, ke státní příslušnosti dítěte, k místu a podmínkám školní docházky, k jazykovým znalostem, jakož i k rodinným a sociálním vazbám dítěte v uvedeném státě. Vnitrostátnímu soudu přísluší určit místo obvyklého bydliště dítěte s přihlédnutím ke všem konkrétním skutkovým okolnostem v každém jednotlivém případě (viz rozhodnutí Soudního dvora C-523/07, odstavec 44). Neboť nezletilý má obvyklé bydliště na území České republiky a v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9 se i zdržuje, je Obvodní soud pro Prahu 9 mezinárodně i místně příslušný k rozhodování o věci. Rozhodné pro spor je právo české, neboť nezletilý má obvyklé bydliště na území České republiky (článek 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, sjednaná v Haagu dne 19. října 1996, vyhlášené pod č. 141/2001 Sb. m. s.). 9. Podle § 102 odst. 1 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. 10. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. může být účastníku předběžným opatřením zejména uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. 11. Podle ust. § 865 odst. 1 o. z., rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. 12. Má-li být předběžné opatření nařízeno, musí být potřeba zatímní úpravy právních poměrů účastníků prokázána. U ostatních okolností významných pro nařízení předběžného opatření postačí, budou-li alespoň osvědčeny, tedy že se s ohledem na okolnosti případu jeví jako pravděpodobné. 13. Při svém rozhodování vycházel odvolací soud ze skutkového stavu, který zde byl v době vydání napadeného usnesení (viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. Cpjn 202/2016). Z obsahu spisu do vydání předběžného opatření vyplývá, že se matka obrátila dne 30. 3. 2023 na soud s návrhem na úpravu styku, který byl naposledy upravován rozsudkem vydaným cca před x lety, a zároveň navrhla vydání předběžného opatření ve znění uvedeném v bodě 1 tohoto usnesení, které koresponduje s přáním nezletilého tak, jak jej vyjádřil na OSPOD a v dopisu adresovaném soudu. Matka návrh podala na doporučení OSPOD, na který se nezletilý sám obrátil, neboť se obával, že matka bude podrobena ze strany otce výkonu rozhodnutí spočívajícího v styku otce s nezletilým tak, jak byl rozsudkem upraven před cca x lety, tedy v době, kdy byl nezletilý předškolák, a zároveň toho, že mu bude ze strany otce znemožněno pokračovat v jeho oblíbené volnočasové aktivitě – xxx. Upozornil, že po dosažení zletilosti se nebude chtít již s otcem stýkat. Nezletilý však svým současným návrhem styk s otcem nevyloučil, pouze jej upravil tak, aby vyhovoval jeho potřebám a byl praktický, tzn. že před zájmovou aktivitou nebude dojíždět na Prahu x k otci, z Prahy x obratem na xxx, které se koná v blízkosti bydliště matky, poté se vracet v pozdních večerních hodinách na Prahu x, aby ráno na 8.hodinu odjel na xxx, kde studuje. S ohledem na dlouhý čas dojíždění i s ohledem na studijní povinnosti navrhl styk s otcem uskutečňovat až od pátku 18 hodin do následujícího pondělí 8 hodin. 14. Na základě výše uvedeného soud postupoval zcela správně, veden doktrínou nejlepšího zájmu dítěte, která je základním kamenem judikatury týkající se nezletilých dětí ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, když s ohledem na věk nezletilého, jeho školní i mimoškolní zájmovou činnost, vyslyšel jeho přání ohledně styku s otcem. Na jeho výstižné odůvodnění lze proto pro stručnost odkázat. 15. K výtkám otce ohledně styku probíhajícího v omezeném rozsahu je nutno uvést, že nezletilý ve věku blížícím se věkem dospělosti, má právo se vyjádřit, jakým způsobem chce daný styk realizovat tak, aby se mohl věnovat škole, mimoškolním aktivitám a dalším aktivitám přiměřeným jeho věku (brigády, kontakt s přáteli), což přispívá jeho zdravému psychosociálnímu vývoji. V daném věku je zcela přirozené, že nezletilí začínají více času trávit se svými vrstevníky, rodiče a rodinu upozaďují. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že definice nejlepšího zájmu dítěte je flexibilní a měla by být přizpůsobena a definována individuálně s ohledem na specifikou situaci, v níž se nezletilé dítě nachází. Pozornost by měla být věnována osobním poměrům, situaci a potřebám nezletilého. Nejlepší zájem dítěte tak může být i v konfliktu s oprávněnými zájmy ostatních osob (dalších dětí, rodičů atd.), přičemž případné konflikty s jinými oprávněnými zájmy je třeba řešit zcela individuálně, avšak nejlepší zájem dítěte má při vyvažování s ostatními oprávněnými zájmy vždy vysokou prioritu. Pokud je dítě dostatečně rozumově i emocionálně vyspělé, jeho přání je nutno považovat za zásadní vodítko při hledání o nejlepšího zájmu. 16. Soud I. stupně nepochybil, řídil-li se přáním nezletilého, které plně vyslovil, jak před OSPOD, tak v dopise zaslaném soudu, přičemž je zřejmé, že nezletilý má v životě srovnané priority, svůj čas se snaží využívat efektivně, věnuje se škole a mimoškolním aktivitám, aniž by možnosti vyjádřit se k dané situaci jakkoli zneužíval. 17. Nutno zdůraznit, že je chvályhodné, že se otec o nezletilého zajímá, nicméně nelze nezletilého nutit, aby ve věku blížícímu se dospělosti styk probíhal pouze podle otcových představ, což může vést i k absurdním situacím (vysazení před školou ráno v den pracovního klidu), které mají potenciál snížit respekt nezletilého vůči otci. Nezletilého nelze ani nutit, aby se stýkal se svým polorodým sourozencem v bydlišti otce, kde žije se svou partnerkou a její nezletilou dcerou, a naplňoval tak přání otce mít „větší rodinu“ a vynucovat si jeho přítomnost bez jakékoli dohody s ním. 18. S ohledem na výše uvedené odvolací soud, s odkazem na § 219 o. s. ř., usnesení soudu I. stupně jako věcně správné potvrdil. 19. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci. 20. Závěrem soud apeluje na otce nezletilého, aby za situace, kdy i nezletilý za x dní dosáhne věku x let a za x zletilosti, se snažil více respektovat jeho názory a potřeby a případně styk realizoval i jiným způsobem, než jak tomu bylo, když byl nezletilý malý. Například společnými aktivitami, společnou návštěvou kulturních akcí a zejména podporoval syna v tom, co ho baví a zajímá tak, aby si k nezletilému našel hlubší vztah. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 9. června 2023 JUDr. Marcela Kučerová v. r. předsedkyně senátu