č. j. 11 A 100/2023-38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha a soudců  JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobce:  B. V. H., nar. X  zastoupeného Mgr. et Mgr. Marek Čechovským, advokátem,  sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1   proti žalovanému:     Magistrát hlavního města Prahy, Odbor dopravněsprávních činností,  sídlem Mariánské náměstí 2, 110 00 Praha 1,   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného  takto:   I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce z 21. 1. 2021 o výměnu řidičského průkazu, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. et Mgr. Marka Čechovského, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci a vyjádření účastníků 1. Žalobce se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, který doposud nerozhodl o žádosti žalobce o výměnu řidičského průkazu. Ve věci již rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 3. 2023, č.j. 14 A 112/2021-33, kterým vrátil věc žalovanému k novému projednání. 2. Ministerstvo dopravy vydalo dne 15. 6. 2023 opatření proti nečinnosti, kterým žalovanému přikázalo vydat rozhodnutí do 30 dnů od doručení opatření, tj. do 16. 7. 2023. To se však nestalo, a proto žalobce žádá, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost o žádosti rozhodnout a uhradil mu náklady řízení. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že prošetřením spisu dospěl k závěru, že byl ve věci žádosti žalobce nečinný, a proto vyhotovil dne 12. 10. 2023, č.j. MHMP 2127183/2023, výzvu k doložení aktuálních dokladů a podkladů v řízení o výměně řidičského průkazu, kterou odeslal právnímu zástupci žalobce do datové schránky. Tímto postupem dle žalovaného byl žalobce uspokojen podle § 62 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění, (dále jen „s.ř.s.“). Žalovaný navrhl, aby soud řízení podle § 47 písm. b) s. ř. s. zastavil a rozhodl o nákladech řízení podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Jednání soudu 4. U nařízeného soudního jednání účastníci setrvali na svých dosavadních stanoviscích. 5. Z8stupce žalobce k současné situaci uvedl, že žalovaný ve věci dosud nerozhodl a jeho nečinnost tedy trvá. 6. Zástupkyně žalovaného naopak poukázala na to, že žalobce ve věci koná, neboť shromažďuje podklady pro rozhodnutí ve věci. Obsah správního spisu 7. Žalobce požádal dne 21. 1. 2021 o výměnu řidičského průkazu z důvodu ukončení jeho platnosti dne 28. 2. 2021. 8. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobce nesplnil podmínku obvyklého bydliště a rozhodnutím ze dne 28. 1. 2021, č.j. MHMP 118828/2021, rozhodl, že řidičský průkaz se nevydává. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání, o kterém rozhodlo ministerstvo dopravy rozhodnutím ze dne 1. 4. 2021, č.j. MD-8696/2021-160/3, kterým prvostupňové rozhodnutí potvrdilo a odvolání zamítlo, přičemž přisvědčilo magistrátu, že žalobce dlouhodobě pobývá na území České republiky se svou rodinou, avšak nedisponuje pobytovým oprávněním. Kvůli tomu mu nelze vydat český řidičský průkaz, neboť bez pobytového oprávnění nelze vůbec prokázat obvyklé bydliště. 9. Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu podal žalobce k Městskému soudu v Praze žalobu, které městský soud rozsudkem ze dne 2. 3. 2023, č.j. 14 A 112/2021-33, vyhověl a věc vrátil žalovanému ministerstvu dopravy k dalšímu řízení, když současně zrušil i prvostupňové rozhodnutí magistrátu. Soud mimo jiné v rozhodnutí konstatoval, že žalovaný nevydal žalobci řidičský průkaz z toho důvodu, že žalovaný nemá na území obvyklé bydliště, což opřel o to, že žalobce nemá na území České republiky pobyt. Soud vyslovil názor, že posouzení podmínky obvyklého bydliště není vázáno na otázku existence úředně ověřeného pobytu na území. 10. Dne 15. 6. 2023 ministerstvo dopravy vydalo opatření proti nečinnosti.   11. Kasační stížnost Ministerstva dopravy proti rozsudku zdejšího soudu č.j. 14 A 112/2021-33 Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 20. 12. 2023, č.j. 2 As 62/2023–21, (dostupný, jako ostatní soudní rozhodnutí, na www.nssoud,cz ).   Posouzení věci soudem 12. Soud při přezkoumání tvrzené nečinnosti vycházel ze skutkového stavu v době vydání rozsudku dle § 81 odst. 1 zákona č. 150/20002, soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 13. Žaloba je podána včas a oprávněnou osobou. 14. Žaloba je důvodná. 15. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný magistrát o žádosti žalobce o výměnu řidičského průkazu dosud nerozhodl. Žalovaný to potvrdil ve svém vyjádření k žalobě i následně i u jednání soudu dne 1. 2. 2023. 16. Nečinnost správního orgánu je objektivně existující stav, kdy v zákonem předepsané lhůtě nedošlo k provedení příslušných procesních úkonů. Zároveň platí, že ne každá nečinnost je přičitatelná správnímu orgánu. Má-li nečinnost původ ve vystupování účastníka, nejde o nečinnost správního orgánu a nelze se proti ní dovolávat ochrany. Správnímu soudu však nepřísluší posuzovat jednání účastníka před vydáním opatření proti nečinnosti, neboť jeho vydáním je presumována nečinnost správního orgánu (rozsudek NSS z 10. 12. 2012, čj. 2 Ans 14/2012-41, č. 2785/2013 Sb. NSS). 17. Podle ust. § 79 odst. 1 věta první s. ř. s., ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 18. V řízení o ochraně proti nečinnosti soud rozhoduje podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.) Jak soud již výše uvedl, ve věci žalovaný dosud nerozhodl. 19. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 12. 2023, č.j. 2 As 62/2023–21, uvedl, že řidičský průkaz je osvědčením; jde o „prosté osvědčení“ ve smyslu části čtvrté správního řádu z roku 2004 (rozsudek NSS ze dne 16. 6. 2010, č. j. 2 As 41/2009-62). Žalobce se tedy mohl vydání řidičského příkazu žalobou proti nečinnosti domáhat. 20. Ministerstvo dopravy v opatření proti nečinnosti ze dne 15. 6. 2023 konstatovalo, že žalovaný byl ke dni vydání opatření nečinný, neboť nerozhodl o žádosti žalobce o výměnu řidičského průkazu. V opatření proti nečinnosti stanovilo ministerstvo lhůtu 30 dnů od doručení opatření, tj. do 16. 8. 2023. Nečinnost žalovaného tedy nadále trvá. 21. S ohledem na výše uvedené je zcela irelevantní sdělení žalovaného, že vyzval žalobce k předložení aktuálních dokladů a podkladů v řízení o výměně řidičského průkazu, čímž mělo dle žalovaného dojít k uspokojení žalobce. Soud upozorňuje na to, že institut uspokojení upravený v ust. § 62 s. ř. s. slouží ke zcela jinému účelu a zejména poukazuje na to, že žalovaný žalobci dosud nevyhověl, když o jeho žádosti o výměnu řidičského průkazu nerozhodl, ani nevydal požadované osvědčení. Žalovaným vydaná výzva k předložení dokladů rozhodnutím ve věci není a není sama o sobě ani úkonem, který by vylučoval závěr o nečinnosti žalovaného. Samotný tento úkon neznamená, že žalovaný ve věci koná úkony nezbytné pro vydání rozhodnutí. Závěr a náklady řízení 22. Žaloba je důvodná, neboť žalovaný je ohledně žalobcovy žádosti stále nečinný, když ve věci dosud nerozhodl. Soud proto postupem dle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost o žádosti rozhodnout, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Délku lhůty stanovil s ohledem na to, že žalovaný měl povinnost o žádosti rozhodnout již po vrácení věci městským soudem a nerozhodl o ní ani do 30 dnů od doručení opatření proti nečinnosti. I tato lhůta byla totiž významně překročena. 23. Žalobce měl se svojí žalobou úspěch a náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených a prokázaných nákladů řízení podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Tyto náklady spočívají v nákladech souvisejících se zastoupením žalobce advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí věci, sepsání žaloby, účast u jednání soudu dne 1. 2. 2024) a tři režijní paušály po 300 Kč. Zástupce žalobce potvrdil, že je plátcem DPH. Celkem tedy činí náklady na právní zastoupení 12 342 Kč. Další náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Proto soud přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč s tím, že tuto částku je žalovaný povinen ve stanovené lhůtě zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce.  Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 1. února 2024 Mgr. Marek Bedřich, v. r. předseda senátu