11 A 49/2024 - 46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci   žalobce:         proti žalované:     Město Slaný, IČ: 00234877 se sídlem Velvarská 136/1, 274 01 Slaný       Národní sportovní agentura se sídlem Českomoravská 2420/15, 190 00 Praha 9   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 3. 2024, č. j. NSA-00100/2023/RV23/14, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 14m odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), zamítnuta žádost žalobce o poskytnutí dotace přijaté dne 31. 10. 2023 a podané na základě Výzvy 12/2023 Regiony ÚSC, SK/TJ 2023 – Investice nad 10 milionů Kč, č. j. NSA-0007/2020/D/58 (dále jen „Výzva“). Důvodem zamítnutí žádosti byla skutečnost, že žalobce nezískal na projekt Rekonstrukce zázemí atletického stadionu Slaný dostatečný počet bodů na to, aby jeho žádost mohla být uspokojena v rámci alokace Výzvy. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaná uznala  doložená čestná prohlášení ke kritériu č. 1 Výzvy (a tedy i udělení 10 bodů), avšak neuznala doložená čestná prohlášení ke kritériu č. 10 Výzvy. Žalobce má za to, že podmínky kritéria č. 10 Výzvy rovněž splnil, měl tedy překročit bodový limit 90 bodů. Obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě namítal žalobce nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, kterou spatřuje ve skutečnosti, že s ohledem na obsah a smysl dotačních pravidel, konkrétně Kritéria nesplňují podmínku jednoznačnosti a srozumitelnosti, která zajistí předvídatelnost postupu žalované (dále též „NSA“). Ta v napadeném rozhodnutí nijak nevysvětlila, z jakého důvodu má za to, že Kritérium není splněno a proč uznává z doložených pěti druhů sportů toliko atletiku. V důsledku výše uvedeného nelze transparentně a nediskriminačně přidělovat žádostem o dotaci body a rozhodnutí NSA je nepřezkoumatelné.   3. Žalobce uvedl, že ve Výzvě jsou stanovena kritéria pro formální hodnocení žádostí (konkrétně bod 17.2. Výzvy) a kritéria pro věcné hodnocení žádostí (konkrétně bod 17.3. Výzvy). Pravidla pro posouzení žádostí jsou uvedena v bodě 17.1. Výzvy a poskytovateli (NSA) dávají možnost stanovit odlišný postup v posouzení žádostí za předpokladu, že celková výše žádostí o dotaci převyšuje výši alokace v dané Výzvě. Jedná se tak o vzájemnou diskriminaci NSA mezi žadateli o dotaci a případné zvýhodnění jiného žadatele. S ohledem na výše uvedené pravidlo Výzva nesplňuje podmínku jednoznačnosti a srozumitelnosti, která zajistí předvídatelnost postupu NSA. Není tak možné přezkoumat, zda zde nebylo postupováno diskriminačně, a rozhodnutí NSA je tak nepřezkoumatelné.   4. Pokud jde o konkrétní kritéria Výzvy, žalobce namítl, že text podmínky uvedené u kritéria č. 10 říká, že sportovní zařízení má mít využití více druhy sportů. Základem podmínky je sousloví „využití více druhy sportů“. V rámci vymezení pojmů ve Výzvě není uvedena definice žádného z pojmů uvedených v podmínce, podle žalobce je tedy nutno podmínku vykládat podle obecného významu samotných uvedených slov. Podmínkou je využití vybudovaného sportovního zařízení více druhy sportů. Druh sportů není osobou, tedy to musí být myšleno jedině tak, že více druhů sportů, tedy více osob jednotlivé druhy sportů provozujících, může využívat vybudované sportovní zařízení.   5. NSA sama ve svém Rozhodnutí NSA vyjmenovává osoby – sportovní kluby, které čestným prohlášením dokládají využití vybudovaného sportovního zařízení. Žadatelem bylo doloženo čestné prohlášení Plaveckého klubu KARP z.s.; Basketbalového klubu Slaný, z.s.; HK LEV Slaný, z.s.; Sportovního klubu SK Slaný, z.s., České asociace tělesně handicapovaných sportovců, z.s. Jednotlivé sportovní kluby představují pět samostatných sportů, respektive druhů sportu, konkrétně plavání, basketbal, hokej, fotbal a atletiku. Sousloví podmínky přitom neobsahuje pravidlo, že sportovní zařízení musí mít využití jenom druhem sportu, pro který je toto sportovní zařízení primárně postaveno. Ba naopak stanoví, že sportovní zařízení má mít využití více druhy sportů. NSA ve svém odůvodnění Rozhodnutí NSA uvádí, že „Sportoviště, jenž je předmětem dotace, musí být multifunkčního charakteru pro provozování daných sportů“. NSA tedy uvádí argument, který není součástí podmínky, a tedy věcně doplňuje, respektive mění svoji vlastní podmínku uvedenou v kritériu ve Výzvě.   6. Žalobce poukázal na to, že dne 7. 5. 2024 podal žádost u NSA o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), ve vztahu k Výzvě. Konkrétně žádal o seznam subjektů, kterým byla přiznána dotace v rámci Výzvy i a u každého subjektu i uvedení informace: (i) o dosaženém celkovém počtu bodů v rámci Výzvy a (ii) o subjektech dokládajících čestné prohlášení v rámci kritéria č. 10 Výzvy včetně uvedení druhu sportu a počtu udělených bodů u kritéria č. 10   7. Dne 22. 5. 2024 obdržel žalobce rozhodnutí o odmítnuti žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. Jakkoli žalobce respektuje vydaná rozhodnutí, dovoluje si vznést pochybnost o transparentnosti, a tedy přezkoumatelnosti rozhodování NSA, neboť NSA odůvodňuje své rozhodnutí o odmítnutí tím, že „Ke dni vydání tohoto rozhodnutí nejsou vypořádány příslušným oddělením NSA veškeré žádosti, které byly přijaty v rámci výzvy, ke které se dotazy žadatele vztahují.“ Toto odůvodnění uvedené v rámci rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informaci tedy znamená, že není možné stanovit bodový limit, který je zásadním kritériem pro samotné rozhodování NSA. Výše uvedené podle žalobce vnáší do celého rozhodovacího procesu pochybnosti o transparentnosti, a rozhodnutí NSA je tedy nepřezkoumatelné. Vyjádření žalované k podané žalobě 8. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaná setrvala na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu zamítl. 9. Jednotlivá ustanovení článku 17 Výzvy jsou jasná, nediskriminační a rozhodnutí učiněné na jejich základě je přezkoumatelné. Pokud žadatel v žalobě uvádí, že je nějaké ustanovení diskriminační, pak by měl uvést, v čem dle jeho názoru spočívá diskriminační povaha konkrétního ustanovení. V návaznosti na to, pokud se žalobce domnívá, že byl diskriminován, měl by v žalobě uvést, jak byl ze strany NSA diskriminován. Z žaloby nic takového nevyplývá, jde tedy o účelová tvrzení žalobce.   10. Ustanovení čl. 4 odst. 4.1. Výzvy stanovilo, že: „Celková alokace Výzvy je 205 000 000 Kč.“ V návaznosti na tvrzení žalobce o údajné diskriminaci ze strany žalované uvádí žalovaná, že vzhledem k tomu, že požadavky čtyř oprávněných žadatelů přesáhly v součtu částku 205 000 000 Kč, mohla zvolit jiný způsob hodnocení žádostí, což ovšem neučinila a žádosti hodnotila přesně podle kritérií stanovených ve Výzvě. Takto bylo postupováno v řízení o všech žádostech dle Výzvy, nedošlo tedy k odlišnému způsobu hodnocení žádosti žalobce, oproti žádostem jiných žadatelů, žalobce coby žadatel tedy nebyl diskriminován.     11. Žalobce v žalobě citovaná ustanovení napadá pro údajnou nepřezkoumatelnost, nicméně již neuvádí, jak mohla nepřezkoumatelnost uvedených ustanovení ovlivnit řízení o jeho žádosti. Podle názoru žalované jsou napadaná ustanovení Výzvy jasná, rozhodování na jejich základě je obecně přezkoumatelné a v případě řízení o žádosti žalobce nebyl doložen jakýkoliv konkrétní podnět, proč by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné.   12. Ve druhém žalobním důvodu žalobce napadá postup žalované s ohledem na ustanovení kritéria č. 10 uvedené v ustanovení čl. 17. odst. 17.3. Výzvy.   13. Žalobce je toho názoru, že pojem „využití více druhy sportů“, mj. s ohledem na nedefinování tohoto pojmu ve Výzvě, znamená, že na sportovišti mohou být provozovány, resp. ve smyslu žaloby, využívány více sportovními odvětvími. Z toho důvodu v žalobě tvrdí, že doložil mj. čestná prohlášení o aktivním využívání sportoviště spolku Plavecký klub KARP z. s., spolku Basketbalový klub Slaný z.s., spolku Hokejový klub LEV Slaný, z.s., spolku SK Slaný a spolku Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců, z.s., přičemž tyto spolky mají provozovat následující sporty: plavání, basketbal, hokej, fotbal a atletiku, kdy sportovci uvedených spolků mají sportoviště využívat zejména „pro kondiční potřebu a fyzickou přípravu“. Žadatel je tak toho názoru, že splnil dané kritérium natolik, aby mu bylo uděleno 15 bodů při hodnocení Žádosti. Dále žalobce uvedl, že argument žalované uvedený v napadeném rozhodnutí o stejném postupu u jiných žadatelů je irelevantní, neboť, jak se uvádí v žalobě, tak: „… dnešní provozování sportu, zejména na vyšší než toliko rekreační úrovni, vyžaduje „pestrou“ přípravu, kdy samotná kondiční příprava, ale i úzce specializovaná sportovní příprava, se skládá z provozování mnoha sportů. …“   14. Žalovaná k výše uvedenému odůvodnění žalobního důvodu uvedla, že již ve Výzvě k seznámení s podklady uvedla, že snižuje žadateli hodnocení, které si přidělil dle kritérií stanovených v ustanovení čl. 17. odst. 17.3. Výzvy z jím deklarovaných 95 bodů na 75 bodů, a to ze dvou důvodů. Jednak žalovaná z domnělého nedoložení rozsáhlejší kumulativní podpory (např. obce, kraje, svazy, jiné sportovní kluby či tělovýchovné jednoty - SK/TJ - než žadatel) nedoložila podporu, tj. čestná prohlášení o aktivním využití sportoviště, od subjektů Českého atletického svazu a TJ Sokol Slaný, pročež žalobci bylo kritérium č. 1. sníženo ze žalobcem deklarovaných 10 bodů na 5 bodů. Dále žalovaná snížila bodové ohodnocení u kritéria č. 10 z žalobcem deklarovaných 15 bodů na 0 bodů, neboť neuznala využití plánovaného sportoviště pro 5 a více sportů, kdy žadateli neuznala sporty plavání, fotbal, basketbal a hokej, ale pouze atletiku.   15. Žalobce s uvedeným nesouhlasil, na základě argumentů uvedených ve Vyjádření žalobce proto žalovaná přehodnotila svůj původní názor a uznala, že při kontrole dokumentů přehlédla podporu od subjektů Českého atletického svazu a TJ Sokol Slaný, která byla uvedena (nascanována) přímo v zaslaném dokumentu Investiční záměr, a nikoliv samostatně jako ostatní čestná prohlášení. Po přepočítání tak žadatel obdržel 80 bodů namísto 75 bodů. Jelikož ale žalovaná neuznala další argumenty žalobce, setrvala na svém původním názoru, že na plánovaném sportovišti lze provozovat pouze atletiku, a nikoliv ostatní sporty deklarované žalobcem jako plavání, fotbal, basketbal a hokej, proto ohledně kritéria č. 10 nezvýšila žalobci bodové hodnocení. Žalobce tak stále nedosahoval potřebných 90 bodů, ale pouze 80 bodů, jak je uvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí.   16. K argumentaci žalobcem uplatněné žalovaná uvedla, že pojem použitý žalovanou v kritériu č. 10 „využití pro více sportů“ nelze vykládat v tom smyslu, jak si jej vykládá žalobce. Žalobce požadoval dotaci na sportoviště, na němž hodlal dle doložené dokumentace (investiční záměr, stavebně právní dokumentace, rozpočty k plánované stavbě sportoviště atd.) realizovat stavbu nazvanou „Novostavba zázemí atletického stadionu“ s tím, že vlastní sportoviště mělo umožnit „kryté tréninky v běžeckém tunelu s doskočištěm“ a mělo být dobudováno zázemí atletického stadionu. Z uvedeného je zřejmé, že vlastním sportovištěm měla být krátká rovná běžecká dráha s doskočištěm, tzn. že na sportovišti lze provozovat běh, což je typická atletická disciplína.   17. Žalovaná má za to, že primárním tréninkem ostatních sportovců dle žalobcem doložených čestných prohlášení je plavání, které lze provozovat typicky v bazénu, dále hokej, který lze typicky provozovat na ledové ploše, basketbal, který lze typicky provozovat v hale či na hřišti, na němž jsou umístěny koše, a konečně fotbal, který lze typicky provozovat na hřišti s přírodní či umělou trávou, na němž jsou umístěny branky, a to vždy dle pravidel pro příslušný sport. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná mohla na sportovišti, které chtěl realizovat žalobce, jako vhodný sport připustit pouze atletiku. V opačném případě dovedeném do důsledků by žalobci postačovalo, aby např. požádal o dotaci na zhotovení jakéhokoliv sportoviště s tím, že by se na něm daly „provozovat“ i jiné sporty. Dovedeno do extrému by žalobce mohl požadovat dotaci pro vybudování betonového plácku o konkrétních rozměrech a tloušťce betonové desky, aby následně tvrdil, že je na tomto sportovišti možné provozovat kondiční trénink sportovců od fotbalistů a atletů po plavce a další sportovce, ale takovéto sportoviště zjevně není sportovištěm, které by splňovalo parametry pro příslušné sportovní odvětví, respektive bylo by ve smyslu dotace využitelné pro daný sport.   18. Žalovaná předeslala, že takto postupovala v obdobných případech, tj. snižovala bodové hodnocení i jiným žadatelům o dotaci dle Výzvy, a pokud by při hodnocení Žádosti zvýhodnila žadatele a uznala mu na jím plánovaném sportovišti - vedle možnosti provozovat atletiku i kondiční přípravu pro další sporty jako fotbal, hokej, basketbal a plavání - tak by se naopak dopustila nedůvodného zvýhodnění žalobce oproti ostatním žadatelům. Žalovaná by de facto diskriminovala ostatní žadatele, kteří u jejich projektů neuplatnili možnost kondiční přípravy pro sportovce z různých jiných sportovních odvětí, než pro jaké by jejich sportoviště bylo primárně využitelné.   19. V rámci čestného prohlášení měly jednotlivé SK/TJ uvést konkrétní popis způsobu využívání daného sportoviště, tedy jaké druhy sportů budou na sportovišti provozovat, přičemž jednotlivé SK/TJ zaměřující se na jiný sport, než atletiku uvedly, že na daném sportovišti budou provozovat pouze kondiční a fyzickou přípravu „na suchu“, jak vyplývá z čestných prohlášení, které jsou součástí spisu. S ohledem na výše uvedené je žalovaná toho názoru, že argumentaci žalobce nelze považovat za důvodnou.   20. K argumentu, že žalobci nebyly poskytnuty informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o dosaženém celkovém počtu bodů dle Výzvy a dále o dalších subjektech dokládající čestná prohlášení dle výše citovaného kritéria č. 10 z důvodu „nevypořádání příslušným oddělením NSA veškeré žádosti“, v čemž žalobce spatřuje důkaz netransparentnosti rozhodování NSA, žalovaná uvedla, že samotné neposkytnutí informací nemělo žádný vliv na vydání napadeného rozhodnutí a ke zdůvodnění odmítnutí poskytnout informace žalobci dodala, že příslušné oddělení po ukončení příjmu žádostí tyto hodnotí a odstraňuje případné vady, následně začne samotný rozhodovací proces, tedy vydávání rozhodnutí ohledně konkrétní žádosti. Samotnému vydání negativního rozhodnutí předchází výzva k seznámení s podklady pro rozhodnutí (vyrozumění) dle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu, přičemž, pokud nedojde k přehodnocení, které by odůvodňovalo poskytnutí dotace na základě shodného či vyššího bodového hodnocení jako u ostatních žadatelů, kteří splňují podmínky Výzvy, dochází k vydávání negativních rozhodnutí. Ta je potřeba připravit, tzn. mj. i rozepsat jednotlivé důvody pro zamítnutí. Toto ale není snadný ani rychlý proces, který by se dal automatizovat, proto příslušnému oddělení pochopitelně zabere nezanedbatelný čas. A během tohoto sepisování (přípravy) rozhodnutí nelze poskytnout informace o dalších řízeních, aby ostatní žadatelé nebyli diskriminováni tím, že například žalobce by měl určité informace, a oni nikoliv.   Replika žalobce   21. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl, že není možné ex post věcně doplňovat podmínky ve Výzvě o tvrzení, že žalovaná nezvolila jiný postup hodnocení žádostí, pro všechny musí platit stejně podmínky stanovené Výzvou. Ke snížení bodového ohodnocení u kritéria č. 10 žádosti žalovaná tvrdí, že neuznává, ale neuvádí žádné důvody, proč tak činí. Mnohé z lehkoatletických disciplín mohou být v rámci tréninku využívány různými jinými druhy sportů, ale primárně jde o text podmínky, tedy „využití více druhů sportů“. Argument pojmem „trénink“ ex post rozšiřuje podmínku, která takový parametr pro hodnocení neobsahuje. Podle žalobce jsou mnohé sporty z logiky argumentace žalované diskriminovány, neboť jaké sportovní zařízení může sloužit pro pět druhů sportu? Právě zařízení pro atletiku je z podstaty atletiky předurčeno k využití jinými druhy sportů, když atletika je nedílnou součástí ostatních druhů sportu. Nelze odhlédnout od toho, že je to právě žalovaná, kdo určuje kvalitu vypsané Výzvy.   Průběh řízení před žalovaným správním orgánem   22. Dne 31. 10. 2023 podal žalobce žádost o poskytnutí dotace č. REV23-00110, podle Výzvy.   23. Dne 6. 2. 2024 žalobce obdržel výzvu k seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí o zamítnutí, ve které byly žalovanou konstatovány rozdíly v bodovém hodnocení uvedeném žalobcem v Žádosti a v bodovém hodnocení provedeném NSA na základě podané žádosti, a to u položky kritéria č. 1 Výzvy a kritéria č. 10 Výzvy. Žalobce v žádosti uvedl, že „získává“ 95 bodů, konkrétně u kritéria 1 Výzvy 10 bodů a u kritéria č. 10 Výzvy 15 bodů. Dle názoru žalované však žalobce získává celkem toliko 75 bodů, kdy u kritéria č. 1 Výzvy mu je uděleno 5 bodů a u kritéria č. 10 Výzvy 0 bodů. Ve Výzvě k seznámení NSA konstatuje, že žalobce získal toliko 75 bodů, což nepostačuje na to, aby mohla být žalobcem uspokojena v rámci alokace Výzvy, neboťpotřebný  bodový limit pro uspokojení žádosti činí 90 bodů.     24. V rámci lhůty 15 kalendářních dnů od doručení výzvy k seznámení poskytl žalobce dne 20. 2. 2024 NSA své vyjádření, ve kterém reagoval na výzvu k seznámení a ke kritériu 1 Výzvy i ke kritériu č. 10 Výzvy sdělil, že řádně v žádosti doložil požadovaná čestná prohlášení požadovaná ve výzvě k jednotlivým kritériím ve Výzvě.   25. Dne 27. 3. 2024 žalobce obdržel žalobou napadené rozhodnutí, ve kterém NSA uznala doložená čestná prohlášení ke kritériu č. 1 Výzvy, a tedy i udělení 10 bodů, avšak neuznala doložená čestná prohlášení ke kritériu č. 10 Výzvy. Podle napadeného rozhodnutí tedy žalobce obdržel 80 bodů, přičemž u kritéria č. 10 Výzvy nebyl žalobci přiznán NSA žádný bod s odůvodněním, že žalovaná setrvala na svém původním názoru, že na plánovaném sportovišti lze provozovat pouze atletiku, a nikoliv ostatní sporty deklarované žalobcem jako plavání, fotbal, basketbal a hokej, proto ohledně kritéria č. 10 nezvýšila žalobci bodové hodnocení.   Průběh řízení před soudem a posouzení důvodnosti žaloby soudem   26. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“); přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. 27. Soud o žalobě rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalovaná s takovým postupem souhlasila  a žalobce na výzvu soudu nevyjádřil nesouhlas, tudíž se má za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.). 28. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 29. V projednávané věci žalovaná zamítla podle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel žádost žalobce o poskytnutí dotace přijaté dne 31. 10. 2023 a podané na základě Výzvy 12/2023 Regiony ÚSC, SK/TJ 2023 – Investice nad 10 milionů Kč, č. j. NSA-0007/2020/D/58. Jak již bylo výše opakovaně zmíněno, důvodem zamítnutí žádosti byla skutečnost, že žalobce nezískal dostatečný počet bodů na to, aby jeho žádost mohla být uspokojena v rámci alokace Výzvy. V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaná uznala doložená čestná prohlášení ke kritériu č. 1 Výzvy (a tedy i udělení 10 bodů), avšak neuznala doložená čestná prohlášení ke kritériu č. 10 Výzvy. Žalobce má za to, že podmínky kritéria č. 10 Výzvy rovněž splnil, měl tedy překročit bodový limit 90 bodů. 30. Podle ustanovení § 14 odstavec 1 rozpočtových pravidel platí, že „na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“   31. Podle ustanovení § 14m odstavec 1 písm. b) rozpočtových pravidel „poskytovatel rozhodnutím zcela zamítne žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.“   32. Podle ustanovení § 14n odstavec 1 rozpočtových pravidel platí, že „rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace  nebo návratné finanční výpomoci zcela zamítá, poskytovatel vydá nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy vydal veškerá rozhodnutí, kterými jsou finanční prostředky na základě výzvy podle § 14j poskytnuty.“   33. Podle ustanovení § 14q odstavec 1 rozpočtových pravidel „v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.“ 34. Podle ustanovení § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění, se v odůvodnění „uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.“ 35. Městský soud v Praze se nejprve zabýval tvrzenou nepřezkoumatelností, neboť v případě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí by nebylo na místě posuzovat jeho zákonnost. 36. Zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů musí být však vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 7 Afs 212/2006). Na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů tak nelze klást nepřiměřeně vysoké požadavky. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se například správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 1 Afs 92/2012, bod 28). Za nesrozumitelné pak lze obecně považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jakým způsobem bylo rozhodnuto, jehož výrok je vnitřně rozporný nebo nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, dále takové rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem a kdo byl rozhodnutím zavázán, nebo je-li rozhodnutí stiženo formulační nesrozumitelností do té míry, že nedává smysl, který by svědčil o skutkových a právních důvodech rozhodnutí. Nepřezkoumatelnost ve výše uvedeném smyslu však soud u napadených rozhodnutí neshledal. 37. K obecné námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, respektive nedostatečnosti jeho odůvodnění, soud předně podotýká, že žalobce v průběhu posuzování žádosti nevznesl žádné konkrétní námitky, a to přesto, že některé jeho nynější žalobní námitky napadají samotná pravidla rozdělování dotací, která mu musela být známa už v době podání žádosti, neboť tato jsou upravena přímo ve Výzvě. Za této situace nelze žalovanému vyčítat, že takové nevyřčené námitky nevypořádal v odůvodnění rozhodnutí. Pro posouzení napadeného rozhodnutí z hlediska přezkoumatelnosti je zásadní, že z něj lze seznat důvod, pro který byla zamítnuta žalobcova žádost o dotaci, a to z důvodu, že žalobce nezískal dostatečný počet bodů na to, aby jeho žádost mohla být uspokojena v rámci alokace Výzvy. 38. Žalobce v podané žalobě napadl obecná ustanovení Výzvy, konkrétní kritéria Výzvy a dále i postup žalované v rámci řízení o žádosti žalobce podané podle zákona č. 106/1999 Sb.   39. Předně žalobce v žalobě napadá ustanovení článku 17., odstavců 17.1., 17.2. a 17.3. Výzvy pro údajnou diskriminaci a nepřezkoumatelnost.   40. Ustanovení čl. 17 odst. 17.1. Výzvy stanovilo, že: „Hodnocení doručených žádostí bude probíhat souhrnně, a to po uplynutí lhůty pro podání žádostí. Poskytovatel nejdříve provede hodnocení formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti. U žádostí, které tímto hodnocením úspěšně projdou, provede věcné hodnocení. Poskytovatel má právo stanovit odlišný postup v posouzení žádostí za předpokladu, že celková výše žádostí o dotaci převyšuje výši alokace v dané Výzvě.“   41. Ustanovení čl. 17. odst. 17.2. Výzvy stanovilo, že: „Při formálním hodnocením poskytovatel posuzuje, zda: a) žádost byla podána ve lhůtě podle bodu 5.3. Výzvy, b) byla žádost podána způsobem podle článku 16. Výzvy, c) žádost obsahuje všechny povinné údaje podle bodu 15.2. Výzvy a všechny povinné přílohy podle bodu 15.3. Výzvy, d) žádost je v souladu s účelem, cílem a věcným zaměřením Výzvy podle článku 3., e) žádost podal oprávněný žadatel v souladu s článkem 6. Výzvy, f) údaje v přílohách souhlasí s údaji v žádosti, g) výdaje uvedené v žádosti splňují podmínky způsobilosti podle článku 13. Výzvy.“   42. Ustanovení čl. 17. odst. 17.3. Výzvy stanovilo, že: „Po ukončení posouzení formálních náležitostí a přijatelnosti žádosti bude provedeno věcné hodnocení žádostí na základě následujících kritérií:“, pročež následoval přehled jednotlivých kritérií s jejich popisem a bodovým ohodnocením. 43. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrno, že ve formuláři pro věcné hodnocení žádosti udělil žadatel svému projektu 95 bodů. U kritéria č. 1 Podpora projektu si žadatel udělil 10 bodů a u kritéria č. 10. Využití sportovního zařízení více druhy sportů po ukončení realizace projektu si udělil 15 bodů.   44. Podle bodu 5.8. Výzvy platí, že se jedná o kolovou soutěžní výzvu, ve které je příjem žádostí zahájen okamžikem dle bodu 5.2. Výzvy a ukončen okamžikem dle bodu 5.3. Výzvy. Podle bodu 17.1. Výzvy platí, že hodnocení doručených žádostí bude probíhat souhrnně, a to po uplynutí lhůty pro podání žádostí. Dále pak podle tohoto bodu Výzvy platí, že poskytovatel nejdříve provede hodnocení formálních náležitostí a kritérií přijatelnosti. Rovněž pak dle tohoto bodu Výzvy platí, že u žádostí, které tímto hodnocením úspěšně projdou, provede věcné hodnocení. Poskytovatel má, dle uvedeného bodu, právo stanovit odlišný postup v posouzení žádostí za předpokladu, že celková výše žádostí o dotaci převyšuje výši alokace v dané Výzvě.   45. V bodu 17.3 Výzvy pak poskytovatel stanovil, že věcné hodnocení bude provedeno na základě hodnotících kritérií, u kterých se přidělují body. Dle bodu 17.4. Výzvy činí maximální bodové ohodnocení projektu 95 bodů. Podle bodu 17.5. Výzvy může být dotace poskytnuta žadateli, jehož žádost získá minimálně 70 bodů.   46. Shora uvedená žádost žalobce úspěšně prošla posouzením formálních náležitostí a přijatelnosti a postoupila do věcného hodnocení. Avšak při tomto hodnocení NSA zjistila nesrovnalosti v přiděleném počtu bodů. Bodové ohodnocení u kritéria č. 1 není pro posouzení důvodnosti žaloby relevantní, neboť žalovaná uznala námitky žalobce a bodové ohodnocení v tomto kritériu změnila, žalobce ostatně  v podané žalobě proti ohodnocení kritéria č. 1 žádné námitky nevznáší. Žalobní argumentace cílí na bodové ohodnocení kritéria č. 10 Využití sportovního zařízení více druhy sportů po ukončení realizace projektu bylo pro přisouzení 15 bodů nutné doložit čestná prohlášení sportovních klubů s uvedením konkrétních druhů provozovaných sportů, a to v počtu alespoň 5 a více. Pro přisouzení pěti bodů bylo nutné doložit čestná prohlášení sportovních klubů s uvedením konkrétních druhů provozovaných sportů, a to v počtu 3 a 4. V případě podpory 2 a méně druhů sportů nebyl žadateli přisouzen žádný bod.   47. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se podává, že žalovaná udělila u shora uvedeného kritéria 0 bodů. Při kontrole tohoto kritéria v rámci věcného hodnocení byla zkontrolována všechna doložená čestná prohlášení od jednotlivých sportovních klubů. Žadatel doložil čestná prohlášení od Plaveckého klubu KARP, Basketbalového klubu Slaný, Školního atletického klubu Slaný, HK LEV Slaný, Sportovního klubu SK Slaný a České asociace tělesně handicapovaných sportovců. U všech těchto doložených čestných prohlášení bylo uvedeno jako sport kondiční a fyzická příprava ve sportech, pro které není tento typ sportoviště určen. Výjimkou bylo čestné prohlášení od Školního atletického klubu Slaný, kde byl uznán jako sport atletika, pro kterou je sportoviště, které je předmětem projektu, primárně určeno.   48. Městský soud v Praze se v tomto ohledu ztotožňuje s žalovanou v tom, že dané námitky žalobce, které vznesl již proti výzvě k seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí, jsou nedůvodné. Soud považuje také za vhodné konstatovat, že poskytnutí dotace ze státního rozpočtu je de facto dobrou vůlí státu, která musí být na druhé straně vyvážena přísnými podmínkami, které zavazují jejího žadatele. Soud tak v rámci soudního přezkumu rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace podle § 14m rozpočtových pravidel posoudí, zda byly v konkrétním případě skutečně dány důvody pro postup podle tohoto ustanovení, tj. zda žadatel o dotaci skutečně neodpovídal okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti. Obecně přitom platí, že rozsah přezkumu je s ohledem na skutečnost, že na dotace zásadně není právní nárok (viz výše), určitým způsobem omezen. V rozsudku ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014 - 46, publikovaném pod č.  3324/2016 ve Sbírce NSS dostupném, stejně jako všechna zde citovaná rozhodnutí správních soudů, též online na www.nssoud.cz, rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) podrobně popsal rozsah soudního přezkumu rozhodnutí, kterým není vyhověno žádosti o dotaci, na jejíž poskytnutí nemá žadatel právní nárok. Takový soudní přezkum „je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek. Zjednodušeně řečeno žadatel nemá právo na „výsledek“, ale na „řádný proces“ s ním související. Ten je určen právními předpisy, podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, respektive základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě. (…) Při rozhodování je nutné zohlednit konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Rozhodnutí musí být řádně odůvodněno (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2012, č. j. 1 As 35/2012 – 40, č. 2736/2013 Sb. NSS).“ 49. Podle rozsudku NSS ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Afs 8/2018 - 37, č.  3757/2018 Sb. NSS, zároveň platí, že „(r)ozhodování o tom, jaké oblasti veřejného zájmu budou podporovány, za jakých podmínek a jakým subjektům (zda soukromým či veřejným, zda podnikatelským či nepodnikatelským atd.) bude možné veřejné prostředky poskytnout, je otázkou politickou a správní soudy nemohou do této činnosti státu zasahovat. Teprve při rozhodování o konkrétních právech a povinnostech konkrétních adresátů o jejich žádosti o poskytnutí dotace je soudní přezkum možný (…). Jinými slovy až na podkladě dříve nastavených pravidel může soud přezkoumávat, zda při rozhodování o neposkytnutí dotace není postupováno svévolně a zda jsou dodržována pravidla, která si stát sám nastavil.“ 50. Správní soudy tak zásadně nejsou oprávněny přezkoumávat obsah či nastavení dotačních podmínek, a nejsou tak oprávněny posuzovat ani vymezení oprávněných žadatelů. Jejich role nastává až v dalším kroku, tj. při přezkumu dodržení nastavených podmínek. Převedeno na nyní posuzovanou věc se tak soud může věnovat jen otázkám (ne)dodržení nastavených podmínek ze strany žalovaného, pokud jde o vymezení okruhu oprávněných žadatelů (jejich řádné interpretace a aplikace), nikoli z hlediska toho, jestli jsou dotační podmínky nastaveny správně, šťastně či  vhodně. 51. Pokud jsou tyto zásady a předpoklady soudem aplikovány na nyní posuzovanou věc, je zřejmé, že se soud zcela ztotožnil se závěry žalované, pokud v nich na straně 3 žalobou napadeného rozhodnutí dovodila, že sportoviště, jež je předmětem žádosti o poskytnutí dotace, musí být multifunkčního charakteru pro provozování daných sportů.   52. Projekt žalobce řeší výstavbu běžeckého tunelu a vrhačského sektoru. Žalobcem doložená čestná prohlášení – bez ohledu na žalobcův v žalobě prezentovaný názor - od Plaveckého klubu KARP, Basketbalového klubu Slaný, hokejového klubu HK LEV Slaný a Sportovního klubu SK Slaný nemohla žalovaná uznat jako podklad pro bodové ohodnocení žádosti, protože je zjevné, že sportovci uvedených oddílů mohou předmětné sportoviště využívat pouze k podpůrné kondiční „suché“ přípravě, nikoli k vlastnímu předmětu sportovní aktivity (plavání, basketbalu, hokeji či fotbalu). To ostatně žalovaná žalobci sdělila již ve výzvě k seznámení se spisem. Žalovaná přitom zároveň vyložila, že nezpochybňuje námitku žalobce ohledně potřeby kondiční a fyzické přípravy u všech uvedených sportů, nicméně odkázala zcela případně na záměr poskytovatele dotace jako na rozhodující komponent, jímž bylo podpořit sportoviště, na nichž bude možno daný konkrétní sport provozovat, což v případě čestných prohlášení předložených žalobcem splněno nebylo. Proto bylo v rámci posouzení a hodnocení podané žádosti možno bodově ohodnotit jako druh sportu toliko atletiku. Zároveň nebylo možno plnohodnotně bodově ocenit čestné prohlášení České asociace tělesně handicapovaných sportovců,  neboť se týká téže sportovní oblasti, tj. atletiky.   53. K námitce žaloby ohledně výkladu neurčitého právního pojmu „využití více druhy sportů“ soud podotýká, že způsob, jakým tento pojem žalovaná využila, zcela koresponduje věcnému záměru Výzvy tak, jak je upraven v článku 3.2 Výzvy, ve kterém je uvedeno, že „Výsledkem realizace akce musí být sportovní zařízení způsobilé k provozování sportu, pro který je určeno. Toto sportovní zařízení musí být po dobu udržitelnosti k provozování sportu skutečně využíváno. Splnění této podmínky nebrání, je-li sportovní zařízení využíváno též pro společenské či kulturní akce.“ Hodnocení předmětné žádosti o poskytnutí dotace žalovanou v napadeném rozhodnutí není s tímto záměrem v rozporu, pokud akcentuje jako předmět využití sportoviště pro atletiku a zpochybňuje určení záměru pro sporty, jejichž sportovní oddíly poskytly žalobci čestná prohlášení sloužící k bodovému ohodnocení jeho žádosti. Jedná se zde o institut správního uvážení, tj. hodnocení rozhodných skutečností rozhodujícím správním orgánem, které nebylo v daném případě soudem shledáno v rozporu s obsahem spisového materiálu a odlišný náhled účastníka řízení na způsob hodnocení rozhodujících skutečností správním orgánem není sám o sobě důvodem pro zrušení rozhodnutí. V dané věci nebylo zjištěno, že by závěry žalované nebyly podloženy dostatečně skutkovými zjištěními nebo s nimi byly v rozporu či že by se žalovaná nevypořádala se všemi námitkami účastníka řízení. Závěry, k nimž správní orgán dospěl při hodnocení rozhodujících skutečností, nejsou v rozporu se zásadami logického myšlení a uvažování. Tím jsou zároveň i vymezeny meze přezkumné činnosti soudu ve správním soudnictví, pokud jde o správní uvážení. Úkolem soudu tak není nahradit správní orgán v jeho odborné kompetenci ani nahradit správní uvážení uvážením soudním, ale naopak posoudit, zda se správní orgán v napadeném rozhodnutí dostatečně vypořádal se zjištěným skutkovým stavem, resp. zda řádně a úplně zjistil skutkový stav řádným procesním postupem, a zda tam, kde se jeho rozhodnutí opíralo o správní uvážení, nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem. Pokud jsou tyto předpoklady splněny, nemůže soud z týchž skutečností vyvozovat jiné nebo přímo opačné závěry.   54. Soud neshledal důvodnou ani argumentaci žalobce vyřízením jím podané žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb. Žalobce se žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb. domáhal po žalované seznamu subjektů, kterým byla přiznána dotace v rámci Výzvy, a u každého subjektu i uvedení informace (i) o dosaženém celkovém počtu bodů v rámci Výzvy a (ii) o subjektech dokládajících čestné prohlášení v rámci kritéria č. 10 Výzvy včetně uvedení druhu sportu a počtu udělených bodů u kritéria č. 10. Řízení o žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. je samostatným správním řízením, které bylo zahájeno až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí, proto se soud s ohledem na výše citované ustanovení § 75 odstavec 1 s. ř. s. řízením a rozhodnutím v něm vydaným jakkoli zabývat, neboť by tím vykročil z mantinelů, které soudnímu přezkumu rozhodnutí vymezuje zákon.     55. Městský soud v Praze neshledal důvodnou ani žalobní námitku, že žalovaná vybočila z mezí správního uvážení porušením principu rovnosti a zákazu diskriminace, pokud žádost zamítla z nyní přezkoumávaných důvodů. Otázkou možné diskriminace potenciálních uchazečů v zadávacím řízení stanovením kvalifikačních předpokladů se zabýval NSS v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008–152, ve kterém dovodil, že „[z]ákaz diskriminace uvedený v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace je třeba považovat i takový postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením technických kvalifikačních předpokladů zjevně nepřiměřených ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku nemohou splnit někteří z potenciálních uchazečů, jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými“. Zdejšímu soudu není znám (a žalobce ani takový případ neuvádí v žalobě) jiný skutkově shodný nebo obdobný případ, v němž by pro výše uvedený výklad podmínek Výzvy hrozilo ze strany žalované nevyhovění žádosti o dotace či neproplacení prostředků z již přiznané dotace. Nelze proto dospět k závěru, že žalovaná činila nedůvodné rozdíly při posuzování žalobcova případu a jiných případů, neboť není zřejmé, o jaké jiné srovnatelné případy mělo jít. Žalovaná naopak jasně deklarovala, že by shodným způsobem postupovala rovněž u jiných žádostí o dotace podaných na základě Výzvy. 56. Je zřejmé, že je to především poskytovatel dotace, kdo svým rozhodnutím stanoví, jaká nastaví vlastní pravidla podpory. Stejně tak je zřejmé i to, že pokud žadatel podmínky nesplňuje, na dotaci nedosáhne, a nelze jej tedy považovat za oprávněného žadatele. Na této ucelené logické konstrukci soud neshledává ničeho diskriminačního. 57. Soud proto uzavírá, že žalobou napadené rozhodnutí obsahuje všechny formální náležitosti vyplývající z rozpočtových pravidel a subsidiárně aplikovatelného správního řádu a není nepřezkoumatelné ani nezákonné, jak se mylně domnívá žalobce. Soud ověřil, že žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyložila své závěry způsobem, který nebrání jejich věcnému posouzení ze strany soudu. Žalovaná v odůvodnění uvedla, v čem spočívá vada jeho žádosti, respektive proč nelze vyhovět jím předestřenému bodovému ohodnocení. Správní orgán podle názoru soudu své závěry dostatečně odůvodnil, jeho právní názor je logicky, srozumitelně a přesvědčivě vyjádřen a má dostatečnou oporu v obsahu správního spisu. 58. Soud dále připomíná, že Nejvyšší správní soud v minulosti opakovaně potvrdil, že určení oblastí veřejného zájmu, jež budou podporovány, a specifikace podmínek, za nichž tomu tak bude, jakož i vymezení okruhu subjektů, jimiž bude možné veřejné prostředky poskytnout, je otázkou politickou a správní soudy nemohou do této činnosti státu zasahovat. Městský soud v Praze uvedené závěry, které byly potvrzeny rovněž v dalších dvou rozsudcích NSS (srov. rozsudky ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Afs 7/2018 - 39 a   ze  dne  15.  6. 2018, č. j. 5 Afs 7/2018 - 39), zcela sdílí a bez výhrad se s nimi ztotožňuje. 59. Úkolem správních soudů není přezkoumávat pravidla nastavená ve výzvě k podávání žádostí určující posuzování žádostí, nýbrž na podkladě takto poskytovatelem dotace dříve nastavených pravidel v mezích žalobních námitek prověřit, zda při rozhodování o žádosti o poskytnutí dotace není postupováno svévolně a zda jsou takto nastavená pravidla skutečně respektována a dodržována, resp. zda poskytovatel dodržel v procesu přerozdělování veřejných finančních prostředků všechna stanovená pravidla včetně pravidel stanovených výzvou k předkládání žádostí o dotaci. 60. Soud tedy rovněž sdílí závěry NSS, který jednoznačně uzavřel, že jakkoli je neúspěšnému žadateli po vydání rozhodnutí o neposkytnutí dotace umožněno podrobit postup poskytovatele soudnímu přezkumu (v mantinelech podávajících se ze shora připomenuté ustálené rozhodovací praxe), ani v rámci přezkumu takového negativního rozhodnutí není obecně možno přezkoumávat výzvu k předkládání žádostí o dotaci. Jak upozornil NSS, takový případný zásah soudu založený na věcném posouzení podmínek obsažených v takové výzvě připadá v úvahu pouze ve zcela výjimečných případech, a to tehdy, pokud by dotace nebyla přiznána s odkazem na ve výzvě uvedenou podmínku, která je neopodstatněná a v demokratickém právním státě skutečně zcela zjevně nepřípustná. Soud se ztotožňuje se závěry NSS, že mimo takto vymezený okruh výjimečných situací nelze výzvy k předkládání žádostí o dotaci a v nich obsažená pravidla v řízení o žalobě proti rozhodnutí o neposkytnutí dotace přezkoumávat. Závěr a náklady řízení 61. Městský soud v Praze tedy po provedeném řízení dospěl k závěru, že úvahy žalované jsou dostatečné, logické a mají oporu v konkrétních zjištěných a náležitě popsaných údajích. Městský soud v Praze tak má za to, že žalovaná se dostatečným způsobem vyjádřila k argumentaci žalobce a své úvahy náležitě zdůvodnila. 62. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji podle §  78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 63. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož žalobce, vzhledem k tomu, že nebyl ve věci úspěšný, nemá právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení a žalované, které by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů podle výsledku řízení náleželo, žádné náklady řízení, nad rámec jejího běžného výkonu úředních činností, nevznikly. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze dne  1. srpna 2024                                                                         Mgr. Marek Bedřich                                                                                                                       předseda senátu