č. j. 19 A 39/2023‑ 19   USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobců: a) X, narozený dne X  b) X, narozený dne X  c) X, narozený dne X  d) X, narozený dne X  e) X, narozený dne X  f) X, narozený dne X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika všichni zastoupeni advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno proti žalovanému:  Velvyslanectví České republiky v Hanoji    sídlem 13 Chu Van An, Vietnamská socialistická republika   o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 17. 10. 2023, č. j. 1764-10/2023-MZV/HANOKO takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobci se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhají přezkoumání a zrušení sdělení žalovaného ze dne 17. 10. 2023, č. j. 1764-10/2023-MZV/HANOKO, kterým bylo žalobcům k jejich žádosti o upuštění od povinnosti osobního podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty, na základě rozhodnutí ze dne 11. 10. 2023, č. j. 121317-3/2023-MZV/OPL, sděleno, že žádosti o vydání zaměstnaneckých karet žadatelů jsou nepřijatelné dle ust. § 169h odst. 4 a § 181b odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). O této skutečnosti byl učiněn dne 17. 10. 2023 záznam do spisu v podobě záznamu o usnesení. 2. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. 3. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. 4. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 5. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. 6. Podle § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců nepřijatelnost žádosti zjišťuje u žádosti podané na zastupitelském úřadu zastupitelský úřad a u žádosti podané ministerstvu ministerstvo. Je-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána; tuto skutečnost ministerstvo nebo zastupitelský úřad cizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené doklady a správní poplatek, pokud byl uhrazen. Nepodá-li cizinec žádost osobně, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, postupuje se obdobně podle věty druhé. 7. Podle § 76 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), usnesení se oznamuje podle § 72, nestanoví-li zákon, že se pouze poznamená do spisu. Usnesení, které se oznamuje podle § 72, nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání. O usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Usnesení, které se pouze poznamená do spisu, může správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do spisu. 8. V souladu s konstantní judikaturou správních soudů je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. usnesení o nepřijatelnosti žádosti o pobytové oprávnění (nikoli vyrozumění o tomto usnesení). Proti usnesení o nepřijatelnosti žádosti ve smyslu § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců nejsou v systému veřejné správy přípustné žádné opravné prostředky, neboť se jedná o usnesení, které se pouze poznamenává do spisu (§ 76 odst. 5 správního řádu), lze je však napadnout přímo správní žalobou (srov. též usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2017, č. j. 7 Azs 227/2016–36, publ. pod č. 3603/2017 Sb. NSS). Na tomto právním názoru setrval Nejvyšší správní soud i v celé řadě svých dalších rozsudků, příkladmo ze dne 1. 7. 2018, č. j. 9 Azs 123/2018–26, ze dne 15. 8. 2018, č. j. 4 Azs 150/2018–35, ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 Azs 82/2018–19, publ. pod č. 3744/2018 Sb. NSS a v mnoha dalších. Není přitom významné, že některé z uvedených rozsudků se vyjadřují k usnesení o nepřijatelnosti z jiných důvodů, než je podání žádosti, které nebylo učiněno osobně, neboť forma rozhodnutí (usnesení) je ve všech případech stejná (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2023, č. j. 4 Azs 269/2021–24). 9. Pokud se žalobci bránili proti postupu žalovaného žalobou proti sdělení, kterým byli vyrozuměni o nepřípustnosti žádosti, a požadovali výslovně zrušení tohoto aktu, nemohou být s žalobou úspěšní, neboť podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2022, č. j. 3 Azs 46/2021-23: „Na základě předchozího bodu je tedy zřejmé, že se stěžovatel měl správně bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu vůči samotnému usnesení poznamenanému do spisu, kterým žalovaný autoritativně a závazně určil, že řízení o vydání zaměstnanecké karty nebude zahájeno a na žádost stěžovatele se hledí, jako by nebyla podána. Samotné vyrozumění, prostřednictvím kterého žalovaný stěžovatele informoval o vydání usnesení poznamenaného do spisu, a vůči němuž se stěžovatel bránil podáním zásahové žaloby, totiž samo o sobě do jeho veřejných subjektivních práv nijak nezasahuje.“ 10. Usnesení o nepřijatelnosti žádostí žalobců bylo do spisu učiněno dne 17. 10. 2023 a tímto dnem také nabylo právní moci. Pokud by bylo soudem zrušeno pouze vyrozumění o existenci tohoto usnesení, jak se žalobci domáhají, nedosáhli by svého cíle, tj. věcného projednání žádosti o vydání zaměstnanecké karty. 11. Vzhledem k tomu, že žalobci žalobu podali poslední den lhůty pro podání žaloby, nebyl již procesní prostor pro jejich případné poučení. Sdělení bylo doručeno žalobcům dne 25. 10. 2023, čímž došlo k oznámení usnesení učiněného do spisu, v souladu s § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců tak lhůta pro podání žaloby proti usnesení o nepřijatelnosti žádostí žalobců uplynula dne 24. 11. 2023 (téhož dne byla žaloba podána). Ke lhůtě pro podání žaloby v obdobných případech srovnej též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 Azs 82/2018-19, bod 15. 12. Zároveň nelze přehlédnout, že žalobci jsou zastoupeni advokátem, kterému je známa judikatura správních soudů v cizineckých věcech a dříve mnohokrát (v některých případech úspěšně) žaloval přímo usnesení o nepřijatelnosti žádosti, které bylo zaznamenáno do spisu (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2023, č. j. 43 A 8/2023-39, Krajského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2022, č. j. 31 A 74/2021-36, Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 11. 2022, č. j. 112 A 7/2021-43, Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2022, č. j. 6 A 103/2020-49, Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2019, č. j. 10 Azs 104/2019-36, Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2019, č. j. 1 Azs 92/2019-51, aktuálně i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 10. 2023, č. j. 61 A 21/2023-42). Zástupci se dostalo téhož poučení o správném postupu např. i ve věci projednávané Krajským soudem v Brně (rozsudek ze dne 13. 6. 2023, č. j. 30 A 18/2022-80). 13. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017-43, pak vyzývat žalobce k úpravě žaloby z povahy věci není nutno, pokud je z okolností jasné, že žalobce zvolil nesprávný žalobní typ úmyslně, popř. pokud odmítnutí „nesprávné“ žaloby nemůže způsobit žalobci újmu (např. pro projednání „správného“ žalobního typu nejsou splněny procesní podmínky, nebo žalobce zároveň podal „správnou“ žalobu, která bude věcně projednána). 14. Za této situace, kdy nebylo žalobou napadeno rozhodnutí podle § 65 s. ř. s., zároveň je zjevné, že by žalobci nemohli být úspěšní ani s jiným typem žalobního návrhu, soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. žalobu žalobců výrokem I. odmítl. 15. O nákladech řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť žaloba byla odmítnuta. Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 13. prosince 2023   JUDr. Lenka Loudová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. S.