ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci   žalobkyně:  I. D., státní příslušnost Ukrajina zastoupená Mgr. Jaroslavem Zemanem, advokátem    sídlem Lazaretní 925/9, 615 00 Brno proti     žalovanému:   Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3 170 34 Praha 7   v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení sp. zn. OAM-05720/PP-2024 ve věci žádosti žalobkyně ze dne 15. 4. 2024 o povolení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie   takto:   I. Městský soud v Praze ukládá žalovanému, aby v řízení sp. zn. OAM-05720/PP-2024 vydal rozhodnutí o žádosti žalobkyně ze dne 15. 4. 2024 ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10.228 Kč k rukám advokáta Mgr. Jaroslavem Zemanem ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění I. Předmět sporu a vyjádření procesních stran 1. Žalobkyně podala dne 15.04.2024 na pracovišti žalovaného v Brně žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky a dne 09.05.2024 doložila podpůrné podklady k této žádosti. Jelikož žalovaný o žádosti nerozhodl ve lhůtě 60 dní od podání žádosti (srov. § 169t odst. 6 písm. g) zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky – dále jen „zákon o pobytu cizinců“), žalobkyně podala žádost o provedení opatření proti nečinnosti správního orgánu, o které bylo rozhodnuto dne 30. 7. 2024 tak, že žalovanému bylo uloženo do 60 dnů od doručení tohoto opatření vydat rozhodnutí ve věci řízení o vydání žalobkynina povolení k přechodnému pobytu na území České republiky. To se však ke dni podání žaloby (8. 10. 2024) nestalo. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 19. 11. 2024 uvedl, že ve věci nečinný není a prováděl a provádí veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí. Veškeré informace jsou součástí přiloženého správního spisu. Posledním úkonem žalovaného byla žádost o prověření informací ze dne 12.11.2024, kdy správní orgán požádal o součinnost Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, konkrétně požádal o provedení pobytové kontroly za účelem ověření, zda žalobkyně skutečně pobývá se svým manželem na poslední správnímu orgánu známé adrese. Správní orgán dosud neobdržel výsledek pobytové kontroly. 3. Žalobkyně v replice na vyjádření žalovaného ze dne 28. 11. 2024 uvedla, že ani nedostatečná či pomalá součinnost orgánů veřejné správy nemůže jít k tíži jednotlivce. Řízení může být prodlouženo pouze o dobu nezbytnou k provedení těchto úkonů. Žalobkyně k tomu navíc uvádí, že pobytová kontrola v místě jejího bydliště již byla provedena, a to dne 18. 11. 2024. Lze tedy očekávat, že i závěry z této kontroly již byly žalovanému příslušným orgánem dodány, nebo je již v nejbližší době obdrží. Žalobkyně podala žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky již dne 15. 04. 2024 a dne 9. 5. 2024 doložila podpůrné podklady k této žádosti. I přes to, že byl žalovaný rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 30. 7. 2024 zavázán k tomu, aby do 60 dnů vydal v předmětném řízení konečné rozhodnutí, doposud, kdy uplynuly téměř další čtyři měsíce, žádné rozhodnutí vydáno nebylo. Žalovaný měl podle žalobkyně dostatek času na to, aby v rámci řízení činil potřebné kroky, včetně součinnosti s jinými orgány a spolu s nimi skutkový stav řádně zjistil. 4. Žalovaný k replice žalobkyně k soudu neučinil žádné vyjádření (žalovanému doručeno 3. 12. 2024). II. Posouzení věci Městským soudem v Praze 5. Soud projednal žalobu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. V řízení o ochraně proti nečinnosti soud rozhoduje podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 6. Podmínky řízení jsou splněny, včetně vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti, jelikož žalobkyně požádala o opatření proti nečinnosti, kterému Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vyhověla dne 30. 7. 2024. 7. Ve věci rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, jelikož žalobkyně v žalobě souhlasila s rozhodnutím bez jednání a žalovaný s tím po poučení soudem nevyjádřil nesouhlas. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny nezbytné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS 9 Afs 8/2008, č. 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009). 8. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně podala dne 15. 4. 2024 u žalovaného žádost rodinného příslušníka občana Evropské unie o vydání povolení k přechodnému pobytu. Žalobkyně k žádosti přiložila cestovní doklad (znějící na jméno K., tj. před uzavřením sňatku), průkaz pojištěnce, oddací list ze dne 8. 4. 2024 s manželem A. D., jeho občanský průkaz, opis z evidence rejstříku trestů žalobkyně. 9. Žalobkyně byla dne 15. 4. 2024 pod č. j. OAM-05720-4/PP-2024 vyzvána k odstranění vyd žádosti – k doložení platného cestovního dokladu a dokladu o zajištění ubytování, to ve lhůtě 30 dní od doručení této výzvy. Žalobkyně ve dnech 7. a 9. 5. 2024 doložila jak doklad o zajištění ubytování (nájemní smlouvu), tak cestovní doklad znějící na jméno I. D., č. X. Dne 26. 6. 2024 byla žalovanému doručeno sděleníé Úřadu práce České republiky o ukončení zaměnstnání žalobkyně z důvodu výpovědi, kterou učinila žalobkyně. 10. Dne 13. 6. 2024 se žalobkyně prostřednictvím nynějšího zástupce dotazovala žalovaného na stav řízení.  K pozdější žádosti žalobkyně vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 30. 7. 2024, pod č. j. MV-103475-3/SO-2024 opatření proti nečinnosti, jímž žalovanému přikázala, aby do 60 dnů od doručení tohoto opatření vydal rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu na území, vedeného pod sp. zn. OAM-05720/PP-2024. Opatření bylo doručeno žalovanému týž den, tj. 30. 7. 2024. 11. Správní spis obsahuje další podklady, které byly pořízeny v řízení dne 12. 11. 2024 – opis z evidence rejstříku trestů žalobkyně, informace z katastru nemovitostí o vlastnictví místa zajištění ubytování žalobkyně, výstup z evidence obyvatel o žalobkyni a jejím manželovi. 12. Téhož dne, tj. 12. 11. 2024 žalovaný žalobkyni vyzval k odstranění vad žádosti – doložení dokladu o zajištění ubytování, neboť v předložené nájemní smlouvě byla poskytovatelem ubytování  společnost X., která není vlastníkem předmětné nemovitosti. Žalobkyně byla rovněž vyzvána k doložení platného průkazu zdravotního pojištění, to ve lhůtě 10 dní od doručení této výzvy. 13. Ze správního spisu vyplývá již navíc jen tolik, že žalovaný 12. 11. 2024 požádal PČR, KŘP Jihomoravského kraje, odbor cizinecké policie o prověření skutečností v místě pobytu žalobkyně na uváděném místě. 14. Žalobkyně v projednávané věci tedy požádala o přechodný pobyt rodinného příslušníka Evropské unie dle § 87b zákona o pobytu cizinců. Podle § 87b odst. 4 písm. a) zákona o pobytu cizinců ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi – manželovi - občana Evropské unie povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty. 15. Ministerstvo má podle § 169t odst. 6 písm. g) zákona o pobytu cizinců rozhodnout ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu. 16. Vydáním rozhodnutí se pak podle § 169t odst. 7 písm. c) zákona o pobytu cizinců rozumí v případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu převzetí pobytové karty nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 87b odst. 4. 17. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně podala žádost 15. 4. 2024 a žalovaný o ní měl tedy rozhodnout nejpozději dne 14. 6. 2024. 18. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný o žádosti ve stanovené lhůtě nerozhodl, ostatně učinila -li dne 30. 7. 2024 Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců opatření proti nečinnosti, již tím konstatovala nečinnost žalovaného pro uplynutí zákonné lhůty (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2012, čj. 2 Ans 14/2012-41). 19. Žalovaný správní spis předložil městskému soudu dne 19. 11. 2024. Ze stavu předloženého správního spisu nevyplývá, že by žalovaný o žádosti již rozhodl, naopak lze předpokládat, že žalovaný ještě učiní i některé další úkony Spis totiž neobsahuje ještě ani reakci žalobkyně na výzvu ze dne 12. 11. 2024, výsledek šetření cizinecké policie k žádosti žalovaného ze dne 12. 11. 2024. Ze spisu není patrné ani to, že by např. žalovaný ukončil shromažďování podkladů a umožnil žalobkyni se s nimi seznámit dle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Tím spíše ze správního spisu nevyplývá, že by žalovaný podle § 169t odst. 8 písm. c) zákona o pobytu cizinců, pokud hodlá vyhovět žádosti žalobkyně, učinil o tom záznam do spisu a vyzval žaloblyni k převzetí osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu. 20. Nic takového pak netvrdí ani žalobkyně. Žalovaný, ač mu byla 3. 12. 2024 doručena replika žalobkyně, rovněž soudu nesdělil, že by učinil nějaký z úkonů, který by směřoval již k neprodlenému vydání rozhodnutí o věci – tj. např. k předání pobytové karty žalobkyni dle § 87b odst.  4 zákona o pobytu cizicnů či k jiné formě rozhodnutí o její žádosti. 21. Podle názoru městského soudu tedy ze správního spisu nevyplývá a mezi stranami je to i nesporné, že žalovaný o žádosti nijak nerozhodl ani ke dni tohoto rozsudku. III. Závěr a náklady řízení 22. Městský soud v Praze v projednávané věci proto shledal, že žalovaný ke dni tohoto rozsudku o žádosti žalobkyně ze dne 15. 4. 2024 coby rodinného příslušní občana EU o vydání povolení k přechodnému pobytu doposud nerozhodl, přičemž zákonná lhůta k takovému rozhodnutí mu již uplynula. 23. Soud proto shledal žalobu důvodnou a dle § 81 odst. 2 s. ř. s. výrokem I. žalovanému uložil o žádosti rozhodnout do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Délku lhůty soud stanovil s ohledem na to, že žalovaný již získal od žalobkyně všechny podklady v dubnu a květnu 2024, přičemž v listopadu 2024 požádal toliko o aktualizaci některých z nich. Žalovaný další podklady získal z úřední činnosti, k potřebě dalších podkladů se nevyjádřil, přičemž další úkony ve věci mohl činit i po dobu soudního řízení. Dle názoru soudu tak žalovanému zbývá již jen rozhodnout o žádosti a toto rozhodnutí žalobkyni doručit. Na základě toho se soudu jeví být lhůta 30 dní k rozhodnutí, tj. polovina zákonné lhůty, přiměřená. 24. Výrok II. o nákladech řízení se odvíjí od procesního úspechu ve věci (§ 60 odst. 1 s. ř. s.) 25. Procesně úspěšné žalobkyni soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč a náklady zastoupení. Žalobkyně je zastoupena advokátem Mgr. Jaroslavem Zemanem. Tato náhrada spočívá podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v náhradě za úkony sepisu žaloby, a vyjádření ve výši 3.100 Kč za jeden úkon (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu) a v paušální náhradě nákladů advokáta za tento úkon ve výši 300 Kč podle ustanovení § 13 advokátního tarifu, celkově tedy 2 x 3.400 Kč, tj. 6.800 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za úkon příprava a převzetí věci podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, neboť advokát zastupoval žalobkyni v průběhu předchozího správního řízení, proto byl tak s věcí a s průběhem řízení seznámen. Advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka náhrady se tak zvyšuje o tuto daň (1.428 Kč). Celkově tedy městský soud žalobkyni přiznal výrokem III. náhradu nákladů ve výši 10.228 Kč (2.000 + 6.800 + 1.428 Kč) a k její výplatě stanovil žalovanému přiměřenou lhůtu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha        10. prosince 2024       JUDr. Jaromír Klepš předseda senátu