ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé ve věci nezletilého: T. R., narozený dne xxx zastoupený kolizním opatrovníkem xxx syna rodičů: R. H., narozená dne xxx bytem xxx, Praha S. R., narozený dne xxx bytem xxx, xxx, Srbsko o úpravu poměrů nezletilého a úpravu styku, k odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. května 2022, č. j. 16 Nc 9/2019-751, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o běžném výživném za dobu od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022 (II.) mění tak, že matka je povinna platit výživné na nezletilého T. ve výši 800 Kč měsíčně k rukám otce. II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o dlužném výživném (III.) mění tak, že dluh na výživném vzniklý za dobu od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2023 ve výši 60 400 Kč je matka povinna zaplatit k rukám otce v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 700 Kč, splatných vždy spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o styku prostřednictvím videohovorů (VI.) potvrzuje. IV. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o osobním styku (VII.) mění tak, že matka je oprávněna stýkat se s nezletilým T. každoročně o letních prázdninách vždy od 1. 7. od 9.00 hodin do 15. 7. do 19.00 hodin a dále o vánočních svátcích v každém lichém roce od 23. 12. od 9.00 hodin do 30. 12. do 19.00 hodin a v každém lichém roce od 4. 1. od 9.00 hodin do 11. 1. do 19.00 hodin. Matka vždy nezletilého od otce převezme a otci zpět předá před místem bydliště matky a otec je povinen nezletilého vždy ke styku řádně připravit. V. Otec je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náhradu nákladů řízení ve výši 13 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně svěřil nezletilého do péče otce (výrok I.) a upravil vyživovací povinnost matky k dítěti s účinností od 1. 6. 2018 do 30. 11. 2019 ve výši 2 000 Kč měsíčně, od 1. 12. 2019 do 31. 8. 2020 ve výši 1 500 Kč měsíčně, a od 1. června 2022 výživné ve výši 800 Kč měsíčně, splatné vždy do každého patnáctého dne v měsíci předem, k rukám otce nezletilého, protože za dobu od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2018 a od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022 matce výživné na nezletilého nestanovil (výrok II.). Dluh na výživném za období od 1. 6. 2018 do 31. 8. 2020 ve výši 34 000 Kč matce uložil zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč spolu s běžným výživným k rukám otce pod ztrátou výhody splátek s účinností od měsíce následujícího po doručení rozsudku (výrok III.). Výrokem IV. rozhodl o vyživovací povinnosti otce v době od 1. 12. 2019 do 31. 8. 2020 ve výši 1 500 Kč měsíčně s tím, že za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 11. 2019 a od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022 se otci výživné na nezletilého nestanoví a dluh otce na výživném nevznikl (výrok V.). Výrokem VI. upravil styk matky a syna prostřednictvím videohovorů v každém týdnu kalendářního roku v úterý a ve čtvrtek vždy od 18.30 hodin do 19.00 hodin a každý týden v sobotu od 10.00 hodin do 11.00 hodin, současně otci uložil povinnost nezletilého na styk připravit, zajistit připojení a přítomnost nezletilého a jeho ničím nerušenou komunikaci s matkou. Výrokem VII. Obvodní soud upravil osobní styk matky a syna o letních prázdninách vždy od 1. 7. od 9.00 hodin do 15. 7. do 19.00 hodin a dále o vánočních svátcích v každém sudém roce od 23. 12. od 9.00 hodin do 30. 12. do 19.00 hodin a v každém lichém roce od 25. 12. od 9.00 hodin do 3. ledna následujícího roku do 19.00 hodin s tím, že matka vždy nezletilého od otce převezme a otci zpět předá před místem bydliště matky a otec je povinen nezletilého vždy ke styku řádně připravit a hradit náklady spojené s cestováním nezletilého za matkou do jejího bydliště. Výrokem VIII. soud zastavil řízení o soudním dohledu nad nezletilým. Otci uložil zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 na nákladech znalečného částku 17 000 Kč (výrok IX.). O náhradě nákladů řízení účastníků obvodní soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok X.). 2. Takto soud rozhodl v řízení o návrhu matky na svěření nezletilého do její péče, na stanovení vyživovací povinnosti otci a na úpravu styku otce se synem. V průběhu řízení matka akceptovala, aby syn zůstal u otce. Na výživném na nezletilého navrhla platit částku 500 Kč měsíčně. Dále požadovala upravit svůj styk se synem v rozsahu alespoň jeden měsíc v roce, kdy by měla syna u sebe. Současně žádala upravit kontakt se synem prostřednictvím videohovorů v rozsahu každý druhý den a v délce jedné hodiny. 3. Otec požadoval svěření dítěte do své péče a výživné ponechal na rozhodnutí soudu, setrval na stanovení výživného matce od 20. 1. 2018, kdy byla plná péče o syna na otci. K požadavku matky na osobní styk se synem otec uvedl, že dle jeho zkušeností, s ohledem na zdravotní stav matky a změny v jejím chování u styku musí být někdo, kdo s tím má zkušenosti. Se stanovením pevné doby pro telefonáty matky s nezletilým otec nesouhlasil s tím, že by to narušovalo program otce se synem, přičemž dle otce matka může synovi volat, kdy chce. 4. Kolizní opatrovník nejprve navrhoval svěření nezletilého do střídavé péče. Protože otec unesl syna do ciziny, kde syn zvykl, tak opatrovník v závěrečném návrhu souhlasil se svěřením dítěte do péče otce, matce navrhl stanovit výživné v rozmezí 500 Kč až 1 000 Kč měsíčně a styk matky s nezletilým upravit prostřednictvím messengeru v pondělí, ve středu a v pátek – vždy od 18.00 hodin do 19.00 hodin a v neděli od 10.00 hodin do 12.00 hodin s tím, že otec bude povinen zajistit, aby nezletilý byl v pokoji sám a měl zde soukromí. Dále opatrovník navrhl upravit osobní styk matky s nezletilým T. v každém sudém roce od 23. 12. do 30. 12. a v každém lichém roce od 25. 12. do 3. ledna následujícího roku, a každoročně o letních prázdninách vždy od 1. 7. do 15. 7. s tím, že předávání nezletilého bude probíhat v bydlišti matky na náklady otce, který sám tuto situaci zavinil. Opatrovník požadoval uložit otci povinnost zajistit on-line kurzy českého jazyka pro nezletilého. 5. Řízení o soudním dohledu nad nezletilým bylo zahájeno usnesením soudu ze dne 13. 12. 2021, č. j. 16 Nc 9/2019-573. 6. Soud prvého stupně zjistil tento skutkový stav: Nejprve o syna pečovala matka, s ohledem na její psychické problémy v lednu 2018 se rodiče dohodli na osobní péči otce. Vztah rodičů byl velmi konfliktní. Otec se v průběhu let 2019–2020 opakovaně obracel na OSPOD s negativními informacemi o matce do emailu a žádal OSPOD o řešení, oba rodiče dostali doporučení k docházení na terapii včetně kontaktů. První mediaci zařídil otec, zde byli rodiče celkem dvakrát – na první mediaci přestali docházet z důvodu na straně otce a druhou mediaci zrealizovala matka, která byla jednorázová, bez pozitivního výsledku. Otci bylo ze strany OSPOD doporučeno navštívit s nezletilým odbornou psychologickou pomoc, rodiče začali dne 16. 1. 2020 docházet do xxx, soud vydal dvě předběžná opatření k zajištění styku matky a dítěte, ale počínaje zářím 2020 je otec nerespektoval, protože se i se synem bez souhlasu matky odstěhoval do Srbska. Ohledně matky 7. Matka je svobodná, má dvě nezletilé děti, neboť dne 8. 3. 2022 se jí narodil syn A., jehož otec není určen. Od 11/2018 do 5/2019 matka bydlela se svou matkou v bytě svého bratra, matce přispívala na domácnost a bydlení s příležitostných výdělků. Od 6/2019 žila se svým přítelem P. M., výdaje na bydlení hradil přítel, jeho příjem byl 100 000 Kč hrubého měsíčně + vedlejší příjem, rozešli se v 8/2021. Od 2/2021 matka bydlí se svou matkou na adrese uvedené v záhlaví v bytě 3 +1 menších rozměrů, matka má v bytě k dispozici svůj pokoj, kde je postel, dětská postýlka, psací stůl, skříňka. Své matce přispívá na bydlení částkou 3 000 Kč měsíčně, matčina matka (babička) má exekuce, z platu jí zbývá 7 000 Kč. Původní byt matce připomínal nezletilého T., proto se z něho musela přestěhovat. Matka je na rodičovské dovolené, nezletilého syna A. má ve své celodenní péči, začala docházet na cvičení do xxx. Se svým bývalým partnerem P. M. je matka stále v kontaktu, bývalý partner ji finančně podporuje – pravidelně ve výši okolo 5 000 Kč měsíčně, případně přispěje na nějaké mimořádné výdaje. V roce 2021 matka jezdila za nezletilým do Srbska, kde pobývala třeba 14 dnů, v souvislosti s cestováním za synem vynakládala zvýšené výdaje. Matka nevlastní žádné nemovitosti, že nemá žádné závazky v podobě dluhů, půjček, úvěrů a podobně, platí si nepravidelně penzijní připojištění, v roce 2019 měla úspory 500 000 Kč, v roce 2022 cca 150 000 Kč. U matky byla zjištěna porucha přizpůsobení, byla opakovaně hospitalizována na psychiatrii (v období od 7. do 19. 6. 2018 pro sebevražedné proklamace adresované formou SMS otci, od propuštění je její stav stabilní a suicidální tendence se už neobjevily). Matka dochází na psychoterapii od 10/2018, v roce 2019 byla medikována (Setralin, bez doplatku), farmakoterapie byla přechodně nasazena v červenci 2020. V říjnu 2021 byl stav matky po období stabilizace zhoršený v reakci na její situaci – je těhotná, s partnerem – otcem dítěte se rozešli, partner se zdráhá uznat otcovství, matka se přestěhovala ke své matce, avšak jsou mezi nimi složité vztahy. Matka netrpí duševní nemocí, její psychické problémy jsou reakcí emočně labilní osobnosti na vztahové problémy a náročnou životní situaci. Farmakoterapie vedla ke zmírnění úzkostných rysů osobnosti a stabilizaci psychického stavu. Z psychiatrického hlediska je schopná péče o své nezletilé dítě. Soud nechal ve věci vypracovat znalecký posudek z oboru klinické psychologie i z oboru psychiatrie, ale otec se ke znalcům nedostavil a neumožnil ani vyšetření nezletilého. Podle znaleckého posudku zpracovaného xxx xxx xxx xxx a xxx xxx xxx ze dne 30. 12. 2020 včetně jejich výslechu ze dne 17. 2. 2021 matka nezletilého netrpí duševním onemocněním ve smyslu psychotické poruchy; je déledobě léčena a medikována pro poruchu přizpůsobení. Její osobnost vykazuje poruchové rysy, s tendencí i reagovat maladaptivně na zátěžové situace, zejména interpersonálního charakteru. Tato psychická dispozice výchovné schopnosti matky limituje, avšak nevylučuje to, aby se podílela na výchově dítěte. Její vztah k dítěti je pozitivní a má zájem o jeho prospěch. Věrohodnost matky je za běžných okolností v pásmu normy, může být ovlivněna emočním nastavením tehdy, když jde o situace stresové, nebo emočně zatěžující. Současný psychický stav matky je též ovlivněn současnou komplikovanou a zátěžovou situací, kdy syn je s otcem v zahraničí. U matky nejsou přítomny známky závislosti na alkoholu a návykových látkách. Schopnost komunikace s druhým partnerem nelze dle znalců jednoznačně vyhodnotit, neboť znalci nemohli sledovat interakci rodičů. V současné době je vztah matky k otci nezletilého výrazně negativní, pod vlivem současné komplikované situace. Vychovatelskou pozici matky nelze spolehlivě vyhodnotit pouze z jejího vyšetření, ale je nutné zhodnotit kontext celé situace, včetně vyšetření otce a nezletilého syna. Pro zdravý vývoj dítěte je třeba rozvíjet vztah s oběma rodiči, na straně matky nejsou tak závažné okolnosti, které by kontakt s nezletilým vylučovaly. Matka je křehkou osobností, vykazuje známky emoční nestability, že když se dostane do nějaké zátěže, může reagovat nestabilně. Pro matku je prospěšná psychoterapie, kterou podstupuje, je pro ni rovněž důležité, aby měla stabilní vztahové zázemí, případně pracovní profesní uplatnění. Matka byla na úřadu práce evidována v období roku 2010 a 2015, vždy se způsobem ukončení evidence v podobě sankčního vyřazení. V září 2017 nastoupila na denní studium na xxx, kde 30. 6. 2019 ukončila 6. ročník magisterského studia. Žila z dávek, úspor, příležitostných výdělků a podpory od rodiny či přítele. O roku 2017 do 10/2018 pobírala příspěvek na bydlení (za dobu 1 – 10/2018 vyplaceno 61 032 Kč), v roce 2018 na rodičovském příspěvku obdržela 3 800 Kč, od 1/2019 do 4/2019 si vydělala celkem 5 000 Kč z příležitostných výdělků. Od 1. 4. 2019 do 1. 7. 2020 matka pracovala jako barmanka s příjmem 12 900 Kč čistého měsíčně + zpropitné cca 4 000 Kč měsíčně. Poté matka žádný příjem neměla, byla v domácnosti společně se svým tehdejším přítelem P. M. Od 12. 10. 2020 do 13. 7. 2021 (sankční vyřazení) byla matka v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a na podpoře obdržela 28 311 Kč (za prvních 5 měsíců). Od července 2021 matka pracovala přes agenturu jako skladník (příjem za červenec a srpen 2021 celkem 10 274 Kč), toto zaměstnání ukončila z důvodu těhotenství, na konci roku 2021 měla další dva malé přivýdělky – v xxx xxx (v prosinci 2021 příjem 850 Kč a v lednu 2022 1 275 Kč) a pro xxx (listopad 2021 příjem 1 955 Kč). V roce 2022 matka vykonávala dva měsíce práci administrátora s celkovým příjem 28 734 Kč čistého za dva měsíce. Příležitostně matce finančně vypomáhá její otec. Ohledně otce 8. Otec je zdravý. Je rozvedený, vyživovací povinnost má pouze k nezletilému. Má sice ještě další dvě dcery ve věku 22 a 23 let, které žijí v P., ale otec na žádnou z dcer dle domluvy s jejich matkou na výživném nic neplatí. Otec pracoval u xxx xxx a.s. od 1. 8. 2016 do 31. 8. 2018 s příjmem 39 878 Kč čistého měsíčně, od 1. 9. 2018 byl veden jako uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce, otci byla přiznána podpora v nezaměstnanosti od 1. 9. 2018 po podpůrčí dobu osmi měsíců ve výši 16 682 Kč měsíčně po celé toto období. Na rodičovském příspěvku bylo otci vyplaceno v roce 2018 až do března 2019 98 400 Kč (tj. 7 600 Kč měsíčně). Poté byl otec zaměstnán u xxx xxx a.s. a na dobu určitou od 19. 8. 2019 do 31. 8. 2020 jako analytik se základní měsíční mzdou ve výši 55 000 Kč hrubého, jiné příjmy neměl. Otec (do data protiprávního přemístění nezletilého do Srbska) bydlel společně se synem v nájemním bytě na adrese Praha, xxx, na výdajích na bydlení (nájem, elektřina, plyn, telefon) otec platil měsíčně 16 000 Kč. Otec nemá žádné půjčky ani dluhy, nevlastní nemovitost ani věc větší majetkové hodnoty. Otec si při pobytu v ČR platil penzijní připojištění 800 Kč měsíčně, další částku mu platil zaměstnavatel, žádné jiné spoření či pojištění si nehradil. Aktuálně pojištění ani spoření neplatí sobě ani nezletilému. Od konce srpna 2020 se otec nachází i s nezletilým T. v Srbsku – v xxx, kam syna přemístil bez souhlasu matky a bez jejího vědomí. V xxx otec bydlí v pronajatém bytě 3+kk sám pouze se synem a nejprve pracoval ve xxx společnosti, financování nebylo určeno a bude zajištěno z budoucího profitu a podílu ve společnosti. Aktuálně otec pracuje v zaměstnaneckém poměru u xxx od listopadu 2020 s měsíčním příjmem ve výši 190 000 dinárů (RSD) hrubého (tj. cca 40 000 Kč). Na nákladech na bydlení otec vynakládá za nájem částku 300 EUR měsíčně, na dalších poplatcích (za topení, vodu, internet) částku cca 15 000 až 20 000 RSD měsíčně (tj. za bydlení vydá cca 11 200 Kč měsíčně). Otec předložil listinu s názvem Psychologicko – psychiatrický znalecký posudek rodičovských kapacit otce a jeho vztah s nezletilým ze dne 7. 11. 2020. Lékaři jej zpracovali na objednávku otce, ve zprávě hodnotí otce jako normální strukturovanou osobnost s dobře rozvinutými rodičovskými schopnostmi, jako zodpovědného rodiče vytvářejícího atmosféru tepla a lásky a v tom samostatně vychovávajícího své dítě. Nezletilý je hodnocen jako dobře se rozvíjející dítě. Za nejlepší lékaři považují, aby dítě nadále žilo ve společenství s otcem. Současně podle nich není možné uskutečnit model setkání mezi matkou a dítětem. Dle závěrů posudku matka, kterou neviděli ani s ní jinak nekomunikovali, nevyjadřuje autentické přání vychovat své dítě a žít s ním. Obvodní soud takovouto listinu soud ve vztahu k posouzení matky a její osobnosti hodnotí jako zkreslující, zavádějící, neobjektivní a při svém rozhodování k ní nepřihlížel. Ohledně nezletilého 9. Nezletilý je státní příslušník České i Srbské republiky, zdravotně je v pořádku, na preventivní prohlídky s nezletilým docházela nedříve matka, její péči o syna lékařka hodnotí kladně, od února 2018 docházel nezletilý v doprovodu otce, ani k jeho péči o nezletilého lékařka nevznesla žádné výhrady. O nezletilého od narození do ledna 2018 pečovala matka a otec se se synem stýkal dle dohody rodičů. Kvůli zdravotním problémům matky (psychicky se zhroutila) byl nezletilý od ledna 2018 na základě dohody rodičů v osobní péči otce, matka syna navštěvovala dle dohody s otcem, rodiče se domluvili na tom, že matka nebude hradit výživné. Otci pomáhali s hlídáním paní na hlídání, matka nebo babička nezletilého ze strany matky; otec potvrdil v 4/2018, že matka hlídá syna přes den, když je otec v práci, když se jí to hodí a podle toho, v jakém je psychickém stavu. Rodiče na syna hovořili dvojjazyčně. Od září 2019 nezletilý navštěvoval českou školku, adaptace proběhla rychle, jeho vývoj odpovídal věku, školné a stravné hradil otec. Rodiče si syna předávali přes školku, třídní učitelka uvedla, že spolupráce s rodiči se zlepšuje a zdála jí lepší i komunikace mezi nimi. Matka po přemístění syna do Srbska s ním byla v kontaktu pouze přes skype, volá mu čtyřikrát týdně, tento způsob styku se synem je pro matku velmi depresivní, volání synovi iniciuje výhradně matka, otec matce nezavolá nikdy a občas matce v telefonickém kontaktu se synem brání, matka na syna hovoří česky. Dle otce byla četnost volání matky synovi byla různá, v těhotenství volala méně často – 1x nebo 2x týdně. Otec od svého odjezdu se synem do Srbska v mezidobí s nezletilým v České republice nebyl. Matka otce a syna navštívila v xxx 4x (v roce od 17. 4. do 20. 4., od 1. 5. do 9. 5., od 21. 5. do 1. 6. a od 10. 7. do 24. 7.) při prvním pobytu bydlela ve vlastním ubytování, během dalších tří pobytů bydlela v domácnosti otce zdarma, otec byl po celou dobu přítomen. Matka většinu času byla dle otce „v pohodě“, avšak při každém pobytu dle otce nastala situace, kdy se matka dostala do stavu, že se neovládala, jinak byla matka bezvadná. Syn matku miluje, ale bere situaci tak, jak je. Otec na syna nejprve hovořil francouzsky, v současné době srbochorvatsky, srbština je pro syna první jazyk, s otcem odmítá mluvit česky, čeština otce není příliš dobrá. Matka syna v rámci videohovoru učí syna česky, čte mu pohádky, avšak syn moc nerozumí, ale dle názoru otce syn česky rozumí lépe nežli matka srbsky. Nezletilý nemá dobrou výslovnost (na což upozorňovala již česká mateřská školka v roce 2019), otec uvažoval o návštěvě logopeda. Dne 2. 3. 2020 otec vypověděl, že nezletilý chodil necelý měsíc do soukromé mateřské školy (14 000 Kč), poté od 11/2020 navštěvoval srbskou školku, kde otec hradil školné 1 200 Kč měsíčně a stravné méně než 1 000 Kč měsíčně, za zájmové aktivity pro syna otec 4 000 Kč. Dne 14. 3. 2022 ale otec vypověděl, že nezletilý začal hned od října 2020 navštěvovat soukromou mateřskou školu vyšší kvality, kdy náklady na školné a stravné činí 35 000 RSD (dinárů) měsíčně, kde chodí i na kroužky (taneční, herecký, karate). Matka na syna platila výživné 1 000 Kč měsíčně od prosince 2019 do srpna 2020 včetně, od 9/2020 žádné výživné neplatila, celkem ze svého č. xxx u xxx v období od října 2019 do března 2022 zaplatila na výživném pro nezletilého na účet otce 15 500 Kč. Matka poslala o Vánocích 2020 synovi balík s nějakými hračkami, na Vánoce 2021 neposlala nic. V roce 2021 matka synovi poslala k narozeninám částku 2 000 Kč, otec jí však tuto částku vrátil. V rámci svých návštěv za synem v xxx matka přivezla nějaké drobnosti, hračky, malůvky. Otec matku o synovi a jeho aktivitách neinformuje. 10. Otec se u soudu v xxx domáhal vynesení rozsudku, že matka porušila práva nezletilého, a to právo na psychickou a fyzickou integritu, zaručené článkem 25. Ústavy Srbské republiky, právo na zákaz mučení a nelidského zacházení, zaručené článkem 3. Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i práva dítěte podle článku 64. Ústavy Srbské republiky tím způsobem, že v období od narození dítěte až do dne podání žaloby zanedbávala vůči dítěti rodičovské povinnosti, vyhrožovala, že dítěti ublíží a zabije ho, a také tak, že dítě nazývala potupnými jmény a chovala se vůči němu jako by bylo věc ve vlastnictví otce, což je žalovaná povinna přiznat, požadoval vydání předběžného opatření na zákaz domácího násilí, s nejadekvátnějším mechanismem podle úsudku soudu, které ochrání bezpečnost a ostatní základní práva dítěte. Matka v rámci tohoto řízení uvedla, že by svému synovi nikdy neublížila. 11. Matka v Srbsku zahájila řízení ve věci urgentního vrácení nezletilého dítěte dle Konvence o občanskoprávních aspektech mezinárodního únosu dítěte. Nezletilý byl 2x sledován v prostorech xxx a v bytě. Chlapec byl při kontaktu živý a veselý. V pronajatém bytě u otce má chlapec svůj pokoj, ve kterém se nachází i spousta jeho hraček a tato místnost je přizpůsobena jeho věku. Byt je prostorný a v souladu spotřebami rodiny. Během rozhovoru nebylo možné od dítěte získat odpovědi na konkrétní otázky. Je u něho dominantní hra zakládající se na fantazii a vymyšlených hrdinech. Krátce odpověděl, že mu je s tátou a ve školce dobře a že se mu líbí xxx. Zbývající čas byl soustředěn na hraní. Při přidružených otázkách v rámci hry chlapec neodpovídal na otázky související s matkou. Otec při jednání soudu dne 2. 5. 2022 doplnil, že návratové soudní řízení vedené v xxx bylo již skončeno a vydání syna do České republiky bylo odmítnuto, rozhodnutí zatím nebylo písemně vyhotoveno. Styk 12. Dle matky hovory probíhají přes xxx nebo xxx. Matka má představu, pokud by měla syna uvedený jeden měsíc v roce, že by na to pravděpodobně nebyla sama. Byla by například společně s T. sestřenicí, nebo s matčinými rodiči. V 2/2022 matka uvedla, že je v pravidelném častém elektronickém kontaktu s nezletilým, ona na něj mluví česky, syn jí odpovídá srbsky, pokud tomu nerozumí, otec to někdy přeloží, syn česky nemluví vůbec. Dle slov matky se k ní chová nyní otec přes xxx dobře, zajímá se o ni, finančně jí nevypomáhá. 13. Po právní stránce soud aplikoval ustanovení § 891 odst. 1, § 907 odst. 1, § 908 a § 913, § 915 odst. 1 a § 925 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ a dospěl soud k závěru, je nyní v nejlepším zájmu nezletilého, aby byl svěřen do výlučné péče otce, neboť v důsledku protiprávního přemístění chlapce do republiky Srbsko a nerespektováním zatímní pravomocné úpravy poměrů nezletilého předběžným opatřením, za současného nepřiměřeně dlouhého rozhodování xxx soudu v otázce návratového řízení došlo ke stavu, kdy nezletilý si postupně na nové prostředí v současném bydlišti otce zvykl, adaptoval se zde, v péči otce prospívá a nebyly zjištěny nějaké nedostatky ve výchovném prostředí u otce ani v poměrech nezletilého, vedle toho soud přihlédl k nestabilnímu zdravotnímu stavu matky, jejímu zatížení v souvislosti s narozením dalšího dítěte a celkově náročné životní situaci. S tímto rozhodnutím o péči nakonec matka i kolizní opatrovník souhlasili (výrok I.). Za této situace soud současně zastavil řízení o stanovení dohledu nad nezletilým, když toto řízení bylo zahájeno bez návrhu (výrok VIII.). 14. Výrokem II. upravil vyživovací povinnost matky k nezletilému s tím že pro období od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022 matce výživné nestanovil. Dluh na výživném matce soud vyčíslil na 34 000 Kč a uložil jí zaplatit ho ve splátkách po 700 Kč měsíčně spolu s běžným výživným (výrok III). Soudem stanovená výše výživného pro každého z rodičů je v souladu s ustanovením § 913 a § 915 odstavec 1 o. z., se stářím a rozsahem potřeb nezletilého. Při stanovení výživného soud přihlédl k počtu vyživovacích povinností každého z rodičů, jakož i k výdělkovým možnostem a schopnostem matky i otce i jejich celkovým poměrům. V době od 1. 12. 2019 do 31. 8. 2020 (tj. praktikování nařízeného předběžného opatření částku) soud otci stanovil výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně (tj. Ľ z částky 6 000 Kč, která by odpovídala výši výživného za situace výlučné péče matky), neboť otec pečoval o syna celkem 10,5 dne (tj. ľ) ze čtrnáctidenního cyklu, matka pak 3,5 dne (tj. Ľ) ze čtrnáctidenního cyklu. V dalších obdobích nebylo otci výživné na syna stanoveno, neboť v této době jej převážně či výlučně zajišťoval sám. Částka výživného soudem stanovená pak koresponduje též s doporučující tabulkou Ministerstva spravedlnosti pro stanovení výživného, dle které pro dítě ve věku 0 – 5 let částka výživného činí 11 – 15% z čistého příjmu výživou povinného rodiče. V případě matky soud stanovil počátek platby výživného na nezletilého až od 1. 6. 2018, neboť v předchozích pěti měsících matka o syna rovněž částečně pečovala v době, kdy byl otec v zaměstnání, přičemž v tomto období se navíc rodiče sami dohodli, že matka na syna nebude hradit žádné výživné. V době, kdy o syna převážně pečoval otec – tj. v době od 1. 6. 2018 do 30. 11. 2019 je dle názoru soudu odpovídající výše výživného pro matku v částce 2 000 Kč měsíčně, která přibližně odpovídá 13,5 % z příjmu ve výši 16 000 Kč. Soud si je v této souvislosti vědom toho (viz poměry matky shora podrobně uvedené), že matka v předchozích letech studovala vysokou školu v denním studiu, na druhou stranu však dokázala v souvislém období celkově patnácti měsíců pracovat jako barmanka, pobírala nepravidelně dávky státní sociální podpory a měla a má též úspory. Po dobu realizace péče o nezletilého dle nařízeného předběžného opatření pak připadá na matku v rámci rozsahu její čtvrtinové péče částka výživného ve výši 1 500 Kč (tj. ľ z částky 2 000 Kč). S účinností od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022 (tedy do konce měsíce v němž soud upravil poměry nezletilého T. rozhodnutím ve věci samé) matce nebylo výživné na nezletilého stanoveno, neboť otec svým protiprávním jednáním zabránil matce v realizaci péče o nezletilého, když matka byla připravena svoji materiální i osobní výchovnou péči synovi poskytnout. Od 1. 6. 2022 pak soud stanovil matce výživné ve výši 800 Kč měsíčně, a to s ohledem na v té době již dvě vyživovací povinnosti i nástup matky na rodičovskou dovolenou v souvislosti s péčí o novorozeného syna. Na výživném pro nezletilého matka uhradila 15 500 Kč, matce tak vznikl dluh na výživném 34 000 Kč /(18x 2 000 Kč + 9x 1 500 Kč) – 15 500 Kč/. Výše měsíčních splátek dlužného výživného vychází z celkové výše dluhu, výdělkových možností i schopností matky. V případě otce soud neshledal na jeho straně žádný dluh na výživném v období realizované péče každého z rodičů dle nařízeného předběžného opatření, neboť otec i v tomto období hradil náklady spojené s předškolní docházkou nezletilého i jeho placenými zájmovými aktivitami 15. Výrokem VI. soud upravil elektronický styk matky a dítěte prostřednictvím videohovorů, neboť zájem na výchově nezletilého a poměry v rodině takovéto rozhodnutí odůvodňují. Vzhledem k aktuální situaci na straně matky, která samostatně pečuje o novorozeného syna, soud současně neshledal důvodným omezovat realizaci osobního styku matky se synem přítomností další osoby u styku. Vzhledem k protiprávnímu přemístění nezletilého otcem soud uložil otci povinnost zajistit dopravu nezletilého k osobnímu styku syna s matkou na jeho náklady – to je předání v převzetí nezletilého otcem před místem bydliště matky (výrok VII.). 16. O náhradě nákladů státu spočívajících ve výdajích na znalecký posudek a výslech znalců rozhodl obvodní soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že tuto povinnost uložil pouze otci, který se přes pravomocné usnesení o ustanovení znalců a povinnosti v něm uložené ke znalcům nedostavil a znemožnil i znalecké vyšetření syna, čímž vznikly zbytečné náklady, neboť mohla být znalecky posouzena pouze matka. Soud otci uložil nahradit 17 000 Kč s odůvodněním, že „byla zohledněna záloha uložená otci na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč, která je samostatným exekučním titulem“ (výrok IX.). 17. O náhradě nákladů účastníků rozhodl dle ust. § 23 z. ř. s. (výrok X.). 18. Proti tomuto rozsudku, a to co do výživného ze strany matky za období od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022, co do obou výroků o styku a co do výroku o nákladech státu, podal včasné a přípustné odvolání otec. Má za to, že je nesprávné dítěti odpírat výživné jen proto, že ho otec odstěhoval do xxx, neboť otec přestěhování učinil v existenčním zájmu nezletilého. V období od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022 matka nebyla v tíživé finanční situaci, a navíc matka syna v Srbsku vícekrát navštívila a všechny náklady spojené s jejím pobytem hradil otec. Do výroku o elektronickém styku se otec odvolává proto, že má za to, že videohovory by měly být co nejčastěji. Otec matce umožňuje každodenní kontakt a to tak, že matka otci zavolá přes nějakou aplikaci (xxx nebo xxx), otec pak zavolá matce zpátky a matka se synem pak vedou většinou dlouhý hovor. Matka a syn tak mají flexibilní volání a možnost téměř každodenního kontaktu, ke konverzaci nedošlo jen párkrát za rok. Byla také období, kdy se matka synovi neozývala a syna tak zapomněl češtinu. Podle otce je flexibilní model komunikace lepší. Nesouhlasí pak s úpravou osobního styku v období Vánoc, neboť tím soud otci natrvalo znemožnil trávit celé vánoční svátky se synem, za lepší variantu považuje střídání Vánoc ob rok. Rovněž o letních prázdninách by měl být termín styku matky a syna stanoven flexibilně, tj po dohodě rodičů, s délkou 15 dnů otec souhlasí. Otec má za to, že soud nerespektoval závazný názor, když odvolací soud mu uložil, aby v případě výlučné péče matky stanovil dohled. V současné době tak není určen žádný dohled během trávení volného času matky s nezletilým, což představuje potenciální nebezpečí pro dítě. Dále otec nesouhlasí s tím, že nezletilého unesl, poukázal na rozhodnutí soudu v návratovém řízení, kde se nikdo neodvolal. Podle otce má rodič právo měnit působiště a otec toto právo využil veden nejlepším zájmem dítěte. V xxx otec ztratil zaměstnání, možnost ekonomického zabezpečení měl v xxx. Matka pak tvrdila, že se stěhuje do xxx, tím pádem s pobytem dítěte v Srbsku souhlasila. Zdůraznil, že zaplatil znalecký posudek v Srbsku, aby otce odborně posoudili. Ostatně i závěry českého znaleckého posudku potvrdily tvrzení otce ohledně osobnosti matky. Za tohoto stavu považuje za nespravedlivé, aby platil náklady znaleckého posudku vedením exekuce mu bude znemožněn návrat do xxx, ve který v nejbližší době doufal. Dále otec namítl, že považuje soudkyni prvního stupně za podjatou, protože mu uložila předložit český překlad jeho odvolání. Považuje to za finanční nátlak na jeho osobu, a to zejména proto, že matce neuložila platit výživné za 2 roky ani platit náklady na znalecký posudek. Při jednání odvolacího soudu otec dodal, že rodiče se jsou schopni domluvit na kontaktu prostřednictvím videohovorů i osobní formou, proto považuje soudem upravený režim pevnou formou za trest, navíc pevné stanovení termínů rodině nevyhovuje, přál by si, aby rozsudek upravil styk tak, že jsou termíny dané na dohodě rodičů. 19. Matka navrhla napadené rozhodnutí potvrdit. Pokud jde o období od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022, tak otec matku připravil o kontakt s dítětem a jakýkoliv výchovný vliv nad ním. Nesouhlasí ani s tím, že otec platil její výdaje za pobyt v Srbsku. K videohovorům uvedla, že otec nedodržuje časy a matka žije v nejistotě, kdy syna uslyší. Volání probíhá i dvě a více hodin po pokusu matky telefonicky kontaktovat otce, a to i v pozdních hodinách, syn je utahaným spojení slabé. Toto si matka může dovolit jen po dobu rodičovské dovolené. Délku hovoru určuje otec. Matka by syna ráda osobně viděla 2x ročně, dítě má právo na oba rodiče, což otec porušuje. V roce 2022 se otec zdržoval v Česku 1 měsíc, mata syna viděla pouze 3 dny a otec dítě každý den kontroloval. Chování otce matce citově ubližuje. Matka uvedla, že žádá, aby nejvyšší odvolací soud přehodnotil rozhodnutí o péči nejvyššího soudu“. Matka se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavila, předvolání jí bylo doručeno dne 6. 3. 2023. 20. Otec k replice matky uvedl, že byl se synem v xxx od 14. do 25. 9. 2022 z důvodu trávení společného času matky a syna, drtivou většinu tohoto času byla matka s nezletilým, otec byl přítomen jen párkrát. Nesouhlasí s tím, že neumožňuje hovory matky a syna, zpátky volá v 99 % případů. Pokud matka nesouhlasila s rozhodnutím o péči, měla se odvolat. Otec se k jednání odvolacího soudu dostavil a sdělil, že matka je i s mladším synem u otce v xxx, otec jí o jednání říkal, ale matka tvrdila, že o něm neví. 21. Kolizní opatrovník se z jednání odvolacího soudu omluvil. Odvolání považuje za důvodné co do nestanovení výživného za dobu od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022, navrhl matce stanovit výživné minimálně 500 Kč měsíčně a v tomto směru rovněž změnit výrok o dluhu na výživném. Protiprávnost přemístění dítěte do zahraničí neodůvodňuje nestanovení výživného opuštěnému rodiči, neboť to ji nezbavuje zákonné vyživovací povinnosti. Matka v září 220 ukončila studium a mohla nastoupit do pracovního poměru. Pokud soud uzavřel, že byla připravena nezletilému svoji materiální a výchovnou péči poskytnout, tak matka musela mít i finanční prostředky k zajištění každodenní péče o dítě, i když její situace byla složitá s ohledem na její zdravotní stav, těhotenství a zvýšené náklady spojené se stykem. K odvolání do videohovorů podotkl, že soudní rozhodnutí rodičům nebrání uskutečňovat vyšší frekvenci takového kontaktu. Pokud jde o osobní styk, tak povinnost otce platit zvýšené náklady spojené se stykem matky a syna vyplývá z toho, že nezletilého přemístil do Srbska protiprávně. Určení pevného termínu pro osobní styk považuje opatrovník za nezbytné s ohledem na potřebu stability a předvídatelnosti s přihlédnutím k problematické spolupráci rodičů. S ohledem na kulturní význam Štědrého dne považuje opatrovník za nejlepší, aby nezletilý měl možnost sdílet atmosféru a související rituály každý rok (třeba i s posunem v řádu dní). Opatrovník nesouhlasí s asistovaným stykem, neboť potíže matky odůvodňovaly dohled nad výkonem výlučné péče. Rozdíl mezi dlouhodobou, každodenní a celodenní péčí o dítě a mezi zajištěním péče po krátké časové období (max 2 týdny) je zásadní a aktuálně není důvod omezovat kontakt matky a nezletilého. S rozhodnutím o uložení povinnosti otci zaplatit celé náklady státu opatrovník souhlasí, neboť účel znaleckého zkoumání byl zmařen. 22. Odvolací soud přezkoumal na základě podaných odvolání napadený rozsudek dle § 28 z. ř. s. a § 212 o.s.ř., včetně řízení, které vyhlášení rozsudku předcházelo, a při odvolacím jednání pak doplnil dokazování (§ 213 a § 213a o.s.ř.). 23. České soudy jsou mezinárodně příslušné dle čl. 28 odst. 4 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních publikované pod č. 207/1964 Sb. a rozhodným právem je právo české dle čl. 28 odst. 3 stejné smlouvy, neboť nezletilý je občanem (i) České republiky, což je ve smyslu § 28 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., rozhodná skutečnost, když navíc v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.) všichni účastníci žili v České republice. 24. K požadavku matky na přehodnocení rozhodnutí o péči odvolací soud dodává že tento výrok nebyl ani z jedním účastníků napaden odvoláním a nabyl tak samostatně právní moci, proto je nelze v rámci tohoto odvolacího řízení přezkoumat. 25. K námitce podjatosti soudkyně soudu prvního stupně se soud vyjadřoval již ve svém prvním kasačním usnesení (viz č. j. 25 Co 216/2021-551) a na body 29. – 30. odůvodnění uvedeného usnesení pak odvolací soud plně odkazuje a zdůrazňuje, že ve smyslu § 14 odst. 3 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Povinnost překládat písemná podání do českého jazyka vyplývá z toho, že jednacím jazykem soudu je český jazyk, právo na jednání v mateřštině (§ 18 o. s. ř.) se týká pouze ústních soudních jednání ve smyslu § 115 a násl. o. s. ř. 26. Není důvodná námitka otce, že obvodní soud nedodržel závazný právní názor odvolacího soudu, neboť odvolací soud se vyjadřoval k tomu, že v případě rozhodnutí o výlučné péči matky by soud měl zvážit soudní dohled. S ohledem na to, že soud rozhodl o výlučné péči otce, tak nařízení soudního dohledu nad péčí matky zcela postrádá opodstatnění. Navíc otec ani pro zastavení řízení o dohledu nebrojil. Doplnění dokazování 27. K odvolání otec přiložil přehled hovorů matky a syna přes xxx (xxx) - č.l. 748 – 782, 795, podle kterého v období 1 – 8/2022 se uskutečnilo 92 hovorů o délce 2 331 minut a v roce 2021 pak 181 hovorů o délce 4 299 minut s tím, že přehled neukazuje hovory přes jiné aplikace a nezapočítává hovory kratší než 1 minuta a že v roce 2021 matka syna navštěvovala a v těch měsících je pak počet hovorů nižší. 28. Ze zprávy úřadu práce ze dne 16. 3. 2023 (č.l. 844) odvolací soud zjistil, že matka pobírá rodičovský příspěvek 9 999 Kč, jiné dávky nepobírá. 29. Z veřejně dostupných informací (xxx) pak odvolací soud zjistil, že děti v Srbsku do mateřské školy mohou docházet od 6 měsíců věku do nástupu na základní školu, do základní školy pak děti od věku alespoň 6 a půl a nejvýše 7 a půl věku, děti chodí do školy od pondělí do pátku. Školní rok v Srbsku začíná 1. 9., první pololetí končí 31. 12. a školní rok pro děti od 1. do 7. třídy končí po polovině června (např. ve školním roce 2022/2023 školní rok připadá konec školního roku na 20. 6. 2023), pak následují hlavní (letní) prázdniny. Termín Vánoc se v rodinách liší podle toho, zda dodržují gregoriánský (25. 12.) nebo juliánský (7. 1.) kalendář, vánoční prázdniny děti nemají, protože od 1. do 3. ledna jsou Novoroční svítky, na které bezprostředně navazují zimní prázdniny (v letošním školním roce trvají do 20. 1. 2023). Velikonoce jsou posuvné svátky, doba Velikonoc se rovněž liší v různých typech kalendářů jako Vánoce, doba mezi těmito Velikonocemi je dobou jarních prázdnin. 30. Otec pak předložil rozhodnutí xxx soudu v návratovém řízení ze dne 19. 4. 2022 v srbském jazyce (č.l. 738–743), ze kterého odvolací soud zjistil po přeložení výroku rozhodnutí tlumočnicí při jednání odvolacího soudu, že návrh matky byl zamítnut. 31. Z potvrzení ze dne 3. 5. 2023 odvolací soud zjistil, že otec stále pracuje pro xxx, ale od května 2022 z důvodu na straně xxx pracuje jen 5 hodin denně s příjmem 110 000 din hrubého měsíčně (viz též formulář 54 z. ř. s.). 32. Otec uvedl, že poměry nezletilého se nezměnily, T. nastoupí do základní školy 1. 9. 2023, nyní je stále v mateřské školce. Pro školní docházku v Srbsko je klíčové, zda je dítěti 6 let v březnu a nezletilý se narodil právě na té hranici. Dále uvedl, že nezletilý se výrazně zlepšil v české jazyce. Otec uvažuje o tom, že by se synem žili v České republice, ale jen pokud otec sežene vyhovující zaměstnání. Matka k rukám otce žádné výživné neplatí, otec to neřeší, protože chápe, že je na tom matka špatně. K dotazu na výsledek druhého řízení u soudu v xxx, kde se otec domáhal vynesení rozsudku, že matka porušila práva nezletilého, a to právo na psychickou a fyzickou integritu, zaručené článkem 25. Ústavy Srbské republiky, otec uvedl, že i toto řízení je už skončeno se závěrem, že bude zachován status quo. 33. Právní posouzení: Obvodní soud aplikoval přiléhavou právní normu (tj. o. z.), včetně správných zákonných ustanovení, na jejichž citace odvolací soud plně odkazuje. Dále pak připomíná, že základním kamenem judikatury, týkající se nezletilých dětí, musí být zásada nejlepšího zájmu dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (publikované pod sdělením federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb.). Koncept „nejlepšího zájmu dítěte“ je hlediskem flexibilním a adaptabilním s ohledem na specifickou situaci, v níž se děti, jichž se věc týká, nacházejí, přičemž pozornost by měla být věnována jejich osobním poměrům, situaci a potřebám (viz nález sp. zn. I. ÚS 1506/13 ze dne 30.5.2014, body 22-24). Z jeho označení jako "přední hledisko" vyplývá, že nejlepší zájem dítěte má vysokou prioritu, která je vyvažována ostatními oprávněnými zájmy. Kritériem pro svěření dítěte do střídavé či výlučné péče není pouhé přání konkrétního rodiče, nýbrž především tzv. nejlepší zájmy dítěte (podle čl. 3 Úmluvy o právech dítěte), které jako objektivní faktor musí být při rozhodování soudů prioritním hlediskem. 34. Výrok o péči (I.) nebyl odvoláním napaden a nebyl proto předmětem odvolacího přezkumu, stejně jako výrok o zastavení řízení o dohledu (VIII.) a výroky o výživném otce (IV. – V.). K výživnému: 35. Je nepochybné, že nezletilý s ohledem na svůj věk (7 let) není schopen sám se živit (§ 911 o. z). Odvolací soud konstatuje, že poměry a potřeby nezletilého byly nalézacím soudem zjištěny dostatečně a v mezidobí nedošlo v těchto oblastech ke změně poměrů. Potřeby nezletilého zcela odpovídají potřebám dětí v tomto věku, a to rovněž v relevantním období od 1. 9. 2020 do 31. 5. 2022. 36. Poměry matka soud prvého stupně zjistil zcela dostatečně a v průběhu odvolacího řízení si matka vyřídila rodičovský příspěvek (tj. příjem 9 999 Kč měsíčně), k jiné změně v poměrech matky nedošlo. 37. Poměry na straně otce se po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně změnily jen v tom, že aktuálně dosahuje nižšího příjmu 110 000 RSD hrubého měsíčně (cca 22 177 Kč hrubého měsíčně). 38. K požadavku otce na výpočet výživného dle ministerských tabulek odvolací soud podotýká, že nebylo možno použít ani původních tabulek doporučených ministerstvem spravedlnosti a ani přepracovaných tabulek, neboť tabulky jsou určeny toliko pro standardní případy a zohledňují pouze příjmy rodiče. Matka však ve sledovaném období od 1. 9. 2020 – 31. 5. 2022 nevykazovala pravidelný příjem, byla v domácnosti (jejíž provoz hradila její tehdejší přítel) a současně byla v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce (do 13. 7. 2021), na podpoře obdržela 28 311 Kč za prvních 5 měsíců počínaje 12. 10. 2020. V létě 2021 matka pracovala 2 měsíce jako skladník s příjmem cca 5 100 Kč měsíčně, toto zaměstnání ukončila z důvodu těhotenství, v listopadu dosáhla příjmu 1 955 Kč, v prosinci 2021 850 Kč, v lednu a únoru 2022 si matka vydělala celkem 30 000 Kč a 8. 3. 2022 se jí narodil druhý syn. Soud zohlednil, že výdělkové možnosti matky jsou negativně ovlivněny jejím zdravotním stavem. V roce 2021 uskutečňovala osobní styky s nezletilým v Srbsku, což její možnost zaměstnání rovněž limitovalo. Na druhou stranu však nelze pominout, že je základní povinností rodičů poskytovat svým dětem nejen osobní péči, ale též materiální zázemí, a tedy chovat se tak, aby mohli své rodičovské povinnosti dostát. Odvolací soud tak má zato, že bylo v reálných možnostech matky dosáhnout výdělku alespoň na úrovni poloviny minimální mzdy (která v roce 2020 činila 12 000 Kč čistého, v roce 2021 cca 13 500 Kč čistého a v roce 2022 cca 14 400 Kč) a podílet se tak alespoň částečně na úhradě potřeb dítěte. S ohledem na všechny tyto skutečnosti považuje odvolací soud za adekvátní výživné 800 Kč, tedy stejně jako v době od 1. 6. 2022. Výpočet dluhu na výživném 39. Za období od 1. 1. 2018 do 31. 5. 2023 měla matka na výživném zaplatit celkem 75 900 Kč (tj. 18 měsíců po 2 000 Kč + 9 měsíců po 1 500 Kč a 33 měsíců po 800 Kč). V tomto období zaplatila do doby rozhodnutí soudu prvního stupně částku 15 500 Kč, rozdíl obou částek tak činí 60 400 Kč. Soud matce umožnil zaplatit dluh na výživném v delší než zákonné lhůtě dle§ 160 odst. 1 o. s. ř. a to především s ohledem na poměry a zdravotní stav matky. Ke styku 40. Soud zdůrazňuje, že úprava styku podléhá rozhodnutí soudu jen tehdy, pokud se rodiče nedohodnou jinak. Soud proto styk stanoví hlavně proto, aby zajistil určité vynutitelné minimum pro nepečujícího rodiče a dítě, aby byli spolu v případě nedohody rodičů. Právě účel soudní úpravy vyžaduje, aby soudní úprava byla natolik konkrétní, aby mohla být rovněž vykonána a aby se do fáze výkonu rozhodnutí nepřesouvalo dokazování ohledně toho, kdy se vlastně měl styk realizovat. Protože v tomto případě je vztah rodičů poněkud dynamický, tak vydání rozhodnutí, které by ponechalo termín styku matky a syna na dohodě rodičů, by mohlo být zcela obsolentní, neboť nedostatek dobré vůle na straně pečujícího rodiče by realizaci styku zhatil. Proto rovněž odvolací soud považuje za zcela správné, že soud výslovně termíny určil, a to srozumitelným a přehledným způsobem. Oba rodiče tak s předstihem mají jasno o termínu čerpání a mohou tomu svůj program přizpůsobit (případně se mohou dohodnout též jinak, pokud však minimální rozsah soudem stanovené úpravy zachovají). 41. Nutno také zdůraznit, že uskutečňování videohovorů je zde nezbytnou podmínkou pro to, aby se mohl konat osobní styk, a to právě kvůli tomu, že matka a syn nehovoří společným jazykem. Prostřednictvím elektronické komunikace tak dojde k udržení znalosti českého jazyka nezletilým. 42. Pokud otec uvádí, že ho obtěžuje mít pevně stanovený režim, tak odvolací soud považuje za více obtěžující, když musí otec být stále ve střehu a reagovat na volání matky. Rovněž pro nezletilého považuje soud za mnohem vhodnější, pokud má předem jasno o tom, kdy se styk s matkou uskuteční, může se na videohovory předem připravit, přichystat si témata, těšit se apod. 43. Pokud jde o osobní styk, tak otec souhlasí s rozsahem osobního styku, vadí mu jen pevně stanovené termíny a nesouhlasí s tím, že by nezletilého neměl mít na Vánoce ani jeden rok. Z toho soud dovodil, že otec se řídí gregoriánským kalendářem (otec při jednání potvrdil, tzv. „katolické Vánoce“) a shledal tuto námitku jako důvodnou. K vyjádření opatrovníka lze podotknout, že Štědrý den u otce nastává právě 25. 12. Odvolací soud neshledává souladné s rituálem Vánoc, aby se nezletilý právě na nejvýznamnější den Vánoc (z pohledu otce) přemisťoval (v 9 ráno by měl být předán matce, takže by si vánoční ceremonii srbských Vánoce musel odbýt během těchto devíti hodin), takže by nezletilý nikdy nedostal příležitost prožít skutečně klidné Vánoce v duchu srbských tradic. Navíc srbský školní rok nezná vánoční prázdniny, nezletilý bude muset být uvolňován z výuky, a proto považuje odvolací soud za optimální, pokud jeden rok nezletilý prožije skutečné české Vánoce (i za cenu nepřítomnosti ve škole ob jeden rok) a jeden rok skutečné srbské Vánoce, přičemž matka bude s dítětem trávit jeden týden zimních prázdnin hned v prvním lednovém týdnu. 44. O úpravě asistovaného styku obvodní soud správně neuvažoval, neboť jej nikdo z účastníků ani opatrovník nenavrhoval. Z obsahu provedeného dokazování vyplynulo, že matka se snažila různými výhružkami (včetně sebevraždy) zapůsobit na otce, aby se k ní vrátil, ani jednomu ze svých dětí neublížila. Rovněž znalci i terapeuti matky se shodli v tom, že nepříznivý zdravotní stav matky nebyl zapříčiněn péčí o děti, ale vztahovými problémy, zdravotní stav matce umožňuje pečovat o dítě. Ostatně matka o svého druhorozeného syna pečuje již od jeho narození a v její péči nebyly shledány žádné nedostatky. Sám otec pak uvedl, že rodiče praktikovali po vyhlášení přezkoumávaného rozsudku styk zcela nezávisle na uvedeném rozsudku, v září 2022 pobýval otec se synem v xxx a umožňoval matce styk bez jakékoliv asistence. Rovněž v době jednání odvolacího soudu matka pobývala v xxx, aby byla v kontaktu s nezletilým, přičemž otec se jednání u českého soudu účastnil. Otec sám tedy vyhodnotil stav matky jako umožňující pečovat jí o dvě děti bez jakékoliv asistence (a to dokonce v cizí zemi), proto odvolací soud v této části napadený rozsudek potvrdil. 45. K nákladům na styk nelze než zopakovat, že zvýšení nákladů na realizaci styku skutečně zapříčinil výlučně otec. Navíc matce byla stanovena vyživovací povinnost i za období, kdy o syna bude výlučně pečovat ona a zajištovat tak i po materiální stránce jeho potřeby, což kompenzuje náklady otce spojené s cestováním. 46. Odvolací soud proto výroky rozsudku soudu prvního stupně upravující výživné (včetně dlužného výživného) a styk změnil postupem dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (výroky I. až III.). 47. O nákladech státu 27 000 Kč (tj. znalečné dle rozhodnutí č.l. 354 12 600 Kč, dle č.l. 12 600 Kč a dle č.l. 492 1 800 Kč, vše vyplaceno ze státního rozpočtu, zálohu otec nesložil, bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a § 148 o. s. ř. Obvodní soud se mýlí v tom, že by usnesení o uložení povinnosti zaplatit zálohu bylo po vyhlášení rozsudku exekučním titulem (tak tomu bylo pouze do okamžiku vyhlášení rozsudku ve věci samé, neboť k tomuto okamžiku je soud povinen provést zúčtování záloh, shodně viz Drápal, L, Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 972 s. Znalecký posudek byl nařízen soudem s ohledem na tvrzení o nezpůsobilosti matky k osobní péči o dítě; v tomto směru znalecký posudek nebyl vypracován zbytečně a tvrzení otce o zvýšené labilitě matky v případě nestabilních poměrů bylo potvrzeno. Nelze považovat účel znaleckého zkoumání za zcela zmařený, pokud soud ze znaleckého posudku čerpal relevantní zjištění a odůvodnil mimo jiné i jím své rozhodnutí. Nelze ani uvažovat o tom, že by otec tím, že znemožnil vyšetření sebe, syna a vzájemné interakce, zavinil zvýšení nákladů na znalecký posudek, neboť tím naopak práci znalců na posudku zkrátil a znalečné tak bylo nižší. Ohledně posouzení vlastní osoby a nezletilého pak předložil znalecký posudek vypracovaný srbskými znalci, ze kterého soud rovněž vycházel. Odvolací soud sice souhlasí s tím, že matka aktuálně splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, což však znamená jen to, že na náhradu části nákladů připadající na matku (1/2) státu právo nevzniklo. 48. Odvolací soud však neshledává žádnou zákonnou možnost pro to, aby část nákladů (na jejichž náhradu státu právo nevzniklo) požadoval po otci. To by bylo možné jen postupem dle § 147 o. s. ř., avšak shora bylo vysvětleno, že náklady na znalecký posudek vznikly bez ohledu na odstěhování se otce a syna do Srbska, a navíc náklady na znalečné byly z tohoto důvodu nižší, nikoliv vyšší. Otec tak má povinnost zaplatit státu náhradu nákladů pouze v rozsahu 13 500 Kč. Nejedná se však ze strany soudu o žádnou sankci či trest, je to pouze automatický následek vedení řízení, v němž tyto náklady vznikly. 49. O nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s., když ani odvolací soud nezjistil žádné okolnosti případů vyžadující se odchýlení od pravidla, že v těchto typech řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 25. května 2023 JUDr. Blanka Kapitánová v. r. předsedkyně senátu