č. j. 14 A 148/2023‑ 47 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Kratochvíla a soudců Martina Bobáka a Štěpána Výborného ve věci   žalobce   proti žalovanému     Global Partner Péče, z.ú., IČO: 09903046 sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8   Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2023, č. j. MPSV-2023/144071-261, takto:   I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2023, č. j. MPSV-2023/144071-261, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah správního spisu 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím zastavil řízení o žádosti žalobce, protože žalobce nebyl oprávněným žadatelem o dotaci podle výzvy k podání žádosti a přílohy č. 3 Metodiky dotačního titulu. Žalovaný byl přesvědčen, že sociální služby pod reg. č. 4725837, 4954620, 6915700, 7961531, 8015222, 8263968, 9136036 neměly nadregionální charakter. Žalobce sice u všech služeb popsal jejich inovativnost, ale nedoložil, jakým způsobem inovativnost zlepšila nadregionální poskytování sociálních služeb. 2. Městský soud zjistil ze správního spisu následující pro své rozhodnutí podstatné okolnosti. 3. Žalobce podal dne 28. 2. 2023 žádost o poskytnutí dotace pro poskytovatele sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností pro rok 2023. Žalobce měl za to, že poskytuje sociální služby nadregionálního charakteru, neboť zavedl inovativní prvky péče v podobě systému Omaha. Žalobce popsal fungování systému Omaha v příloze žádosti o dotaci. 4. Žalovaný zveřejnil dne 13. 3. 2023 přehled vymezených a neuznatelných nákladů a přehled nepodpořených služeb pro rok 2023. Žalobce byl v přehledu zařazen mezi žadatele bez navržení podpory pro nesplnění podmínek. Tentýž den obdržel žalobce informativní e-mail o možnosti podat proti hodnocení námitky. Žalobce námitky podal dne 17. 3. 2023. Žalovaný zveřejnil dne 29. 3. 2023 výsledky dotačního řízení pro rok 2023, v nichž uvedl, že žalobci náležela částka 0 Kč. 5. Žalovaný dne 11. 4. 2023 zaslal žalobci pověření SGEI k zajištění dostupnosti poskytování služby celostátního nebo nadregionálního charakteru. Žalobce se dne 2. 5. 2023 dotázal žalovaného, zdali má podniknout nějaké další kroky k získání dotace. Žalovaný odpověděl žalobci tentýž den a konstatoval, že žalobci nebyla dotace přiznána. Poté žalovaný vydal napadené rozhodnutí. II. Argumentace účastníků 6. Žalobce uplatnil tři žalobní body: 1) Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelným výsledkem netransparentního dotačního řízení. Žalovaný změnil metodiku za rok 2022 tak, že ponovu je posuzování naplnění kritérií nadregionální či celostátní služby součástí dotačního řízení pro rok 2023. Přesto v informativním e-mailu odkazoval na kritéria platná v roce 2022. Žalovaný se kromě toho vůbec nevypořádal s námitkami žalobce proti hodnocení jeho žádosti a neodůvodnil závěr o nesplnění dotačních podmínek. 2) Žalovaný nepřiznal žalobci dotaci navzdory tomu, že ho pověřil službou obecného hospodářského zájmu. Žalovaný v pověření SGEI výslovně uvedl, že žalobci současně s pověřením vydává rozhodnutí o poskytnutí účelové dotace na předmětné sociální služby pro rok 2023, a že pověření představuje závazek žalovaného zajišťovat dostupnost předmětných sociálních služeb prostřednictvím žalobce. Žalovaný posoudil žalobcovu žádost chybně, čímž zasáhl do jeho legitimního očekávání, že mu bude s ohledem na kvalitu jeho žádosti poskytnuta dotace. V důsledku jednání žalovaného přišly vniveč žalobcovy náklady vynaložené na přípravu žádosti. 3) Kritéria pro posuzování celostátního a nadregionálního charakteru služby dle přílohy č. 3 Metodiky dotačního titulu jsou alternativní. Žalobce popsal v žádosti o dotaci a její příloze č. 1 podrobně a v souladu s Metodikou dotačního titulu splnění kritéria inovativních prvků péče s nadregionálním využitím v podobě zavedení systému Omaha. Žalovaný v rozporu s Metodikou dotačního titulu (specifikací kritérií a checklistu hodnocení) uvedl, že inovativnost musí podporovat nadregionální poskytování sociálních služeb. Metodika však vymezuje obsah inovativních prvků péče odlišně. Inovativnost znamená, že služba přinese prvky novosti do současného systému poskytování sociálních služeb; představuje nový, nebo výrazně zlepšený přístup oproti běžné praxi; dosahuje vyšší účinnosti poskytování sociální služby; a inovativní prvky jsou využitelné i jinými poskytovateli obdobných služeb, nebo zadavateli k podpoře zkvalitnění procesu plánování a financování sociálních služeb. Žalovaný se vůbec nezabýval naplněním těchto prvků inovativnosti. Chtěl-li žalovaný vymezit kritérium inovativnosti odlišně od Metodiky dotačního titulu, měl tak jednoznačně učinit v dotačních podmínkách, nikoli až v odůvodnění napadeného rozhodnutí. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že zpravil žalobce ještě před zahájením řízení dopisem ze dne 17. 1. 2023 o nesplnění podmínek oprávněnosti žadatele o dotaci. Žalovaný obeznámil žalobce, že nevyhověl jeho námitkám ze dne 17. 3. 2023 prostřednictvím aplikace OKsystem, v níž vedl spis. Žalovaný zaslal žalobci dne 11. 4. 2023 pověření SGEI k zajištění dostupnosti poskytování služby celostátního nebo nadregionálního charakteru. Předpisy EU podmiňují poskytnutí veřejné podpory jak vydáním pověření SGEI, tak rozhodnutím o poskytnutí dotace. Podmínky dotačního titulu nejsou vázány na pověření SGEI, proto samotné pověření nezakládá nárok žalobce na poskytnutí dotace. Žalovaný vydal žalobci pověření SGEI chybně. Žalovaný totiž ve dřívějším období posuzoval oprávněnost poskytovatele služeb před vyhlášením dotačního řízení, tzn. žadatelé o dotaci již byli vyhodnoceni jako oprávnění a bylo jim možné udělit pověření SGEI. Kvůli následné změně dotačních pravidel pro rok 2023 (hodnocení oprávněnosti žadatele je ponovu součástí řízení o dotaci) měl žalovaný pověření udělit pouze příjemcům dotace, nikoli všem žadatelům. Žalobce zaslal dne 2. 5. 2023 e-mail žalovanému, zdali má na základě pověření podniknout nějaké kroky k získání dotace. Žalovaný mu tentýž den odpověděl, že mu dotaci nepřiznal a odkázal na zveřejněné výsledky dotačního řízení pro rok 2023 ze dne 29. 3. 2023. Napadené rozhodnutí proto nebylo pro žalobce překvapivé. 8. Žalovaný vydal napadené rozhodnutí, protože shledal, že žalobce nesplnil podmínku nadregionality sociálních služeb. Žalobce neposkytoval služby na území alespoň tří krajů nebo specifické cílové skupině (žalobce neuvedl které) a inovativní prvky péče v podobě systému Omaha nepodporovaly nadregionální poskytování sociálních služeb. 9. Žalobce v replice zopakoval svou argumentaci z žaloby. Zejména připomněl, že se řídil instrukcí obsaženou v Metodice dotačního titulu a vyčerpávajícím způsobem v žádosti zdůvodnil přínos systému Omaha pro poskytování sociálních služeb. Žalovaný měl v odůvodnění napadeného rozhodnutí vysvětlit, proč žalobce nesplnil podmínku nadregionality sociálních služeb. Ostatně sám žalovaný označil služby poskytované žalobcem za nadregionální na str. 9 pověření SGEI. Žalobce podal námitky dne 17. 3. 2023, dne 11. 4. 2023 obdržel pověření SGEI. Žalovaný v pověření uvedl, že žalobce splnil nárok na poskytnutí dotace a v příloze č. 2 pověření vypočetl přesnou výši vyrovnávací platby za rok 2023 pro jednotlivé registrované služby žalobce. Není rozhodné, zdali žalovaný vydal pověření omylem. Je jím vázán. III. Posouzení žaloby 10. Městský soud v Praze ověřil, že žalobu podala včas osoba k tomu oprávněná, a žaloba splňuje i všechny ostatní formální náležitosti na ni kladené. Městský soud na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). 11. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání, protože s tímto postupem oba účastníci řízení vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 soudního řádu správního).   III.1 Námitky nepřezkoumatelnosti 12. Dle žalobce bylo napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné jednak pro nedostatek důvodů spočívající v nevypořádání žalobcových námitek a nezdůvodnění závěru o nesplnění dotačních podmínek, jednak pro nesrozumitelnost spočívající v zaslání informativního e-mailu odkazujícího na kritéria platná v roce 2022. 13. K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí soud předně uvádí, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-76). 14. Soud nepominul, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s námitkami, které žalobce podal dne 17. 3. 2023 proti vyhodnocení své žádosti. Námitky však nepředstavují zákonem předvídaný opravný prostředek. Nejde o námitky proti opatření o nevyplacení dotace podle § 14e rozpočtových pravidel. Námitky, které žalovaný umožňuje podat zájemci o dotaci, jsou kontrolním mechanismem žalovaného nad rámec zákona, neboť je podává žadatel, kterému nesvědčí právo na vyplacení dotace. Žalovaný sice neprokázal pomocí printscreenu obrazovky s otevřeným rozhraním systému OK, že vyrozuměl žalobce o nevyhovění jeho námitkám. Z printscreenu není patrné, zdali měl žalobce do systému OK přístup a kdy se do něj přihlásil. Vhodnější by jistě bylo, aby se žalovaný s námitkami explicitně vypořádal. S ohledem na právě uvedené se však nejedná o pochybení zakládající nezákonnost napadeného rozhodnutí. 15. Informativní e-mail nezpůsobil nesrozumitelnost napadeného rozhodnutí, protože neodkazoval na dotační podmínky pro dřívější dotační období roku 2022. Informativní e-mail vyrozuměl žalobce předně o tom, že může podat námitky proti vymezení neuznatelných nákladů v aplikaci OK. Z žádosti o dotaci a z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že žalobce žádal o dotaci podle dotačních podmínek platných pro rok 2023. Není tedy pochyb o tom, že dotační podmínky pro rok 2022 byly bezvýznamné při posuzování žádosti žalobce. 16. Napadené rozhodnutí je srozumitelné.   III. 2 Pověření SGEI nezaložilo dobrou víru žalobce v poskytnutí dotace 17. Žalobce namítal, že mu žalovaný nepřiznal dotaci navzdory tomu, že ho pověřil službou obecného hospodářského zájmu. Žalovaný naproti tomu tvrdil, že pověření vydal omylem v důsledku dřívějšího posuzování oprávněnosti poskytovatele služeb před vyhlášením dotačního řízení. Soud proto posuzoval, zdali udělení pověření SGEI žalovaným založilo dobrou víru žalobce v poskytnutí dotace. 18. Žalobce obdržel pověření SGEI ze dne 11. 4. 2023, v jehož úvodním ustanovení se píše: v rámci řízení o poskytnutí dotace poskytovatel prokázal, že je oprávněným příjemcem dotace (bod 1.4); z výše uvedených důvodů je poskytovateli vydáváno rozhodnutí o poskytnutí účelové dotace na službu pro rok 2023 (bod 1.5); s ohledem na nezbytnost zajištění souladu poskytnutí dotace s přímo použitelnými předpisy EU v oblasti veřejné podpory, je současně s rozhodnutím vydáváno toto pověření, které spolu s rozhodnutím tvoří jeden celek zajišťující naplnění všech náležitostí pověřovacího aktu dle rozhodnutí Komise ze dne 20. 12. 2011, 2012/21/EU (bod 1.6). 19. Podle § 2 odst. 3 správního řádu šetří správní orgán práva nabytá v dobré víře a oprávněné zájmy dotčených osob, a může do těchto práv zasahovat jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Dobrá víra představuje omluvitelný omyl. Jde o situaci, kdy si dotčená osoba na základě působení veřejné správy důvodně myslí, že něco nastane, ač k tomu nakonec nedojde. Adresát veřejné správy je chráněn pouze v případě, že se nemohl svého omylu vyvarovat. 20. Dobrou víru v poskytnutí dotace je v prvé řadě způsobilé vyvolat rozhodnutí o poskytnutí dotace. Jde-li o jiný akt, pak musí být vydán poskytovatelem dotace a musí být způsobilý v adresátovi vyvolat důvodné přesvědčení o budoucím poskytnutí dotace. Pověření SGEI takovým aktem není. Pověření sice vydal žalovaný, bod 1.4 prohlašuje způsobilost žalobce a bod 1.5 počítá s vydáním rozhodnutí o dotaci, ale z bodu 1.6 vyplývá, že pověření a rozhodnutí o dotaci jsou samostatné akty. Skutečnost, že tvoří jeden celek, znamená pouze tolik, že pro poskytnutí dotace musejí být vydány oba; nejde o jeden akt obsahující jak rozhodnutí o dotaci, tak pověření. Žalobce neobdržel písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace ve smyslu kapitoly X. bodu 2 Metodiky dotačního titulu, pouze pověření, které samo o sobě rozhodnutí nenahrazuje, nýbrž doplňuje. Body 1.4 a 1.5 pověření SGEI nezakládají dobrou víru žalobce ve vyhovění žádosti o dotaci, protože je nelze posuzovat výhradně odděleně, ale s přihlédnutím k ostatním okolnostem případu, jež osvědčují, že žalobce byl zpraven o nesplnění podmínek pro poskytnutí dotace. 21. Již z předběžného posouzení splnění kritérií služeb s nadregionální či celostátní působností ze dne 17. 1. 2023 vyplývá, že služby poskytované žalobcem nenaplňují kritéria služeb s nadregionální či celostátní působností pro rok 2023. Shodný závěr plyne též z dílčích hodnocení sociálních služeb uvedených v žádosti; přílohy k e-mailu ze dne 13. 3. 2023 obsahující přehled služeb nenavržených k podpoře v roce 2023; námitek ze dne 17. 3. 2023 podaných žalobcem proti hodnocení; tabulky obsahující přidělené částky na služby s nadregionální či celostátní působností pro rok 2023; a odpovědi žalovaného na e-mail žalobce ze dne 2. 5. 2023, v němž žalovaný uvedl, že žalobci nepřiznal dotaci pro rok 2023. 22. Všechny tyto okolnosti ve svém souhrnu přesvědčivě dokládají, že žalovaný dotaci žalobci neposkytne. Žalobce byl s názorem žalovaného opakovaně obeznámen, reagoval na něj námitkami, a po vydání pověření se žalovaného dotázal, zdali má ještě učinit nějaké kroky k získání dotace. Z těchto důvodů v něm body 1.4 a 1.5 pověření SGEI samy o sobě nemohly vyvolat dobrou víru v poskytnutí dotace. S ohledem na vývoj dotačního řízení představovalo pověření SGEI zjevnou chybu žalovaného, který nedůsledně rozlišil mezi novým a dřívějším způsobem posuzování oprávněnosti žadatele o dotaci, a vydal pověření ještě před posouzením oprávněnosti žadatele. Žalobní námitka proto není důvodná.   III. 3 Žalovaný řádně neposoudil nadregionalitu systému Omaha 23. Žalobce poukazoval na to, že žalovaný v rozporu s Metodikou dotačního titulu (specifikací kritérií a checklistu hodnocení) spojil inovativnost s nadregionálním poskytováním sociálních služeb. Chtěl-li žalovaný vymezit kritérium inovativnosti odlišně od Metodiky dotačního titulu, měl tak dle žalobce jednoznačně učinit v dotačních podmínkách, nikoli až v odůvodnění napadeného rozhodnutí. 24. Žalovaný upozornil, že dle přílohy č. 3 Metodiky dotačního titulu je oprávněným žadatelem mj. poskytovatel sociální služby splňující podmínku nadregionality. Žalovaný uvedl na str. 3 napadeného rozhodnutí, že žalobce sice popsal inovativnost poskytovaných služeb, ale neprokázal způsob, kterým inovativnost podpořila nadregionální poskytování služeb. Jde o stručné odůvodnění, přesto je z něj patrné, proč žalovaný zastavil dotační řízení. Žalovaný napadeným rozhodnutím zastavil řízení o žádosti podle § 14j odst. 4 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), kvůli tomu, že žalobce nebyl oprávněným žadatelem o dotaci dle výzvy k podání žádosti. Jednalo se o procesní, byť konečné, rozhodnutí, pročež nebyl žalovaný povinen se v odůvodnění zabývat ničím jiným než důvodem pro zastavení řízení, tzn. nadregionalitou poskytovaných služeb, která dle přílohy č. 3 Metodiky dotačního titulu podmiňuje oprávněnost žadatele o dotaci. 25. Předmět sporu mezi účastníky soudního řízení správního tak spočívá ve výkladu neurčitého sousloví „inovativní prvky péče s nadregionálním využitím“ a podřazení systému Omaha pod toto sousloví. 26. Dle přílohy č. 3 Metodiky dotačního titulu se oprávněným žadatelem rozumí, za splnění dalších podmínek, poskytovatel sociální služby splňující podmínku nadregionality. Metodika uvádí, že splnění podmínky celostátního a nadregionálního charakteru se posuzuje mj. pomocí kritéria přijetí inovativních prvků péče s nadregionálním využitím. Ze systematického výkladu tohoto ustanovení vyplývá, že inovativnost péče není rozhodná sama o sobě, ale pouze pokud má nadregionální využití. Jedná se o podřazení určité služby pod širší zastřešující kategorii „služba nadregionální či celostátní povahy“, pročež daná služba musí určitým způsobem vykazovat nadregionální nebo celostátní dosah. Inovativnost péče, v podobě přijetí nových postupů, bez dalšího nesouvisí s nadregionalitou neboli územním a osobním rozsahem služby. Z tohoto důvodu musí žadatel souvislost mezi inovací a nadregionalitou náležitě vysvětlit. 27. Tomuto výkladu odpovídá znění kapitoly 3, přílohy č. 3 Metodiky dotačního titulu. Druhý odstavec uvádí, že inovativnost se hodnotí nejen z hlediska zavedení nových nebo významně vylepšených přístupů ojedinělých na území ČR nebo krajů, kde má být služba poskytována, ale také s ohledem na nadregionální potenciál inovativních prvků. Tímto potenciálem se rozumí míra využitelnosti inovace jinými poskytovateli obdobných služeb k dosažení vyšší účinnosti poskytování sociálních služeb nebo zadavateli ke zkvalitnění procesu plánování a financování sociálních služeb. Totožné pojetí inovace obsahuje také bod 3.3 checklistu v příloze č. 4 Metodiky dotačního titulu. 28. Žalobce v žádosti o dotaci odůvodnil nadregionální povahu poskytovaných služeb pomocí kritéria inovativnosti. Žalobce vysvětlil, že systém Omaha slouží k dokumentaci lidských potřeb, silných stránek, popisu intervencí a měření klientských výstupů v jednoduché podobě, a propojuje data s demografií, financemi, státní správou a sociálním zabezpečením. Pokrok dle žalobce spočívá v kategorizaci a diagnostice sociálních a zdravotních jevů v čase napříč regiony a službami, proto je výhodné začlenit do projektu sociální služby ve více regionech ČR. Systém Omaha je využitelný jakýmkoli poskytovatelem sociální služby jako volné dílo. Žalobce popsal systém Omaha a jeho výhody vyčerpávajícím způsobem v IV. kapitole přílohy žádosti o dotaci, kde mj. upozornil na přímou úměru mezi množstvím vstupů do systému a přesností jeho výstupů. Kromě toho žalobce popsal vliv systému Omaha na vyhodnocování zásad veřejného financování, a uzavřel, že plánuje vyvíjený software zpřístupnit ostatním provozovatelům sociálních služeb. 29. Z výše uvedeného plyne, že žalobce vysvětlil vliv systému Omaha na účinnost služeb poskytovaných ostatními provozovateli péče, a to v podobě dosažení komplexní analýzy celé škály hodnotících kritérií při poskytování služeb. Žalobce též popsal vliv systému Omaha na financování sociální péče. Žalobce plánuje systém zpřístupnit ostatním poskytovatelům péče, což má vést k přesnějším výsledkům analýzy v důsledku většího vzorku posuzovaných případů. Inovativnost se tudíž vztahovala nejen ke zlepšení poskytování sociálních služeb žalobcem, ale též k nadregionálnímu potenciálu, tj. využitelnosti ostatními poskytovateli služeb ke zvýšení jejich účinnosti ve smyslu kapitoly 3, přílohy č. 3 Metodiky dotačního titulu. Žalovaný proto nemohl řízení zastavit dle § 14j odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel pouze s lakonickým tvrzením, že žalobce nedoložil vztah inovace k nadregionalitě služeb. Žalovaný se měl věcně zabývat vlivem systému Omaha na účinnost poskytování sociálních služeb ostatními poskytovateli a řádně v napadeném rozhodnutí vysvětlit, proč považoval tento vliv za dostatečný, nebo nikoli. Žalovaný tak neučinil, čímž zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. 30. Žalobní námitka je důvodná. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 31. Městský soud z výše uvedeného důvodu shledal žalobu důvodnou, proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 32. Soud vyslovil následující závazný právní názor. Žalovaný v novém řízení konkrétně a podrobně posoudí, zdali tvrzení žalobce uvedená v žádosti o dotaci a v její příloze (zvýšení účinnosti služeb jiných poskytovatelů v důsledku sdílení softwaru aplikace Omaha; zpřehlednění veřejného financování) vypovídají o nadregionálním potenciálu systému Omaha. Při tom použije hodnotící kritéria uvedená v kapitole 3, příloze č. 3 Metodiky dotačního titulu, resp. v bodu 3.3 checklistu v příloze č. 4. 33. Žalobce měl ve věci plný úspěch. Městský soud mu proto přiznal náhradu důvodně vynaložených nákladů soudního řízení. Náklady řízení tvoří pouze soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, protože žalobce nebyl v soudním řízení zastoupený advokátem ve smyslu § 57 odst. 1 soudního řádu správního. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu v Brně.     Praha 13. května 2024     Jan Kratochvíl v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.