č. j. 6 A 121/2021‑ 27   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobců: a) JUDr. Ing. M. M., b) Mgr. et Mgr. J. M., proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, v řízení o žalobě rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2021, č.j. ZKI PR-O-36/828/2021-10,       takto:   I.  Řízení ve věci žaloby podané žalobkyní b) Mgr. et Mgr. J. M., nar. X, bytem X, se zastavuje.   II.  Rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 21. 10. 2021, č.j. ZKI PR-O-36/828/2021-10, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   III. Ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení ve výši 3.000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění:   [1]      Žalobci se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhali přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 10. 2021, č.j. ZKI PR-O-36/828/2021-10 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta jejich odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha ze dne 27. 5. 2021, č.j. V-3712/2020-101 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta žádost žalobců o vrácení přeplatku na správním poplatku podle ustanovení § 155 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [2]      Žalobci v podané žalobě uvedli, že ve věci jde o to, zda měl být správní poplatek vyměřen ve výši 1.000 Kč dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2019, nebo ve výši 2.000 Kč podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2020 (dle novely zákona o správních poplatcích provedené zákonem č. 364/2019 Sb.). Žalobci namítali, že napadené rozhodnutí je další v řadě nezákonných a nesprávných rozhodnutí katastrálních úřadů v této věci, kdy nejprve o prvním odvolání žalobců rozhodoval věcně nepříslušný orgán, který věc navíc posoudil zcela nesprávně, a proto bylo jeho rozhodnutí zrušeno Městským soudem v Praze (srov. rozsudek ze dne 22. 1. 2021, č.j. 11A 65/2020-44). Následně vydal žalovaný ve druhém odvolacím řízení rozhodnutí zcela v rozporu s tímto pravomocným rozsudkem, neboť nerespektoval závazný právní názor soudu, že řízení před katastrálním úřadem bylo zahájeno dne 31. 12. 2019 (viz bod 32 rozsudku). Druhá správní žaloba žalobců však byla městským soudem odmítnuta, neboť tento dospěl k závěru, že není přípustná, protože výzva k doplacení správního poplatku je úkonem, který upravuje vedení řízení ve smyslu ustanovení § 70 písm. c) s.ř.s. Žalobci proto požádali o vrácení správního poplatku. [3]      Žalobci dále namítali věcnou nesprávnost napadeného rozhodnutí. Uvedli, že podání, které obsahovalo návrh na zahájení řízení, bylo odesláno jednak poštou (se správním poplatkem zaplaceným kolkovou známkou), ale také datovou schránkou žalobkyně, a to dne 30. 12. 2019. Tento návrh byl podepsán oběma žalobci v postavení navrhovatelů. Žalobci namítali, že k zahájení řízení nedošlo dne 2. 1. 2020, jak uvádí žalovaný, ale dne 30. 12. 2019, tj. ještě za účinnosti předchozí právní úpravy. Městský soud pak dospěl k závěru, že k zahájení řízení došlo dne 31. 12. 2019, což je dle žalobců pro žalovaného závazný závěr, který však nebyl respektován. Dále uvedli, že i kdyby se datum zahájení řízení mělo skutečně řídit až doručením písemného návrhu poštovní přepravou, tak návrh byl dán na poštu dne 30. 12. 2019. Ke změně výše správního poplatku došlo zákonem č. 364/2019 Sb., který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů až dne 31. 12. 2019, a to s účinností od 1. 1. 2020. Namítali, že v době podání návrhu k poštovní přepravě tedy tento zákon ještě nebyl platný ani účinný. Skutečnost, že je publikován zákon měnící výši správního poplatku s účinností následující den, aniž by byla jakkoli řešena situace, kdy ještě před publikací zákona je k poštovní přepravě podán návrh na zahájení opatřený kolkem ve výši dosavadního správního poplatku, označili žalobci za neústavní a odporujícím zásadám demokratického státu. K tomu žalobci odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2014, sp.zn. Pl.ÚS 31/13. Doplnili, že si nelze představit naléhavý obecný zájem na zvýšení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí, který by vyžadoval, aby se tak stalo zákonem nabývajícím účinnosti den po vyhlášení ve Sbírce zákonů, nadto bez přechodného ustanovení. Z důvodové zprávy pak vyplývá, že poplatek byl zvyšován kvůli inflaci a dále proto, že v důsledku rekodifikace občanského práva před 6 lety došlo ke zvýšení nákladů spojených s řízením o vkladu do katastru nemovitostí. Žalobci proto mimo jiné navrhli soudu postup podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR. Namítali, že tento neústavní postup zákonodárce nemůže jít k tíži účastníků řízení. [4]      Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že již v předchozím odvolacím řízení se zabýval tím, zda podání č. PD-141664/2019-101 dodané do datové schránky katastrálního úřadu dne 30. 12. 2019 v 17:06:45 hod. lze považovat za účinné, resp. zda takto dodaný návrh lze považovat za vyvolávající právní účinky. Přílohou této datové zprávy byl scan (kopie) listiny, kterou žalobce sděluje, že bylo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb žalobcem odesláno shodné podání, které je opatřeno kolkovou známkou; dále scan listiny, kterou žalobce informuje o úmrtí oprávněné z věcného břemene paní L. H. a scan návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí. Vkladová listina i návrh na vklad byly dodány ve formátu JPG. Žalovaný dále odkázal na ustanovení § 65 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Uvedl, že bylo ověřeno, že návrh na vklad byl vytvořen za podpory pomocného řízení: ZPV-891544/2019-20 29. 12. 2019 19:50:14 v listinné podobě, vytištěn, oběma navrhovateli (žalobci) podepsán. Ani jedna z příloh datové zprávy nebyla autorizovaně zkonvertována, resp. nebyla opatřena doložkou konverze do dokumentu obsaženého v datové zprávě. Dále žalovaný odkázal na ustanovení § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Dle žalovaného nebylo možné v daném případě využít ustanovení § 18 odst. 2 tohoto zákona, neboť návrh byl vyhotovený v listinné podobě, vlastnoručně podepsaný oběma účastníky řízení, kdy tyto podpisy nelze přepodepsat fikcí podpisu, jelikož tato fikce nastupuje pouze tehdy, kdy podpis absentuje, což se v tomto případě nestalo. Pokud tedy nebyla provedena autorizovaná konverze, tak měl návrh na vklad hodnotu prosté kopie. Návrh na vklad dodaný dne 30. 12. 2019 do datové schránky katastrálního úřadu se tak nestal účinným. Toto vkladové řízení tak bylo zahájeno doručením návrhu na vklad v listinné podobě dne 2. 1. 2020, tj. již za doby novelizovaného znění zákona o správních poplatcích. Žalovaný dále k právnímu názoru uvedenému v bodu 32 rozsudku zdejšího soudu č.j. 11A 65/2020-44, uvedl, že podání doručené do datové schránky katastrálního úřadu dne 31. 12. 2019 nesplňovalo náležitosti podání pro zahájení vkladového řízení dle katastrálního zákona. Dále uvedl, že datum zahájení řízení se neřídí datem podání návrhu na poštu, ale datem přijetí návrh příslušným katastrálním úřadem.  [5]      Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: [6]      Dne 30. 12. 2019 30. 12. 2019 v 17:06:45 hod. byl datovou zprávou podán návrh na výmaz věcného břemene užívání (originál včetně kolků byl odeslán poštou). Jako odesílatel je uvedena žalobkyně a přílohou tohoto podání byly prohlášení – vkladová listina.jpg, návrh na vklad strana 1.jpg, návrh na vklad strana 2.jpg, textová zpráva.PDF. Ze spisového materiálu vyplývá, že tento návrh na výmaz věcného břemene byl doručen Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu dne 31. 12. 2019 v 04:28:49 hod., s tím, že byly doručeny čtyři přílohy. Datová zpráva obsahovala Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle ustanovení § 14 zákona č. 256/2013 Sb., který podali žalobci s tím, že je navrhován výmaz z práva odpovídajícího věcnému břemeni – věcné břemeno užívání pro paní L. H., narozenou X, trvale bytem X k bytu v budově č. p. X, Y v části obce Ž., v katastrálním území Ž., parcelní číslo X, Y, přílohu tvoří jiná listina, prohlášení o úmrtí oprávněné z věcného břemene, v uvedeném prohlášení se uvádí, že paní L. H., datum narození X, posledně trvale bytem X zemřela. Podepsáno dne 30. 12. 2019 JUDr. Ing. M. M. Podpis ověřen na České poště dne 30. 12. 2019. Návrhu byla přidělena spisová značka V-14/2020-101. [7]      Dne 2. 1. 2020 byl poštou doručen Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu totožný návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle ustanovení § 14 zákona č. 256/2013 Sb. jako byl doručován datovou schránkou, který byl podepsán žalobci. Přiloženy byly shodné přílohy. Této věci byla přidělena sp.zn. V-3712/2020-101. Zároveň byl tento návrh opatřen kolkovou známkou v hodnotě 1.000 Kč. [8]      Výzvou ze dne 27. 1. 2020 byli žalobci katastrálním úřadem vyzváni k zaplacení nedoplatku na správním poplatku ve výši 1.000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobci poplatek zaplatili, ale zároveň podali proti této výzvě odvolání, které katastrální úřad zamítl rozhodnutím ze dne 20. 4. 2020, sp.zn. V-3712/2020-101, č.j. KÚ-01112/2020-100-2001. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2021, č.j. 11A 65/2020-44, bylo toto rozhodnutí zrušeno a věc byla katastrálnímu úřadu vrácena k dalšímu řízení, a to z důvodu, že ve věci rozhodoval věcně nepříslušný správní orgán a že bylo rozhodnuto nesprávně. [9]      Rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 5. 2021, č.j. ZKI PR-O-16/367/2021-14, bylo odvolání žalobců proti výzvě k zaplacení nedoplatku na správním poplatku zamítnuto. Žalobci podali proti tomuto rozhodnutí žalobu, která byla usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 9. 2021, č.j. 8A 61/2021-77, odmítnuta, neboť soudní přezkum byl vyloučen na základě ustanovení § 70 písm. c) s.ř.s. [10]  Dne 9. 2. 2020 podali žalobci žádost o vrácení přeplatku na správním poplatku, která byla prvostupňovým rozhodnutím ze dne 27. 5. 2021, č.j. V-3712/2020-101, zamítnuta. V odůvodnění tohoto rozhodnutí katastrální úřad uvedl, že žalobci nezaplatili na správním poplatku více, než činí sazba správního poplatku stanovená v sazebníku. [11]  Žalobci podali proti tomuto rozhodnutí odvolání, která byla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 21. 10. 2021, č.j. ZKI PR-O-36/828/2021-10, zamítnuta a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. [12]  V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že již v minulosti bylo konstatováno, že konkrétní vkladové řízení sp.zn. V-3712/2020-101 bylo zahájeno doručením návrhu na vklad katastrálnímu úřadu v listinné podobě dne 2. 1. 2020, kdy na návrhu na vklad byla vylepena kolková známka v hodnotě 1.000 Kč. Proto byli žalobci vyzváni k zaplacení nedoplatku na správním poplatku, který činí 2.000 Kč. [13]  Soud nejprve k výroku I. tohoto rozsudku uvádí, že soudní poplatek ve věcech správního soudnictví je splatný zároveň s podáním žaloby, poplatek je povinen zaplatit žalobce podle § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 549/1991 Sb.). [14]  Jelikož tuto povinnost žalobci nesplnili, soud je vyzval, aby soudní poplatek zaplatili ve lhůtě do 15 dnů od doručení usnesení č.j. 6A 121/2021-12, ze dne 4. 1. 2022. Soudní poplatek za žalobu činí 3.000 Kč (položka 18, bod 2 písm. a/ Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.) za každého ze žalobců, celkem tedy 6.000 Kč. Současně byli žalobci poučeni, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. [15]  Soudní poplatek podle položky 18, bod 2 písm. a/ Sazebníku soudních poplatků ve výši 3000 Kč zaplatil žalobce a) dne 7. 1. 2022. Vůči tomuto žalobci se řízení nezastavuje a nadále v řízení zůstává. [16]  Podle ustanovení § 47 písm. c) s.ř.s., soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní předpis. V tomto případě je zvláštním předpisem zákon č. 549/1991 Sb., konkrétně ustanovení § 9 odst. 1 tohoto zákona, podle něhož, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. [17]  Protože žalobkyně b) soudní poplatek nezaplatila, soud řízení vůči této žalobkyni ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil. [18]  Podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. [19]  Žalobce s projednáním věci bez jednání souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tedy postupoval podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. a rozhodl o věci samé bez jednání. [20]  Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. [21]  V položce 120 v části X přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“) je upraven poplatek za přijetí návrhu na zahájení návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Do 31. 12. 2019 činil tento poplatek 1.000 Kč, od 1. 1. 2020 je tento poplatek ve výši 2.000 Kč. [22]  Soud považuje za nutné nejprve upozornit na to, že zde jde o poněkud specifickou situaci, kdy městský soud přezkoumával rozhodnutí žalovaného, které bylo vydáno poté, co bylo jedno z předchozích rozhodnutí katastrálního úřadu (pozn. soudu: rozhodnutí ze dne 20. 4. 2020, č.j. V-3712/2020-101, č.j. KÚ-01112/2020-100-2001, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců proti výzvě ze dne 27. 1. 2020 k zaplacení nedoplatku na správním poplatku) zdejším soudem zrušeno. Podle ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. platí, že „[p]rávním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán.“ Vázanost soudem vysloveným názorem pak plyne rovněž ze samotného kasačního principu, ovládajícího jak řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, tak řízení o kasační stížnosti. [23]  Z judikatury vyplývá, že nerespektování závazného právního názoru vysloveného správním soudem ve zrušujícím rozsudku má za následek „zrušení nového rozhodnutí správního úřadu pro nezákonnost bez dalšího“ (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 1998, sp.zn. 7A 56/1997, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2003, č.j. 1A 629/2002-25). [24]  Závaznost kasačního rozhodnutí soudu nicméně není bezvýjimečná. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře připouští, že správní orgán je oprávněn odchýlit se od zrušujícího rozsudku v téže věci ve výjimečných případech. V rozsudku ze dne 23. 9. 2004, č.j. 5A 110/2002-25, soud zdůraznil, že „[p]rávní názor soudu nelze ponižovat na pouhou ‚námitku‘ […], o níž by správnímu orgánu bylo v dalším řízení umožněno uvážit, tj. kterou by žalovaný mohl i odmítnout, ale je třeba na něj nahlížet jako na pravidlo, jež je určujícím pro další kroky správního orgánu i pro úvahy, o něž bude správní orgán opírat závěrečné hodnocení zjištěných skutkových okolností. Prolomení povinnosti správního orgánu být vázán právním názorem soudu přichází v úvahu výjimečně, a to pouze tehdy, pokud v průběhu dalšího správního řízení po zrušení rozhodnutí správního orgánu byla učiněna nová skutková zjištění nebo pokud došlo ke změně právní úpravy, podle níž má být věc posuzována.“ (obdobně např. rozsudek ze dne 18. 6. 2004, č.j. 2 Ads 16/2003-56). Taktéž připustil, aby se správní orgán závazným právním názorem neřídil, pokud byl tento právní názor v mezidobí (ke dni nového rozhodování žalovaného správního orgánu) překonán judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 25. 5. 2016, č.j. 1 Azs 31/2016-36). [25]  Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2016, č.j. 9 As 201/2015-34, lze shora citovanou judikaturu shrnout tak, že ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. zavazuje správní orgán respektovat v dalším řízení závazný právní názor soudu, pokud nepůjde o některou z výslovně stanovených výjimek. Správní orgán má možnost proti takovému rozsudku krajského soudu podat kasační stížnost za tím účelem, aby Nejvyšší správní soud takový právní názor popřel či korigoval. Pokud tak neučiní a zároveň se závazným právním názorem neřídí, není důvod pro posuzování žalobních námitek týkajících se otázky, která již byla krajským soudem řešena, protože nerespektování právního názoru soudu je dostačujícím důvodem pro zrušení napadeného správního rozhodnutí. V této souvislosti soud připomíná, že žalovaný (resp. Katastrální úřad pro hlavní město Prahu) nevyužil možnost brojit kasační stížností proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 1. 2021, č.j. 11A 65/2020-44, v němž byl vysloven pro něj závazný právní názor, aniž by mu v tom cokoliv bránilo. [26]  Za této situace tak soudu nezbylo, než závazný právní názor, vyslovený zdejším soudem v rozsudku č.j. 11A 65/2020-44, zopakovat, neboť v bodech 23 až 33 se soud již námitkou věcné nesprávné rozhodnutí, spočívající v tom, že k zahájení řízení nedošlo dne 2. 1. 2020, jak tvrdil žalovaný. [27]  V bodě 24. zdejší soud uvedl, že „[v] daném případě je nesporné, že žalobce a Mgr. J. M. podali návrh na vklad do katastru podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb. s tím, že navrhují výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni. Mezi účastníky je nesporné, že návrh podaný prostřednictvím poštovní přepravy byl katastrálnímu úřadu doručen dne 2. 1. 2020. Zcela obsahově shodný a totožný návrh, který byl podán prostřednictvím datové schránky (odesílatel J. M.) byl podán dne 30. 12. 2019 a žalovanému doručen dne 31. 12. 2019 v 04:28:49 hodin. Oba dokumenty obsahovaly čtyři shodné přílohy.“ [28]  Dále uvedl, že: „25. Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je řízením návrhovým. Z ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „katastrální zákon“) vyplývá, že návrh na zahájení vkladového řízení se podává na stanoveném formuláři a jsou zde uvedeny náležitosti návrhu. Katastrální zákon nestanoví, kdy je při podání návrhu na vklad zahájeno vkladové řízení. 26. Protože řízení před katastrálním úřadem je řízením správním, je nutno vycházet ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „správní řád“), neboť tento zákon je obecným procesním právním předpisem, který upravuje postup správních orgánů ve správním řízení, není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak (§ 1 správního řádu). Podle § 44 odst. 1 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. 27. Vkladové řízení je tedy zahájeno dnem, kdy návrh na vklad došel místně příslušnému katastrálnímu úřadu. Z ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona pak vyplývá, že návrh na vklad nemusí podat všichni účastníci vkladového řízení, protože jinak by toto ustanovení, které jako náležitost návrhu na zahájení vkladového řízení ukládá, aby byli označeni účastníci vkladového řízení, bylo nadbytečným. To znamená, že návrh na vklad může podat i jeden z účastníků vkladového řízení.“ [29]  V bodě 28. zdejší soud uvedl, že „[p]okud jde o podání, které bylo učiněno z datové schránky, je nutno poukázat na ust. § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), podle něhož fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči správnímu orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 až § 4 (oprávněné osoby) nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis vyžaduje společný úkon více z uvedených osob.“ K otázce okamžiku doručení podání prostřednictvím datové schránky soud poukázal v bodě 29. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2019, č.j. 9 Afs 28/2009-79. K okamžiku doručení úkonu, který je učiněn prostřednictvím datové schránky, pak ve stejném bodě odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp.zn. 22 Cdo 3325/2013. V bodě 30. pak k otázce podpisu úkonu, který byl učiněn prostřednictvím datové schránky, poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2012, č.j. 8 As 89/2011-31, a v bodě 31. na nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2016, sp.zn. II.ÚS 289/15. [30]  Dále v bodě 32. městský soud uvedl, že „z výše uvedené judikatury vyplývá, že v případě, kdy je podání učiněno vůči správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky, má se za to, že toto podání bylo doručeno okamžikem, kdy správnímu orgánu došlo do datové schránky a požadavek na další autorizaci podpisu bezúčelný. V daném případě je z obsahu spisového materiálu zřejmé, že podání, které bylo učiněno z datové schránky Mgr. J. M. (jedné z navrhovatelů), bylo doručeno katastrálnímu úřadu dne 31. 12. 2019. Doručením tohoto podání do datové schránky žalovaného bylo zahájeno řízení o návrhu na vklad ohledně výmazu věcného břemene. Účinky zahájeného řízení se pak vztahují ke všem účastníkům tohoto řízení, tedy i k žalobci, byť podání učiněné prostřednictvím datové schránky nebylo učiněno z jeho datové schránky (osoby oprávněné), ani nebylo doloženo, a žalobce to ani netvrdí, že by byl osobou pověřenou. Nicméně tato skutečnost je irelevantní, neboť jak bylo uvedeno výše, z ust. § 14 katastrálního zákona vyplývá, že návrh na zahájení vkladového řízení může podat i jeden z účastníků tohoto správního řízení. Účinky zahájeného správního řízení se pak vztahují ke všem účastníkům toho kterého správního řízení.“ [31]  Klíčový závěr pak městský soud vyslovil v bodě 33. rozsudku, kde uvedl, že „[a]čkoli soud nesdílí názor žalobce, že k zahájení vkladového řízení došlo podáním návrhu dne 30. 12. 2019 (na poštu i odeslání z datové schránky), je nutno žalobci přisvědčit v tom, že vkladové řízení nebylo zahájeno dne 2. 1. 2020, nýbrž okamžikem, kdy zpráva došla do datové schránky žalovaného správního orgánu, tedy dnem 31. 12. 2019. Zákon, kterým došlo ke zvýšení správního poplatku z částky 1.000 Kč na částku 2.000 Kč, však nabyl účinnosti až dnem 2. 1. 2020.“ [32]  Žalovaný v napadeném rozhodnutí toliko odkázal na své předchozí rozhodnutí ze dne 6. 5. 2021, č.j. ZKI PR-O-16/367/2021-14, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců výzvě ze dne 27. 1. 2020 k zaplacení nedoplatku na správním poplatku a které bylo vydáno po vrácení věci ze strany městského soudu po vydání zrušujícího rozsudku ve věci sp.zn. 11A 65/2020. V tomto rozhodnutí žalovaný uvedl, že vkladové řízení sp.zn. V-3712/2020-101, bylo zahájeno doručením návrhu na vklad katastrálnímu úřadu dne 2. 1. 2020. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak žalovaný uváděl obdobné argumenty jako v nyní projednávané věci ve svém vyjádření k podané žalobě. Zdejší soud však dospěl k závěru, že ani ve spojení napadeného rozhodnutí s rozhodnutím ze dne 6. 5. 2021, č.j. ZKI PR-O-16/367/2021-14, nebyl ze strany žalovaného respektován závazný právní názor vyslovený správním soudem v předchozím zrušujícím rozsudku. [33]  Žalovaný sice v rozhodnutí ze dne 6. 5. 2021 předestřel určitou argumentaci, nicméně tato vůbec závazný právní názor soudu nerespektovala, když se žalovaný mimo jiné ani nevypořádal s judikaturou Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, na kterou zdejší soud ve zrušujícím rozsudku odkazoval a z níž při vyslovení svého závěru vycházel. Soud proto znovu zdůrazňuje, že pokud žalovaný s argumentací zdejšího soudu nesouhlasil, tak měl možnost brojit proti ní kasační stížností, což však neučinil, a proto byl v dalším řízení vysloveným právním názorem soudu bez dalšího vázán. [34]  K žalobcem namítané neústavnosti zákona č. 364/2019 Sb., kterým s účinností od 1. 1. 2020 došlo ke zvýšení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí z původní částky 1.000 Kč na částku 2.000 Kč a který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů až dne 31. 12. 2019, soud ve shodě s právním názorem vysloveným soudem v rozsudku č.j. 11A 65/2020-44 neshledal tuto žalobní námitku důvodnou; neshledal tedy důvody pro to, aby postupoval podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a věc předložil Ústavnímu soudu. [35]  Zdejší soud v bodě 15. rozsudku uvedl, že „[z]ákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, byl přijat dne 17. 12. 2019, publikován ve Sbírce zákonů dne 31. 12. 2019 a účinnost byla stanovena od 1. 1. 2020. Z obsahu uvedeného zákona je zřejmé, že tímto zákonem došlo ke změně zákona o daních z nemovitých věcí, zákona o daních z příjmů, zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, zákona o spotřebních daních, zákona o správních poplatcích, zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her. Z důvodové zprávy k ustanovení o účinnosti zákona vyplývá, že účinnost k 1. 1. 2020 se navrhuje proto, aby k zamýšlenému navýšení příjmu veřejných rozpočtů došlo již v rozpočtovém roce 2020 zejména je zdůrazněna nutnost přijmout novou právní úpravu k 1. 1. 2020 vzhledem k spotřební dani z tabákových výrobků s přihlédnutím k právní úpravě směrnicí o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Soud má za to, že právě tato skutečnost byla rozhodující pro stanovení účinnosti uvedeného zákona od 1. 1. 2020 a neshledal důvod k tomu, aby účinnost byla ve vztahu k jednotlivým změněným zákonům stanovena rozdílně. Uvedenou skutečnost považuje soud za mimořádnou okolnost, která nebránila tomu, aby účinnost zákona byla stanovena druhým dnem po publikaci ve Sbírce zákonů.“ [36]  Z výše uvedených důvodů soud pro nezákonnost zrušil žalobou napadené rozhodnutí podle ustanovení § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (ustanovení § 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem soudu (ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s.). Na žalovaném tak bude, aby v novém rozhodnutí respektoval závazný právní názor vyslovený zdejším soudem v rozsudku ze dne 22. 1. 2021, č.j. 11A 65/2020-44. [37]  Výrok III. o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s.ř.s. [38]  Výrok IV. o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce a), který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náhrada nákladů řízení představuje v dané věci zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne 24 . srpna 2023 JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje M. T., DiS.