Odůvodnění
č. j. 21 Ad 5/2023‑ 28
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci
žalobkyně:
Mgr. N. K., narozená dne X.
bytem X.
proti
žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2022, č. j.: MPSV-2022/202488-911
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2022, č. j.: MPSV-2022/202488-911, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2022, č. j.: MPSV-2022/202488-911 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto žalobkynino odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 19. 5. 2022, č. j.: 49204/2022/AAJ, kterým byla podle ustanovení § 4 odst. 1, § 8, § 9, § 11 a § 13 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „z.s.s.“), zamítnuta její žádost o změnu výše příspěvku na péči od července 2021.
II. Obsah žaloby
2. Žalobkyně v žalobě namítala, že se v napadeném rozhodnutí ignorovala lékařská zpráva ze dne 27. 1. 2022, v níž se popisuje nespolehlivost pohybového aparátu a horních končetin, významné riziko pádů a značná omezenost svalové hmoty. Chybí rozbor toho, zda je zvládání servírování pomocí vozíků nebo posunováním realizovatelné a bezpečné. Žalobkyně není schopna převážet jídlo na stůl na vozíku. V napadeném rozhodnutí se neřešila také nemožnost nalévat nápoj a servírovat potraviny, jakož i otevírání lahví s vodou, pakliže žalobkyni selhávají funkce horních a dolních končetin a má omezený úchop vzhledem ke zhoršené pohyblivosti palců. Napadené rozhodnutí se nezabývá ani tím, zda je krájecí kolébka použitelná při oslabené svalové síle či do jaké míry jsou použitelné speciální nože při omezeném úchopu. Pokud jde o zvládání fyziologické potřeby prostřednictvím madel, žalobkyně se kvůli oslabené svalové hmotě nedokáže ani s jejich pomocí dostat do správné polohy. Žalobkyně nepodstoupila svalový test doporučený ve výše citované lékařské zprávě. Dále není včas schopna použít toaletu, kvůli omezenému úchopu horních končetin nedokáže manipulovat s inkontinenčními pomůckami. Stran potřeby péče o zdraví nebylo vyhodnoceno, zda je při zdravotním stavu žalobkyně obvyklé, aby jí masírování končetin a mazání bolavých kloubů musela provádět dcera. Žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí za současného vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když shrnul zjištění posudkové komise. Jde-li o neuznanou potřebu stravování, komise neshledala posudkově medicínský důvod. K neschopnosti zvládat aktivity v rámci této potřeby vede až ztráta funkčních schopností, a nikoli oslabení svalové síly či riziko akutního selhání funkce. Žalobkyně nemá oboustrannou funkční ztrátu horních končetin, aby nezvládala porcování stravy, nalití nápoje, příp. aby nemohla užít běžně dostupné pomůcky. Ohledně výkonu fyziologické potřeby se hodnotí schopnost zaujmout vhodnou polohu na WC s využitím pomůcek, což je možné i u plegie či parézy, naproti tomu se neposuzuje cesta z jiné místnosti. Pokud žadatelka trpí inkontinencí, hodnotí se, jestli je schopna samostatně použít a vyměnit si inkontinenční pomůcky. Funkce horních a dolních končetin, svalová síla i schopnost úchopu byla u této potřeby hodnocena jako dostatečná pro zvládání. V případě péče o zdraví nebyla v lékařských zprávách shledána medikace nebo další indikovaná péče každodenního charakteru, jež by vedla k nezvládnutí této potřeby. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.
IV. Obsah správního spisu
4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 9. 7. 2021 podala žalobkyně u Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu žádost o zvýšení příspěvku na péči.
5. Dne 2. 9. 2021 bylo s žalobkyní provedeno sociální šetření v jejím bydlišti, podle kterého o žalobkyni pečuje dcera střídající se s pečovatelkami a dobrovolníky. Žalobkyně si zvládala vybrat nápoje a potraviny, nalít nápoje, ale potraviny nevyndala z lednice, nepřenesla a nepřipravila jídlo, sama jí lžící a pije z hrnku, dietu nemá. Nezvládala včas dojít na záchod, měla problémy se zvedáním se na záchodě a očistu prováděla s obtížemi. Sama užívala léky, vyznala se v nich, občas neví, zda si je vzala, docházela k ní zdravotní sestra na mazání krému proti bolesti, pomoc si zvládne přivolat.
6. Následně byl vyžádán posudek Lékařské posudkové služby pro Prahu 10 Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „prvostupňový posudek“), který zpracovala MUDr. M. Š. dne 24. 2. 2022 pod zn. LPS/2021/3005-P10_CSSZ. Podkladem posudku byly zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře, nálezy odborných lékařů, jakož i zprávy pro revizního lékaře VZP ČR. Posudkem bylo zjištěno, že žalobkyně trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem v důsledku X. Žalobkyně podle prvostupňového posudku nezvládá pět základních životních potřeb (mobilitu, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, osobní aktivity a péči o domácnost), a tak je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. V rámci námitek žalobkyně předložila lékařské zprávy MUDr. J. J. ze dne 3. 1. 2022, MUDr. M. B. ze dne 27. 1. 2022, MUDr. A. S. ze dne 3. 1. 2022 a MUDr. J. P. ze dne 6. 2. 2022, které MUDr. M. Š. nevedly ke změně jejího posudkového závěru.
7. Na základě prvostupňového posudku vydal prvoinstanční orgán rozhodnutí ze dne 19. 5. 2022, č. j. 49204/2022/AAJ, kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na změnu výše příspěvku na péči.
8. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž namítala, že nezvládá životní potřeby stravování, výkon fyziologické potřeby a péči o zdraví, což podložila výňatky ze zprávy o sociálním šetření. Přiložila také lékařské zprávy MUDr. J. H. ze dne 4. 3. 2022 a MUDr. K. F. ze dne 1. 6. 2022, dále vyjádřila svůj právní názor, že jí náleží příspěvek na péči III. stupně.
9. V rámci odvolacího řízení si žalovaný vyžádal posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky v Praze (dále jen „PK MPSV“); následně byl ve věci vydán posudek ze dne 27. 9. 2022, e. č. SZ/2022/1682-PH-11. Komise zasedla v žalobkynině nepřítomnosti ve složení předseda komise MUDr. JUDr. J. Š., Ph.D., MUDr. B. Ž. s odborností neurologie a tajemnice Bc. A. V., DiS. Komise vycházela z posudkového spisu LPS PSSZ Praha 10, ze spisu odvolacího orgánu, ze zprávy o sociálním šetření ze dne 2. 9. 2021, ze zdravotní dokumentace praktického ošetřujícího lékaře a z lékařských nálezů MUDr. S. O. z neurologie ze dnů 18. 7. 2022, 27. 7. 2022 a 23. 8. 2022 a MUDr. L. G. z interny ze dne 13. 6. 2022.
10. Z výše uvedených podkladů PK MPSV zjistila, že u žalobkyně jsou přítomny X.
11. Komise hodnotila zdravotní stav žalobkyně ve shodě s prvostupňovým posudkem stejným počtem nezvládaných základních životních potřeb se stejnou skladbou, tzn. mobilita, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, osobní aktivity a péče o domácnost. Komise neuznala za nezvládnutou oblast stravování, neboť žalobkyně je schopna chůze s opěrnými pomůckami v interiéru na krátkou vzdálenost, přemístění stravy je možné pomocí vozíku, servírovacího vozíku či posunutím. Žalobkyně nemá oboustrannou funkční ztrátu obou horních končetin, dokáže si naporcovat stravu, aniž by se poukazovalo na možnost speciálních nožů či krájecích kolébek. Příprava teplého jídla a pití spadá do oblasti péče o domácnost. U výkonu fyziologické potřeby se hodnotí samotná schopnost zaujmutí vhodné polohy na WC případně s facilitačními či zajišťovacími absorpčními pomůckami. K nezvládání výkonu fyziologické potřeby nebyl zjištěn ani těžký kognitivní deficit. Pokud jde o péči o zdraví, žalobkyně dokáže pochopit tuto problematiku na laické úrovni, měla by být schopna užívat léky. U žalobkyně se nezjistila dispenzarizace stran psychického postižení či kognitivního deficitu s korelující medikací, příp. další indikovaná péče ekvivalentně každodenního charakteru, jež by představovala objektivně posudkově medicínský podklad.
12. PK MPSV konstatovala dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a na jeho základě nezvládnutí pěti základních životních potřeb. Námitky uvedené v odvolání byly vyhodnoceny ve vztahu ke zjištěnému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu s dopadem na sebeobslužné schopnosti žalobkyně. PK MPSV tak uzavřela, že žalobkyně nebyla osobou, jež se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III, považovala se však za závislou ve stupni II, tzn. středně těžké závislosti.
13. Žalobkyně využila svého práva vyjádřit se k hodnocení PK MPSV a dne 19. 10. 2022 žalovanému zaslala sdělení, že s hodnocením zdravotního stavu nesouhlasí. Rovněž uvedla konkrétní zdravotní obtíže vztahující se k oblastem stravování, výkonu fyziologické potřeby a péče o zdraví. Sdělení bylo předloženo k vyjádření předsedovi PK MPSV, který však tyto skutečnosti neshledal důvodnými pro změnu závěru druhostupňového posudku.
14. Na základě posudku PK MPSV vydal žalovaný žalobou napadené rozhodnutí ze dne 10. 11. 2022.
V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze
15. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
16. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože postupoval dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s.
17. Podle ust. § 8 odst. 2 z.s.s. osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.
18. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost.
19. Podle ust. § 2a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách (dále jen „prováděcí vyhláška“) pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
20. Podle ust. písm. d) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce Stravování. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, 2. nalít nápoj, 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, 4. najíst se a napít, 5. dodržovat stanovený dietní režim, 6. konzumovat stravu v obvyklém denním režimu, 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.
21. Podle ust. písm. g) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce Výkon fyziologické potřeby. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. včas používat WC, 2. zaujmout vhodnou polohu, 3. vyprázdnit se, 4. provést očistu, 5. používat hygienické pomůcky.
22. Podle ust. písm. h) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce Péče o zdraví. Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna 1. dodržovat stanovený léčebný režim, 2. provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky, 3. rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.
23. K přezkumu rozhodnutí založených na zdravotním stavu je nezbytné uvést, že soud nemůže přezkoumávat odbornou stránku posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti, nemůže tak sám o sobě posoudit, zda žalobkyni náleží příspěvek na péči a zda splňovala podmínky pro zařazení do stupně závislosti II či do jiného stupně. Soud však dle zásady volného hodnocení důkazů hodnotí předmětný posudek jako každý jiný důkaz, a to z hlediska požadavků na přesvědčivost, úplnost a vypořádání se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. K rozhodování ve věcech příspěvku na péči se opakovaně vyslovoval též Nejvyšší správní soud, jenž v právní větě k rozsudku ze dne 23. 9. 2009, č. j.: 4 Ads 57/2009–53, uvedl: „Posouzení stupně závislosti osoby pro účely rozhodování o příspěvku na péči v řízení v I. stupni i v řízení odvolacím musí vycházet z hodnocení všech podkladů uvedených v § 25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na výsledný lékařský posudek, který je v tomto řízení stěžejním důkazem, je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Nenaplnění těchto požadavků je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.“
24. K posudkovému řízení se Nejvyšší správní soud opakovaně vyjádřil ve svých rozhodnutích, např. v rozsudku ze dne 21. 9. 2020, č. j.: 1 Ads 224/2019-20, kde uvedl následující: „Posuzování závislosti na pomoci jiné fyzické osoby provádí posudkový lékař OSSZ a posudková komise žalovaného. Nejvyšší správní soud opakovaně judikuje, že posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti (srov. § 16a zákona č. 582/1991 Sb.) spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Výsledkem posouzení je potom odborný posudek, který je pro správní orgán stěžejním důkazem, a na který je při nedostatku odborné erudice odkázán. Proto je třeba klást zvýšený důraz na jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost každého takového posudku. Tyto náležitosti posudek splňuje pouze v případě, že se v něm posudková komise vypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédne k potížím udávaným účastníkem řízení, výsledkům sociálního šetření a lékařským zprávám. Své závěry musí posudková komise náležitě podložit a odůvodnit. Je nezbytné, aby posudek obsahoval vysvětlení, jakým způsobem posudková komise hodnotila veškeré posudkové podklady, které z nich považovala za relevantní, případně z jakého důvodu se od závěrů uvedených v některých z nich odchýlila. Posuzovaný zdravotní stav potom musí být popsán dostatečně jasně a přesně, aby nevystávaly žádné další pochybnosti (srov. např. rozsudek ze dne 5. 3. 2015, č. j. 6 Ads 299/2014–25, či ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 Ads 34/2018–17).“
25. PK MPSV se zabývala všemi základními životními potřebami včetně stravování a péče o zdraví. U stravování se hodnotí sedm druhů úkonů ve smyslu písm. d) Přílohy 1 k výše citované prováděcí vyhlášce, i když existují možnosti užívání facilitačních pomůcek. Z lékařských nálezů nevyplývá, že by duševní, zrakové či motorické schopnosti žalobkyně byly natolik sníženy, aby nedokázala stravu naporcovat speciálními pomůckami a přemístit ji na vozíku nebo posunováním. V praxi se dokonce u osob užívajících invalidní vozík posuzuje možnost realizace přesunu stravy ve zvláštních uzavíratelných nádobách. Jestliže má žalobkyně obtíže při přípravě teplého jídla a nápojů, potom se takové obtíže posuzují v rámci oblasti péče o domácnost. Zpráva o ortopedickém vyšetření ze dne 27. 1. 2022 je výslovně zmíněna v prvostupňovém posudku na s. 2, nebyla tedy komisí opomenuta, na s. 4 posudku PK MPSV jsou pak její závěry detailně konstatovány, relevantní údaje včetně všech zdravotních potíží byly komisí zjevně zhodnoceny. V případě stravování byly podklady podle názoru soudu hodnoceny pečlivě a vyváženě, žádný formalismus soud v jejich posouzení neshledal. Jakkoliv komise nepodřadila zjištěný zdravotní stav zcela explicitně pod jednotlivé aktivity dle ust. písm. d) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce, nelze mít na její posudek přehnané požadavky; ze zdravotního posouzení a jeho zhodnocení v posudku PK MPSV jednoznačně vyplývá zvládání všech požadovaných aktivit náležejících potřebě stravování.
26. Také u péče o zdraví komise vycházela z konkrétních posudkově významných medicínských podkladů, kdy tyto údaje navázala na klinický postup daný ošetřujícími zdravotníky, nicméně žalobkyně v žalobě namítala nezhodnocení zvládání druhé aktivity, tj. „provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky“, přitom již v odvolání žalobkyně uváděla nemožnost masírování a mazání kloubů kvůli ztuhlosti svalů a ztížené hybnosti. PK MPSV však na odvolací námitku nereagovala dostatečně, zaměřila se na kognitivní kapacitu žalobkyně, aniž by přesvědčivě vysvětlila, zda snížená hybnost neznemožňuje či významně nesnižuje zvládání citované aktivity. V daném ohledu je posudek neúplný a vyžaduje zásadní doplnění, zároveň nedošlo k uspokojivému vypořádání jedné z odvolacích námitek.
27. Dále soud v souvislosti s námitkami žalobkyně shledal, že posudek PK MPSV nedostává kritériím úplnosti a přesvědčivosti ani ohledně výkonu fyziologické potřeby. Neúplnost posudku soud shledal stran zvládání hned tří požadovaných aktivit (včasné používání WC, provedení očisty a používání hygienických pomůcek), k nimž se PK MPSV dostatečně nevyjádřila ani implicitně. Bylo přitom nutné na základě konkrétních poznatků o zdravotním stavu žalobkyně zvládání uvedených aktivit vyhodnotit. Zvláštní zřetel pak vyžadovalo vyhodnocení včasného používání WC, když dle sociálního šetření žalobkyně nezvládá včas použít klasický záchod, jelikož na něj nestihne dojít. Aktivita zaujetí vhodné polohy pak sice byla v posudku zhodnocena, avšak nikoliv přesvědčivě. Už sociální šetření seznalo potíže žalobkyně se zvedáním se, samotný posudek hovoří o postižení dolních končetin, potřeba je ovšem explicitně a vzhledem ke konkrétním zdravotním poznatkům vyhodnotit, zda žalobkyni nebrání při zaujetí vhodné polohy též potíže s horními končetinami. Vyhodnotit bude třeba i schopnost samostatného používání inkontinenčních pomůcek při omezení hybnosti. U jednotlivých aktivit týkajících se výkonu fyziologické potřeby bylo třeba kriticky zhodnotit zdravotní poznatky i výsledky sociálního šetření a přesvědčivě odůvodnit případné odlišné hodnocení, což se PK MPSV z větší části nezdařilo.
28. Z výše uvedených důvodů soud na základě ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
29. V novém řízení si žalovaný opatří nový posudek PK MPSV (případně zásadní a rozsáhlé doplnění původního posudku k potřebě výkonu fyziologické potřeby a částečně též péče o zdraví, bude-li obsahovat vše potřebné). V posudku budou ve vztahu k jednotlivým aktivitám kriticky zhodnoceny skutečnosti obsažené v lékařských zprávách, PK MPSV řádně zhodnotí závěry sociálního šetření a vysvětlí jejich případné rozpory s poznatky o zdravotním stavu, konkrétní poznatky zhodnotí ve vztahu ke všem jednotlivým aktivitám obsaženým v ust. písm. g) a h) Přílohy 1 k prováděcí vyhlášce. Dále komise vyhodnotí, zda je namístě provést osobní vyšetření žalobkyně, případné záporné stanovisko pak explicitně a dostatečně odůvodní v novém posudku. Posudek PK MPSV bude vypracován takovým způsobem, aby splňoval všechny požadavky na úplnost a přesvědčivost.
30. Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaný vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázán.
31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalobkyni náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 12. prosince 2023
JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje K. R.
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky