Námitky proti oznámení o aktualizaci evidence půdy podle § 3g odst. 6 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, může podat pouze osoba podávající oznámení podle § 3g odst. 1 tohoto zákona, nebo osoba, která je ve veřejném registru půdy (LPIS) evidována jako uživatel dotčených půdních bloků.

č. j. 14 A 128/2023‑ 99 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Kratochvíla a soudců Martina Bobáka a Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci   žalobce:       proti žalovanému:     za účasti: P. K. bytem … zastoupen advokátem Mgr. Radkem Jilgem sídlem Ladova 3, Praha 2   Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 17, Praha 1   E. D. bytem …          o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2023, č. j. MZE-39255/2023-12126, takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V tomto rozsudku se soud zabýval otázkou, kdo může podat námitky proti oznámení o provedení aktualizace evidence půdy podle § 3g odst. 6 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Může tak učinit osoba, která nebyla v evidenci zapsána jako uživatel a ani nepodala žádost, o které bylo rozhodnuto, avšak paralelně podala jinou žádost ohledně stejných půdních bloků?   I. Vymezení věci a obsah správního spisu 2. Žalobce je podnikatelem v zemědělství. Dle svých tvrzení je uživatelem specifikovaných půdních bloků zemědělské půdy na základě smlouvy o pachtu závodu ze dne 14. 12. 2022 s dosavadním uživatelem půdy Farmou Nedvězí, spol. s r.o. Dne 24. 3. 2023 podal žádost o aktualizaci evidence půdy (LPIS), aby byl zapsán jako uživatel těchto bloků. O této žádosti je vedeno samostatné řízení, které není předmětem této žaloby. 3. Dne 20. 3. 2023, tedy o čtyři dny dříve než žalobce, podala osoba zúčastněná na řízení žádost, aby byla v LPIS zapsána jako uživatelka těchto bloků ona. Své uživatelské právo odvozuje od pachtovních smluv uzavřených s majiteli pozemků, kteří předtím vypověděli pachtovní smlouvy uzavřené s Farmou Nedvězí, spol. s r.o. O této žádosti Státní zemědělský intervenční fond vedl řízení podle § 3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Účastníky řízení byla Farma Nedvězí, spol. s r.o. a osoba zúčastněná na řízení. 4. Dne 22. 5. 2023 Fond osobě zúčastněné na řízení oznámil, že aktualizaci evidence půdy provedl. Měl za to, že osoba zúčastněná na řízení řádně doložila své užívací právo k pozemkům. Doložila pachtovní smlouvy s vlastníky pozemků a jejich výpovědi předchozích pachtovních smluv s Farmou Nedvězí, spol. s r.o. 5. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal námitky. Namítal především, že užívací právo k pozemkům má on na základě smlouvy o pachtu závodu.   6. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítl pro nepřípustnost. Uvedl, že žalobce nebyl uvedenou změnou nijak dotčen a není tedy oprávněn podat námitky. Řízení se týkalo pouze osoby zúčastněné na řízení a Farmy Nedvězí, spol. s r.o. Změny byly provedeny s účinností ke dni 21. 3. 2023. Žalobce svou žádost podal dne 23. 3. 2023 a jeho argumentace týkající se práva užívání bude řešena až v tomto řízení. 7. Žalovaný také doplnil, že neshledal důvody pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení. Uvedl, že s právními názory Státního zemědělského intervenčního fondu se ztotožňuje. II. Argumentace účastníků 8. Žalobce předně namítá, že měl být účastníkem řízení, a tedy jeho námitky byly přípustné. Domnívá se, že řízení o jeho žádosti a žádosti osoby zúčastněné na řízení měla být spojena. 9. Žalobce dále nesouhlasí s tím, že by neměl k pozemkům užívací právo. To získal na základě smlouvy o pachtu závodu.  10. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu zamítnout. Přitom odkázal na závěry napadeného rozhodnutí, na kterých trvá.  11. Osoba zúčastněná řízení navrhla žalobu zamítnout. Napadené rozhodnutí považovala za správné. III. Posouzení žaloby 12. Městský soud rozhodl v záhlaví uvedeném složení senátu, neboť Štěpán Výborný, stálý člen 14. senátu, byl z projednávání této věci vyloučen usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2024, čj. Nao 23/2024-85. 13. Městský soud rozhodl ve věci samé bez jednání, protože s tímto postupem oba účastníci řízení vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 soudního řádu správního). 14. Žalovaný námitky žalobce zamítl jako nepřípustné. Námitkami žalobce proti věcnému řešení se nezabýval. V dané věci soud musí posoudit, zda tak učinil v souladu s právem. 15. Podle § 3g odst. 1 písm. c) zákona o zemědělství je uživatel povinen Fondu na jím vydaném formuláři ohlásit skutečnost, že došlo ke změně uživatele dílu půdního bloku. Uživatelem zákon míní osobu, která na půdním bloku vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělsky hospodaří (§ 3a odst. 4 písm. a) zákona o zemědělství). 16. Podle § 3g odst. 2 zákona o zemědělství zjistí-li Fond, že ohlášení změny podle odstavce 1 je v rozporu s údaji vedenými v evidenci půdy nebo jiným ohlášením změny, vyzve uživatele, který učinil ohlášení změny, popřípadě uživatele dotčeného tímto ohlášením k předložení písemné dohody odstraňující vzájemný rozpor nebo k předložení dokladu prokazujícího právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu. 17. Z právě uvedeného dle soudu vyplývá, že pokud žadatel (osoba podávající oznámení podle § 3g odst. 1 zákona o zemědělství) je osobou odlišnou od osoby, která je v LPIS evidována jako uživatel, je zahájeno sporné správní řízení. V rámci něj Fond musí tento spor odstranit nebo rozhodnout. Účastníky tohoto řízení je žadatel a osoba, která je jako uživatel vedena v evidenci. Obě tyto osoby § 3g odst. 2 zákona o zemědělství označuje jako „uživatele“.  18. Podle § 3g odst. 6 zákona o zemědělství proti oznámení o provedení aktualizace evidence půdy může uživatel podat Fondu písemnou námitku. Z kontextu tohoto ustanovení má soud za to, že „uživatelem“ toto ustanovení míní buď žadatele, nebo osobu, která je v LPIS evidována jako uživatel. Totiž pouze tyto dvě osoby § 3g odst. 2 zákona o zemědělství, který dané řízení popisuje, označuje jako uživatele. O jiných uživatelích § 3g odst. 2 zákona o zemědělství nemluví. Uživatelem ve smyslu § 3g odst. 6 zákona o zemědělství tedy nemůže být další, třetí osoba, která si také činí nárok na to být v LPIS zapsána jako uživatel daných půdních bloků. Žalobce jako taková třetí osoba nemá podle § 3g odst. 6 zákona o zemědělství právo podat námitky proti oznámení o provedení aktualizace evidence půdy.  19. Tento závěr je nakonec v souladu s obecnou úpravou sporného správního řízení. V rámci něj může samostatně podat odvolání pouze navrhovatel a odpůrce. Vedlejší účastník tak podle § 141 odst. 3 správního řádu učinit nemůže. 20. Městský soud tedy dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem. Žalovaný námitky žalobce zamítl jako nepřípustné po právu. 21. Městský soud se také ztotožňuje s názorem žalovaného, že žalobce takto není na svých právech nijak zkrácen. Jeho námitky musel Fond vypořádat v rámci řízení, které bylo zahájeno na jeho žádost podanou dne 24. 3. 2023. 22. Městský soud má nicméně pochopení pro postup žalobce, který se brání již v tomto řízení. Již v tomto řízení totiž Fond tím, že vyhověl žádosti osoby zúčastněné na řízení, fakticky posoudil argumentaci žalobce. Osoba zúčastněná na řízení totiž své uživatelské právo k pozemkům odvozuje od pachtovních smluv, jejichž účinky žalobce zpochybňuje. V tomto řízení je však podstatné, jak rozhodl žalovaný, neboť právě jeho rozhodnutí soud přezkoumává. Žalovaný se přitom k argumentaci žalobce nevyjádřil, protože jeho námitky považoval za nepřípustné. 23. Městský soud nepominul, že žalovaný nad rámec nosných důvodů rozhodnutí neshledal vady v postupu a právním názoru Fondu. Nicméně učinil tak pouze v rámci odůvodnění, proč neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení. Faktem zůstává, že žalovaný námitky žalobce zamítl jako nepřípustné a s jeho argumentací se nevypořádal. Až v řízení o žádosti žalobce bude, respektive by měla být řádně vypořádána veškerá jeho argumentace. Teprve až k této argumentaci zaujme názor žalovaný, budou moci být jeho úvahy přezkoumatelné soudem. Soud nemůže sám tuto argumentaci nyní vypořádat, pokud tak dosud neučinil odvolací správní orgán.   24. Proto se také městský soud v rámci této žaloby nezabýval námitkami žalobce rozporujícími správnost úvah Fondu o tom, kdo je uživatelem sporných půdních bloků. Tyto žalobní námitky se totiž míjí s důvody, na kterých je založeno rozhodnutí žalovaného, které je předmětem soudního přezkumu. 25. Závěrem městský soud dodává, že Státní zemědělský intervenční fond nepochybil v tom, že obě řízení, tedy řízení o žádosti žalobce a osoby zúčastněné na řízení, nespojil do řízení jednoho. Podle § 3g odst. 15 zákona o zemědělství Fond provádí aktualizaci dílů půdních bloků podle pořadí, které se řídí okamžikem, ve kterém bylo ohlášení změny podle odstavce 1 doručeno Fondu. Zákon tedy sám předpokládá, že o žádostech bude rozhodováno postupně. Nejdřív se tedy Fond musel vypořádat s žádostí osoby zúčastněné na řízení, která Fondu došla dříve, než žádost žalobce. Až následně bylo namístě rozhodnout o žádosti žalobce. 26. Žalobce nakonec vadu spatřuje v tom, že žalovaný ve výrokové části rozhodnutí, kde námitky žalobce zamítá pro nepřípustnost, odkázal na § 92 odst. 1 správního řádu. Podle tohoto ustanovení odvolací správní orgán nepřípustné odvolání zamítne. Žalobce tuto svou námitku nijak nekonkretizoval a neuvedl, proč by toto ustanovení mělo být na tento případ neaplikovatelné. Nejde tedy o platnou žalobní námitku, kterou by soud mohl vypořádat.   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 27. Městský soud z výše uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. 28. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud tedy ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 soudního řádu správního rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 29. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soud neuložil žádnou povinnost, ani nenastal žádný důvod zvláštního zřetele hodných (§ 60 odst. 5 soudního řádu správního).   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu v Brně.   Praha 17. dubna 2024     Jan Kratochvíl v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.