č. j. 14 Ad 1/2024‑ 38 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Kratochvíla a soudců Štěpána Výborného a Martina Bobáka ve věci   žalobce       proti žalovanému     J. P. bytem … zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Širokým, LL.M. sídlem Vodičkova 31, Praha 1   Policejní prezident sídlem Strojnická 27, Praha 7   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 11. 2023, č. j. PPR-44133-4/ČJ-2023-990131, takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah správního spisu 1. Žalobce byl ve služebním poměru u Policie ČR a službu vykonával na oddělení dopravních nehod, odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy (oddělení dopravních nehod). Žalobce požadoval doplacení služebního příjmu za nevyčerpané přestávky ve službě po dobu od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2020. Služební funkcionář žádost žalobce pravomocně zamítl rozhodnutím ze dne 25. 3. 2022, č. 384/2022. 2. Žalobce podal dne 30. 3. 2023 návrh na obnovu řízení podle § 192 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (zákon o služebním poměru). Žalobce měl za to, že Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 23. 1. 2023, č. j. 17 Ad 6/2022-112 (rozsudek městského soudu), o předběžné otázce rozhodné pro posouzení žádosti žalobce odlišně od služebního funkcionáře. Náměstek policejního prezidenta zamítl žádost o obnovu řízení rozhodnutím ze dne 19. 7. 2023, č. j. PPR-25297-7/ČJ-2023-990131 (prvostupňové rozhodnutí). Žalobce se odvolal. 3. Žalovaný vydal napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, protože považoval posouzení žádosti o doplatek služebního příjmu za předmět řízení ve věcech služebního poměru, nikoli za předběžnou otázku, o níž si musí služební funkcionář učinit úsudek nebo o ní musí rozhodnout správní soud. 4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že otázka je předběžná dle § 180 odst. 5 zákona o služebním poměru, pokud je na jejím vyřešení závislé rozhodnutí ve věci a pokud o ní nepřísluší rozhodnout správnímu orgánu, který vede správní řízení, a dosud o ní nebylo pravomocně rozhodnuto. Dle žalovaného není zastupitelnost žalobce při čerpání přestávek ve službě a přerušitelnost výkonu služby na oddělení dopravních nehod předběžnou otázkou. V řízení o doplatku služebního příjmu za přestávky rozhoduje služební funkcionář o přerušitelnosti služby a zastupitelnosti příslušníků při čerpání přestávek, nikoli správní soud, který přezkoumává rozhodnutí služebního funkcionáře a nerozhoduje o věci samé. 5. Žalovaný upozornil, že obnova řízení je mimořádným opravným prostředkem sloužícím k nápravě skutkových nesprávností. Otázka, zdali mohl žalobce čerpat přestávky ve službě, je však otázkou právní a nikoli skutkovou. V rozsudku městského soudu nejsou uvedeny žádné nové skutečnosti, které by vyšly najevo po právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce. Judikaturní vývoj skutkových okolností není důvodem pro obnovu řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.5. 2010, č. j. 6 As 39/2009-74). 6. Dle žalovaného by přijetí názoru žalobce vedlo k absurdnímu závěru, že jakýkoli nový rozsudek ve skutkově podobných případech vydaný ve čtyřleté objektivní lhůtě by umožňoval obnovit pravomocně skončené řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012, č. j. 3 As 38/2012-27). 7. Žalovaný proto v napadeném rozhodnutí uzavřel, že žalobce nesplnil podmínku pro obnovu řízení dle § 192 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru. II. Argumentace účastníků 8. Žalobce namítal, že rozsudek městského soudu dal odpověď na skutkovou otázku, zdali byl na oddělení dopravních nehod zaveden systém zastupování příslušníků v době, kdy čerpají přestávku ve službě. Jednalo se o předběžnou otázku, protože před rozhodnutím o nároku na proplacení přestávek je nejprve nutné vyřešit zastupitelnost při čerpání přestávek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2019, č. j. 8 As 257/2018-44). Dle rozsudku městského soudu nebylo na oddělení dopravních nehod Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy konkrétně a dostatečně upraveno zastupování příslušníků během čerpání přestávky ve službě. Žalobce pracoval na stejném oddělení a závěry rozsudku městského soudu svědčí jeho nároku na doplacení služebního příjmu kvůli nezajištění řádného a pravidelného čerpání přestávek ve službě. Služební funkcionář posoudil předběžnou otázku nesprávně, protože správní soud rozhodl ve shodné věci opačně. Služební funkcionář následně rozhodnutím č. j. KRPA-47907-89/ČJ-2021-0000ZU přiznal nárok kolegovi žalobce. Proto lze očekávat odlišné rozhodnutí o nároku žalobce v obnoveném řízení ve smyslu § 192 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru. 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dle žalovaného není podstatné, zdali je možnost žalobce čerpat přestávky právní či skutkovou otázkou, protože nejde o předběžnou otázku. III. Posouzení žaloby 10. Městský soud ověřil, že žalobu podala včas a po vyčerpání řádných opravných prostředků osoba k tomu oprávněná, a žaloba splňuje i všechny ostatní formální náležitosti na ni kladené. Městský soud na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). 11. Městský soud v Praze rozhodl ve věci samé bez jednání, protože s tímto postupem oba účastníci řízení vyslovili souhlas (§ 51 odst. 1 soudního řádu správního). Zastupování příslušníků oddělení dopravních nehod během čerpání přestávky není předběžnou otázkou 12. Účastníci soudního řízení správního se neshodli na tom, zdali zastupování příslušníků oddělení dopravních nehod během čerpání přestávky ve službě představovalo předběžnou otázku v řízení o doplacení služebního příjmu žalobce. Žalobce měl za to, že šlo o předběžnou otázku, o níž Městský soud v Praze rozhodl jinak, a proto považoval za splněnou podmínku obnovy řízení o doplacení služebního příjmu dle § 192 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru. 13. Podle § 192 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru se řízení, které je ukončeno rozhodnutím, jež nabylo právní moci, na žádost účastníka obnoví, jestliže rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky, o níž bylo příslušným orgánem rozhodnuto jinak. 14. Předběžnou otázku vymezuje druhá věta § 180 odst. 5 zákona o služebním poměru jako otázku, na jejímž řešení závisí vydání rozhodnutí, služebnímu funkcionáři nepřísluší o ní rozhodnout a dosud nebyla pravomocně vyřešena. Tyto zákonné znaky musí být naplněny společně. 15. Zastupitelnost žalobce při čerpání přestávek na oddělení dopravních nehod a od ní se odvíjející (ne)přerušitelnost služby je dílčí otázkou, jejíž zodpovězení podmiňuje rozhodnutí o doplacení služebního příjmu žalobce. Pouze řádně čerpaná přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se nezapočítává do doby služby. První znak předběžné otázky je splněn. 16. Doplacení služebního příjmu je právem žalobce dle § 60 odst. 2 a 3 zákona o služebním poměru, o němž rozhoduje služební funkcionář v řízení ve věci služebního poměru dle § 170 ve spojení s § 2 zákona o služebním poměru. Ustanovení § 171 zákona o služebním poměru nevylučuje posouzení zastupitelnosti příslušníků oddělení dopravních nehod z řízení ve věcech služebního poměru. Služební funkcionář je příslušný k posouzení všech zákonných podmínek pro přiznání doplatku služebního příjmu, včetně zastupitelnosti příslušníků a (ne)přerušitelnosti služby. 17. Zákon pro posouzení zastupitelnosti příslušníků nezakládá zvláštní příslušnost odlišnou od příslušnosti služebního funkcionáře rozhodujícího o doplatku služebního příjmu. Nemůže proto dojít k tomu, že si služební funkcionář učiní o zastupitelnosti vlastní úsudek a poté v téže věci rozhodne odlišně příslušný orgán. Při posuzování zastupitelnosti příslušníků oddělení dopravních nehod nepřichází v úvahu důvod obnovy řízení dle § 192 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru, neboť nejde o předběžnou otázku, ale o nedílnou součást řízení ve věci služebního poměru. 18. Soud dodává, že v řízení o obnově je rozhodné pouze splnění podmínek obnovy dle § 192 zákona o služebním poměru, nikoli způsob, kterým služební funkcionář v důsledku rozsudku městského soudu rozhodl o žádosti kolegy žalobce. Soud chápe, že žalobce považuje řešení svého případu za nedůvodně rozdílné od svého kolegy z oddělení dopravních nehod. K odstranění tvrzeného nedostatku v podobě odlišného rozhodnutí téhož služebního funkcionáře v obdobné věci však neslouží obnova řízení dle § 192 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru. 19. Soud se ve stávajícím řízení již nezabýval tím, zdali městský soud v žalobcem odkazovaném rozsudku rozhodl o právní, nebo skutkové otázce, neboť to na vypořádání žalobní námitky nemá žádný vliv. 20. Městský soud shrnuje, že posouzení zastupitelnosti příslušníků oddělení dopravních nehod je dílčí otázkou, jejíž vyřešení podmiňuje rozhodnutí o žádosti žalobce na doplacení služebního příjmu. K jejímu zodpovězení je příslušný služební funkcionář rozhodující o žádosti, pročež nemůže dojít k rozporu mezi vlastním úsudkem služebního funkcionáře a rozhodnutím příslušného orgánu. Nejde o předběžnou otázku, kterou příslušný orgán posoudil odlišně. Důvod pro povolení obnovy řízení dle § 192 odst. 1 písm. b) zákona o služebním poměru proto není dán. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 21. Městský soud z výše uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. 22. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud tedy ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 soudního řádu správního rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu v Brně.   Praha 13. května 2024     Jan Kratochvíl v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje S. T.