č.j. 11 A 57/2024-47 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobce: Ing. J. M. bytem X proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01  Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2024, čj. MHMP 866074/2024, sp. zn. S-MHMP 1951222/2023/STR takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2024, čj. MHMP 866074/2024, sp. zn. S-MHMP 1951222/2023/STR, se ruší ve výroku I., tj. v části, v níž bylo žalobcovo odvolání zamítnuto jako opožděné, a věc se žalovanému v tomto rozsahu vrací k dalšímu řízení. II. Ve zbytku se žaloba odmítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a žalobní argumentace 1.      Úřad městské části Praha 16 schválil rozhodnutím ze dne 23. 6. 2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) stavební záměr žadatele, společnosti VV-Servis REAL spol. s r.o. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce a další dvě osoby odvolání. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl žalobcovo odvolání jako opožděné (výrok I.) a k odvolání zbylých odvolatelů prvostupňové rozhodnutí částečně změnil a ve zbytku ho potvrdil (výrok II.). 2.      Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, protože ho považuje za nezákonné. Žalobci bylo doručeno prvostupňové rozhodnutí dne 13. 7. 2023, přičemž lhůta k podání odvolání skončila dne 28. 7. 2023.  Vzhledem k tomu, že žalobce podal odvolání k poštovní přepravě dne 27. 7. 2023, což vyplývá z podacího lístku, je závěr žalovaného o opožděnosti odvolání zjevně v rozporu se zákonem. Dále žalobce uvedl věcné námitky týkající se napadeného rozhodnutí.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   II. Vyjádření žalovaného 3.      Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že mu bylo žalobcovo odvolání ze strany prvostupňového orgánu předloženo jako opožděné a z obsahu správního spisu nevyplynuly žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že odvolání žalobce bylo doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Žalovaný uvedl, že z prověřeného registračního čísla zásilky, které žalobce uvedl v žalobě, je zřejmé, že zásilka adresovaná prvostupňovému orgánu byla k přepravě podána dne 27. 7. 2023, tudíž před uplynutím odvolací lhůty. Žalovaný tedy skutečně nesprávně zamítl odvolání jako opožděné. 4.      Přes výše uvedené navrhl žalovaný soudu žalobu zamítnout, jelikož zrušení rozhodnutí by podle žalovaného znamenalo předřazení formální stránky věci před reálnou ochranu práv žalobce a stavebníka. Odvolání zbylých dvou odvolatelů bylo totiž uplatněno ve zcela totožném znění jako žalobcovo odvolání, veškeré námitky byly po věcné stránce řádně vypořádány v rámci výroku II. a jeho odůvodnění. III. Obsah správního spisu 5.      Žalovaný předložil soudu rozsáhlý správní spis, přičemž pro posouzení věci jsou podstatné následující skutečnosti. 6.      Prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno fikcí dne 13. 7. 2023. Součástí odůvodnění je i poučení o možnosti podat opravný prostředek prostřednictvím prvostupňového orgánu k žalovanému ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. 7.      Součástí spisu je blanketní odvolání žalobce datované ke dni 27. 7. 2023 s razítkem Úřadu městské části Praha 16, kde v části razítka „den podání“ je natištěno 31. 7. 2023. K odvolání není přiložena doručenka ani poštovní obálka. Prvostupňový správní orgán vyzval žalobce dne 2. 8. 2023, aby do 15. 8. 2023 odstranil nedostatky podání tak, že doplní odvolací důvody. 8.      V textu doplněného odvolání ze dne 3. 8. 2023 žalobce uvedl, že proti prvostupňovému rozhodnutí podal dne 27. 7. 2023 odvolání. 9.      Prvostupňový orgán předal žalovanému spis dne 14. 9. 2023 se stanoviskem, v němž uvedl, že odvolání žalobce je přípustné, avšak opožděné, jelikož žalobci bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno dne 13. 7. 2023 a odvolání podal až dne 31. 7. 2023. 10.  Napadeným rozhodnutím žalovaný výrokem I. odvolání zamítl jako opožděné. V odůvodnění uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno fikcí dne 13. 7. 2023 a podle § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „s. ř.“), činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Konec žalobcovy odvolací lhůty připadl na pátek 28. 7. 2023, přičemž žalobce podal odvolání osobně do podatelny úřadu až v pondělí 31. 7. 2023. Lhůta pro odvolání tak marně uplynula dne 28. 7. 2023. IV. Posouzení věci soudem 11.  Soud se rozhodl projednat věc přednostně, jelikož dospěl k závěru, že jsou pro to ve věci dány závažné důvody (§ 56 odst. 1 s. ř. s.). Tyto důvody soud spatřuje jednak v tom, že předmětem řízení je otázka prosté opožděnosti odvolání, přičemž sám žalovaný uznal, že pravděpodobně postupoval v rozporu se zákonem. Jde navíc o žalobu ve věci stavebního řízení [viz usnesení Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 24. 5. 2024, čj. 8 As 115/2024‑108, bod 16]. Ve věci se konalo ústní jednání v souladu s § 49 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). 12.  Žalobce setrval na své argumentaci, kterou shrnul. Má za to, že jeho odvolání bylo včasné, a napadené rozhodnutí je proto nezákonné. 13.  Žalovaný též setrval na své argumentaci a odkázal na ni. 14.  Na jednání soud provedl postupem dle § 52 odst. 1 s. ř. s. k důkazu žalobcem předložený podací lístek a snímek obrazovky (printscreen). 15.  Z podacího lístku soud zjistil, že zásilka s podacím číslem RR638191495CZ o váze 13g byla do přepravy přijata dne 27. 7. 2023 a byla odeslána doporučeně. Adresátem zásilky byl prvostupňový správní orgán, odesílatelem byl žalobce. 16.  Ze snímku obrazovky webové stránky PoštaOnline vyplývá, že zásilka s podacím číslem RR638191495CZ byla doručena adresátovi dne 31. 7. 2023. 17.  Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 18.  Žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná. 19.  Žaloba je částečně důvodná. 20.  Žalobce v žalobě navrhl, aby soud zrušil celé napadené rozhodnutí. Tento svůj návrh výslovně potvrdil k dotazu soudu i na ústním jednání. Jak již však soud uvedl výše, žalobcova odvolání se týkal pouze výrok I. Výrokem II. rozhodoval žalovaný o odvolání jiných odvolatelů. Soud dospěl k závěru, že ohledně výroku I. je žaloba důvodná, ohledně výroku II. ji je však nutné odmítnout. K výroku I. napadeného rozhodnutí 21.  Podle ustálené judikatury je soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 5. 12. 2003, čj. 5 A 14/2002-35, č. 287/2004 Sb. NSS, ze dne 30. 9. 2008, čj. 8 As 51/2006-112, a ze dne 27. 11. 2008, čj. 2 As 53/2007-111; aktuálně rozsudek NSS ze dne 15. 8. 2024, čj. 8 As 198/2023-33, bod 16). Proto se soud nezabývá posouzením zákonnosti prvostupňového územního rozhodnutí, ale výlučně tím, zda závěr žalovaného o opožděnosti odvolání, na němž je napadené rozhodnutí založeno, je v souladu se zákonem či nikoliv. 22.  Mezi účastníky není sporné, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 13. 7. 2023, přičemž 15denní lhůta pro podání odvolání uplynula dnem 28. 7. 2023. 23.  K zachování lhůty k podání odvolání (§ 83 s. ř.) postačí, je-li poštovní zásilka obsahující odvolání, adresovaná místně a věcně příslušnému správnímu orgánu, podána posledního dne lhůty držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence [§ 40 odst. 1 písm. d) s. ř.]. To platí i v případě, kdy odvolání postupuje věcně a místně příslušnému správnímu orgánu jiný (nepříslušný) správní orgán, u kterého bylo odvolání (nesprávně) podáno a kterému povinnost postoupit takové odvolání ukládá právní předpis (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 29 Cdo 1167/2009, č. C 9478 Sb. NS). 24.  Žalobce prokázal, že u držitele poštovní licence podal dne 27. 7. 2023 zásilku adresovanou prvostupňovému orgánu, tj. v zachované lhůtě. Vzhledem k tomu, že ve správním spise je u odvolání žalobce uvedeno datum podání 31. 7. 2023 a z předloženého snímku obrazovky vyplývá, že podaná zásilka byla prvostupňovému orgánu taktéž doručena 31. 7. 2023, lze mít s dostatečnou pravděpodobností za to, že zásilka podaná dne 27. 7. 2023 u držitele poštovní licence skutečně obsahovala blanketní odvolání žalobce. Žalovaný tento fakt ostatně taktéž nerozporoval a ani neprokázal opak. 25.  Soud připomíná, že § 17 odst. 1 s. ř. ukládá správním orgánům povinnost vést řádně správní spis, přičemž jeho neúplnost nemůže jít k tíži žalobce (přiměřeně rozsudek NSS ze dne 28. 12. 2016, čj. 3 As 50/2016-35). Předložený prvostupňový správní spis je sice řádně číslován a jsou v něm uvedena data, kdy byla učiněna jednotlivá podání, nelze však žádným způsobem zjistit, jakým způsobem byla správnímu orgánu doručena, zda osobně na podatelnu, poštovními službami či datovou schránkou. Správní orgán si sice na jednu stranu řádně ponechává doklady o doručení „svých“ písemnosti účastníkům řízení, avšak již ne vždy do spisu zakládá jemu doručené poštovní obálky či podání neoznačuje např. razítkem „osobně“, aby způsoby doručení bylo možné rozlišit a předejít případným sporům. 26.  Soud proto uzavírá, že žalobce podal své odvolání včas. Závěr žalovaného o opožděnosti je proto nesprávný a jeho rozhodnutí v této části (výroku I.) nezákonné. 27.  Nelze přitom přistoupit na argumentaci žalovaného, že žalobce nebyl zkrácen na svých právech z důvodu, že jeho odvolací argumentace byla totožná s ostatními odvolateli, a tím pádem byla vypořádána. Tím, že žalovaný odvolání zamítl jako opožděné, tj. věcně se nezabýval jeho argumentací, mu upřel jeho právo dále hájit svá práva např. v řízení před správním soudem, kde by mohlo být napadené rozhodnutí podrobeno meritornímu přezkumu. K výroku II. napadeného rozhodnutí 28.  Výrokem II. napadeného rozhodnutí žalovaný rozhodoval o odvolání osob odlišných od žalobce. Ač se žalobcovo odvolání obsahově shodovalo s odvoláním těchto osob, nemohl soud v rámci nyní projednávané žaloby tento výrok přezkoumávat. 29.  Žalobní legitimace je obecně dána tedy, když se úkon správního orgánu dotýká žalobcovy právní sféry (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 23. 3. 2005, čj. 6 A 25/2002-42, č. 906/2006 Sb. NSS). Výrok II. napadeného rozhodnutí se nijak netýká žalobcových veřejných subjektivních práv ani jeho právní sféry. Ve vztahu k tomuto výroku mu proto chybí návrhová legitimace. 30.  Ani v tomto případě není rozhodné, že žalobcovo odvolání bylo obsahově shodné s odvoláním ostatních odvolatelů. Žalobce nemůže podat žalobu ve prospěch jiných osob, neboť taková žaloba by byla actio popularis, kterou české správní soudnictví nezná (srov. rozsudky NSS ze dne 18. 1. 2008, čj. 2 As 52/2007-67, a ze dne 30. 4. 2020, čj. 6 As 171/2019-37, bod 18). V. Závěr a náklady řízení 31.  Soud shledal, že žalovaný nesprávně posoudil otázku včasnosti žalobcova odvolání. Zároveň dospěl k závěru, že žalobce nemohl brojit proti napadenému rozhodnutí v části, v níž žalovaný rozhodoval o odvolání jiných odvolatelů. 32.  Napadené rozhodnutí obsahuje samostatné výroky, takže je zřejmé, jak žalovaný o jednotlivých odvoláních rozhodl. To umožňuje, aby soud žalobě vyhověl pouze v části (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 9. 6. 2022, čj. 2 As 347/2019-81, č. 4368/2022 Sb. NSS, body 31 až 33, a rozsudek NSS ze dne 20. 9. 2022, čj. 4 Afs 306/2020-70, bod 42). 33.  Soud proto výrokem I. zrušil napadené rozhodnutí v části, v níž žalovaný zamítl žalobcovo odvolání, a to postupem podle § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s. 34.  V dalším řízení je podle § 78 odst. 5 s. ř. s. žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. Jeho povinností v dalším řízení bude se meritorně zabývat žalobcovým odvoláním. 35.  Výrokem II. soud žalobu ve zbytku odmítl postupem dle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť v tomto rozsahu nebyl žalobce oprávněný rozhodnutí žalovaného žalobou napadnout. 36.  O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci v hlavní části úspěšný, a proto mu přiznal právo na jejich náhradu. Žalobcovy náklady spočívají v zaplacených soudních poplatcích ve výši 4 000 Kč (3 000 Kč za žalobu a 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku – s ním žalobce sice nebyl úspěšný, nešlo však o návrh, který by bylo možné považovat za zjevně neúčelný). 37.  Lhůta k platbě náhrady nákladů řízení je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 s. ř. s Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 3. září 2024   Mgr. Marek Bedřich v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje X.