č. j. 16 Az 8/2024‑ 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: E. O., nar., státní příslušnost: Kyrgyzstán,  bytem v ČR: ,    zastoupený JUDr. Matějem Šedivým, advokátem,  sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1,   proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor azylové a migrační politiky    sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2024, č. j. OAM-776/ZA-ZA11-K11-R2-2020,  takto:  I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto, že se mu mezinárodní ochrana podle § 12 – 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. Žalobce uvádí, že je napadené rozhodnutí nezákonné, protože neadekvátně vypořádává s uplatněnou argumentací. Je sympatizantem a aktivním podporovatelem mládežnické organizace SDPK, kvůli čemuž čelil pronásledování. Po účasti na jednom mítinku jej sledovaly orgány státní     2. moci a tamní policie mu vyhrožovala, že proti němu zahájí trestní stíhání, pokud nezanechá protirežimní činnosti. V červenci 2020 proběhla v Kyrgyzstánu revoluce a nové vedení potírá přívržence Almazbeka Atambajeva, který pro ně představuje politickou konkurenci. Podle jeho názoru z provedeného dokazování vyplynulo, že v minulosti čelil pronásledování, které by s ohledem na jeho aktivitu na sociálních sítích mohlo pokračovat, zejména když se vedení země snaží získat kontrolu a zbavit se konkurenčních politických vlivů. Dále podle žalobce žalovaný v odůvodnění přiznává, že v Kyrgyzstánu došlo ke změně politické reprezentace, ale většinou nenastaly personální změny, a konstatuje, že žalobci v současné době nehrozí nebezpečí, protože byla pozice státu oslabena. Podle žalobce nelze zaměňovat domněnky žalovaného se skutečnostmi vyplývajícími z podkladů rozhodnutí, ze kterých navzdory jejich neaktuálnosti vyplývá, že je politická a bezpečnostní situace nestabilní a nepřehledná. Po několika změnách ve vedení země se dostali k moci Atambajevovi bývalí podřízení, ale jejich faktická činnost nebyla dosud hodnocena a nebyl kriticky posouzen jejich vztah ke jmenovanému, resp. k potírání jeho sympatizantů. Žalovaný také porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, z důvodu značné neaktuálnosti podkladů pro vydání rozhodnutí, které byly pořízeny v roce 2023. Žalobce proto navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. 3. Žalovaný podle svého vyjádření dostál požadavkům vyjádřeným v právním názoru soudu ve zrušujícím rozsudku a dostatečně zjistil skutkový stav. Obstaral si informace týkající se příznivců bývalého prezidenta Atambajeva a členů strany SDPK. Nástupnická strana SDPK je složená z příznivců a rodinných příslušníků bývalého prezidenta, regulérně funguje a její členové nejsou pronásledováni. Syn bývalého prezidenta je poslancem. Lidskoprávní organizace upozorňují na tlak především v souvislosti s vedením strany, nikoli s jejími řadovými členy. Žalobce nebyl členem SDPK, pouze sympatizantem jejího mládežnického křídla. Nebyl exponovanou osobou a své aktivity a údajné vazby nebyl schopen nijak prokázat. Zprávy o zemi původu nelze označit za neaktuální a žalobce ani nepředkládá jiné zprávy, které by je vyvracely. Nevysvětluje, které informace považuje za zastaralé. V zemi původu byl jednou na policii, další problémy již neměl. Sice ignoroval další předvolání na policii, avšak bez negativních následků. Žalobce také nebyl schopen určit původce tvrzených výhružných telefonátů. Žalovaný z těchto důvodů navrhuje, aby soud žalobu zamítl. 4. Z obsahu spisového materiálu, vyplynuly následující, pro rozhodnutí podstatné skutečnosti: 5. K žádosti žalobce sdělil, že je státním příslušníkem Kyrgyzstánu, kyrgyzské národnosti a dorozumí se rusky a kyrgyzsky. Jeho náboženským přesvědčením je islám, nevyznává však žádnou konkrétní odnož. K politickému přesvědčení uvedl, že byl členem mládežnické strany SDPK. Nebyl oficiálním členem strany, pouze se účastnil akcí jejího mládežnického křídla. Jinak nebyl politicky aktivní. Ve vlasti naposledy žil ve městě Biškek. Do České republiky přicestoval dne 15. 10. 2018 letecky z Biškeku přes Istanbul. Dříve ve státech EU nepobýval. O mezinárodní ochranu požádal poprvé. Je zdravý. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že aktivisté mládežnického křídla SDPK organizovali mítinky na podporu bývalého prezidenta Atambajeva a premiéra Isakova. Kromě toho byl na sociálních sítích moderátorem profilu mládežnického křídla, kde se objevovala kritika vlády a silových struktur. Z těchto důvodů jej pronásledovali. 6. Žalobce v pohovoru k žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že dne 18. 3. 2018 zorganizovali mítink na podporu bývalého prezidenta Atambajeva, na kterém vystoupil a zkritizoval nového prezidenta kvůli uvěznění Atambajevových spolupracovníků a některých členů SDPK. Vyslovili určité požadavky, například nechtěli, aby ve vládě působily rodinné klany. Poté došlo k zadržování, dne 6. 7. 2018 byl zadržen premiér Isakov. Dne 8. 7. 2018 uspořádali další mítink, na který žalobce svolal lidi, protože byl moderátorem na sociálních sítích. Dne 16. 7. 2018 proběhl další mítink. Všechna tři shromáždění se konala v Biškeku. Šli s plakáty a požadovali konec politických represí. První mítink byl mírný, nejednalo se o žádný velký protest, zapojilo se do něj asi 500 osob. Dalších dvou se zúčastnilo 20 nebo 25 osob. Policisté tyto demonstrace rozehnali. Po prvním mítinku žalobce pronásledovali neznámí lidé a po tom třetím jej předvolali na policii. Vyhrožovali mu, že zahájí trestní řízení. Telefonovali mu neznámí lidé a vyhrožovali zabitím. Ke způsobu pronásledování neznámými lidmi uvedl, že jej pronásledovali autem, a když zašel do domu, ještě dlouho stáli na ulici. Problémy řešil tím, že odjel do města Naryn, kde se již neúčastnil žádných akcí. V souvislosti s výhružkami se neobrátil na státní orgány, protože věděl, že právě od nich pocházejí. Je to jasné, navíc na policii mu také vyhrožovali. Neobrátil se na policii, protože chtěla, aby se neúčastnil dalších mítinků. Policie jej předvolala v srpnu 2018. Od té doby neměl ve vlasti problémy. V politické straně SDPK působil jako moderátor v jejím mládežnickém křídle. Neměl problémy s vycestováním. Příčinou jeho odchodu z vlasti byly zmíněné výhružky a neustálé předvolávání na policii k výslechům. Přišla mu dvě předvolání v září 2018, na policii se však nedostavil. Požádal o mezinárodní ochranu až nyní, protože dne 5. 10. 2020 proběhla revoluce a nový prezident Žeenbekov byl odstraněn, moc získali jiní lidé, kteří jsou však s ním spojováni. Na Atambajevovy přívržence je vyvíjen nátlak. Tyto informace zjistil přes WhatsApp od kamarádů, kteří jsou aktivisty a členy strany. V ČR pobýval na základě pracovního víza. Nový zaměstnavatel nepředložil příslušné doklady včas a žalobce dostal výjezdní příkaz. V případě návratu do vlasti se obává, že by se Žeenbekovi přívrženci vůči němu o něco pokusili. Také si není jistý, jestli proti němu zahájili trestní řízení. Ví, že jednoho aktivistu zadrželi. Na otázku, proč by se po více než dvou letech, kdy není ve vlasti, měli proti němu o něco pokusit, žalobce odpověděl, že viděl v televizi, jak jednají se svými protivníky, s přívrženci jiných stran a názorů, například je bijí. Dále před volbami dne 5. 10. 2020 na Instagramu vyjádřil svůj názor na průběh voleb. Poté za ním přišli neznámí lidé a různě se ho vyptávali. Na otázku, jak za ním mohli přijít, když byl v ČR, reagoval, že přišli domů v Kyrgyzstánu a vyptávali se rodičů. I za kamarády chodí a vyptávají se jich, kde se v zahraničí nachází. Žalobce byl moderátorem sociálních sítích, na kterých kritizovali napojení Žeenbekova na největšího korupčníka v zemi Rajmbeka Matraimova, který si podmanil jih země, kde místní orgány spolupracují s jeho zločinnými strukturami. 7. Žalovaný vydal první rozhodnutí ve věci dne 7. 9. 2021, č. j. OAM-776/ZA-ZA11-P10-2020, kterým neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu a které následně zrušil Městský soud v Praze dne 6. 9. 2023 rozsudkem, č. j. 1 Az 45/2021-50, a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Soud označil shromážděné zprávy za neadresné vzhledem k azylovému příběhu žalobce, který se identifikoval jako výrazný sympatizant a člen mládežnické organizace SDPK. Podklady rozhodnutí se však v zásadě nezabývaly sympatizanty SDPK a ani bývalým prezidentem Atambajevem. Soud rovněž konstatoval neaktuálnost shromážděných informací vzhledem ke změně režimu probíhající od října 2020, během které došlo k výraznému posílení pravomocí nového prezidenta, a postrádal aktuální zprávy týkající se kyrgyzské lidskoprávní situace. Uložil žalovanému, aby si v dalším řízení obstaral dostatečně adresné a aktuální informace týkající se aktivních sympatizantů a blízkých bývalého prezidenta Atambajeva i příznivců a členů jím vedené Sociální demokracie (SDPK) s ohledem na možné pronásledování a vážnou újmu v současném Kyrgyzstánu. Žalovaný následně vydal druhé rozhodnutí ve věci. 8. Soud vyšel v dané věci mj. z následujících ustanovení právních předpisů: 9. Podle § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. 10. Žalobce uvádí, že jako sympatizant a aktivní podporovatel mládežnické organizace SDPK čelil pronásledování a že po revoluci v roce 2020 v Kyrgyzstánu dochází k potírání přívrženců bývalého prezidenta Atambajeva. Domnívá se, že z dokazování vyplývá, že byl v minulosti pronásledován, což by mohlo s ohledem na jeho aktivitu na sociálních sítích pokračovat. Ze správního spisu vyplývá, že sdělil žalovanému, že byl členem mládežnické strany SDPK, jejíchž akcí se účastnil. Nebyl oficiálním členem SDPK. Mládežnické křídlo této strany organizovalo mítinky na podporu bývalého prezidenta Atambajeva a premiéra Isakova, na kterých docházelo ke kritice vlády a silových struktur. Na sociálních sítích byl moderátorem profilu mládežnického křídla. Po mítincích jej pronásledovali neznámí lidé, po tom třetím byl předvolán na policii, telefonovali mu neznámí lidé, vyhrožovali mu zabitím. Po výhružkách se odstěhoval do jiného města. Byla mu doručena dvě předvolání na policii, ani jednou se nedostavil. 11. Městský soud v Praze se k otázce pronásledování žalobce v minulosti již vyjádřil ve svém rozsudku ze dne 6. 9. 2023, č. j. 1 Az 45/2021-50, kterým zrušil první rozhodnutí ve věci. V bodu 24 uvedl následující: „Hrozba žalobcova pronásledování a vážné újmy bude muset být posouzena v novém řízení na základě adresných a aktuálních podkladů, soud nicméně k žalobnímu tvrzení předesílá, že z žalobcova azylového příběhu nevyplývá jeho pronásledování v minulosti. Žalobce si bez potíží vyřídil vízum a vycestoval z vlasti, předtím byl předvolán na policii kvůli účasti na jednom mítinku, hrozili mu zahájením trestního stíhání, přišla mu také dvě další předvolání na policii, na která nereagoval, přesto kvůli tomu neměl žádné potíže; po jiném mítinku jej v automobilu sledovali neznámí lidé, neznámí lidé mu též jednou telefonovali a vyhrožovali mu zabitím; po výhrůžkách se odstěhoval do jiného města a od té doby žádné potíže neměl, stejně tak ve vlasti neměl jiné problémy. Žalobce tudíž ve vlasti dosud pronásledování ani vážné újmě nečelil, zatím mu jen policie v ojedinělém případě hrozila trestním stíháním, jednou jej též někdo sledoval cestou z mítinku, neznámí lidé mu vyhrožovali telefonicky, což po přestěhování do jiného města ustalo; žalobce tak čelil maximálně několika ústrkům, jež ani ve svém souhrnu nedosahovaly potřebné intenzity, aby se mohlo jednat o pronásledování či vážnou újmu.“ Žalovaný tuto část rozsudku citoval na str. 7 napadeného rozhodnutí a přijal ji bez výhrad. Žalobce neuvedl žádné nové okolnosti během správního řízení nebo v žalobě, které by tento závěr mohly změnit. Soud proto nevidí důvod se odchýlit od dříve vysloveného právního názoru a uzavírá, že žalobce v minulosti nečelil pronásledování v zemi původu. 12. Co se týká žalobcovy aktivity na sociálních sítích, žalobce se zabýval správou profilu mládežnického křídla SDPK. Není zřejmé, jak by tato činnost mohla být spojena s jeho osobou, protože se nejednalo o účet vedený pod jeho jménem. Jeho jediný vlastní příspěvek v roce 2020 rovněž neměl žádný zásadní negativní následek a od té doby žalobce není aktivní na sociálních sítích. Soud je proto názoru, že žalobce nebyl pronásledován a v souvislosti s aktivitou na sociálních sítích ani není přiměřeně pravděpodobné, že by byl pronásledován v budoucnu. 13. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že mu nehrozí nebezpečí z důvodu, že byla státní moc oslabena, protože nelze zaměňovat jeho domněnky se skutečnostmi vyplývajícími z podkladů rozhodnutí. Politická a bezpečnostní situace je nestabilní a nepřehledná. Podle žalobcova názoru faktická činnost Atambajevových bývalých podřízených, kteří se dostali k moci, nebyla dosud hodnocena a nebyl kriticky posouzen jejich vztah k žalobci, resp. potírání Atambajevových sympatizantů. Soud nejprve odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2022, č. j. 9 Azs 78/2022‑28, podle kterého „[p]ouhá obecná tvrzení ohledně špatné bezpečnostní situace, korupce a problémů s dodržováním lidských práv v Kyrgyzstánu, k jejichž pravdivosti se NSS nijak nevyjadřuje, nemohou bez dalšího založit nárok na udělení mezinárodní ochrany.“ Nejvyšší správní soud tento názor zopakoval ve svém usnesení ze dne 14. 11. 2023, č. j. 6 Azs 218/2023-31. Nestabilní situace v Kyrgyzstánu proto nemůže být bez dalšího azylově relevantním důvodem. 14. Žalovaný si v návaznosti na zrušující rozsudek opatřil nové podklady týkající se země původu, konkrétně se jednalo o zprávu ČTK ze dne 14. 2. 2023 s názvem „Kyrgyzského exprezidenta Atambajeva propustili z vězení“, Informaci MZV ČR, č. j. 101348/2023-MZV/LPTP ze dne 1. 2. 2023, Kyrgyzstán, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Informaci OAMP, Kyrgyzstán, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Stav: duben 2023 ze dne 4. 4. 2023 a Informaci OAMP, Kyrgyzstán, Bývalý prezident Almazbek Atambajev, Politická strana Sociální demokraté ze dne 18. 1. 2024. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí detailně popsal obsah těchto zpráv, shrnuje události týkající se bývalého prezidenta Atambajeva, zastoupení jeho příznivců a rodinných příslušníků v současných politických strukturách, tlak je vyvíjen na vedení strany a blízké spojence, ovšem často kvůli předchozí trestné činnosti. Neobjevují se případy stíhání běžných členů pouze kvůli stranickému členství. Žalovaný konstatoval, že nástupnická strana, tvořená příznivci i rodinnými příslušníky bývalého prezidenta, může v Kyrgyzstánu fungovat, účastnit se voleb a vysílat do zastupitelských sborů své zástupce, přičemž exprezidentův syn je dokonce poslancem v parlamentu. Podle soudu napadené rozhodnutí žádné domněnky žalovaného neobsahuje. Tematická zpráva týkající se bývalého prezidenta Atambajeva a Sociálních demokratů ze dne 18. 1. 2024 poskytuje následující informace: „V únoru 2023 byl propuštěn a bylo mu umožněno odcestovat do Španělska za účelem léčby. […] Na tiskové konferenci po svém propuštění deklaroval, že už se nebude zapojovat do kyrgyzské politiky. […] V únoru 2023 se zúčastnil vůbec první společné schůzky všech bývalých kyrgyzských prezidentů (Akajeva, Bakijeva, Otunbajeva, Žeenbekova) s úřadujícím prezidentem Žaparovem v Dubaji. Atambajev čelil od roku 2019 několika trestním stíháním (až sedmi), které byly v určitých momentech slučovány do společného trestního stíhání, ale odsouzen byl pouze v případu Batykajeva. […] V létě 2022 byl osvobozen ve dvou ze sedmi stíhání (stavba školy a vydání cestovních dokladů 10 tureckým občanům) a posléze osvobozen taktéž v případech korupce a organizování masových nepokojů na podzim 2020. Podle informací z února 2023 po jeho propuštění proti němu evidovaly kyrgyzské úřady tři případy trestních stíhání.“ Je očividné, že v situace týkající se Atambajeva již není natolik vyhrocená, jak tomu bylo před několika lety. Byl propuštěn, zúčastnil se významné politické schůzky s ostatními bývalými prezidenty a byl osvobozen v několika případech trestního stíhání. Stále je proti němu vedeno trestní stíhání ve třech případech, ve srovnání s rokem 2020 však došlo ke zjevnému zklidnění situace. 15. Citovaná Informace se zabývá i postavením členů a sympatizantů Sociální demokracie. „Ohledně nynější situace strany Sociální demokraté OAMP oslovil několik zdrojů – místní lidskoprávní kyrgyzskou organizaci a mezinárodní lidskoprávní organizaci. Obě potvrdily, že tlak se projevuje na vedení strany. Podle zástupce mezinárodní organizace v případě vedení a osob na ně blízce napojených stále probíhá vyšetřování událostí tzv. Koj Taš v roce 2019, viz níže. Podobně zástupce místní kyrgyzské lidskoprávní organizace zmiňoval tlak na vedení strany a blízké spojence, ovšem nynější trestní stíhání se často odvíjí od předcházející činnosti (zejména korupčního jednání apod.). Ve vztahu k běžným členům strany mezinárodní lidskoprávní organizace upozornila, že běžní členové strany jsou důsledněji monitorováni kyrgyzskými bezpečnostními orgány, než že by čelili otevřenému pronásledování/perzekuci/stíhání. Podle kyrgyzské lidskoprávní organizace se někdy objeví případ stíhání nebo tlaku na místní aktivisty, ale fakt samotného držení stranického průkazu, resp. podpory Atambajeva není důvodem ke stíhání/pronásledování. Podobně i mezinárodní lidskoprávní organizace ze svých zjištění vyvozuje, že případů otevřeného stíhání není mnoho a spíše mezi členy převládá pocit monitoringu. Podle rešerší a výzkumů OAMP se neobjevují případy stíhání běžných členů (čistě kvůli stranickému členství), a jestliže se objevily případy stíhání, jedná se o aktivisty, resp. přední představitele. Například v říjnu 2023 byl předvolán kyrgyzskou tajnou službou přední člen strany Alga Kylyčev, bývalý ředitel státního podniku DAN kvůli svým veřejným vyjádřením k změně kyrgyzské vlajky.“ Soud konstatuje, že žalobce nebyl členem SDPK, natož v jejím vedení. Zároveň jej nelze ani označit za aktivistu, když jeho práce spočívala ve správě profilu mládežnické organizace této strany na sociálních sítích a v roce 2018 se jednou vyjádřil na demonstraci, kvůli čemuž byl předvolán na policii, kam se nedostavil bez jakéhokoli negativního následku. Ze zprávy jednoznačně vyplývá, že ani řadoví členové nečelí žádným postihům, proto zcela jistě nebezpečí nehrozí sympatizantům, kteří ani oficiálními členy strany nebyli. Žalobce se nezmínil, že by páchal trestnou činnost a z Kyrgyzstánu vycestoval v roce 2018, tedy ještě před událostmi Koj Taš, které jsou stále předmětem vyšetřování. Soud proto konstatuje, že žalovaný nezaložil své rozhodnutí na domněnkách, nýbrž na faktech vycházejících z adresných a aktuálních zpráv o zemi původu. Je rovněž zcela zřejmý postoj osob, které jsou nyní v Kyrgyzstánu u moci a které vyvíjejí tlak na vedení příslušné politické strany a aktivisty, mezi které se však žalobce neřadí. Kyrgyzská státní moc nepronásleduje ani řadové členy, natož sympatizanty, kteří se již řadu let neprojevují. Tato námitka je proto nedůvodná. 16. Žalobce dále namítá porušení § 3 s. ř. kvůli neaktuálnosti podkladů pocházejících z roku 2023. Soud upozorňuje na skutečnost, že první rozhodnutí ve věci bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne 6. 9. 2023, č. j. 1 Az 45/2021-50, zrušeno z důvodu neadresnosti a neaktuálnosti zpráv zařazených do správního spisu a žalovanému bylo uloženo, aby si v následujícím řízení obstaral dostatečně adresné a aktuální informace týkající se aktivních sympatizantů a blízkých bývalého prezidenta Atambajeva i příznivců a členů jím vedené Sociální demokracie (SDPK) s ohledem na možné pronásledování a vážnou újmu v současném Kyrgyzstánu. Žalovaný si proto v následujícím řízení zajistil zprávu ČTK o propuštění Atambajeva z vězení ze dne 14. 2. 2023, Informaci MZV ČR týkající se návratové situace ze dne 1. 2. 2023, Informaci OAMP vztahující se k bezpečnostní a politické situaci ze dne 4. 4. 2023 a Informaci OAMP popisující situaci ohledně Atambajeva a Sociální demokracie ze dne 18. 1. 2024. Soud upozorňuje, že se žalobcův právní zástupce nedostavil k seznámení se podklady rozhodnutí v rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany dne 24. 1. 2024, kde měl možnost namítat problémy týkající se výše uvedených dokumentů. Soudu je z úřední činnosti známo, že k situaci neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu existuje novější zpráva, a to Informace MZV ČR, č. j. 101795-6/2024-MZV/LPTP ze dne 30. 1. 2024, v případě návratové situace do Kyrgyzstánu však nedošlo k žádným zásadním změnám, kvůli kterým by byl soud nucen označit zprávu ze dne 1. 2. 2023 za nedostatečně aktuální. Zároveň podotýká, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 13. 2. 2024, tedy velmi krátce po vydání novější zprávy, a přestože ji měl žalovaný správně zařadit do správního spisu, toto pochybení nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí. 17. Nejvyšší správní soud se k problematice informací o zemi původu věnoval například v usnesení ze dne 15. 8. 2024, č. j. 8 Azs 107/2024-39, kde uvedl následující: „U hodnocení informací o zemi původu zdůrazňuje judikatura požadavek na jejich věrohodnost, objektivnost, přesnost a aktuálnost (rozsudky NSS ze dne 31. 7. 2008, čj. 5 Azs 55/2008‑71, či ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 Azs 105/2008‑81, č. 1825/2009 Sb. NSS). Zastaralost zpráv nelze posuzovat pouze na základě faktu, že od jejich vypracování nebo vydání uplynul určitý čas. Zastaralá je taková zpráva, která obsahuje informace, které již nejsou aktuální v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím použitím, neboť situace, kterou zpráva popisuje, je již zcela jiná (rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2020, čj. 6 Azs 109/2019‑74). Zároveň je potřeba zdůraznit, že žalovaný nemůže mít pokaždé k dispozici naprosto čerstvé informace. Zprávy neziskových organizací, Evropské unie a jiných států, či zprávy vypracované Odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, ze kterých obvykle vychází, jsou zpravidla vydávány periodicky pouze jednou za rok (usnesení NSS ze dne 26. 1. 2024, čj. 10 Azs 2/2024‑27).“ Zprávy o Kyrgyzstánu pocházejí ze dnů 1. 2. 2023, 14. 2. 2023, 4. 3. 2023 a 18. 1. 2024. V době vydání byly staré maximálně jeden rok, doba mezi jejich zpracováním a vydáním příslušného rozhodnutí však není jediným faktorem, který by byl určující pro jejich aktuálnost. Žalobce v žalobě namítá, že jsou neaktuální6 pouze z důvodu, že pocházejí z roku 2023, přičemž po obsahové stránce je žádným způsobem nehodnotí a neuvádí, v jakých ohledem se situace v Kyrgyzstánu změnila. Soud si ani z úřední činnosti není vědom, že by zmíněné zprávy nebyly aktuální, a domnívá se, že se žalovaný řídil závazným právním názorem a obstaral si dostatečně adresné i aktuální podklady rozhodnutí. I tato námitka je proto nedůvodná. 18. Soud z důvodů shora uvedených žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému náklady řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Praze dne 26. 11. 2024   Mgr. Kamil Tojner, v. r. soudce   Shodu s prvopisem potvrzuje R. T.