č. j. 14 A 171/2023‑25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: D. S.  bytem X  zastoupený obecným zmocněncem Ing. V. G.  bytem X proti žalované: Univerzita Karlova sídlem Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí rektorky žalované ze dne 21. 11. 2023, č. j. UKRUK/537197/2023-4, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí rektorky žalované (dále jen „rektorka“) ze dne 21. 11. 2023, č. j. UKRUK/537197/2023-4 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (dále jen „děkan“) ze dne 5. 10. 2023, č. j. UKPRF/519548/2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo žalobci ukončeno studium pro nesplnění požadavku vyplývajícího ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu. 2. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Žalobce se zapsal dne 29. 8. 2022 ke studiu bakalářského studijního programu Medicinální chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Studium trvalo od 29. 8. 2022 do 27. 11. 2023. V akademickém roce 2022/2023 studoval žalobce v prvním ročníku, ke konci tohoto akademického roku získal 28 kreditů. 4. Rozhodnutím ze dne 5. 10. 2023, č. j. UKPRF/519548/2023, doručeným dne 25. 10. 2023, děkan ukončil žalobci studium pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, spočívajících v zisku minimálně 45 kreditů pro zápis do třetího úseku studia. Žalobce podal dne 18. 10. 2023 „žádost o přezkoumání rozhodnutí o ukončení studia“. Zde namítal, že potřebný počet kreditů nezískal z důvodu chronického onemocnění, které prokazoval lékařskými zprávami ze dne 7. 9. 2023 a ze dne 22. 9. 2023. Toto podání posoudil děkan jako odvolání a postoupil jej k rozhodnutí rektorce. 5. Odvolání žalobce rektorka nyní napadeným rozhodnutím zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. K odvolacím námitkám žalobce uvedla, že žalobce nepřistupoval ke studiu zodpovědně, neboť za zimní semestr akademického roku 2022/2023 získal jen 13 kreditů (ze tří předmětů) a za letní semestr 15 kreditů (za šesti předmětů), přičemž zkouškové období v letním semestru se konalo od 22. 5. 2023 do 3. 6. 2023 a od 1. 9. 2023 do 22. 9. 2023. Žalobce by musel získat v průběhu září 2023 alespoň dalších 17 kreditů. Rektorka navíc podotkla, že žalobce zdravotní problémy tvrdil až v reakci na zahájení řízení o ukončení studia. Ze stejného důvodu žádal i o individuální studijní plán. Rektorka z těchto důvodu odvolání zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 6. Žalobce dále dne 24. 11. 2023 podal „odvolání proti rozhodnutí o ukončení studia“. Zde vysvětluje, že předchozí „odvolání“ ze dne 18. 10. 2023 odeslal omylem již dne 18. 10. 2023, zatímco prvostupňové rozhodnutí obdržel až 25. 10. 2023. Nad rámec argumentů z podání 18. 10. 2023 zde žalobce blíže konkretizoval své snahy odklad zkoušek a přiložil návrh na stanovení individuálního studijního plánu ze dne 23. 11. 2023. 7. Toto druhé odvolací podání žalobce rektorka zamítla jako nepřípustné rozhodnutím ze dne 8. 12. 2023, č. j. UKRUK/606546/2023-3. Především poukázala na to, že o odvolání žalobce již bylo rozhodováno napadeným rozhodnutím, přičemž dále shledala, že důvody uvedené žalobcem jsou obsahově téměř shodné, pročež nebyla splněna kritéria pro přezkum napadeného rozhodnutí, obnovu řízení či pro vydání nového rozhodnutí dle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád (dále jen „správní řád“). II. Obsah žaloby 8. Žalobce v rámci jediného žalobního bodu namítá nedodržení postupu při vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce podal odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí dne 23. 11. 2023, přesto je na napadeném rozhodnutí uvedeno datum vydání dne 21. 11. 2023. Žalobce se tedy domnívá, že o jeho odvolání bylo rozhodnuto ještě dříve, než vůbec svou odvolací argumentaci žalované zaslal. Z toho důvodu žádá o zrušení napadeného rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 9. Žalovaná předně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaná dále vysvětlila, že žalobce s odvoláním obsahově shodné podání učinil již dne 18. 10. 2023. Již v tomto podání, označeném jako „Žádost o přezkoumání rozhodnutí o ukončení studia“ namítal nesprávnost prvostupňového rozhodnutí. V tomto podání poukazoval na zdravotní důvody, pro které v září 2023 nemohl konat zkoušky a připojil důkazní prostředky v podobě lékařských zpráv. Rektorka toto podání posoudila obsahově jako odvolání a jako takové bylo vypořádáno napadeným rozhodnutím. 10. Podání žalobce ze dne 24. 11. 2023 označené jako „odvolání proti rozhodnutí o ukončení studia“ žalovaná vypořádala rozhodnutím ze dne 8. 12. 2023, č. j. UKRUK/606546/2023-3. Toto rozhodnutí se nepodařilo doručit žalobci na jeho kontaktní adresu na vysokoškolských kolejích ani na uvedenou adresu v Ruské federaci. Na e-mailové výzvy žalobce nereagoval. Z toho důvodu bylo toto druhé rozhodnutí o odvolání doručeno veřejnou vyhláškou dne 7. 2. 2024. Žalovaná k tomu uvedla, že obě odvolací podání jsou obsahově identická, oběma se řádně zabývala a o obou rozhodla. III. Replika žalobce 11. Žalobce nadále nesouhlasí s napadeným rozhodnutím a vyjádření žalované k žalobě považuje za nesprávné. Žalobce se vymezuje vůči tomu, aby jeho podání ze dne 18. 10. 2023 bylo posuzováno jako odvolání. Žalobce nemohl podat odvolání již dne 18. 10. 2023, neboť i dle tvrzení žalované mu bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno až dne 25. 10. 2023. Žalobce odmítá úvahy žalované ohledně jeho rozhodnutí ze dne 8. 12. 2023, neboť nezpochybňuje rozhodnutí o ukončení jeho studia jako takové, napadá pouze procesní postup žalované. IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 12. Soud dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“) přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení jemu předcházejícího, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí, načež dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního, neboť účastníci takový postup soudu akceptovali. 14. Soud konstatuje, že jediným žalobním bodem je žalobcem tvrzená vada řízení spočívající ve vydání napadeného rozhodnutí před tím, než bylo odvolání žalobcem reálně podáno. Tímto způsobem měl být žalobce zkrácen na svých blíže neurčených právech. 15. Soud předesílá, že žaloba není důvodná již z toho důvodu, že žalobce nesporuje samotné rozhodnutí, resp. dotčení svých veřejných subjektivních práv. Dle svých vlastních slov považuje rozhodnutí o ukončení jeho studia za věcně správné, nicméně napadá způsob, kterým bylo toto rozhodnutí vydáno. Takový návrh však materiálně nemůže změnit jeho právní postavení, a žalobce nic takového ani nepožaduje. Jinými slovy řečeno, žalobce netvrdí, že rektorka nesprávně přezkoumala tvrzené odvolací důvody (např. zdravotní indispozici, návrh na individuální studijní plán), ale pouze to, že postupem žalované byl zkrácen na svých právech, která ovšem blíže neuvádí. Zároveň však sám popírá, že by namítaná vada měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Již jen z těchto důvodů nemůže být žaloba úspěšná. 16. K samotné žalobní námitce soud podotýká, že v rámci řízení skutečně došlo k zákonem nepředpokládané situaci, kdy rektorka nepočkala s rozhodováním o odvolání žalobce do konce lhůty k podání odvolání. Tato skutečnost není vyloženou procesní vadou, jde pouze o zákonem nepředvídaný postup nevyplývající z žádného ustanovení správních předpisů, které jinak nicméně předpokládají rozhodování bez zbytečného odkladu (srov. § 71 odst. 1 správního řádu). Judikatura správních soudů potvrzuje, že ve vydání rozhodnutí o odvolání před uplynutím třiceti dní od vydání odvoláním napadených rozhodnutí nemůže být spatřován postup, který by směřoval proti elementárním právům žalobce. Sám účastník si totiž má být vědom významu svých vlastních úkonů v rámci správního řízení. Pakliže účastník svým úkonem učiní podání, které je obsahově odvoláním, musí si být takového stavu vědom a nemůže mít žádné legitimní očekávání ve vztahu k dalšímu plynutí odvolací lhůty. Právo přeje bdělým, a proto by rozhodování soudů ani nemělo mířit k ochraně žalobců před nimi samotnými (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 9. 2017, č. j. 31 Af 47/2015 – 252). 17. Soud uznává, že s ohledem na specifika věci by bylo vhodnějším, aby rektorka vyčkala s vydáním napadeného rozhodnutí do uplynutí odvolací lhůty. Obzvláště pokud k vykázání doručení prvostupňového rozhodnutí z hlediska správního řízení došlo až 25. 10. 2023, což mělo rektorce minimálně napovědět, že podání z 18. 10. 2023 nemusí být jediným odvolacím podáním žalobce. Žalovaná nicméně správně posoudila podání ze dne 18. 10. 2023 jako odvolání (viz § 37 odst. 1 správního řádu), takže  rektorce nic nebránilo o tomto odvolání  rozhodnout. Brzké rozhodnutí o tomto odvolání nepředstavuje vadu, která by měla za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Je tomu tak proto, že tímto postupem nebyl žalobce zkrácen na svých právech, neboť o jeho obou „odvolacích podáních“ rektorka rozhodla separátně (viz rozhodnutí rektorky ze dne 21. 11. 2023 a ze dne 8. 12. 2023).  18. K naposledy uvedenému soud zdůrazňuje, že předmětem tohoto řízení je přezkum rozhodnutí rektorky žalované pouze ze dne 21. 11. 2023. Soud se tedy nemohl zabývat důvody rozhodnutí rektorky ze dne 8. 12. 2023, neboť žalobce se nikterak v tomto řízení nedomáhal zrušení tohoto rozhodnutí. A jak soud uvedl výše, rozhodnutí ze dne 21. 11. 2023 z hlediska zákonnosti i dodržení procesních postupů obstojí. 19. Závěrem soud podotýká, že nepřehlédl, že odvolání žalobce bylo podáno fakticky „předčasně“ neboť bylo žalované doručeno před oznámením prvostupňového rozhodnutí žalobci. Soud však podotýká, že správní řád nezná institut zamítnutí či odmítnutí odvolání pro jeho předčasnost. Naopak § 83 odst. 1 věty druhé stanoví, že bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Neobstojí tedy argumentace žalobce, že žalovaná neměla k podání ze dne 18. 10. 2023 přihlížet, neboť bylo podáno předčasně. Naopak žalovaná postupovala správně, jestliže z hlediska jeho obsahu toto podání posoudila jako odvolání, přičemž s přihlédnutím k § 83 odst. 1 správního řádu správně hodnotila toto podání jako odvolání podané ve lhůtě (v první den lhůty). V. Závěr 20. Žalobce se svými námitkami neuspěl. Jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž by byl soud povinen přihlížet z úřední povinnosti, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 21. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 soudního řádu správního. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalované v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách.   Praha 17. dubna 2024   JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D. předseda senátu