č. j. 10 A 86/2024 -33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové ve věci žalobkyně:  R. K.   zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Čižinským sídlem Varšavská 714/38, 120 00 Praha 2 proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra   sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žalobkynině žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, sp. zn. OAM-13054/PP-2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.  Odůvodnění: I. Vymezení věci a argumenty účastníků řízení. 1.         Jádrem sporu v tomto řízení, zahájeném žalobou podanou 14. 9. 2024, je otázka, zda je žalovaný nečinný ve shora specifikovaném řízení. 2.         Žalobkyně v žalobě konstatovala, že 20. 9. 2022 podala žádost o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (České republiky), přičemž „z titulu zrušujícího rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců z 21. 5. 2024 ohledně ní běží od 27. 5. 2024 správní lhůta opětovně“. O žádosti přitom mělo být rozhodnuto ve lhůtě 60 dnů, tedy do konce měsíce července 2024. Žalobkyně dodala, že 21. 8. 2024 uplatnila opatření proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, načež Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců 3. 9. 2024 vydala usnesení, kterým žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti nevyhověla s odůvodněním, že opatření je již bezpředmětné, neboť 16. 7. 2024 byla vyhotovena předkládací zpráva k vyhovění žalobkynině žádosti o povolení k pobytu a následně bude žalobkyni vydáno samotné povolení k pobytu ve formě průkazu.  Dle žalobkyně však předkládací zpráva nepředstavuje vydání rozhodnutí o žalobkynině žádosti; žalovaný tedy nerozhodl o její žádosti ve lhůtě. 3.         Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze 7. 10. 2024 stručně uvedl, že v řízení nečinný není, neboť žalobkynině žádosti o povolení k přechodnému pobytu již bylo vyhověno. Dodal, že předkládací zpráva k vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka formou průkazu o povolení k pobytu byla vyhotovena 16. 7. 2024. 4.         Žalobkyně v replice z 4. 11. 2024 uvedla, že žalovaný prozatím rozhodnutí ve věci nevydal. Trvá na tom, že předkládací zpráva není rozhodnutím ve věci samé a ani nestaví lhůtu pro vydání rozhodnutí. Vydáním rozhodnutí o žalobkynině žádosti se dle § 169t odst. 7 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, (dále jen „pobytový zákon“), rozumí až předání průkazu o povolení k pobytu (pobytové karty). 5.         Žalovaný přípisem z 8. 11. 2024 v reakci na výzvu soudu sdělil, že žalobkyně 7. 11. 2024 převzala průkaz o povolení k přechodnému pobytu. Přílohou přípisu žalovaný soudu předložil žalobkyninu žádost o přechodný pobyt s jejím podpisem. 6.         Soud přípisem z 12. 11. 2024 vyzval žalobkyni, aby mu ve lhůtě sedmi dnů sdělila, zda s ohledem na tvrzení žalovaného a jím předložené podklady na žalobě stále trvá. Výzva byla doručena do datové schránky jejího zástupce 25. 11. 2024, a poslední den lhůty připadl na 2. 12. 2024 Žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala. II. Posouzení věci. 7.         Soud projednal žalobu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. V řízení o ochraně proti nečinnosti soud rozhoduje podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 8.         Podmínky řízení jsou splněny, včetně vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti, jelikož žalobkyně požádala o opatření proti nečinnosti, kterému Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců usnesením z 3. 9. 2024 nevyhověla. 9.         Ve věci rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, jelikož účastníci řízení s tím po poučení soudem nevyjádřili nesouhlas. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny nezbytné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS 9 Afs 8/2008, č. 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009). 10.     Žalobkyně se žalobou domáhá toho, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí ve věci samé v řízení o její žádosti z 20. 9. 2022 o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie dle § 87b pobytového zákona, v němž je žalovaný podle žalobkynina názoru nečinný. 11.     Podle § 169t odst. 7 písm. c) zákona o pobytu „[v] případě vydání […] povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí pobytové karty nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 87b odst. 4“. 12.     Ze spisového materiálu předloženého žalovaným soud zjistil, že žalobkyně si průkaz o povolení k přechodnému pobytu převzala 7. 11. 2024. Potvrzení o jejím převzetí je obsaženo na str. 6 žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu, kde žalobkyně vlastnoručním podpisem stvrdila, že si příslušný průkaz 7. 11. 2024 převzala. Tento dokument žalovaný soudu zaslal spolu s přípisem z 8. 11. 2024. Žalobkyně byla o popsaném zjištění soudem vyrozuměna (výzva soudu z 12. 11. 2024) a byla jí poskytnuta lhůta, aby se k němu vyjádřila, avšak neučinila tak. Soud proto nemá žádný důvod o této skutečnosti pochybovat. 13.     Rozhodnutí ve věci, jehož vydání se žalobkyně žalobou domáhá, tak bylo podle skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí soudu vydáno, a žalovaný tudíž není v době rozhodnutí soudu nečinný. III. Závěr a náklady řízení 14.     Soud shledal, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl. 15.     O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec jeho obvyklé úřední činnosti, proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud pro úplnost dodává, že žalobkyni výzvou z 12. 11. 2024 dotázal, zda s ohledem na aktuální skutkový stav (převzetí průkazu žalobkyní) nadále trvá na podané žalobě, či ji bere zpět. Byla přitom poučena, že v případě, že se k výzvě nevyjádří, soud rozhodne na podkladě aktuálního spisového materiálu. Žalobkyně se k výzvě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování o náhradě nákladů řízení neuvažoval o tom, zda byla žaloba původně podána důvodně (resp. zda zde v době podání žaloby panovala nečinnost žalovaného), neboť žalobkyně na podané žalobě (na nečinnosti žalovaného) nadále trvá. Jak však soud seznal, žalovaný v době rozhodování soudu nečinný nebyl, žalobkyně tak ve věci úspěšná nebyla. Na náhradu nákladů řízení tudíž nemá nárok. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 10. prosince 2024       JUDr. Jaromír Klepš v.r. předseda senátu