č. j. 17 A 1/2024‑ 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci   žalobce:       proti žalovanému:     Dvůr Čejč s.r.o., IČ: 07189389 se sídlem č. p. 3, 696 14 Čejč zastoupený advokátem Mgr. Petrem Pařilem, se sídlem Škárova 809/16, 612 00 Brno     Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., IČ: 49241494 se sídlem Sokolovská 394/17, 186 00 Praha 8   o žalobě proti rozhodnutí představenstva žalovaného ze dne 3. 11. 2023, č. j. S‑0202629/117052/2022-P,   takto: I. Rozhodnutí představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s., ze dne 3. 11. 2023, č. j. S-0202629/117052/2022-P, a rozhodnutí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s., ze dne 24. 3. 2023, č. j. S‑0202629/117052/2022-V, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do rukou jeho zástupce Mgr. Petra Pařila, advokáta.     Odůvodnění:   Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým představenstvo žalovaného dle § 2da odst. 9 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, potvrdilo rozhodnutí Výboru podpor žalovaného ze dne 14. 3. 2023, materializované v rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2023, č. j. S‑0202629/117052/2022-V. Prvostupňovým rozhodnutím bylo částečně vyhověno žádosti žalobce v programu „Zemědělec“, č. j.  PGRLF, a.s. 123102/2019, podané dne 27. 10. 2022, na poskytnutí dotace části úroků z úvěru poskytnutého žalobci bankou, a to na nákup techniky do zemědělské prvovýroby, konkrétně obraceče píce Pöttinger HIT HT 11100 a návěsu s výtlačným čelem Fliegl ASW 271. 2. Žalobce namítal, že žalovaný nesprávně zjistil skutkový stav věci, neboť návěs byl dodán až dne 5. 1. 2023, tj. po podání žádosti. Datum 25. 10. 2022 v předávacím protokolu bylo projevem písařské chyby, což doložil opraveným předávacím protokolem, vyjádřením dodavatele, technickým průkazem s datem registrace 9. 3. 2023 a kupní smlouvou ze dne 1. 11. 2022. Žalovaným tvrzený postup spočívající v uzavření ústní smlouvy v nespecifikovaný den před podáním žádosti by byl pro dodavatele i žalobce zbytečně rizikový, opravením předávacího protokolu navíc došlo k prodloužení záruční doby a pořízení návěsu v říjnu by znamenalo, že by byl půl roku bez užitku. Žalovaný vycházel pouze z původního předávacího protokolu a kupní smlouvy k návěsu, ostatní důkazy nehodnotil. Dle bodu A.3.5. pokynů programu je rozhodným okamžikem uzavření kupní smlouvy k návěsu, nikoli jeho dodání. I přes absenci data u podpisu kupujícího (žalobce) je zřejmé, že závazek mohl vzniknout nejdříve dne 1. 11. 2022, kdy kupní smlouvu podepsal dodavatel. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Zdůraznil, že závazek, v jehož důsledku dojde k převodu vlastnického práva k podporované investici, nesmí předcházet podání žádosti. 4. V případě smluvní a předávací dokumentace lze očekávat, že ji obě smluvní strany před podpisem pečlivě překontrolovaly. V předávacím protokolu se datum 25. 10. 2022 vyskytuje dvakrát. Nelze přijmout argumentaci, že předání návěsu samo o sobě nedokládá sjednání závazku koupě. Není neobvyklé, že si žadatelé pořídí stroj a následně zjistí, že na něj bylo možné získat podporu. Nákup stroje dva dny před podáním žádosti tak není nemyslitelný. Žalovaný akcentoval, že kupní smlouva, předávací protokol i faktura byly vystaveny či podepsány týmiž stranami, nemohou tedy představovat nezávislý zdroj informací o průběhu transakce. 5. Žalovaný vyhodnotil všechny dokumenty, které žalobce doložil. Na doložené kupní smlouvě k návěsu bylo ručně vepsáno datum 1. 11. 2022, čemuž však neodpovídá doba plnění sjednaná v čl. V, která je výslovně stanovena „do 31. 10. 2022“. Splatnost kupní ceny byla sjednána do 21 dní od doručení daňového dokladu s tím, že daňový doklad může být vystaven až po předání stroje, čímž dojde k přechodu vlastnického práva na žalobce. To nevylučuje, aby faktura byla dodavatelem vystavena až po více než dvou měsících od předání. Ohledně pořízení návěsu v říjnu žalovaný uvedl, že zemědělské stroje obecně nejsou v zimním období příliš využívány. 6. Žalovaný podotkl, že podle zákona o zemědělství postačí v některých případech i pouhé riziko nedodržení podmínek poskytování podpory, zejména objeví-li se při posuzování žádosti dle § 2da odst. 8 písm. e) zákona o zemědělství riziko spojené s rozporem v doložených podkladech. Posouzení žaloby soudem 7. Soud zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost dle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a to bez jednání. 8. Soud úvodem podotýká, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu podléhají rozhodnutí žalovaného o nevyhovění žádosti o podporu ve smyslu § 2da odst. 9 zákona o zemědělství přezkumu ve správním soudnictví (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2024, č. j. 3 As 38/2023-48, ze dne 11. 6. 2020, č. j. 7 As 28/2019-41, a ze dne 28. 4. 2011, č. j. 1 As 22/2011-64, Sb. NSS 2343/2011). 9. Soud byl povinen se ex offo zabývat otázkou, zda napadené rozhodnutí, popřípadě správní řízení, není zatíženo vadou uvedenou v § 76 odst. 1 nebo 2 s. ř. s. K tomu uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006-73, Sb. NSS 1546/2008, že „[u]stanovení § 76 odst. 1 SŘS upravuje postup soudu v případech, kdy soud může rozhodnutí zrušit i bez nařízení jednání – z toho lze dovodit jen to, že případy tam uvedené jsou důvodem ke zrušení správního rozhodnutí. Výslovně předpokládá postup z moci úřední – tj. bez návrhu – pouze v případě nicotnosti rozhodnutí, kterou lze vyslovit podle odst. 2 cit. ustanovení. Z povahy vady pak postup z moci úřední přichází v úvahu i u vad spočívajících v nepřezkoumatelnosti podle § 76 odst. 1 písm. a) SŘS, a to proto, že nepřezkoumatelnost brání zpravidla věcnému přezkumu a posouzení důvodnosti žalobních námitek.“. 10. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, Sb. NSS 133/2004, lze za nepřezkoumatelné považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jak bylo ve věci rozhodnuto. 11. Soud si je vědom toho, že se dle § 2da odst. 10 zákona o zemědělství na činnost žalovaného v oblasti poskytování podpor nevztahuje správní řád. V důsledku legislativní změny (novelizující zákon č. 26/2017 Sb., s účinností od 1. 3. 2017) byl tedy překonán závěr rozsudku sp. zn. 1 As 22/2011, že se na tuto činnost žalovaného správní řád vztahuje. Závěr rozsudku sp. zn. 1 As 22/2011, že rozhodnutí žalovaného o nevyhovění žádosti o podporu ve smyslu § 2da odst. 9 zákona o zemědělství podléhají přezkumu ve správním soudnictví, však dotčen nebyl. 12. To je zjevné z navazující judikatury, tedy z rozsudků sp. zn. 3 As 38/2023 a sp. zn. 7 As 28/2019. Druhý jmenovaný rozsudek se pak zabýval situací, kdy krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného dle § 2da odst. 9 zákona o zemědělství pro nepřezkoumatelnost. Rozsudek sp. zn. 7 As 28/2019 v bodech 10 a násl. výslovně potvrdil, že legislativní změnou nezasažený závěr rozsudku sp. zn. 1 As 22/2011 je nadále platný. V bodu 17 dospěl rozsudek sp. zn. 7 As 28/2019 k závěru, že jestliže jsou rozhodnutí žalovaného v oblasti poskytování podpor dle § 2da zákona o zemědělství soudně přezkoumatelná, pak nezbytným předpokladem tohoto soudního přezkumu je řádné odůvodnění příslušného rozhodnutí. To vyplývá z § 2da odst. 5 zákona o zemědělství a zejména z § 177 odst. 1 správního řádu, dle něhož se základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 správního řádu použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje. Právě uvedené dle soudu platí nejen pro odůvodnění příslušného rozhodnutí, ale logicky i pro výrok příslušného rozhodnutí a jeho přezkoumatelnost ve smyslu srozumitelnosti výroku. 13. Soud konstatuje, že dle výroku prvostupňového rozhodnutí žalovaný o žádosti žalobce rozhodl tak, že „[ž]ádosti o poskytnutí podpory v rámci programu Zemědělec, č. j. S‑0202629/117052/2022 ze dne 27. 10. 2022 bylo vyhověno pouze částečně“. Výrokem napadeného rozhodnutí bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno, a to bez jakékoli změny citovaného výroku. 14. Z takto formulovaného výroku není možné dovodit, které části žádosti žalobce o dotaci bylo vyhověno. Nelze ani s naprostou určitostí seznat, jak bylo naloženo se zbývající neupřesněnou částí žádosti, byť si lze domýšlet, že jí zřejmě vyhověno nebylo. 15. Uvedenou vadu nelze překlenout výkladem. Přezkoumatelnost správního rozhodnutí je objektivní kategorií a jeho výroková část musí obstát sama o sobě, aniž by bylo třeba zásadního a složitého domýšlení jejího obsahu z odůvodnění rozhodnutí či z jiných skutečností. Pouze výroková část napadeného rozhodnutí je závazná a vyvolává právní účinky, musí z ní tedy jednoznačně a pro každého (i pro subjekty stojící stranou správního řízení) vyplývat, o čem bylo rozhodováno a jak bylo rozhodnuto. I výrokovou část správního rozhodnutí samozřejmě lze vykládat a případně tím odstranit nedostatky spočívající v písařských chybách, formulační neobratnosti, vynechání určitých detailů apod. O takový případ však v projednávané věci nejde, poněvadž výroková část napadeného rozhodnutí vykazuje zcela zásadní deficity. Na tom nic nemění skutečnost, že žalobce v žalobě obsah výrokové části domýšlí z odůvodnění. 16. Pro úplnost lze dodat, že dle § 2da odst. 5 zákona o zemědělství se podpora poskytuje na základě smlouvy mezi žalovaným a příjemcem podpory, přičemž nevyhoví-li žalovaný žádosti o podporu před datem uzavření smlouvy, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu důvody nevyhovění. Jinými slovy, prvostupňové rozhodnutí, měl-li žalovaný v úmyslu žádosti částečně nevyhovět, by mělo být formulováno tak, že žádosti částečně nevyhovuje (s řádnou specifikací rozsahu nevyhovění), nikoli tak, že jí částečně vyhovuje – v rozsahu vyhovění má být uzavřena smlouva. 17. S ohledem na nesrozumitelnost výrokové části napadeného rozhodnutí soud nepřikročil k meritornímu vypořádání žaloby. 18. Nad rámec výše uvedeného a pouze jako obiter dictum soud žalovaného upozorňuje, že jeho poukaz na to, že ve smlouvě na návěs je doba plnění v čl. V výslovně stanovena „do 31. 10. 2022“ by jednak byl nepřípustný, neboť tento argument není obsažený v prvostupňovém, resp. napadeném rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, čj. 8 Afs 66/2008-71), jednak žalovaný pomíjí, že smlouva na obraceč obsahovala totožné ustanovení, které ovšem zjevně žádné pochybnosti žalovaného stran okolností nákupu obraceče nevzbudilo. Žalovaný tedy tutéž skutečnost posuzuje jinak ve vztahu k různým částem žádosti žalobce, aniž by uvedl důvody této inkonzistence, čímž porušuje zásadu legitimního očekávání. Obecně se pak soudu jeví, že se žalovaný náležitě nevěnoval žalobcem předloženým důkazům a jeho argumentaci podobností smluv na obraceč a návěs, z níž žalobce dovozuje obdobnost průběhu uzavření smluv a také obdobnost průběhu poskytnutí plnění ze strany jeho dodavatele. Závěr 19. Soud zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti výroku prvostupňového, potažmo napadeného rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., současně dle § 78 odst. 3 s. ř. s. zrušil i prvostupňové rozhodnutí, a to s ohledem na povahu vady. Dále dle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je dle § 75 odst. 5 s. ř. s. vázán právní názorem soudu, je tedy povinen odstranit vady vytýkaného výroku (za předpokladu, že setrvá na svém postoji k žádosti žalobce). 20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, uložil soud žalovanému zaplatit mu náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve výši 3 100 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – žaloba) a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1 428 Kč. Celkem náklady řízení činí 11 228 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 29. listopadu 2024     Milan Tauber v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.