č. j. 17 A 128/2023‑ 76 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci   žalobce:         proti žalovanému:     za účasti:       K. Z. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Josefem Kulhavým se sídlem Praha 1, Opatovická 1659/4     Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2/2   I. Mgr. M. F. II.   Mgr. Ing. R. F. oba bytem X oba zastoupeni advokátem Mgr. Jindřichem Arabaszem se sídlem Praha 6, Evropská 866/71   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2023, č. j. MHMP 2039202/2023, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2023, č. j. MHMP 2039202/2023, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 9 800 Kč, a to do rukou zástupce žalobce, advokáta JUDr. Josefa Kulhavého.   III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10 ze dne 18. 8. 2022, č. j. P10-343616/2022. Prvostupňovým rozhodnutím byla na základě žádosti osob zúčastněných na řízení a dále Z. B., L. V. a J. V. (dále společně jen „stavebníci“) dodatečně povolena stavba s označením „přístavba garáže a zastřešené terasy a stavební úpravy bytového domu o 4 bytových jednotkách“ na adrese X, na pozemku parc. č. XA, XB v k. ú. X. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě předně nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že geometrický plán společnosti GEO-5, spol. s r.o. nebyl z jeho strany doložen. Uvedl, že již dne 14. 8. 2020 bylo  žalovanému datovou schránkou zasláno „Vyjádření a informace k rozhodnutí ze dne 23. 10. 2019, spis zn. S-MHMP 2016633/2018/STR, č. j. MHMP 2079418/2019“. K datové zprávě bylo přiloženo podání adresované prvostupňovému orgánu a opatřené razítkem jeho podatelny ze dne 27. 6. 2018 včetně všech příloh, tedy včetně předmětného geometrického plánu společnosti GEO-5, spol. s r.o., prohlášení svědků a zaměření. Jako důkaz žalobce přiložil předmětnou datovou zprávu včetně doručenky a příloh. Žalobce tak opakovaně správním orgánům doručil důkazní materiál, který jasně stanovil vlastnickou hranici. Žalobce rovněž připojil fotografie, prohlášení několika svědků a zaměření. Skutečnost, že správní orgán nevede řádně správní spis, což ostatně konstatoval i žalovaný v předchozím rozhodnutí ze dne 6. 3. 2018, č. j. MHMP 333273/2018, nemůže jít k tíži žalobce. Žalovaný se pak rovněž nevyjádřil k dalším předloženým důkazům (zejména prohlášení svědků). K tomu žalobce odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2009, sp. zn. I. ÚS 118/09, a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2012, č. j. 5 Azs 2/2012-49, a ze dne 13. 12. 2007, č. j. 8 As 12/2006-51. Uzavřel, že geometrický plán a další důkazy založil, nebylo tudíž na místě vycházet z dokumentace předložené stavebníkem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2021, č. j. 2 As 134/2019-104). 3. Za podstatnou chybu správních orgánů označil žalobce postup, při kterém došlo k vydání napadeného rozhodnutí, aniž by předmětná stavba splňovala požadavky stanovené Hasičským záchranným sborem. Konkrétně žalobce poukázal na skutečnost, že nebyla vystavěna nařízená protipožární zeď na hranici pozemků u vjezdu do garáže. Uvedené žalobce dokládal fotografií. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 6 As 2017/2014, platí, že stavební úřad nemůže aplikovat na dodatečné povolení stavby mírnější kritéria než ta, která jsou kladena na řádné stavební povolení. 4. Uzavřel, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť došlo k neúplnému a nesprávnému posouzení skutkového stavu věci a k nesprávné aplikaci povinnosti přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. K tomu žalobce odkazoval na § 2, § 3 a § 50 správního řádu a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 6 As 2017/2014, a ze dne 11. 9. 2008, č. j. 1 As 30/2008-49. III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 5. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný setrval na stanovisku uvedeném v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 6. Žalovaný označil za stěžejní žalobní námitku tvrzení žalobce o tom, že se předmětná dodatečně povolovaná stavba zčásti nachází na jeho pozemku č. parc. XC v k. ú. X. K tomu žalovaný uvedl, že jde o námitku, která je uplatňována v průběhu celého řízení a která byla žalovaným již několikrát vypořádána v rámci jeho předchozích rozhodnutí o odvolání (viz spis). Stavebníci doložili veškeré možné požadované doklady (geometrické zaměření stavby ověřené oprávněným zeměměřickým inženýrem, odsouhlasené Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu ze dne 6. 6. 2016, č. PGP-2064/2016-101, kontrolní zaměření stavby a určení její vzdálenosti od hranice pozemku zpracované společností GEVIA s.r.o., konkrétně Ing. P. B., úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem, geometrický plán č. 3986-64/2016 zpracovaný úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. Monikou Němečkovou). Žalobcem uváděný geometrický plán společnosti GEO-5, spol. s r.o., se ve spise nenachází; jeho tvrzení o tom, že dne 14. 8. 2020 bylo údajně žalovanému do datové schránky adresováno vyjádření žalobce k rozhodnutí o odvolání sp. zn. S-MHMP 2016633/2018/STR, č. j. MHMP 2079418/2019, k němuž bylo kromě jiného doloženo i podání adresované prvostupňovému orgánu včetně zmíněného geometrického plánu, je pro dané řízení o dodatečném povolení stavby, potažmo odvolací řízení, jehož výsledkem bylo napadené rozhodnutí, irelevantní. Geometrický plán společnosti GEO-5, spol. s r.o., podle všeho nebyl v řízení žalobcem vůbec doložen (ani v řízení vedeném u stavebního úřadu, ani jako příloha odvolání) a nebyl tak podkladem pro vydání prvoinstančního ani nyní žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaný tak trval na tom, že stavebníci doložili doklad o průběhu vlastnické hranice mezi předmětnými sousedními pozemky a o umístění předmětné stavby na pozemku stavebníků zpracovaný oprávněnou osobou, žalobce coby odvolatel žádný relevantní doklad, který by dokumenty doložené stavebníky hodnověrně zpochybnil, nedoložil. 7. K tvrzení žalobce, že stavba nesplňuje požadavky stanovené Hasičským záchranným sborem hl. m. Prahy, neboť dosud nebyla vystavěna nařízená protipožární zeď, žalovaný uvedl, že se k předmětné stavbě vyjádřil kladně jako dotčený orgán na úseku požární ochrany Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy.  Podkladem jeho závazného stanoviska bylo požárně bezpečnostní řešení reagující na změnu v projektu (požárně bezpečnostní zeď). Uvedená zeď je tedy součástí projektové dokumentace a jako taková bude provedena v rámci dokončení dodatečně povolované stavby (viz podmínky pro provedení stavby v rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 18. 8. 2022). IV. Vyjádření osob zúčastněných na řízení 8. Osoby zúčastněné na řízení uvedly, že předmětná stavba je svými rozměry, určením a umístěním v dané lokalitě zcela obvyklá. S přestavbou garáže bylo započato již v roce 2014, ale pochybením stavebního úřadu a obstrukčním krokům žalobce bylo pravomocné rozhodnutí vydáno až v roce 2023, čímž bylo dotčeno právo stavebníků podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 9. Žalobu osoby zúčastněné na řízení vnímaly jako pokračování v šikanózním a dobrým mravům odporujícím postupu žalobce, kdy jeho jediným cílem bylo co nejvíce poškodit stavebníky dlouhotrvajícím stavebním řízením. Označily znemožnění kolaudace a užívání garáže jako akt osobní msty žalobce, který měl po stavebnících požadovat finanční prostředky v částce stovek tisíc Kč za to, že ve stavebním řízení nebude postupovat proti stavbě a zájmům stavebníků, což stavebníci odmítli. Této skutečnosti si všiml a vzal ji za prokázanou také Obvodní soud pro Prahu 10 v rozsudku ze dne 6. 4. 2018, č. j. 6 C 324/2016-386, kterým zamítl žalobu manželů Zahálkových o náhradu škody. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2018, č. j. 68 Co 210/2018-434. 10. V žalobě obsažené námitky žalobce opakovaně předkládal v rámci stavebního řízení a správní orgány se jimi opakovaně zabývaly a vypořádaly se s nimi. Předmětná stavba vždy respektovala stávající hranici mezi pozemky a na pozemek žalobce nijak nezasahovala. Zůstal i původní plot a jeho podezdívka. Pokud došlo k nějakému zásahu, pak pouze ke zpevnění podzemní části podezdívky plotu v průběhu výkopových prací při výstavbě opěrné zdi garáže. To nemá a nemůže mít vliv na pozemek žalobce, a pokud nějaký má, tak pozitivní, neboť došlo ke zpevnění podzemní části plotu. 11. Osoby zúčastněné na řízení se domnívaly, že jsou dány důvody zvláštního zřetele ve smyslu § 60 odst. 5 věta druhá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), pro přiznání práva na náhradu dalších nákladů řízení vynaložených na zastupování advokátem. Těmito důvody je jednání žalobce, jeho vystupování v předmětném stavebním řízení se ve všech ohledech vymyká dobrým mravům a je evidentním zneužitím jeho práv jako účastníka stavebního řízení. Žalobce se snažil v souvislosti s předmětnou stavbou získat neoprávněný a nemorální majetkový prospěch. Když mu stavebníci nevyšli vstříc, používá veškeré procesní prostředky, které mu právní řád umožňuje, aby správní řízení co nejdéle zdržoval. Žádná z žalobních námitek nemůže jakkoli ovlivnit současný život žalobce, nemá a nemůže mít žádný vliv na současné či budoucí využití jeho nemovitosti. Motivací žalobce pro aktivní účast ve správním i soudním řízení není snaha ochránit jeho nemovitost před negativními dopady předmětné stavby, ale způsobit maximální újmu stavebníkům. V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 12. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). 13. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žádný z účastníků řízení s takovým postupem nevyjádřil nesouhlas. 14. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy: -          Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. 15. Soud o podané žalobě uvážil následovně: 16. Stěžejní námitkou žalobce je tvrzení, že přestože správním orgánům opakovaně předložil důkazy k prokázání tvrzení, že předmětná stavba zasahuje na jeho pozemek, zejména geometrický plán GEO-5, spol. s r.o., správní orgány tvrdí, že tento plán nebyl žalobcem doložen a k ostatním důkazům se nevyjádřily. Své tvrzení žalobce dokládal datovou zprávou ID: 812517845, která byla dne 14. 8. 2020 doručena žalovanému. Obsahem datové zprávy je „Vyjádření a informace k rozhodnutí ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. S-MHMP 2016633/2018/STR, č. j. MHMP 2079418/2019“ a dále přílohy tohoto podání tj. (1) dopis žalobce a jeho manželky ze dne 27. 6. 2018 adresovaný Úřadu městské části Praha 10, (2) „Záznam z místního šetření konaného dne 13. března 2018 na zahradě RD v X“, včetně nákresu č. 8 (řez oplocením a opětné zdi) a (3) geometrický plán vypracovaný společností GEO-5, spol. s r.o. dne 7. 6. 2018, číslo zakázky 154/2018. 17. Ke stěžejní žalobní námitce prvostupňový orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že v podání ze dne 27. 6. 2018, č. j. P10-070371/2018, je zaměření podatele – nikoliv geometrické zaměření a svědectví 4 svědků – podnájemníků žalobce a jeho manželky. Vyjádření postrádá znalecky posudek. S ohledem na uvedené prvostupňový orgán neshledal námitku žalobce, ve které zpochybňoval zakreslení opěrné zdi v jižní části  přístavby garáže, důvodnou. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k námitce žalobce, že při určení vlastnické hranice mezi předmětnými pozemky vycházel pouze z podkladů doložených stavebníky a zcela ignoroval geometrický plán společnosti GEO-5, spol. s r.o., a další důkazy, jež byly předloženy žalobcem, pouze uvedl, že zmíněný geometrický plán společnosti GEO-5, spol. s r.o. nebyl v řízení ze strany žalobce doložen, resp. není součástí spisu. 18. Přípisem ze dne 3. 4. 2024, č. j. 17 A 128/2023-65, soud vyzval žalovaného k doplnění spisového materiálu o podání žalobce ze dne 27. 6. 2018, č. j. P10-070371/2018, na které odkazuje prvostupňové rozhodnutí (viz strana 25, druhý odstavec, poslední věta). K uvedené výzvě žalovaný dne 16. 4. 2024, č. j. MHMP 83039/2024, soudu doložil dopis žalobce a jeho manželky ze dne 27. 6. 2018 adresovaný Úřadu městské části Praha 10 včetně příloh, tj. „Záznam z místního šetření konaného dne 13. března 2018 na zahradě RD v X“, včetně nákresu č. 8 (řez oplocením a opěrné zdi) a geometrický plán vypracovaný společností GEO-5, spol. s r.o.  dne 7. 6. 2018, číslo zakázky 154/2018. 19. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že je napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a)  s. ř. s. stiženo vadou spočívající v nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Žalobce v průběhu správního řízení své tvrzení o zásahu dotčené stavby na svůj pozemek dokládal geometrickým plánem vypracovaným společností GEO-5, spol. s r.o. a dále „Záznamem z místního šetření konaného dne 13. března 2018 na zahradě RD v P.“, včetně nákresu č. 8. Výše uvedené vyplývá z doplnění správního spisu, které bylo žalovaným učiněno dne 16. 4. 2024, č. j. MHMP 813039/2024. K předloženému geometrickému plánu (zaměření) společnosti GEO-5, spol. s r.o. naproti tomu správní orgány v rozporu s obsahem správního spisu konstatovaly, že nebylo předloženo. Ke druhé z uvedených listin se správní orgány nevyjádřily vůbec. Za uvedené situace, kdy vypořádání žalobcem předložených důkazů je dílem v rozporu s předloženým správním spisem a dílem v napadeném rozhodnutí absentuje, nelze dospět k jinému závěru, než že v této části je napadené rozhodnutí stiženo vadou dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 20. Soud doplňuje, že se zabýval otázkou, zda žalobcem předložené důkazy jím mají být vypořádány, a to s ohledem na délku vedeného správního řízení (žádost o dodatečné povolení stavby byla podána dne 22. 7. 2016), přičemž dospěl k závěru, že tak učinit nemůže. Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu není soud oprávněn nahrazovat činnost správního orgánu (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015-71, Sb. NSS 3577/2017). Povinností správního orgánu je vydat soudem přezkoumatelné rozhodnutí, tj. ve vztahu k projednávanému případu takové rozhodnutí, z jehož odůvodnění je zřejmé, jakým způsobem bylo uváženo o předložených důkazech. Konečně soud zdůrazňuje, že žalobcem navržené důkazy mají relevantní souvislost s předmětem řízení a mohou potvrdit nebo vyvrátit jeho tvrzení o přesahu předmětné stavby na jeho pozemek. Tyto důkazy měl k dispozici již správní orgán I. stupně. 21. Výše uvedená vada napadeného rozhodnutí nebrání soudu, aby přezkoumal námitku, podle které nebyla doposud vystavěná protipožární zídka na hranici pozemků dle požadavků stanovených v závazném stanovisku dotčeného orgánu na úseku požární ochrany Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy ze dne 10. 8. 2018 (dále jen „závazné stanovisko HZS“). Tato námitka se k části rozhodnutí, která je dle soudu stižena shora uvedenou vadou, neváže. Z obsahu prvostupňového rozhodnutí výslovně vyplývá, že předmětem řízení bylo mimo jiné taktéž povolení nové protipožární zídky. Stavební úřad v prvostupňovém rozhodnutí stanovil podmínky pro provedení stavby, a to její dokončení do 2 let od nabytí právní moci rozhodnutí s tím, že stavba musí být upravena a dokončena podle ověřené projektové dokumentace. Stavba v okamžiku vydání prvostupňového rozhodnutí nesplňovala požadavky stanovené v závazném stanovisku HZS, avšak realizace protipožární zídky je podmínkou pro řádné dokončení stavby ve stanovené lhůtě. Skutečnost, že v okamžiku vydání prvostupňového nebo napadeného rozhodnutí nebyla protipožární zídka postavena, tak nemá vliv na zákonnost těchto rozhodnutí. Tato námitka není důvodná. VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 22. Protože soud shledal, že napadené rozhodnutí je stiženo vadou spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., zrušil napadené rozhodnutí a věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem soudu. 23. V dalším řízení bude na žalovaném, aby odpovídajícím způsobem vypořádal důkazy, které žalobce předložil podáním ze dne 27. 6. 2018, č. j. P10-070371/2018. Soud doplňuje, že nezrušil prvostupňové rozhodnutí, neboť má za to, že vady správního řízení může odstranit odvolací správní orgán. 24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce, a soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci ve stanovené lhůtě náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady související s právním zastoupením žalobce advokátem. Ty jsou tvořeny jednak odměnou za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepsání žaloby), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 3 100 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) cit. vyhlášky). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, činí 9 800 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v této výši, a to ve stanovené lhůtě do rukou právního zástupce žalobce JUDr. Josefa Kulhavého. 25. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim soudem nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s níž by jim náklady vznikly (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Zároveň soud s ohledem na skutečnost, že přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí, neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, respektive důvody, které by svědčily o zneužití práv žalobcem při podání žaloby. Otázkou chování žalobce v průběhu správního řízení není soud oprávněn se při hodnocení nákladů soudního řízení zabývat. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 30. srpna 2024 Milan Tauber v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.