č. j. 8 A 107/2021‑ 38   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce:   Vinařství Fučík s.r.o., IČO 01568060     sídlem Purkyňova 74/2, 110 00 Praha 1     zastoupen JUDr. Petrem Pečeným, advokátem     sídlem Purkyňova 74/2, 110 00  Praha 1 proti žalovanému:   Ministerstvo zemědělství, IČO 00020478     sídlem Těšnov 65/17, 110 00  Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2021, č. j. MZE-51404/2021-14132, takto: I.       Žaloba se zamítá. II.     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění I. Základ sporu 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 9. 2021, č. j. MZE-51404/2021-14132 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) ze dne 20. 4. 2021, č. j. SZIF/2021/0296143 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. SZIF rozhodl v souladu s nařízením vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění do 30. 4. 2021 (dále jen „nařízení vlády“) tak, že zamítl žádost žalobce o dotaci na podopatření integrovaná produkce vinné révy v rámci agroenvironmentálně – klimatických opatření pro rok 2020 doručené správnímu orgánu prvního stupně dne 20. 4. 2020 (dále jen „žádost“), neboť nebyla splněna podmínka způsobilé kultury – vinice na dílech půdních bloků deklarovaných v žádosti. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce namítal nezákonnost napadeného rozhodnutí, když navzdory tomu, že řádně splnil veškeré podmínky pro získání dotace na podopatření integrovaná produkce vinné révy v rámci agroenvironmentálně – klimatických opatření pro rok 2020, byla jeho žádost zamítnuta. 4. Prvostupňovým rozhodnutím mu byla zamítnuta žádost s odůvodněním, že při provedení administrativní kontroly žádosti za celé kontrolní období nebyla na určité ploše způsobilá kultura - vinice. V době podání žádosti o dotaci byla na celé ploše způsobilá kultura - vinice. Tato vinice byla následně vyklučena. Toto vyklučení bylo řádně na příslušné úřady nahlášeno a příslušnými úřady zkontrolováno. Žalobce také řádně nahlásil tuto změnu správnímu orgánu prvního stupně, a to dne 8. 6. 2020, kdy nahlásil změnu pozemku p. č. 5353, 5325, 5327, 5316, vše v k.ú. Němčičky z vinice na ornou půdu. Naopak pak zaregistroval změnu pozemku p. č. 6290, v k.ú. Mikulov do Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „LPIS“ z anglického Land Parcel Information System) z orné půdy na vinici. Uvedené změny byly správním orgánem prvního stupně zaregistrovány a potvrzeny dne 24. 6. 2020. 5. Žalovaný jeho odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil s odůvodněním, že žalobce neohlásil vyklučení dílu půdního bloku a nepodal žádost o změnu zařazení dle § 14 odst. 1 nařízení ani neohlásil následné nahrazení vyklučené výměry dle § 14 odst. 5 nařízení vlády. Současně však žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že žalobce dne 8. 6. 2020 ohlásil u správního orgánu prvního stupně změnu kultury na pozemku p. č. 5353, 5325, 5327, 5316, k. ú. Němčičky z vinice na ornou půdu a změnu kultury na pozemku p. č. 6290, k. ú. Mikulov z orné půdy na vinici. Tuto změnu provedl žalobce v souladu s § 3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že uživatel dílu půdního bloku je povinen správnímu orgánu prvního stupně na jím vydaném formuláři ohlásit skutečnost, že došlo mimo jiné ke změně druhu zemědělské kultury. 6. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žaloba dle žalovaného neobsahuje žádné nové námitky a obsahuje totožné argumenty, které žalobce uplatnil v rámci podaného odvolání. 7. Žalovaný shodně jako žalobce shrnul průběh řízení před správním orgánem prvního stupně a nadto uvedl, že žalobce jako žadatel o dotaci v rámci podopatření integrovaná produkce vinné révy musel nejprve vstoupit do tzv. víceletého závazku, který je v případě tohoto opatření pětiletý (viz § 3 odst. 3 písm. a) nařízení vlády). V jeho rámci lze podávat žádost o dotaci v jednotlivých letech trvání závazku. V rámci podopatření integrovaná produkce vinné révy podle nařízení vlády existuje vícero dotačních titulů (viz § 2 písm. b) nařízení vlády). V případě integrované produkce vinné révy musí žadatel v prvním roce závazku v rámci podané žádosti o zařazení uvést seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdního bloku s kulturou vinice. Dále v průběhu závazku však již není dána žádná povinnost nově nabyté díly půdního bloku (ať již např. nákupem nebo výsadbou) dozařadit do trvajícího závazku. Současně však nelze „jen" vyměnit výměru jednoho dílu půdního bloku za jiný díl půdního bloku. Tato varianta je možná pouze předepsaným postupem podle § 14 nařízení vlády. Pokud tedy žadatel chce takovouto změnu udělat, musí ji provést v souladu s nařízením vlády. Dle žalovaného správní orgány v žádném případě nemohou předjímat úmysl žadatele při provádění změny kultury v LPIS, tj. zda bude i na nových dílech půdního bloku s kulturou vinice plnit podmínky nařízení vlády, resp. požadovat na ně dotaci, a pokud ano, jaké konkrétní podmínky hodlá na nových dílech půdního bloku plnit, resp. podmínky kterého z různých titulů - tj. podmínky základní ochrany vinic nebo nadstavbovou ochranu vinic. Přitom platí, že u jednoho žadatele je možná kombinace těchto titulů na různých dílech půdního bloku. 8. K námitce, že veškeré změny ohlásil příslušnému orgánu v rámci změny v evidenci LPIS, tj. SZIF, který tyto změny zaevidoval a přijal, žalovaný uvedl, že žalobce směšuje dvě různá a samostatně stojící správní řízení. Konkrétně pak řízení týkající se změn v evidenci LPIS a řízení o dotaci vedeného na základě žadatelem podané tzv. jednotné žádosti. Žalovaný dále sdělil že LPIS je evidence, do níž se údaje nahlašují nezávisle na řízení o dotacích, a netýká se toliko jen žadatelů o dotaci. Údaje do LPIS nahlašují všichni, kteří jsou uživateli nebo jiným způsobem jejich činnost souvisí se zemědělskou činností v krajině. Oproti tomu podmínky nařízení vlády jsou povinni plnit toliko žadatelé o dotaci, kteří v příslušném roce o dotaci požádali. Ti jsou pak povinni plnit veškeré předepsané podmínky plynoucí z příslušných právních předpisů, a to včetně těch týkajících se uzavřeného závazku. Rovněž pak provedení aktualizace LPIS nemá žádný vliv na již podanou jednotnou žádost o poskytnutí dotace pro daný rok (§ 9 nařízení vlády), neboť se jedná o dvě zcela nesouvisející správní řízení, tj. o řízení o provedení aktualizace údajů v evidenci (dle § 3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) a naproti tomu o řízení o poskytnutí dotace (dle nařízení vlády), kdy je výlučně sám žadatel zodpovědný za správnost a úplnost údajů, uvedených v jeho žádosti o poskytnutí dotace. 9. Dle žalovaného žalobce tedy požádal o poskytnutí dotace na podopatření integrovaná produkce vinné révy na kulturu standardní orná půda, což neumožňuje § 13 nařízení vlády, který stanoví jako podmínku pro poskytnutí této dotace, aby byl příslušný žadatel zařazený do podopatření integrovaná produkce révy vinné na celé výměře dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury vinice. Žalobce tedy dle žalovaného nesplnil podmínky stanovené nařízením vlády a to v takovém rozsahu, který měl za následek neposkytnutí dotace. 10. Zároveň odkázal na konstantní judikaturu správních soudů, ze které plyne, že dotace je formou určitého dobrodiní ze strany státu, a proto může být oprávněně její poskytnutí vázáno na dodržování (i relativně přísnějších) podmínek. Dále z rozhodovací praxe v oblasti poskytování (zemědělských) dotací plyne, že správní orgány jsou vázány rozsahem podané žádosti a nemohou o ní rozhodnout v jiném rozsahu, než jak jej vymezil sám žadatel, byť by to bylo v jeho prospěch (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky dále jen [dále jen „NSS“] ze 15. 1. 2021, sen. zn. 7 As 189/2019, rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 3 A 83/2017, 30. 4. 2019). 11. K námitce přepjatého formalismu odkázal žalovaný na judikaturu správních soudů, ze které plyne, že správní orgány jsou vázány údaji v LPIS a nemohou přihlédnout k jiným odlišným skutečnostem např. faktickému stavu, srov. rozsudek NSS ze dne 21. 10. 2008, č. j. 2 As 2/2008-55 a ze dne 1. 10. 2014, č. j. 1 As 95/2014-42, rozsudek Městského soudu v Praze 8. 9. 2011, č. j. 11 A 36/2011-28, ze dne 17. 6. 2020, č. j. 6 A 149/2016 nebo ze dne 26. 9. 2019, č. j. 10 A 211/2016, v němž soud pak nepřisvědčil námitkám, jimiž žalobce poukazoval na to, že správní orgány nejsou v dotačním řízení absolutně vázáni formálním stavem evidence využití půdy a mají právo a současně i povinnost rozhodovat nikoli přepjatě formalisticky, nýbrž podle principu spravedlnosti. 12. Žalobce ve své duplice uvedl, že postup žalovaného je přepjatě formalistický, když žalobce řádně nahlásil změnu kultury na pozemku správnímu orgánu prvního stupně a nemůže jít k jeho tíži, že žalovaný zahájil pouze jedno správní řízení a tuto změnu si zaregistroval v jedné věci (LPIS) a v druhé věci již nikoliv (dotace). Judikaturu, kterou argumentoval žalovaný, považoval žalobce za nepřiléhavou a naopak na podporu tvrzení o tom, že správní orgány jsou vázány údaji v registru LPIS, dokázal na rozsudek NSS ze dne 21. 10. 2008, č. j. 2 As 2/2008-55, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2011, č. j. 11 A 36/2011-28 a rozsudek NSS ze dne 1. 10. 2014, č. j. 1 As 95/2014-42. III. Právní posouzení 13. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými a splňuje všechny zákonem požadované formální náležitosti. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž je přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 14. Soud rozhodl o věci bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalovaný s tímto postupem vyjádřil svůj souhlas a žalobce na výzvu soudu týkající se rozhodnutí bez nařízení jednání nereagoval, má se tedy za to, že s takovým postupem souhlasil. 15. Soud vycházel z následující právní úpravy: 16. Podle § 3g odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění účinném do 31. 12. 2022, uživatel je povinen Fondu na jím vydaném formuláři ohlásit skutečnost, že došlo a) ke změně průběhu hranice dílu půdního bloku nebo změně výměry způsobilé plochy dílu půdního bloku podle postupu podle odstavce 4 věty druhé, b) ke změně uživatele dílu půdního bloku, c) k ukončení užívání dílu půdního bloku, d) ke změně druhu zemědělské kultury na dílu půdního bloku podle kritérií stanovených v nařízení vlády podle § 3i, e) ke změně průběhu hranice osázené plochy vinice na dílu půdního bloku, s druhem zemědělské kultury vinice stanovené nařízením vlády podle § 3i, nebo f) ke vzniku nového dílu půdního bloku, který není v evidenci půdy evidován, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; ohlášení změny zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. 17. Podle § 9 odst. 3 písm. a) nařízení vlády, při posuzování užívané výměry a kultury zemědělské půdy podle evidence využití půdy je rozhodným obdobím v případě podopatření podle § 2 písm. a) až e), g) nebo h) období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku. 18. Podle § 13 dost. 1 nařízení vlády, žadatel v žádosti o zařazení do podopatření integrovaná produkce révy vinné uvede a) seznam všech jím obhospodařovaných dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy na žadatele s druhem zemědělské kultury vinice, s rozlišením na díly půdních bloků s kulturou vinice, které žadatel hodlá zařadit do titulu podle § 2 písm. b) bodu 1 nebo 2, a b) údaj o výměře jednotlivých dílů půdních bloků podle písmene a) vedených v evidenci využití půdy na žadatele. 19. Podle § 14 odst. 1 nařízení vlády, jestliže v průběhu trvání závazku dojde v souvislosti s vyklučením ke snížení výměry dílu půdního bloku nebo jeho části zařazeného do podopatření podle § 2 písm. a) nebo b), žadatel tuto skutečnost oznámí prostřednictvím a) žádosti o změnu zařazení, kterou Fondu doručí do 15 dnů ode dne provedení vyklučení, nejpozději však do 10. ledna následujícího kalendářního roku, pokud k vyklučení došlo v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku, nebo b) žádosti o změnu zařazení nebo žádosti o zařazení, které Fondu doručí nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku, pokud k vyklučení došlo mimo období uvedené v písmeni a), Fond na základě žádostí podle písmene a) nebo b) rozhodne o zařazení do příslušného podopatření, a to s přihlédnutím ke změně výměry zemědělské půdy. 20. Podle § 14 odst. 2 nařízení vlády, na díl půdního bloku nebo jeho část, kde probíhá vyklučení, nelze žádat o poskytnutí dotace. 21. Podle § 14 odst. 5 nařízení vlády, žadatel oznámí Fondu zařazení výměry nahrazující vyklučenou výměru s uvedením dílu půdního bloku, kde došlo k nahrazení, a to prostřednictvím a) žádosti o změnu zařazení, kterou Fondu doručí do 15 dnů ode dne provedení nahrazení, nejpozději však do 10. ledna následujícího kalendářního roku, pokud k nahrazení došlo v období ode dne doručení žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince příslušného kalendářního roku, nebo b) žádosti o změnu zařazení nebo žádosti o zařazení, které Fondu doručí nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku, pokud k nahrazení došlo v období mimo období uvedené v písmeni a). 22. Podle čl. 19 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) (dále jen „nařízení Komise“), pokud je v případě skupiny plodin podle čl. 17 odst. 1 plocha ohlášená pro účely jakéhokoli režimu nebo opatření podpory na plochu vyšší než plocha zjištěná podle článku 18, vypočítá se podpora na základě zjištěné plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, je-li tento rozdíl vyšší než 3 % nebo dva hektary, ale není vyšší než 20 % zjištěné plochy. Pokud rozdíl přesahuje 20 % zjištěné plochy, nelze na danou skupinu plodin podporu na plochu poskytnout. 23. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 24. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že žalobce jakožto žadatel podal u SZIF dne 20. 4. 2020 jednotnou žádost o poskytnutí dotace pro rok 2020, v níž v rámci podopatření integrovaná produkce vinné révy, titul nadstavbová ochrana vinic (B2), na kterém žadatel plnil podmínky podle § 13 odst. 5 a 7 nařízení vlády, deklaroval díly půdních bloků i.č.: 580-1190 5107/1 o výměře 0,22 ha, 580-1190 6201/15 o výměře 0,24 ha, 580-1190 6201/16 o výměře 0,30 ha, 580-1190 6201/6 o výměře 0,24 ha, 590-1200 8321/3 o výměře 0,72 ha, 590-1200 8321/4 o výměře 0,80 ha, 590-1200 8321/7 o výměře 0,18 ha, 590-1200 9207/2 o výměře 0,85 ha, tedy celkovou výměru 3,55 ha. Při provedení administrativní kontroly dne 20. 4. 2021 SZIF zjistil, že díl půdního bloku i.č. 580-1190 6201/15 o výměře 0,24 ha, resp. jeho část, a dále část dílů půdního bloku i.č. 580-1190 6201/16 o výměře 0,17 ha a část DPB i.č. 580-1190 6201/6 o výměře 0,24 ha neměly v LPIS v rozhodném období evidovanou způsobilou kulturu, tj. vinici, a dále, že část dílu půdního bloku i.č. 580-1190 6201/16 o výměře 0,13 ha není v LPIS evidovaná vůbec. Tyto tak nebyly v souladu s nařízením Komise zohledněny v celkové zjištěné ploše, v důsledku čehož byl konstatován rozdíl mezi plochou deklarovanou v žádosti o dotaci a plochou skutečně zjištěnou při administrativní kontrole. Zjištěný rozdíl činil 0,78 ha (tj. 0,24 ha + 0,24 ha + 0,17 ha + 0,13 ha) a tento rozdíl byl větší než 20 %, ale nepřesáhl 50 % skutečně zjištěné plochy. 25. Soud v úvodu poukazuje na závěry týkající se právního režimu podmínek poskytování dotací dle rozpočtových pravidel (zákona č. 218/2000 Sb.) v rozsudku NSS ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. 1 Afs 80/2008, jež nebyly podle pozdější judikatury nijak podstatně revidovány. I nadále platí, že dotace jsou vnímány jako jisté dobrodiní ze strany státu, na které není právní nárok (což stanovil zákonodárce přímo v § 14 rozpočtových pravidel). Stát vystupuje ve vztahu s příjemcem dotace ve vrchnostenském postavení, což mimo jiné znamená, že disponuje i značnou mírou volnosti při „určování pravidel hry“, jak uvedl NSS ve výše uvedeném rozhodnutí. 26. Tato zásada tak ve svém důsledku předurčuje, že tyto pravidla hry mohou být přísnější, než v jiných řízeních a mohou se tak zdát formalistická. V souladu s výše uvedeným závěrem NSS stát v návaznosti na příslušené právní předpisy Evropské unie, stanovil podmínky pro získání dotace na podopatření integrovaná produkce vinné révy v rámci agroenvironmentálně – klimatických opatření pro rok 2020. Součástí těchto podmínek je i postup žadatele o dotaci v případě, že dojde v průběhu trvání závazku v souvislosti s vyklučením ke snížení výměry dílu půdního bloku nebo jeho části zařazeného do podopatření. 27. Z dokumentů doložených žalobcem vyplývá, že žalobce požádal e-mailem ze dne 8. 6. 2020 o registraci změny pozemků v této žádosti uvedených „do LPIS z vinice na ornou půdu“ a u jiného pozemku o změnu „z orné půdy na vinici“. Jeho žádosti bylo vyhověno, jak vyplývá ze žalobcem doloženého Oznámení o provedení aktualizace evidence půdy ze dne 24. 6. 2020, kde bylo výslovně uvedené, že v evidenci půdy byly provedeny předmětné změny v souladu s ust. § 3g zákona o zemědělství. Žalobci tedy muselo být jasné, že je tato změna evidovaná pouze ve smyslu tohoto zákona a nikoliv dle nařízení a SZIF se změnou zabýval pouze v rámci evidence LPIS a nikoliv v rámci dotačního řízení. Ostatně, skutečnost, že žalobce chtěl i na nových pozemcích žádat o dotaci automaticky z této změny neplyne. Bylo na něm, aby tuto vůli projevil a změnu ohledně půdních dílů oznámil dle ust. § 14 odst. 1 a odst. 5 nařízení vlády i v rámci dotačního řízení, což neučinil. 28. Soud má proto za to, že žalobce nemohl předpokládat, že SZIF automaticky zařadí tyto půdní díly do plochy, ohledně které žalobce podal tzv. jednotnou žádost ve smyslu § 14 odst. 1, odst. 5 nařízení vlády. Soud tak souhlasí se žalovaným, že žalobce nesprávně slučuje žádost o registraci změny v LPIS ve smyslu § 3g zákona o zemědělství a žádost o změnu ve smyslu § 14 odst. 1, odst. 5 nařízení vlády. 29. Soud sice souhlasí se žalobcem, že správní orgány jsou vázány údaji v registru LPIS a že mají povinnost z nich vycházet, jak vyplývá z žalobcem označené judikatury. To však neznamená, že správní orgán sám může zařadit tyto pozemky mezi pozemky, na kterých je žádána dotace. 30. Správní orgány tak postupovaly v souladu s nařízením vlády, když neposkytly žalobci dotaci na podopatření integrovaná produkce vinné révy v rámci agroenvironmentálně – klimatických opatření pro rok 2020 na plochu žalobcem deklarovanou v jednotné žádosti, která však nebyla plochou způsobilou. IV. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 31. Městský soud v Praze tedy dospěl na základě všech shora uvedených skutečností k závěru, že žaloba není důvodná a ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. ji zamítl. 32. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně neměl v řízení úspěch a žalované žádné náklady nad rámec její běžné úřední činnosti nevznikly.   Poučení   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který́ za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 26. dubna 2023     JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.