č. j. 8 A 81/2022‑ 31   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci   žalobce       proti žalovanému   K. H., nar. X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Janem Dáňou sídlem Václavské náměstí 837/11, 110 00  Praha 1   Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15  Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2022, č. j. MD-24205/2022-160/3 takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 7. 2022, č. j. MD-24205/2022-160/3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 8. 6. 2022, č. j. MHMP 1037822/2022, sp. zn. S-MHMP 661578/2022 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo žalobci odňato řidičské oprávnění skupiny A1, A2 a A podle § 94 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), neboť nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82 tohoto zákona, konkrétně podmínku odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel uvedenou v § 82 odst. 1 písm. c) citovaného zákona, a to s ohledem na skutečnost, že u testu k získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla mu bylo poskytováno nedovolené poradenství. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce v žalobě namítl nesprávné právní posouzení věci a to s ohledem na skutečnost, že splňoval odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel, jelikož test vyplnil zcela samostatně. 3. Dále namítl vydání rozhodnutí v rozporu se skutkovým stavem věci s ohledem na to, že z kamerového systému ze dne 13. 8. 2020 u Městského úřadu Varnsdorf, který je jediným relevantním důkazem, pouze vyplývá, že zkušební komisař přistoupil k žalobci a po velmi krátkou dobu u něho setrval, nekomunikoval s ním, pouze stál nad ním a to od 08:34:45 do 08:36:56, kdy telefonoval s třetí osobou. Z kamerového systému tak nelze učinit jiný závěr, než je ten, že zkušební komisař došel k žalobci a postavil se za něj. 4. Sám policejní orgán ve svém podnětu uvádí: „a i když není zcela zřetelný způsob porady, tak je zde minimálně viditelné prvotní ukázání na horní část obrazovky“. Policejní orgán v podnětu uvedl, že správnímu orgánu I. stupně poskytuje kamerový záznam, aby mohl hodnotit důkazy v kontextu širší situace. Je tedy zcela bez pochyb, že i policejní orgán nedochází k žádnému jednoznačnému závěru, a z obsahu spisu ani není zřejmé, jakým způsobem byla celá věc ukončena. Správní orgán I. stupně žádné další důkazy, které by podporovaly závěr v jeho rozhodnutí, neuvádí. Žalovaný pouze bez dalšího názor správního orgánu I. stupně převzal. 5. Žalobce dále namítl, že odkaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 Tdo 127/2018, na věc žalobce nedopadá, jelikož jde o zločin zneužití pravomoci úřední osoby. Nedopadá na ni ani odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2015, č. j. As 80/2014-40, jelikož za žalobce žádná jiná osoba zkoušku nevykonala, ani nedošlo ke zfalšování této zkoušky třetí osobou. 6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 7. Uvedl, že žalobce vznáší téměř totožné námitky jako v podaném odvolání, přičemž žalovaný se s nimi již podrobně zabýval v napadeném rozhodnutí, a proto pouze odkazuje na jeho odůvodnění. Novou námitkou je pouze nesouhlas s žalovaným citovanou judikaturou, přičemž dle názoru žalovaného oba citované rozsudky na projednávanou věc dopadají. Je lhostejné, zda podvodné jednání bylo takové, že učitel autoškoly vyplní testy jako v případě projednávaném NSS, nebo že zkušební komisař poskytuje nedovolené poradenství při vyplňování testu, neboť nosné důvody, tj. podvádění při testu k získání odborné způsobilosti, je důvodem pro pochybnost o žalobcově odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, a závěry tak dopadají i na jeho věc. III. Posouzení žaloby 8. Městský soud v Praze (dále též jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „s. ř. s.“]), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s., jelikož ani žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřili a má se tedy za to, že s takovým postupem souhlasí. 9. Žaloba není důvodná. 10. Podle § 94 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, „[p]říslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností řidičské oprávnění odejme, pokud jeho držitel nesplňoval při udělení řidičského oprávnění podmínky uvedené v § 82; v případě nesplnění podmínky uvedené v § 82 odst. 1 písm. d) se řidičské oprávnění neodejme, pokud v řízení vyjde najevo, že držitel řidičského oprávnění již tuto podmínku splňuje.“ 11. Podle § 82 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, „[ř]idičské oprávnění lze udělit pouze osobě, která je odborně způsobilá k řízení motorových vozidel (…).“ 12. Z předloženého správního spisu vyplývá, že dne 14. 4. 2022 byl správnímu orgánu I. stupně doručen podnět k zahájení řízení o odnětí řidičského oprávnění od Policie ČR (Krajského ředitelství Ústeckého kraje, Územního odboru Děčín, Oddělení hospodářské kriminality, č. j. KRPU-81861-656/ČJ-2021-040281), neboť bylo zjištěno, že žalobce získal doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v rozporu s právními předpisy. Součástí podnětu je i protokol o výslechu žalobce v postavení svědka a videozáznam z průběhu testu, na kterém jsou zachyceny všechny zkoušky z odborné způsobilosti vykonané dne 13. 8. 2020 u Městského úřadu Varnsdorf, a na kterém je rovněž zachycen i průběh zkoušky žalobce. 13. Správní orgán I. stupně na základě uvedených podkladů zahájil dne 10. 5. 2022 řízení o odnětí řidičského oprávnění skupiny A1, A2 a A žalobci podle § 94 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu a současně vyrozuměl žalobce o právu seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce tohoto práva využil a s příslušnými podklady se dne 11. 5. 2022 a dne 12. 5.2022 seznámil, načež dne 30. 5. 2022 zaslal své vyjádření k věci. V něm odmítl, že by test nevypracoval samostatně, přičemž uvedl, že kamerový záznam nevypovídá vůbec o ničem. 14. Správní orgán I. stupně následně vydal dne 8. 6. 2022 prvostupňové rozhodnutí, v němž rozhodl o odnětí řidičského oprávnění skupiny A1, A2, A žalobci, neboť z opatřených podkladů je patrné, že dílčí část zkoušky z odborné způsobilosti skládající se ze zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy (test) nevykonal žalobce samostatně a nesplnil tak podmínku pro udělení řidičského oprávnění uvedenou v § 82 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. 15. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí orgánu I. stupně potvrdil. 16. Soud se nejprve zabýval okruhem námitek namítajících rozpor rozhodnutí správních orgánů obou stupňů se skutkovým stavem věci s ohledem na neprůkaznost záznamu z kamerového systému. 17. Soud se seznámil s nahrávkou z kamerového systému z probíhající zkoušky žalobce dne 13. 8. 2020 a na základě jejího obsahu, který shledal zcela průkazným, se plně ztotožnil se závěry správních orgánů obou stupňů. 18. Na nahrávce je zcela zřetelné, že žalobce a další účastníci přezkoušení začali v 8:21 samostatně řešit test. V 8:28 přestávají všichni účastníci řešit a v 8:30, poté, co si zkušební komisaři převezmou kávu, jdou dvě účastnice sedící před žalobcem dopředu ke zkušebnímu komisaři k ukončení testu. Po celou tuto dobu žalobce čeká, test samostatně nevyplňuje, v ruce drží doklady (resp. něco, co doklady připomíná) a před ním se nachází počítačová myš, již nedrží. V 8:33:42 k žalobci přistupuje zkušební komisař a na obrazovce je opět vidět, že žalobce pracuje – obrazovka bliká. Žalobce obrací hlavu směrem ke komisaři a sleduje, co mu tento ukazuje. V 8:34:45 zkušebnímu komisaři, který celou dobu stojí nad žalobcem, předává druhý zkušební komisař mobilní telefon. Následně první zkušební komisař začne telefonovat. Žalobce dál pracuje na počítači a zkušební komisař nad ním stojí a telefonuje, a to až do 8:36:58, kdy komisař odchází a žalobce odloží myš a opět čeká. V 8:38:20 mu zkušební komisař donese papír, žalobce ho podepíše a odchází ze zkušební místnosti. 19. Dle soudu je tak ze záznamu zcela jasně vidět, že žalobce přestal pracovat a místo toho, aby šel, přesně jako další dvě uchazečky testu, dopředu za zkušebním komisařem, zůstal sedět a čekal na zkušebního komisaře. Žalobce začal opět pracovat na vyplňování testu teprve tehdy, až se komisař dostavil k němu a začal mu radit; obdobně jako uchazečce vedle něj radil jiný zkušební komisař. I z celkového průběhu zkoušky vyplývá, že žalobce pracoval částečně samostatně a částečně za přítomnosti komisaře, který mu radil, a rozhodně nepostupoval jako předchozí tři uchazeči, kteří mezitím opustili místnost. 20. Soud proto považuje námitku neprůkaznosti tohoto kamerového záznamu za účelovou. Naopak považuje tuto nahrávku za zcela průkaznou a dosvědčující, že žalobce nevypracoval test samostatně. 21. Soud rovněž zcela souhlasí s tím, že žalovaný vyhodnotil výpověď žalobce jako nepravdivou. Žalobce při výslechu uvedl, že k němu nikdo nepřistoupil, následně uváděl, že si to vzhledem k časovému odstupu nemohl pamatovat. Soud jen připomíná, že se jednalo o cca 8 měsíců (výslech proběhl 27. 4. 2021), když takový test představuje situaci nikoliv každodenní, takže je více než nepravděpodobné, aby si ji žalobce nepamatoval, o to víc, kdy sám při zkoušce postupoval zcela nestandardně oproti jiným uchazečům. 22. Správní orgány tak zjistily skutkový stav dostatečně a zcela správně jej vyhodnotily i po právní stránce. Závěr správních orgánů o tom, že samostatné nevyplnění testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy představuje nesplnění podmínky pro udělení řidičského oprávnění uvedenou v § 82 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu a je tedy důvodem pro jeho odnětí ve smyslu ust. § 94 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, je zcela správný. 23. Žalobní námitky nejsou důvodné. 24. Dále žalobce namítal nepřiléhavost judikatury citované žalovaným v napadeném rozhodnutí. Ani této žalobní námitce soud nepřisvědčil. 25. K tomu soud uvádí, že smysl citace judikatury spočívá v argumentačním využití závěrů již vyřčených uznávanou autoritou soudního typu a v možnosti z toho plynoucí, spočívající ve zkrácení vlastního odůvodnění (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, č. j. 6 Ads 94/2007-73) 26. Soud souhlasí se žalovaným, že oba rozsudky citované v napadeném rozhodnutí, tj. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 Tdo 127/2018, který se zabývá poradenskou činností zkušebních komisařů a nutností vyplnit testy samostatně, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2015, č. j. 3 As 80/2014-40, který se zabývá situací, kdy bylo nařízeno přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel z důvodu zjištění podvodného jednání, jsou pro věc žalobce relevantní. S žalovaným souhlasí i v tom, že klíčový závěr, který z výše uvedené judikatury plyne, je ten, že podvádění při testu k získání odborné způsobilosti je důvodem pro pochybnost o odborné způsobilosti žadatele k řízení motorových vozidel. Takový závěr je přitom i ve věci žalobce naprosto relevantní. 27. Citace judikatury pak žalovaný uvedl do napadeného rozhodnutí toliko pro dokreslení situace žalobce. Jak napadené rozhodnutí, tak prvostupňové rozhodnutí, však stojí na samostatné individualizované úvaze správních orgánů založené na pečlivém rozboru skutkového stavu a aplikaci relevantních právních předpisů na situaci žalobce. Jinými slovy, i bez uvedení rozebírané judikatury, by napadená rozhodnutí jako obsahově správná a přezkoumatelná v soudním přezkumu obstála. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 28. Jelikož soud neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož žalobce neměl ve věci úspěch, nevzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, potom nevznikly náklady převyšující náklady jeho běžné úřední činnosti.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 26. září 2023       JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.