č. j. 20 A 24/2023‑ 22   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci   žalobce:  A. C., nar. X  státní příslušnost X   zastoupen: JUDr. Matějem Šedivým, advokátem,  se sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1    proti žalovanému:  Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie,   se sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. srpna 2023, č.j. CPR-25007-3/ČJ-2023-930310 - V248,   takto:     I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 12. 6. 2023, č.j. KRPA-203353-13/ČJ-2023-000022-SV o správním vyhoštění žalobce podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a o stanovení doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, v trvání jednoho roku. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobce ve své žalobě namítal, že v řízení před nalézacím správním orgánem učinil procesně nepoužitelnou výpověď, neboť při svém výslechu nemohl být střízlivý, když mu předchozího dne ve večerních hodinách byla naměřena hladina alkoholu v krvi přes tři promile. Žalobce k tomu dále uvedl, že jeho zjevnou opilost nemohl zhojit dotaz nalézacího správního orgánu ohledně jeho zdravotního stavu, když pozitivně by odpověděl i v den své hospitalizace na záchytné protialkoholní stanici. Podle žalobce pak bylo nezbytné buď vyčkat střízlivosti žalobce a jeho výslech uskutečnit jiný den, potažmo provést alespoň orientační měření alkoholu v dechu cestou samotestovacího přístroje, který je k dispozici na všech pracovištích policie.  3. Tvrzení žalovaného, že žalobce sám nic při výslechu nenamítal a podepsal dokonce písemné poučení o svých právech, pak podle žalobce nemůže zhojit jeho zjevnou opilost a nemožnost se adekvátně hájit, neboť správní orgán má povinnost klíčový důkaz provést řádně s přihlédnutím k objektivnímu stavu účastníka správního řízení, nikoli k jeho subjektivnímu pocitu a podpisu poučení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě plně odkázal na napadené rozhodnutí, ve kterém se s žalobcem uplatněnou námitkou již vypořádal a navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu soud zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti. 6. Žalobce byl dne 11. 6. 2023 zajištěn hlídkou Policie ČR ust. § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, neboť jsa v podnapilém stavu neměl u sebe cestovní doklad, ze kterého by bylo možné ověřit, zda pobývá na území České republiky oprávněně. 7. Následně dne 12. 6. 2023 žalobce předložil hlídce Policie ČR v místě svého bydliště biometrický cestovní doklad vydaný Moldavskou republikou č. X, ze kterého byl zjištěn poslední vstup žalobce do schengenského prostoru dne 23. 2. 2023 přes maďarský hraniční přechod Battonya s tím, že od té doby již žalobce ze schengenského prostoru nevycestoval. V předmětném cestovním dokladu nebylo současně vyznačeno žádné pobytové oprávnění, které by žalobce opravňovalo k pobytu na území České republiky.    8. Dne 12. června 2023 správní orgán prvého stupně zahájil správní řízení ve věci správního vyhoštění žalobce. Žalobce do protokolu o výslechu účastníka řízení uvedl, že je zdráv, v pořádku a schopen výslechu. Do České republiky přicestoval naposledy dne 23. 2. 2023 na biometrický cestovní pas přes Maďarsko a od té doby nevycestoval. Do České republiky přicestoval kvůli práci a měl v úmyslu vycestovat v nejbližších dnech. Pracoval na stavbách bez povolení k zaměstnání. Je rozvedený a má syna, o kterého se stará jeho matka v Polsku, kde mají oba povolený pobyt. Na území České republiky nikoho nemá. Před odjezdem z Moldavské republiky, kde má rodiče a sourozence, bydlel sám ve svém domě. Na území České republiky nemá žádné vazby ani žádnou osobu, vůči níž by ukončení pobytu žalobce představovalo nepřiměřený zásah do soukromého a rodinného života. Po zdravotní stránce je pořádku. K možnostem návratu do Moldavska se žalobce vyjádřil tak, že mu tam žádné nebezpečí nehrozí a ve vycestování mu nebrání žádná překážka. Vycestuje dobrovolně. 9. Správní orgán prvého stupně následně poté, co umožnil žalobci seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádřit se k nim a navrhnout jejich doplnění ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu, vydal rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce, proti kterému se žalobce včas odvolal k žalovanému, který žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí nalézacího správního orgánu potvrdil. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních námitek vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ve smyslu ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „s.ř.s.“ ). Rozhodoval přitom bez nařízení jednání, neboť žalobce k výzvě a poučení soudu podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým projednáním věci a žalovaný naopak výslovně souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud pak tedy za této situace a s ohledem na obsah správního spisu nepovažoval nařízení jednání za nezbytné. 11. Podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4. zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států, až na 5 let, pobývá-li cizinec na území bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn. 12. Podle § 120a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců je policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120  povinna si vyžádat závazné stanovisko ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí, pochází-li cizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179. 13. Podle § 174a odst. 1 zákona o pobytu cizinců při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště. Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí. 14. Podle § 119a odst. 2 zákona o pobytu cizinců rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince. 15. Ze správního spisu je v prvé řadě zřejmé, že žalobce skutečně ke dni svého zajištění a následně v době vydání rozhodnutí nalézacího správního orgánu pobýval na území České republiky neoprávněně, a to přinejmenším od 24. 5. 2023 do 11. 6. 2023. To se podává z lustrace v cizineckém informačním systému, z cestovního pasu žalobce a v něm uvedených údajů, a zejména i z výpovědi samotného žalobce před nalézacím správním orgánem v procesním postavení účastníka řízení. Zejména pak z údajů sdělených samotným žalobcem a z otisku posledního vstupního razítka vyznačeného v cestovním pase žalobce lze spolehlivě zjistit, že žalobce vstoupil na území schengenského prostoru naposledy dne 23. 2. 2023 přes Maďarsko a od té doby mimo území členských států nevycestoval. Správní orgány tak žalobci beze zbytku prokázaly neoprávněný pobyt na území České republiky přinejmenším ode dne 24. 5. 2023 (tj. ode dne následujícího po skončení doby 90 dnů oprávněného pobytu na základě biometrického cestovního dokladu) do 11. 6. 2023, a v tomto ohledu řádně zjistily skutkový stav věci. To žalobce navíc ani nerozporoval. 16. Praktickou jedinou žalobní námitkou je žalobcem tvrzená nepoužitelnost jeho výslechu v procesním postavení účastníka správního řízení. Žalobce přitom argumentoval, že v době svého výslechu ještě objektivně nemohl být střízlivý s ohledem na skutečnost, že mu v době jeho zajištění policejní hlídkou byla naměřena hladina alkoholu v krvi přes tři promile. Soud má především za to, že z obsahu správního spisu, zejména pak z obsahu protokolu o výslechu žalobce coby účastníka správního řízení, nevyplývá, že by žalobce byl vyslýchán ještě v podnapilém stavu, byť nelze zcela vyloučit přítomnost určitého zbytku alkoholu v jeho krvi ještě v době konání výslechu. Z žádného právního předpisu přitom nevyplývá požadavek, aby vyslýchaná osoba v době výslechu měla nulový obsah alkoholu v krvi, jakkoli je takový stav jistě žádoucí. Z obsahu protokolu o výslechu žalobce se pak podává mimo jiné, že žalobce uvedl, že je zdráv, v pořádku a schopen výslechu. Jeho podpisy v části poučení a na závěr protokolu nevykazují znaky opilosti a jsou umístěny vždy adekvátně pod podpisovou doložkou žalobce. Samotné odpovědi žalobce na správním orgánem prvého stupně položené otázky působí přiléhavě, a naopak nevykazují žádné znaky výslechu v opilosti. Žalobce sám pak v žalobě neuvedl konkrétní odpovědi či pasáže výslechu, jež by měly být ovlivněny údajnou jeho trvající opilostí v době výslechu. Soud proto shledal tuto námitku žalobce nedůvodnou s tím, že žalovaný se s touto obdobně a dostatečně vypořádal v napadeném rozhodnutí. 17. Soud má dále za to, že žalovaný napadené rozhodnutí řádně odůvodnil a vypořádal se dostatečně v rozsahu odpovídajícím rozsahu odvolání žalobce. Správní orgány se také správně a dostatečně zabývaly i přiměřeností zásahu napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce podle ust. § 119a odst. 2 zákona ve spoj. s ust. § 174a zákona. 18. V případě žalobce tak došlo k naplnění podmínek pro uložení správního vyhoštění dle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4. zákona a správní orgány tedy postupovaly správně, pokud dospěly k témuž závěru.       VI. Závěr a náklady řízení 19. Soud tedy se shora uvedených důvodů dospěl k závěru o nedůvodnosti žalobních námitek v podobě, v jaké byly žalobkyní uplatněny, a žalobu proto zamítl. 20. O náhradě nákladů řízení jeho účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci neměl úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s., a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.   V Praze, dne 26. září 2023   JUDr. Tomáš Švec, Ph.D., v. r. samosoudce