č. j. 14 A 134/2023‑ 39   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci   žalobkyně:  GRUND a.s. sídlem Kalná Voda 5, 542 23 Mladé Buky zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Kroupou sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno   proti žalovanému:  Ministerstvo průmyslu a obchodu    sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 14. 7. 2023, č. j. MPO 50180/23/61100/01000, a sdělení žalovaného ze dne 5. 4. 2023, č. j. 13809/23/61100/61150 (MIPOX042ZN4M),  takto:  I. Žaloba proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 14. 7. 2023, č. j. MPO 50180/23/61100/01000, se zamítá. II. Žaloba proti sdělení žalovaného ze dne 5. 4. 2023, č. j. 13809/23/61100/61150 (MIPOX042ZN4M), se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu, kterým byly odmítnuty námitky žalobkyně vůči opatření ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „žalovaný“) ze dne 5. 4. 2023, č. j. MPO 13809/23/61100/61150, MIPOX042ZNSA (dále jen „opatření ze dne 5. 4. 2023“), o krácení dotace podle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“). Žalobkyně navrhuje rovněž zrušení sdělení žalovaného sdělení žalovaného ze dne 5. 4. 2023, č. j. 13809/23/61100/61150, MIPOX042ZN4M, kterým byla zpravena o bezpředmětnosti předchozího opatření. 2. Ze správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Žádostí ze dne 21. 11. 2018 žalobkyně požádala o dotaci v rámci operačního programu „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 – 2020“. 4. Dne 22. 5. 2019 žalovaný rozhodl o poskytnutí dotace žalobkyni ve výši 22 925 000 Kč. 5. První dvě etapy projektu byly žalobkyni proplaceny, závěrečnou žádost o platbu však žalovaný neproplatil. Žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně finálně pořídila pouze jednu technologii, a to nanášecí technologii v hodnotě 124 700 USD a provedla stavební práce v hodnotě 900 000 Kč bez DPH. Stěžejní technologie a inovace podle schváleného projektu, ve znění příslušných změn, žalobkyně nepořídila. Žalovaný proto opatřením o krácení dotace ze dne 27. 1. 2023, č. j. MPO 13809/23/61100/61150 (dále jen „opatření ze dne 27. 1. 2023“), rozhodl o krácení dotace ve výši 100 %. Vůči tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 8. 2. 2023 námitky. 6. Žalovaný následně shledal, že krácení dotace je sice důvodné, nicméně z hlediska odůvodnění nepřesné, proto sdělením ze dne 5. 4. 2023 označil opatření ze dne 27. 1. 2023 za bezpředmětné. Zároveň upozornil žalobkyni, že obdrží nové oznámení o krácení, ve vztahu k němuž poběží nová lhůta 15 dní, po kterou bude možné podat námitky proti tomuto krácení. 7. Téhož dne žalovaný vydal shora označené opatření ze dne 5. 4. 2023. V tomto novém opatření popsal porušení projektu žalobkyní a rozhodl opět o krácení dotace ve stejném rozsahu.  8. Proti opatření ze dne 5. 4. 2023 žalobkyně podala námitky dne 5. 5. 2023. Tyto námitky odmítl ministr napadeným rozhodnutím jako opožděné. II. Obsah žaloby 9. Žalobkyně namítá nesprávný procesní postup žalovaného ohledně sdělení o bezpředmětnosti prvého opatření ze dne 27. 1. 2023. Žalobkyně se domnívá, že sdělení o bezpředmětnosti nemá žádný zákonný podklad, takže tímto způsobem nemohlo být opatření ze dne 27. 1. 2023 zrušeno. Vydáním opatření ze dne 5. 4. 2023 byla žalobkyně uvedena v omyl, neboť legitimně očekávala, že bude rozhodováno o jejích námitkách vůči opatření ze dne 27. 1. 2023. Tento omyl důvodně zapříčinil zmeškání lhůty pro podání námitek vůči druhému opatření ze dne 5. 4. 2023. Tímto způsobem žalovaný porušil práva žalobkyně, přičemž rovněž postupoval přehnaně formalisticky. Rozhodnutí ministra je rovněž čistě formalistické a nijak se nezaobírá procesními pochybeními v předchozím řízení.  10. V druhé části žaloby žalobkyně polemizuje s nosnými důvody opatření ze dne 5. 4. 2023, pro které došlo ke krácení dotace. Domnívá se, že splnila 50 % projektových cílů, a proto měla být dotace pokrácena pouze ve výši 50 %. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření zrekapituloval průběh správního řízení a odkázal na závěry napadeného rozhodnutí. Žalovaný nesouhlasí s argumenty žalobkyně týkající se sdělení o bezpředmětnosti. Tento postup je sice dle žalovaného nestandardní, nicméně jím nedošlo k jakémukoli porušení práv žalobkyně či porušení postupu dle rozpočtových pravidel. Žalovaný upozorňuje, že opatření ze dne 27. 1. 2023, ze dne 5. 4. 2023 i sdělení o bezpředmětnosti byly sice označeny stejným číslem jednacím, nicméně k porušení procesních pravidel nedošlo. Nadto žalobkyně byla řádně vyrozuměna a poučena. Nemohlo dojít ani k uvedení žalobkyně v omyl. Žalovaný zdůrazňuje, že žalobkyně nedostála zásadě vigilantibus iura scripta sunt, a řádně nechránila svá práva. 12. Ohledně neoprávněnosti krácení dotace žalovaný podotýká, že projekt žalobkyně nebyl realizován v souladu s jeho plánem a nedošlo k inovaci výrobního procesu ani produktu samotného v souladu s tímto plánem. Krácení dotace ve výši 100 % je zcela namístě. IV. Replika žalobkyně 13. Žalobkyně v replice na vyjádření žalovaného zopakovala hlavní žalobní argumenty. Nad rámec výše uvedeného upozornila, že samotné označení postupu žalovaným za nestandardní vypovídá o nesprávnosti či nezákonnosti. Žalobkyně se domnívá, že žalovaný nebyl vůbec oprávněn opatření ze dne 5. 4. 2023 vydat, a proto byla v nejistotě, zda má či nemá námitky vůči tomuto opatření podat. Postup žalovaného byl (je) nejen svévolný a nezákonný, ale rovněž zmatený a žalobkyně mu i z toho důvodu neporozuměla. Za tyto chyby tudíž nemůže žalobkyně nést odpovědnost. V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 14. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („soudní řád správní“), neboť účastníci takový postup soudu akceptovali. 15. Soud dle § 75 soudního řádu správního přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Podle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i). Podle § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele. Podle § 14e odst. 3 rozpočtových pravidel se v rozhodnutí o námitkách rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. 17. Soud v prvé řadě konstatuje, že žalobkyně podala vůči žalovanému také žalobu na ochranu proti nečinnosti, kterou se domáhala vydání rozhodnutí o námitkách proti prvému opatření ze dne 27. 1. 2023. Rozsudkem ze dne 24. 1. 2024, č. j. 14 A 135/2023 – 37, soud nařídil žalovanému rozhodnout o uvedených námitkách žalobkyně do 15 dnů. Soud uzavřel, že o těchto námitkách rozhodnuto dosud nebylo, ačkoli o nich rozhodnuto být mělo. 18. Žaloba žalobkyně se dělí na dvě části: první částí žalobkyně napadá odmítnutí jejích námitek pro opožděnost, včetně vydání sdělení o bezpředmětnosti, druhou polemizuje s krácením dotace. 19. K první linii žalobní argumentace soud předně podotýká, že byť mají rozpočtová pravidla relativně samostatnou úpravu, soudní judikatura dovodila, že na opatření podle § 14e rozpočtových pravidel se hledí jako na správní rozhodnutí ve smyslu správního řádu (viz např. rozsudek NSS ze dne 14. 12. 2023, č. j. 9 Afs 203/2023 - 45). Na námitky se hledí jako na řádný opravný prostředek, na který jsou kladeny nároky dle soudního řádu. 20. Žalobkyně obsáhle argumentuje porušeními procesních zásad a nezákonností postupu žalovaného, který v konečném důsledku znamenal uvedení žalobkyně v omyl, kvůli kterému nepodala námitky včas. Soud však těmto tvrzením nemůže přisvědčit. Žalobkyně byla zcela jasně a jednoznačně informována o procesním postupu žalovaného sdělením ze dne 5. 4. 2023, v němž byla seznámena s tím, že opatření ze dne 27. 1. 2023 má považovat z administrativních důvodů za bezpředmětné, přičemž bude vydáno rozhodnutí nové, a poběží nová lhůta k podání námitek. Z opatření ze dne 5. 4. 2023 pak plyne, že žalobkyně byla v rámci poučení rovněž poučena o právu podat námitky, včetně následku opožděnosti podaných námitek. Žalobkyně věděla o konkrétním procesním postupu žalovaného, včetně skutečnosti, že jí poběží (a běží) nová lhůta k podání námitek. Obsah sdělení byl i pro právního laika zcela jasný, a nezavdával žádné pochybnosti o právech žalobkyně, které z uvedeného procesního postupu plynuly. Neobstojí tedy argumenty žalobkyně, že byla uvedena v omyl či že se jedná o porušení zásady přístupu správního orgánu ve smyslu § 4 správního řádu. Žádná překážka žalobkyni v uplatnění námitek vůči opatření ze dne 5. 4. 2023 nebránila, naopak žalobkyně byla zřetelně upozorněna na možnost podat proti novému opatření námitky, a to jak ve sdělení o bezpředmětnosti prvního opatření, tak i v druhém v druhém opatření. Soud považuje za potřebné také zmínit, že rozpočtová pravidla jsou předpisem sui generis, který předpokládá zvýšenou míru flexibility a komunikace mezi správními orgány a účastníky – příjemci dotací. Dotační projekty se často mění, a je potřeba na tyto změny pružně a i neformálně reagovat (viz hlava III rozpočtových pravidel). O tom svědčí i předmětné řízení, neboť návrhů na změnu žalobkyně podala celkem 7. Takový pružný a neformální postup je zároveň v souladu se zásadou efektivity správního řízení. I k těmto okolnostem soud při posuzování žaloby přihlédl (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, č. j. 1 As 30/2008 – 49). 21. Žalobkyně dále namítá, že podala námitky vůči opatření ze dne 27. 1. 2023, což by mělo být dostatečné i ve vztahu k druhému opatření ze dne 5. 4. 2023. Tato argumentace však není důvodná. Jakkoli žalovaný považoval opatření ze dne 27. 1. 2023 za bezpředmětné, soud již ve shora citovaném rozsudku sp. zn. 14 A 135/2023 konstatoval, že bylo povinností žalovaného rozhodnout o podaných námitkách. Pro nyní řešenou věc je ale zásadní, že tyto námitky směřovaly pouze do opatření ze dne 27. 1. 2023 a žalovaný je nemohl sám od sebe považovat za námitky proti později vydanému opatření. Opatření ze dne 5. 4. 2023 má odlišné (podrobnější) odůvodnění a žalobkyně se mohla lépe seznámit s důvody, pro které jí byla dotace krácena. Již proto nemohl žalovaný nezbytně očekávat, že i proti tomuto opatření bude žalobkyně brojit námitkami. Bylo pouze na žalobkyni, aby námitky podala včas, a vymezila se proti nově vydanému opatření. Jestliže námitky včas neuplatnila, rozhodl ministr správně, jestliže je odmítl pro opožděnost. 22. Žalobkyně rovněž namítá, že byla uvedena v omyl tím, že obě opatření mají shodné číslo jednací (i dopis o bezpředmětnosti), popřípadě byly doručovány s minimálním časovým rozdílem. Takové okolnosti by samy o sobě sice mohly založit pochybnosti o možném omylu žalobkyně, avšak v kontextu daného případu se o takovou situaci nejedná. Opatření ze dne 5. 4. 2023 i sdělení o bezpředmětnosti mají vyjma čísla jednacího jedinečné doplňkové identifikátory (MIPOX042ZNSA a MIPOX042ZN4M) a zároveň dopis o bezpředmětnosti jednoznačně stanoví, že opatření ze dne 27. 1. 2023 je bezpředmětné a bude vydáno nové opatření. Žalobkyně si měla být v souladu se zásadou vigilantibus iura na základě uvedeného vědoma, že bude vydáno nové opatření, s novou lhůtou pro podání námitek. Časová posloupnost doručování uvedených listin není v kontextu právě uvedeného důležitá, neboť i kdyby žalobkyni „zaskočila“ rychlost žalovaného, měla 15 dní k tomu, aby tuto skutečnost zjistila a podala námitky. Její omyl je tudíž výše uvedenými argumenty vyloučen. Odmítnutí posléze uplatněných námitek je důsledkem procesní pasivity žalobkyně, za kterou nenese odpovědnost žalovaný. Tuto procesní pasivitu nemůže žalobkyně zhojit ani prostřednictvím správní žaloby. 23. Žalobní argumentace týkající se postupu ministra tedy není důvodná. Ministr rozhodl správně, pakliže opožděné námitky žalobkyně odmítl, a nebylo namístě, aby se věcně námitkami žalobkyně zabýval. Pro úplnost soud dodává, že prominutí zmeškání úkonu ve smyslu § 41 s. ř. je v daném případě vyloučeno, stejně jako obnova či přezkumné řízení (§ 14q rozpočtových pravidel). 24. S ohledem na výše uvedené se pak soud nemohl zabývat žalobními námitkami co do krácení dotace. V případě rozhodnutí o zamítnutí odvolání (či námitek) pro opožděnost nebo nepřípustnost se odvolací orgán věcně nezabývá podaným odvoláním, posuzuje pouze jeho včasnost nebo přípustnost (srov. shodně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2013, č. j. 5 As 17/2013 – 25). Těmito skutečnostmi je vymezen i rozsah soudního přezkumu. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání (či námitek) jako opožděného nebo nepřípustného je proto správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání, a zda tedy byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. Pokud soud dospěje k závěru, že odvolání bylo po právu zamítnuto jako nepřípustné nebo opožděné, žalobu zamítne, v opačném případě toto rozhodnutí odvolacího orgánu zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2008, č. j. 8 As 51/2006 - 105, nebo rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 8 As 51/2006 – 112, ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007 – 111, a ze dne 23. 12. 2009, č. j. 5 As 105/2008 – 135). Jelikož tedy soud shledal, že důvody pro odmítnutí námitek pro opožděnost obstojí, nemohl se zabývat věcnou polemikou žalobkyně s krácením dotace. Z toho důvodu je bezpředmětná i žalobkyní namítaná judikatura (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2014, č. j. 5 Afs 90/2012-33). A soud se nemohl zabývat ani jinými důvody, pro které by mohlo být považováno opatření ze dne 5. 4. 2023 za nezákonné, neboť mohl pouze posoudit důvodnost odmítnutí námitek pro opožděnost. 25. K žalobnímu návrhu na zrušení sdělení žalovaného o bezpředmětnosti ze dne 5. 4. 2023 soud uvádí, že aniž by hodnotil, zdali se skutečně jedná o rozhodnutí, tak v tomto případě žalobkyně zjevně nedodržela lhůtu k podání žaloby. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Sdělení bylo žalobkyni doručeno dne 6. 4. 2023, jak vyplývá z obsahu spisového materiálu. Nyní projednávanou žalobu však žalobkyně podala až dne 28. 8. 2023, tedy zjevně po lhůtě stanovené v § 72 odst. 1 s. ř. s. Soud tedy nemohl, vyjma výše uvedeného, věcnou správnost tohoto sdělení jakkoli přezkoumat. V. Závěr 26. Žalobkyně se svými námitkami neuspěla. Jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž by byl soud povinen přihlížet z úřední povinnosti, soud žalobu zčásti zamítl jako nedůvodnou a zčásti odmítl pro opožděnost. 27. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 soudního řádu správního. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a žalovanému v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 14. února 2024     JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D., v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.