č. j. 15 Ad 14/2022‑ 85   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci   žalobce: Ing. M. B. proti   žalovanému:  ministr vnitra se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2022, č.j. MV-101166-8/SO-2022,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  Odůvodnění:  I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1.         Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a současně potvrzeno rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra (dále jen „služební orgán“) ze dne 17. 12. 2021, č.j. OSZ-147065/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci podle § 159 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2003 Sb.“) od 1. 1. 2022 zvýšen výsluhový příspěvek o částku 174 Kč na 3 801 Kč měsíčně. 2.         Ze správního spisu vyplynulo, že rozhodnutím služebního orgánu ze dne 20. 11. 2012, č.j. OSZ-147065/Z-Že-2012 byl žalobci ode dne 25. 9. 2012 přiznán výsluhový příspěvek ve výši 20 581 Kč měsíčně. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí odvolání, které bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 3. 2013, č. KM-210/PK-2012 (právní moc: 11. 3. 2013). Dne 21. 3. 2016 byla služebnímu orgánu doručena žádost žalobce o obnovu řízení, v jehož rámci bylo rozhodnuto o výši výsluhového příspěvku. 3.         Rozhodnutím ředitele Ochranné služby Policie České republiky ze dne 10. 2. 2021, č.j. UOC-1041-46/ČJ-2016-OP, které bylo potvrzeno rozhodnutím prvního náměstka policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 22. 6. 2021, č.j. PPR-12285-9/ ČJ-2021-990131 (dále jen „rozhodnutí o doplatku“), byl žalobci přiznán doplatek služebního příjmu za vykonanou službu přesčas v letech 2009 – 2010 v rozsahu 101 hodin. Doplatek včetně příslušenství činil celkem 33 536 Kč. Rozhodnutím služebního orgánu ze dne 7. 4. 2022, č.j. OSZ-147065-76/M-Ni-2022 bylo žádosti žalobce o obnovu řízení vyhověno a obnova řízení byla povolena (žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí odvolání). 4.         Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci podle § 159 zákona č. 361/2003 Sb., od 1. 1. 2022 zvýšen výsluhový příspěvek v souvislosti se zvýšením důchodů z důchodového pojištění. Žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, v němž vyjádřil nesouhlas s výší výsluhového příspěvku z důvodu nezohlednění doplatku služebního příjmu. Žádal o přepočet výsluhového příspěvku ode dne jeho přiznání, navýšení dle příslušných nařízení vlády a doplacení rozdílu mezi již vyplacenými a nově náležejícími částkami. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal na § 159 zákona č. 361/2003 Sb., a § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 356/2021 Sb., a konstatoval, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem. Žalobci náležel ke dni 1. 2. 2021 výsluhový příspěvek ve výši 3 627 Kč měsíčně. Ve stejném termínu dochází ke zvýšení důchodů z důchodového pojištění, proto se výsluhový příspěvek v tomto termínu zvyšuje stejným způsobem jako procentní výměra důchodů, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů. 5.         K otázce valorizace žalovaný uvedl, že dle § 107 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, stanoví vláda nařízením zvýšení důchodů (v posuzované věci nařízení vlády č. 356/2021 Sb.). Od 1. 1. 2022 byla procentní výměra důchodu zvýšena o 1,3 % a o 300 Kč. V souladu s § 159 zákona č. 361/2003 Sb., tedy došlo od 1. 1. 2022 ke zvýšení výsluhového příspěvku o 0,65 % a o 150 Kč, což v případě žalobce představovalo částku 174 Kč. Žalobci tak byl od ledna 2022 výsluhový příspěvek zvýšen na výsledných 3 801 Kč. Výpočet byl tedy proveden v souladu se zákonem. 6.         Žalovaný poznamenal, že žalobce sám svým postupem prodlužuje řízení, když proti rozhodnutí služebního orgánu, jímž bylo vyhověno jeho žádosti o obnovu řízení ve věci stanovení výše výsluhového příspěvku, podal odvolání. V rámci nového projednání žádosti o přiznání výsluhového příspěvku bude stanovena jeho výše zohledňující doplacení služebního příjmu a žalobci bude v plném rozsahu vyhověno. Bude proveden přepočet výsluhového příspěvku a stanovena jeho správná výše náležející žalobci od 1. 1. 2022. II. Obsah žaloby 7.         Žalobce v žalobě namítl nezákonnost napadeného rozhodnutí z důvodu neprovedení přepočtu výsluhového příspěvku a nestanovení jeho výše s ohledem na doplatek služebního příjmu. Dle jeho názoru došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení tím, že nebyl řádně zjištěn skutkový stav, což mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci. Žalobce obsáhle popsal svou služební historii a jednotlivá správní řízení, která předcházela vydání napadeného rozhodnutí. Dále poukázal na rozhodnutí o doplatku a s odkazem na § 166 odst. 1 služebního zákona a judikaturu Nejvyššího správního soudu konstatoval, že dotčené ustanovení musí být vykládáno v souladu s jeho doslovným zněním. Pro určení výše výsluhového příspěvku je rozhodné, jaký příjem byl příslušníkovi bezpečnostního sboru poskytnut za rozhodné období, nikoliv jaký příjem mu byl poskytnut v rozhodném období. 8.         Výše výsluhového příspěvku stanovená v rozhodnutí služebního orgánu ze dne 7. 7. 2021, č.j. OSZ-147065-69/D-Mš-2021 v řízení o souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku se starobním důchodem byla žalobci opět stanovena nesprávně, protože nezohledňovala v té době již pravomocně přiznaný doplatek služebního příjmu. 9.         Žalobcem v žádosti o výsluhový příspěvek uvedené částky služebního příjmu za roky 2009 a 2010 se s ohledem vyplacení doplatku služebního příjmu změnily. Jde o novou skutečnost mající vliv na výši výsluhového příspěvku, na rozdíl jeho výše a výše starobního důchodu, potažmo na výši výsluhového příspěvku ke dni 1. 1. 2022. Jde o nečinnost správních orgánů, které do dne podání žaloby nerozhodly o stanovení nové výše výsluhového příspěvku (nebyl proveden jeho přepočet a stanovena správná výše). Došlo tedy k podstatnému porušení ustanovení o řízení, když nebyl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 10.     Žalobce podotkl, že ve vyjádření ze dne 14. 8. 2022 žádal služební orgán o zaslání „Seznamu uložených písemností“ na adresu trvalého pobytu. Do dne podání žaloby mu však požadovaný seznam nebyl doručen. III. Vyjádření k žalobě 11.     Žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl. Nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že výrokem I. rozhodnutí služebního orgánu ze dne 13. 12. 2022, č.j. OSZ-147065-89/D-Ni-2022, které nabylo právní moci 17. 1. 2023, byl žalobci zpětně od 25. 9. 2012 přiznán výsluhový příspěvek ve výši 20 952 Kč měsíčně. Výrokem IV. bylo konstatováno, že žalobci od 1. 2. 2021 náleží (po souběhu výplat) výsluhový příspěvek ve výši 4 019 Kč. Výrokem V. téhož rozhodnutí byl žalobci dle § 159 zákona č. 361/2003 Sb., zvýšen výsluhový příspěvek, a to od 1. 1. 2022 o 177 Kč na částku 4 196 Kč měsíčně, od 1. 6. 2022 o 173 Kč na částku 4 369 Kč měsíčně a od 1. 9. 2022 o 114 Kč měsíčně na částku 4 483 Kč měsíčně. 12.     Napadené rozhodnutí vychází ze závěru, že výpočet zvýšení výsluhového příspěvku byl proveden v souladu se zákonem. Do doby vydání rozhodnutí ze dne 16. 5. 2022, č.j. OSZ-147065-/2022 nebyl proveden přepočet výsluhového příspěvku a nově stanovena jeho výše (a to od vzniku nároku včetně všech zvýšení) zohledňující doplatek služebního příjmu. Výsluhový příspěvek se přitom zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů (zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu procentní výměry). 13.     K namítanému neposkytnutí „Seznamu uložených písemností spisu“ žalovaný uvedl, že žalobce dne 22. 8. 2022 vyrozuměl o možnosti nahlédnout do spisového materiálu. Dne 8. 9. 2022 obdržel žalovaný podání žalobce, který v něm zrekapituloval svou žádost o uvedený seznam za účelem vyjádření se před vydáním rozhodnutí. Spisový materiál nebyl v rámci odvolacího řízení doplňován a žalobce do spisového materiálu nenahlédl. 14.     Žalovaný závěrem zdůraznil, že rozhodnutím služebního orgánu ze dne 13. 12. 2022 byl proveden přepočet výsluhového příspěvku žalobce a byla stanovena nová částka tak, že žalobci bylo v plném rozsahu vyhověno. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu. IV. Replika žalobce 15.     Žalobce má za to, že žalovaný ve vyjádření k žalobě pominul výroky II. a VI. rozhodnutí služebního orgánu ze dne 13. 12. 2022, č.j. OSZ-147065-89/D-Ni-2022. Žalobci byl rozhodnutím o doplatku přiznán doplatek služebního příjmu a úroky z prodlení. Rozhodnutí služebního orgánu ze dne 7. 7. 2021, č.j. OSZ-147065-69/D-Mš-2021 bylo vyhotoveno 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o doplatku. Doplatek tak byl služebnímu orgánu znám z úřední povinnosti, a přesto nebyl do výše výsluhového příspěvku přepočten. Ve vyjádření k žalobě byly uvedeny nesprávné údaje. Současně žalobce podotknul, že u Městského soudu v Praze je pod sp. zn. 18 Ad 16/2022 vedeno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 9. 2022, č.j. MV-113821-7/SO-2022, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí služebního orgánu ze dne 16. 5. 2022, č.j. OSZ-147065/2022, jímž byl žalobci od 1. 6. 2022 nesprávně zvýšen výsluhový příspěvek. Navrhnul proto spojení obou věcí. V. Ústní jednání před soudem 16.     Jednání ve věci se uskutečnilo dne 25. 1. 2024. Účastníci řízení na jednání setrvali na svém dosavadním procesním stanovisku. Žalobce při jednání navrhl doplnit dokazování výpisem ze svého bankovního účtu ve vztahu k prokázání skutečnosti, že mu byl doplatek služebního příjmu již vyplacen. Žalovaný označil danou skutečnost za nespornou, a soud ji tedy vzal na vědomí. Soud při jednání dokazování nedoplňoval, protože dospěl k závěru, že pro rozhodnutí věci zcela postačuje obsah správního spisu. VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze 17.     Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 18.     Předmětem přezkumu v projednávané věci je rozhodnutí, jímž byl žalobci v souladu s § 159 zákona č. 361/2003 Sb., od 1. 1. 2022 zvýšen (valorizován) výsluhový příspěvek (po souběhu s výplatou důchodu) na částku 3 801 Kč měsíčně. Žalobce přitom svými námitkami zjevně brojí proti správnosti výpočtu výsluhového příspěvku, který mu byl přiznán rozhodnutím služebního orgánu ze dne 20. 11. 2012, č.j. OSZ-147065/Z-Že-2012. V žalobě sice argumentuje nesprávností rozhodnutí služebního orgánu ze dne 7. 7. 2021, č.j. OSZ-147065-69/D-Mš-2021 s tím, že v něm nebylo při výpočtu výsluhového příspěvku zohledněno rozhodnutí o doplatku, je však zřejmé, že zpochybňuje samotnou výši přiznaného výsluhového příspěvku. 19.     Soud konstatuje, že obdobnou problematikou se již ve své judikatuře zabýval Nejvyšší správní soud, který v rozsudku ze dne 28. 7. 2016, č.j. 9 As 69/2016 – 31 jednoznačně uvedl, že „(s)těžovatel fakticky svojí argumentací nenapadá rozhodnutí o zvýšení výsluhového příspěvku, nýbrž se snaží docílit změny výpočtu u původně přiznaného výsluhového příspěvku. Soud se naprosto ztotožňuje s posouzením předmětu sporu ze strany městského soudu, který dospěl k závěru, že služební funkcionář I. stupně při rozhodování o zvýšení výsluhového příspěvku vycházel z rozhodnutí, jímž byl výsluhový příspěvek pravomocně přiznán, tedy pravomocně stanoven základ pro jeho následné zvýšení. V rámci přezkumu napadeného rozhodnutí se soud mohl zabývat pouze tím, zda ke zvýšení (valorizaci) výsluhového příspěvku došlo v souladu se zákonem. Nemohl proto přezkoumávat způsob výpočtu původně přiznaného výsluhového příspěvku jako základu pro jeho zvýšení, jelikož tato otázka vůbec nebyla předmětem žalobou napadeného rozhodnutí.“ 20.     Nejvyšší správní soud v témže rozsudku současně vyslovil obecnou tezi, že „ve věci zvýšení (valorizace) výsluhového příspěvku soud nemá oprávnění způsob výpočtu původně přiznaného výsluhového příspěvku přezkoumat.“ Jinými slovy řečeno, soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí o valorizaci výsluhového příspěvku oprávněn k námitce žalobce přezkoumat pouze to, zda byla valorizace provedena v souladu se zákonem. Žalobce však v žalobě nesprávnost provedení valorizace v podstatě vůbec nenamítal; veškeré jeho námitky směřovaly do nesprávnosti stanovení výsluhového příspěvku s ohledem na doplacení služebního příjmu. 21.     S ohledem na shora předestřená východiska soud konstatuje, že služební orgán vycházel při rozhodování o zvýšení výsluhového příspěvku z rozhodnutí, jímž byl žalobci výsluhový příspěvek ke dni rozhodování správního orgánu pravomocně přiznán, čímž byl pravomocně stanoven základ pro jeho následné zvýšení (valorizaci). Takovýto postup zcela odpovídal právní úpravě, a k porušení zákona ze strany správních orgánů tedy v posuzovaném případě nedošlo. 22.     Na posouzení věci nemůže mít vliv ani skutečnost, že následně, tj. po vydání napadeného rozhodnutí, bylo vydáno rozhodnutí služebního orgánu ze dne 13. 12. 2022, č.j. OSZ-147065-89/Di-Ni-2022, jehož výrokem I. byl výsluhový příspěvek žalobce zpětně od 25. 9. 2012 zvýšen na částku 20 952 Kč měsíčně, výrokem II. byl od 1. 1. 2013 zvýšen (valorizován) na 21 047 Kč, od 1. 1. 2014 byl zvýšen (valorizován) na 21 090 Kč, od 1. 1. 2015 byl zvýšen (valorizován) na 21 259 Kč, a výrokem III. byla žalobci od 24. 1. 2016 výplata výsluhového příspěvku zastavena s tím, že žalobce dva roky po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepožádal o jeho přiznání. O jeho přiznání žalobce požádal až dne 16. 11. 2020. Na základě této žádosti byl žalobci od 1. 2. 2021 přiznán starobní důchod, čímž došlo k souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu starobního důchodu. Výrokem IV. uvedeného rozhodnutí proto služební orgán žalobci ode dne 1. 2. 2021 přiznal výplatu výsluhového příspěvku (s ohledem na souběh se starobním důchodem) ve výši 4 019 Kč. Výrokem V. byl výsluhový příspěvek žalobce od 1. 1. 2022 (po souběhu) zvýšen na 4 196 Kč, od 1. 6. 2022 na 4 369 Kč a od 1. 9. 2022 na 4 483 Kč. Posledním, VI. výrokem pak bylo zrušeno rozhodnutí služebního orgánu ze dne 20. 11. 2012, č.j. OSZ-147065/Z-Že-2012. K těmto skutečnostem však došlo až po vydání a právní moci napadeného rozhodnutí, a nemohly tak mít vliv na správnost postupu správních orgánů v nyní posuzované věci, neboť jejich povinností bylo vycházet z pravomocného rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku ve výši jeho následných postupných valorizací. 23.     Soud obiter dictum uvádí, že i s ohledem vydání rozhodnutí služebního orgánu ze dne 13. 12. 2022, č.j. OSZ-147065-89/Di-Ni-2022 nemohlo být postupem služebního orgánu v nyní posuzované věci zasaženo do žalobcových práv. Služební orgán přitom následně reflektoval stav nastolený rozhodnutím o doplatku v rámci obnovného řízení a žalobci byl zpětně výsluhový příspěvek zvýšen a zpětně byly provedeny i veškeré jeho valorizace. Za daného stavu věci soud neshledal důvod, aby svým rozhodnutím prolamoval pravidlo obsažené v § 75 odst. 1 s.ř.s., protože napadené rozhodnutí již s ohledem na výše uvedené de facto pozbylo jakýchkoliv právních účinků. 24.     Nedůvodnou soud shledal také námitku žalobce, že mu na jeho žádost nebyl doručen „Seznam uložených písemností spisu“. Z předloženého správního spisu je nepochybné, že žalovaný žalobce před vydáním napadeného rozhodnutí v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) vyrozuměl o možnosti seznámit se s podklady pro jeho vydání (vyrozumění o možnosti nahlédnout do spisového materiálu ze dne 22. 8. 2022, č.j. MV-101166-7/SO-2022; žalobci doručeno dne 30. 8. 2022). Žalobce na toto vyrozumění reagoval podáním ze dne 2. 9. 2022, v němž pouze zopakoval svou žádost o zaslání „Seznamu uložených písemností spisu“. Žalovaný tedy dostál svým povinnostem stanoveným v § 36 odst. 3 správního řádu a v tomto směru procesní práva žalobce neporušil. Žalobce mohl využít svého práva a před vydáním napadeného rozhodnutí se seznámit se spisovým materiálem. To, že tak neučinil, nemůže jít k tíži žalovaného. Nebylo povinností žalovaného zaslat žalobci jím požadovaný seznam, neboť taková povinnost ze správního řádu ani jiného právního předpisu, kterým byl žalovaný vázán, nevyplývá. VII. Závěr a náklady řízení 25.     Protože soud nepřisvědčil žádné z žalobních námitek, prvním výrokem rozsudku žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. 26.     Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti v řízení nevznikly. Soud proto ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 25. ledna 2024   Mgr. Martin Kříž v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.