č. j. 21 A 20/2023‑ 19   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: N. M., narozená dne X. bytem X. zastoupená advokátem Mgr. Filipem Dusem sídlem Varšavská 714/38, 120 00  Praha 2 proti   žalované:     Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie sídlem Olšanská 2, P.O. Box 78, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2023, č. j.: CPR-6641-3/ČJ-2023-930310-V236 takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2023, č. j.: CPR-6641-3/ČJ-2023-930310-V236, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou postoupenou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2023, č. j.: CPR-6641-3/ČJ-2023-930310-V236, jímž bylo podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítnuto jako nepřípustné žalobkynino odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 21. 12. 2022, č. j.: KRPA-405000-14/ČJ-2022-000022-SV, jímž bylo panu K. J., narozenému dne X. (dále jen „třetí osoba“), podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU, v délce 1 roku; dále bylo ve výroku prvoinstančního rozhodnutí konstatováno, že se dle závazného stanoviska vydaného podle ustanovení § 120a z.p.c. na třetí osobu nevztahují důvody znemožňující její vycestování. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že je držitelkou dočasné ochrany na území České republiky, s třetí osobou je v sedmém měsíci těhotenství, jsou partneři, třetí osoba pobývá zpravidla čtyři dny v týdnu v místě jejího bydliště; účastenství jí vzniklo ex lege, měla mít možnost bránit svá práva i práva svého dítěte, byla jí upřena procesní práva; nové skutečnosti namítané v odvolání nemohla uplatnit dříve; žalovaný neodůvodnil svůj závěr, že není účastnicí řízení, jde o zjevnou nepřezkoumatelnost; prvostupňové rozhodnutí je nepřiměřené. 3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovila s žalobou nesouhlas. Žalobkyně nebyla účastníkem řízení, proto jí nepřísluší právo podat odvolání; dále žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 21. 12. 2022 vydal prvoinstanční orgán (Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy) ve věci rozhodnutí, č. j.: KRPA-405000-14/ČJ-2022-000022-SV, jímž třetí osobě uložil správní vyhoštění a stanovil dobu, po kterou jí nelze umožnit vstup na území členských států EU, v délce 1 roku, rovněž neshledal důvody dle ustanovení § 179 z.p.c. znemožňující její vycestování. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. 6. Bylo prokázáno těhotenství žalobkyně (výsledky vyšetření zlínské nemocnice ze dne 24. 1. 2023 a uherskohradišťské nemocnice ze dne 19. 1. 2023). 7. Žalobkyni byla v České republice udělena dočasná ochrana (výpis z databáze CIS ze dne 21. 1. 2023 a 13. 3. 2023). 8. Přípisem ze dne 6. 2. 2023, č. j.: KRPA-405000-25/ČJ-2022-000022-SV, postoupil prvostupňový orgán odvolání žalované, o účastenství žalobkyně nepochyboval a označoval ji jako účastnici řízení (odvolatelku). 9. Dne 13. 3. 2023 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí. V odůvodnění zrekapitulovala dosavadní průběh řízení a odvolání žalobkyně, nepřípustnost odvolání je odůvodněna pouze tím, že žalobkyně není hlavní ani vedlejší účastnicí řízení. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 11.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. 12.                      Podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. 13.                      Soudu nezbývá než lakonicky konstatovat nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, jelikož žalovaná nijak neodůvodnila svůj závěr o tom, proč žalobkyně není účastnicí (hlavní ani vedlejší). Právní názor žalované je nepřezkoumatelný tím spíše, když prvostupňový orgán v postoupení odvolání žalobkyni jako účastnici řízení výslovně uvedl. 14.                      Jelikož soud shledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným, nevěnoval se již dalším námitkám včetně merita věci správního vyhoštění třetí osoby (srov. např. druhou právní větu k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2005, č. j.: 3 As 6/2004 – 105, publ. pod č. 617/2005 Sb. NSS). 15.                      Nad rámec a v zájmu hospodárnosti budoucího řízení soud dodává, že v souladu s judikaturou, na niž odkazuje žalobkyně, je třeba pojem „účastník řízení“ chápat materiálně, tj. nebyla-li žalobkyně formální účastnicí prvostupňového řízení, není to samo o sobě dostatečným důvodem pro zamítnutí jejího odvolání pro nepřípustnost. Zároveň zájem na nevyhoštění osoby, s níž je možný účastník řízení těhotný, může být (a zpravidla bude) dle konkrétních okolností velice významný, a to zvláště, pobývá-li těhotná osoba na území legálně. Konečně, nemohl-li se potenciální účastník prvostupňového řízení účastnit, nelze mu vyčítat ani klást k tíži uplatnění novot až v podaném odvolání. 16.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. 17.                      V novém řízení žalovaná přezkoumatelně odůvodní, zda je žalobkyně účastnicí řízení a proč; shledá-li její účastenství a zároveň nenalezne jiné důvody nepřípustnosti odvolání, vydá meritorní rozhodnutí. 18.                      Žalobkyně navrhovala zrušit i prvostupňové rozhodnutí, k čemuž soud nepřistoupil, jelikož se týkalo věcného posouzení správního vyhoštění třetí osoby, uvedenou problematikou se však soud pro nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí zabývat nemohl. 19.                      O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s.; žalobkyně byla ve věci samé úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady vynaložené žalobkyní v daném řízení představují náhradu nákladů právního zastoupení spočívající v odměně za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, tedy celkem 6 200 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. převzetí zastoupení a písemné podání k soudu) a náhradě hotových výdajů po 300 Kč za jeden úkon, celkem 600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Náhrada nákladů nebyla zvýšena o částku odpovídající DPH, neboť nebylo prokázáno, že by byl zástupce v současnosti plátcem DPH. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tudíž činí částku 6 800 Kč. 20.                      K odkladnému účinku žaloby proti napadenému rozhodnutí se soud nevyjadřoval, jelikož bezodkladně rozhodl ve věci samé, a to dříve než 30 dní od postoupení věci nepříslušným soudem. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 5. května 2023 JUDr. Václav Kočka-Amort v. r. samosoudce         Shodu s prvopisem potvrzuje L. H.