č. j. 21 Ad 2/2023‑ 25   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně:  A. S., narozená dne X. bytem X. proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2022, č. j.: MPSV-2022/190682-911 takto:   I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2022, č. j.: MPSV-2022/190682-911, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2022, č. j.: MPSV-2022/190682-911, jímž bylo podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 5. 8. 2022, č. j. 60938/2022/AAH, kterým ve smyslu § 49 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen „z.p.h.n.“), žalobkyni nebyl přiznán příspěvek na živobytí. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že žalovaný věc nesprávně právně posoudil, ačkoliv na skutkový stav aplikoval správný procesní předpis. Vyloučení použití ust. § 40 odst. 1 písm. c) s.ř. na elektronickou komunikaci postrádá oporu v textu zákona. Pravidla pro počítání času v rámci § 40 odst. 1 s.ř. se použijí na případy, kdy má být učiněn v řízení nějaký úkon ve lhůtě určené zákonem nebo správním orgánem. Nerozlišuje se však počítání lhůty v závislosti na formě konkrétního úkonu. Konec lhůty nelze bez výslovné a předvídatelné zákonné úpravy odvodit až zpětně na základě prostředku zvolené komunikace s orgánem veřejné moci. 3. Jednotlivé formy podání ve smyslu § 37 odst. 4 s.ř. jsou si vzájemně rovnocenné a následné potvrzení či doplnění podání lze také uskutečnit v jakékoliv formě. Pokud by zákonodárce zamýšlel nepoužít obecné pravidlo o počítání času v § 40 odst. 1 písm. c) s.ř. na podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě bez zaručeného elektronického podpisu, učinil by tak výslovným vyloučením jeho použití, a nikoliv jen tím, že uvedenou otázku v zákoně nezakotvil. 4. Žalobkyně je přesvědčena, že pokud dne 22. 8. 2022 podala blanketní odvolání nepodepsané zaručeným elektronickým podpisem, následné potvrzení odvolání ze dne 28. 8. 2022 bylo učiněno včasně a s účinky písemného podání. Konec pětidenní lhůty pro potvrzení odvolání připadl na sobotu 27. 8. 2022, přičemž nejbližším pracovním dnem bylo pondělí 29. 8. 2022. 5. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný uvedl, že rozhodnutí orgánu prvního stupně bylo žalobkyni doručeno dne 5. 8. 2022 a poslední den pro podání odvolání byl den 22. 8. 2022. Žalobkyně podala blanketní odvolání prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu v poslední den lhůty. Následná lhůta pro doplnění podpisu jí vypršela dne 27. 8. 2022, přičemž žalobkyně zaslala blanketní odvolání znovu dne 28. 8. 2022 prostřednictvím datové schránky. 7. Žalovaný dovozuje, že se v případě doplnění úkonu o elektronický podpis jedná o doplnění podání, na něž se nevztahuje pravidlo o počítání času v ust. § 40 odst. 1 písm. c) s.ř. Podpis je třeba podle názoru žalovaného doplnit do pěti dnů bez ohledu na to, na který den v týdnu připadne konec lhůty. Pravidlo o prodloužení konce lhůty, připadne-li na den pracovního volna, se uplatní jen v případě lhůty pro podání odvolání, a nikoli už na lhůtu stanovenou pro doplnění podání o podpis. Jestliže odvolání ze dne 22. 8. 2022 nebylo doplněno ve lhůtě pěti kalendářních dnů, pak žalovaný považoval za odvolání až písemnost zaslanou datovou schránkou dne 28. 8. 2022 a takové odvolání shledal opožděným. 8. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout. IV. Obsah správního spisu 9. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 19. 6. 2019 uplatnila u Úřadu práce České republiky na kontaktním pracovišti krajské pobočky pro hlavní město Prahu v Praze 8 žádost o příspěvek na živobytí. 10. Dne 19. 1. 2022 bylo pod č. j. 65219/2021/AAH vydáno rozhodnutí o nepřiznání příspěvku dle § 49 z.p.h.n., které bylo na základě odvolání žalobkyně zrušeno rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. 6. 2022, č. j. MPSV-2022/97508-911, a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání s pokynem, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 11. Žalobkyni byla do datové schránky zaslána výzva k doložení potvrzení od majitele bytu, již převzala dne 21. 7. 2022, avšak žalobkyně na tuto výzvu nereagovala, což vedlo k nepřiznání příspěvku na živobytí rozhodnutím Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 5. 8. 2022, č. j. 60938/2022/AAH. Stejnopis rozhodnutí byl doručen do datové schránky žalobkyně dne 5. 8. 2022 v čase 11:32:35. 12.  Žalobkyně dne 22. 8. 2022 v 21:44 hod. odeslala ze své e-mailové schránky do e-mailové schránky správního orgánu prvního stupně neodůvodněné odvolání, zpráva nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žalobkyně. 13. Obsahově shodný text, tzn. blanketní odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 5. 8. 2022, č. j. 60938/2022/AAH, potom žalobkyně odeslala ze své datové schránky dne 28. 8. 2022 v čase 21:47:54, přičemž zpráva byla doručena dne 29. 8. 2022 v čase 7:26:11. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 14. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 15. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. 16. Podle § 37 odst. 4 s.ř. podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do pěti dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu. 17. Z citovaného ustanovení vyplývá, že k připuštěným formám podání náleží také veřejná datová síť bez použití podpisu, tzn. e-mailová zpráva nepodepsaná zaručeným elektronickým podpisem. Podání realizované jejím prostřednictvím však může na straně správního orgánu vyvolat sledované právní účinky pouze tehdy, je-li nejpozději do pěti dnů potvrzeno, případně doplněno některou ze základních forem, tj. písemnou (včetně elektronické) či ústní (do protokolu). Pokud takové podání není doplněno či potvrzeno, nejde o podání ve smyslu s.ř., správní orgán k němu nepřihlíží a není povinen vyzývat dotčenou osobu k jeho doplnění, potvrzení či opravám. 18. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70, a Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 13. 12. 2011, č. j. 1 Ad 81/2010-125, lhůta 5 dnů stanovená v § 37 odst. 4 správního řádu pro potvrzení, případně doplnění podání, dává možnost při dodržení podmínek v zákoně stanovených učinit podání i pomocí jiných technických prostředků než v zákoně stanovených. Jelikož zaručený elektronický podpis není obsahovou náležitostí podání ve smyslu § 37 odst. 2 s.ř., v případě absence nemá správní orgán povinnost pomoci podateli odstranit tuto vadu ani ho vyzvat k jejímu odstranění a poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu podle § 37 odst. 3 s.ř. 19. Pokud by žalobkyně nepostupovala dle § 37 odst. 4 s.ř., pak k jejímu podání ze dne 22. 8. 2022 nebylo možno přihlížet a žalovaný by opodstatněně zamítl odvolání (podané dne 28. 8. 2022 datovou zprávou) coby opožděné. Žalobkyně však podání ze dne 22. 8. 2022 doplnila včas. 20. Lhůta pěti dní stanovená ustanovením § 37 odst. 4 s.ř. je lhůtou procesní, vztahuje se na ni tudíž ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) s.ř. o přesunutí posledního dne lhůty na nejbližší následující pracovní den, pokud by její konec jinak připadl na sobotu, neděli či svátek. Doplnění či potvrzení podání je nepochybně procesním úkonem ve smyslu návětí ustanovení § 40 odst. 1 s.ř., opačný závěr shledává soud formalistickým. Nezbytnost aplikovat na pětidenní lhůtu dle ustanovení § 37 odst. 4 s.ř. posunutí jejího konce v souladu s ustanovením § 40 odst. 1 písm. c) s.ř. seznal i Nejvyšší správní soud ve své judikatuře (vizte jeho rozsudky ze dne 25. 8. 2015, č. j.: 6 As 127/2015 – 26, a ze dne 6. 4. 2016, č. j.: 3 As 104/2015 - 26). K neaplikování obecného pravidla o posunutí konce lhůty, které se objevuje napříč celým právním řádem (konkrétně v s.ř. právě v ustanovení § 40 odst. 1 písm. c), zrovna u pětidenní procesní lhůty dle ustanovení § 37 odst. 4 s.ř. nevidí soud žádný rozumný důvod. 21. Žalobkyně uskutečnila e-mailové podání bez zaručeného elektronického podpisu dne 22. 8. 2022 (pondělí), tedy ve lhůtě pro podání odvolání, podání následně řádně potvrdila prostřednictvím datové zprávy, čímž jej v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 s.ř. zhojila. Doplnění bylo dne 28. 8. učiněno včas ve stanovené pětidenní lhůtě, jelikož den 27. 8. 2022, který by jinak lhůta končila, byla sobota, tudíž konec lhůty se v souladu s ustanovením § 40 odst. 1 písm. c) s.ř. posunul až na pondělí 29. 8. 2022. Odvolání žalobkyně tak bylo včasné a žalovaný se jím měl věcně zabývat, pokud by nenalezl jiný důvod nemeritorního rozhodnutí; označil-li žalovaný včasné odvolání coby opožděné a spojil s tím veškeré procesní důsledky, dopustil se závažné procesní vady s vlivem na zákonnost rozhodnutí o věci samé (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.). 22. Ze všech výše uvedených důvodů soud na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. 23. V novém řízení žalovaný dojde k závěru o potřebě aplikovat obecné pravidlo dle ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) s.ř. i na pětidenní lhůtu pro potvrzení (doplnění) podání zakotvenou v ustanovení § 37 odst. 4 s.ř. Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaný vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázán. 24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalobkyni náklady nevznikly.  Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 8. září 2023 JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r. samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje K. R.