č. j. 8 A 9/2021‑ 44   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce       proti žalovanému   The Ostrava International School s. r. o., IČ 02815303 se sídlem Gregorova 2582/3, 702 00 Ostrava zastoupena JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem se sídlem Preslova 361/9, 702 00 Ostrava   Ministerstvo průmyslu a obchodu se sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 zastoupeno JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2020 ve věci žádosti o dotaci vedené pod ev. č. 2002014000 takto:   I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2020 ve věci žádosti o dotaci vedené pod ev. č. 2002014000 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce JUDr. Vladimíra Jirouska, advokáta.. Odůvodnění: I. Základ sporu   1. Žalovaný vydal dne 14. 12. 2020 výše nadepsané rozhodnutí, jímž zamítl žádost žalobce o poskytnutí dotace, která byla vedena pod evidenčním číslem 2002014000. 2. Tato žádost o podporu byla podána dne 18. 11. 2020 a spadala do programu podpory podnikatelů postižených šířením onemocnění COVID-19.   II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v žalobě nejprve krátce zrekapituloval průběh žádosti o dotaci, načež uvedl napadené rozhodnutí je „zásadně vadné a svým způsobem hrubě diskriminující.“ Též uvedl, že je v podstatě nepřezkoumatelné, neb je prakticky neodůvodněné. 4. Především je žalobce přesvědčen, že splnil všechny podmínky a dostál všem požadavkům, které na něj předmětný dotační program kladl. 5. Uvádí, že zcela nepochybně spadá pod „Zařízení poskytující služby osobám ve věku 6 až 18 let zaměřená na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhl. č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zařízení poskytující… vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování,“ čímž jsou vymezeny instituce, jež mohou dotaci dostat. 6. Žalobce rovněž podotýká, že nikde ve stávajícím právním řádu ČR neexistuje definice zahraniční školy, ovšem reálně fungují na základě povolení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Ministerstvo školství“), byť samotný předmět činnosti obchodní korporace, jejímž prostřednictvím tzv. zahraniční škola existuje je vymezen živnostenským zákonem. Pokud Ministerstvo školství rozhodlo o uzavření této konkrétní zahraniční školy, stejně jako u českých škol, neměla ona jinou možnost než uposlechnout. 7. Dále žalobce vypočetl všechny podmínky dotace, které splnil (namátkou například že „Žadatel není spřízněnou osobou s pronajímatelem, tj. společností Asental Business Center, s. r. o., IČ 04671261…“ 8. Žalovaný ve svém vyjádření rovněž nejprve krátce zrekapituloval průběh správního řízení a poté i obsah žaloby. 9. Následně uvedl, co je účelem dotace, o níž je veden spor, na základě čehož posuzoval, zda se jedná o oprávněného žadatele. 10. K námitce, že žalobce byl „dotčeným provozem“ žalovaný uvedl, že citace žalobce citoval znění, které nebylo účinné v době, kdy žalobce podal žádost o dotaci. 11. Podle žalovaného také skutečnost, že Ministerstvo školství žalobci nařídilo školu uzavřít podle něj nepostačuje k tomu, že by žalobce byl aktivně legitimován pro získání dotace. K doložení a splnění všech podmínek výzvy žalovaný uvádí, že pravidla dotace nepřipouští individuální podmínky úpravy dotace, přičemž mezi tyto podmínky nespadá omezení osobní přítomnosti žáků ve škole. 12. Na závěr svého vyjádření žalovaný podotýká, že na poskytnutí dotace není právní nárok, přičemž její podmínky musí být splněny bezchybně. III. Posouzení žaloby 13. Žaloba byla městskému soudu doručena 22. 12. 2020, a byla tedy podána v zákonem stanovené lhůtě dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí žalobci. Městský soud v Praze napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal v rozsahu žalobních bodů, přičemž podle § 75 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu. 14. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 15. Dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „Soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.“ 16. Podle § 68 odst. 1 s. ř. správní orgán uvede v odůvodnění rozhodnutí ,,důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.“ 17. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 9. 6. 2004, č. j. 5 A 157/2002 – 35 k nepřezkoumatelnosti přihlíží soud ex officio, k jejímu vyslovení soudem tedy není třeba, aby jí žalobce uváděl jako žalobní důvod. 18. Žalovaný odůvodnil napadené rozhodnutí toliko dvěma větami ve znění: „Žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve Výzvě k podání žádosti pro Program podpory podnikatelů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „COVID – Nájemné“. Žádosti není možné vyhovět, protože nesplňuje podmínku dle bodu 4.1 c) Výzvy 2, která stanovuje okruh oprávněných žadatelů, kterým byl státními orgány zakázán maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách.“ 19. Z ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. 20. Z odůvodnění rozhodnutí o odvolání tak musí být patrný především dosavadní průběh a výsledek správního řízení v míře potřebné pro zasazení rozhodnutí o věci do patřičného skutkového a právního kontextu. Dále musí být zřejmé, jak naložil správní orgán s námitkami účastníka řízení obsaženými v podaném rozkladu, proč považuje argumentaci za lichou, mylnou nebo vyvrácenou, podle které právní normy rozhodl, případně zda shledal jiné vady řízení, k nimž byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 21. Pokud jde o obsah pojmu nepřezkoumatelnosti, odkazuje soud na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003-52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004-73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005-44, č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007-64, nebo ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005-245, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38), ze které se podává, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé, jakými úvahami se soud či správní orgán řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu; z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci v žalobě či odvolání nebo vyjádření; proč považoval (žalobní) námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy. 22. Městský soud konstatuje, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela absentuje jakýkoliv popis geneze celého případu, jakož i vylíčení okolností podstatných pro rozhodnutí a jejich zdroj. Není tedy zřejmé, z jakých skutečností správní orgán při svém rozhodování vycházel a z jakých důkazních prostředků je zjistil. 23. Text odůvodnění – tedy výše citované dvě věty – tak vyjadřuje až finální zhodnocení věci, aniž by však bylo zřejmé, na základě čeho žalovaný k těmto závěrům dospěl. Tvrzení o tom, že „žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci …“ není nijak vyargumentováno a adresát rozhodnutí se tak nedoví nic o tom, z jakých důvodů a v jakém směru onomu okruhu oprávněných žadatelů neodpovídá. Totéž je nutno konstatovat i ohledně tvrzení, že „Žádosti není možné vyhovět, protože nesplňuje podmínku dle bodu 4.1 c) Výzvy 2…“, když i tam chybí vylíčení důvodů tohoto nesplnění. V odůvodnění tedy zcela chybí jakékoliv vypořádání se s tvrzeními žalobce, jimiž odůvodňoval svou žádost: tato tvrzení nejsou ani zmíněna, žalovaný se k nim nevyjádřil a neuvedl nic o tom, z jakých důvodů je považuje za nesprávná, nepodstatná či nepravdivá. 24. Konstatované nedostatky napadeného rozhodnutí znamenají to, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, což je dostatečným důvodem pro jeho zrušení.   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 25. Na základě shora uvedeného dospěl městský soud k závěru, že žaloba je důvodná a napadené rozhodnutí proto zrušil a věc vrátil (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.). 26. Nad rámec toho soud konstatuje, že žalobce v části II. podané žaloby uplatnil řadu tvrzení, jimiž se snažil  oponovat závěrům žalovaného a dokázat, že je odpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci. Soud dospěl k závěru, že není na místě, aby se s touto žalobní argumentací aktuálně vypořádal: jestliže žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvedl žádné důvody pro to, že žalobce nespadá do okruhu oprávněných žadatelů o dotaci, pak s tímto závěrem nelze věcně  polemizovat. Teprve až žalovaný v dalším řízení vydá rozhodnutí, v němž dostatečně určitě své závěry vysvětlí, bude možno jeho argumentaci posoudit, a to i  ve světle skutečností případně tvrzených žalobcem. 27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci úspěch a jeho náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby ve výši 3000 Kč a jednak z odměny advokátovi za dva úkony právní služby po 3100 Kč (replika z 10. 3. 2021 do věci nic nového nevnesla), a ze související náhrady hotových výdajů po 300,- Kč  podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, zvýšené o sazbu daně z přidané hodnoty. Náhradu v celkové výši 11 228,- Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce JUDr. Vladimíra Jirouska,  advokáta.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 26. dubna 2023     JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.