č. j. 18 A 54/2024‑ 34   USNESENÍ    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Lachmanna a soudců Mgr. Jana Ferfeckého a Mgr. Michaely Macurové ve věci  žalobkyně:  České Radiokomunikace a.s., IČO 24738875 sídlem Skokanská 2117/1, Praha 6 zastoupená advokátkou Mgr. Karin Konstantinovovou sídlem Benediktská 690/7, Praha 1 proti žalovanému:   Ministerstvo spravedlnosti sídlem Vyšehradská 16, Praha 2     o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 11. 6. 2024, č. j. MSP-225/2022-OINS-SRZT/7,   takto:   I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.       Žalobkyně se svou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí – usnesení o odložení věci, přesněji jejích stížností (podnětů) na dva znalce, Ing. A. M. a Ing. P. Ž. 2.       Žalobkyně je účastníkem několika řízení souvisejících se stavebními záměry v blízkosti pozemku a vysílače v jejím vlastnictví, vedených Magistrátem města České Budějovice. V rámci nich bylo předloženo několik znaleckých posudků, mj. výše uvedených znalců. Na tyto znalce a jejich posudky podala žalobkyně dne 8. 11. 2022 stížnosti žalovanému, jako příslušnému orgánu státní správy, neboť má za to, že ti při vyhotovení posudků porušili ustanovení zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů (zákon o znalcích), stejně jako obecně uznávané postupy a standardy svých znaleckých oborů a odvětví. 3.       Žalovaný označeným rozhodnutím tyto stížnosti jako podněty k zahájení přestupkového řízení odložil na základě § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (zákon o odpovědnosti za přestupky), neboť dle jeho názoru neodůvodňují zahájení řízení o přestupku ani předání věci. Poukázal na to, že znalecké posudky byly použity jako důkazy ve správních řízeních, jež dosud nebyla pravomocně skončena; jejich posouzením by zasahoval do hodnocení důkazů ze strany správního orgánu. Námitky, které žalobkyně ve stížnostech vznesla, může/musí uplatnit primárně v rámci těchto správních řízení. 4.       Žalobkyně s těmito důvody nesouhlasí, podle ní se měl jejími stížnostmi žalovaný zabývat věcně a vypořádat její námitky – odložení věci je podle ní nezákonné a rovněž nepřezkoumatelné. 5.       Soud se nejprve zabýval tím, zda je žaloba projednatelná. Žalobkyně totiž svou žalobou míří vůči usnesení o odložení věci, tj. nezahájení přestupkového řízení (žalovaný její stížnosti vyhodnotil jako podněty k zahájení přestupkového řízení a ty odložil). 6.       Soud dospěl k závěru, že se žalobkyně vůči předmětnému postupu žalovaného žalobou ve správním soudnictví bránit nemůže. Nemá totiž veřejné subjektivní právo na to, aby správním orgánem bylo zahájeno řízení o přestupku nebo vyslovena vina obviněného z přestupku. Nemůže tak být ani dotčena na svých právech tím, když takové rozhodnutí není správním orgánem vydáno, resp. je vydáno rozhodnutí jiné (v daném případě usnesení o odložení věci); obdobně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 29. 6. 2023, č. j. 30 A 22/2023 - 36. 7.       Také Nejvyšší správní soud (NSS) v rozsudku z 13. 8. 2009, č. j. 9 As 57/2008 - 35, na půdorysu dřívější právní úpravy dovodil, že usnesení o odložení věci je rozhodnutím, proti němuž lze brojit správní žalobou, tj. rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., jen v případě tehdejších přestupků zahajovaných na návrh. V jiných případech tudíž a contrario platilo (a nadále platí), že o rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. nejde. Nezahájením přestupkového řízení zahajovaného ex offo nemůže být podatel podnětu ani nikdo jiný zkrácen na svých veřejných subjektivních právech; k dotčení práv poškozeného v řízení o přestupku dále viz též rozsudek NSS z 31. 10. 2007, č. j. 2 As 46/2006 - 100, č. 2276/2011 Sb. NSS. 8.       Zahájení přestupkového řízení by se žalobkyně nemohla domáhat ani cestou zásahové žaloby ve smyslu rozsudku rozšířeného senátu NSS z 26. 3. 2021, č. j. 6 As 108/2019 - 39, č. 4178/2021 Sb. NSS. Rozšířený senát totiž v předmětném rozsudku výslovně konstatoval, že „… žalobní legitimaci pro podání zásahové žaloby nemá ten, kdo by se nemohl bránit žalobou proti rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s., které eventuálně z takto započatého správního řízení může vzejít … Například poškozený se tak nemůže domáhat zahájení přestupkového řízení proti podezřelému z přestupku, neboť poškozený či jiné osoby odlišné od obviněného nemohou napadat výrok správního rozhodnutí týkající se viny či sankce, včetně výroku o zastavení řízení o přestupku. Posouzení viny a případné uložení sankce v rámci správního trestání se totiž odehrává výlučně ve vztahu státu a obviněného. Třetí osoba (ať již je touto osobou jiný obviněný, poškozený nebo jiná osoba) nemá subjektivní právo domáhat se zahájení řízení o správním deliktu s jiným subjektem nebo požadovat uznání jeho viny...“ Rozšířený senát současně zdůraznil, že pravidlem zůstává, že „uplatnění podnětu, ve kterém podatel vyzývá správní úřad k uplatnění úřední povinnosti (úřední moci), žádné veřejné subjektivní právo nezakládá. To proto, že obecně tu není veřejné subjektivní právo na to, aby správní orgán zahájil z moci úřední nějaké řízení.“ 9.       Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně se nemůže domáhat ani zahájení jiného řízení, resp. kontrolního postupu. Zákon o znalcích nezná návrhové řízení, v rámci něhož by se mohla domoci věcného přezkumu předmětných posudků. Zákon v § 35 sice upravuje výkon dohledu, ten ovšem žalovaný rovněž provádí ex offo. Provedení dohledu tedy jinými slovy rovněž závisí na vyhodnocení věci správním orgánem – žalobkyně se nemůže domoci toho, aby žalovaný výkon dohledu „zahájil“; jejích veřejných subjektivních hmotných práv se to nijak nedotýká. 10.   Podatel se obecně může domáhat nanejvýš toho, aby na jeho podání (stížnost/podnět/oznámení) správní orgán řádně reagoval a sdělil mu výsledek svého šetření (viz rozsudek NSS z 31. 10. 2022, č. j. 2 As 8/2022 - 27, ve spojení s rozsudkem z 30. 3. 2017, č. j. 2 As 285/2016 - 86, č. 3563/2017 Sb. NSS). To se v nynější věci stalo, přičemž žalobkyně se nedomáhá reakce na její podání jako takové, ale reakce určité kvality – věcného posouzení postupu znalců, na což již ovšem veřejné subjektivní právo nemá. 11.   S ohledem na vše výše uvedené tak soud uzavírá, že podaná žaloba míří vůči úkonu správního orgánu, který není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Žaloba je proto nepřípustná podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. Soud ji tudíž odmítl. 12.   Nenašel ani prostor pro to, že by se žalobkyně mohla zamýšleného výsledku domáhat jinou cestou (prostřednictvím jiného žalobního typu). K tomu lze na okraj ještě doplnit, že žalobkyně rozhodně není zbavena možnosti brojit proti jí tvrzeným pochybením znalců v rámci příslušných správních řízení, v nichž byly předmětné posudky předloženy k důkazu, popřípadě v navazujících řízeních soudních. 13.   O odmítnutí žaloby soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť nerozhodoval o věci samé (§ 49 odst. 1 s. ř. s. a contrario). 14.   O nákladech řízení o žalobě rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. Jelikož soud žalobu odmítl, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 15.   Soud nerozhodoval o vrácení soudního poplatku, jelikož jej žalobkyně dosud nezaplatila a soud ji s ohledem na výše uvedené k zaplacení ani nevyzýval. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.               Praha 28. srpna 2024     Mgr. Martin Lachmann v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š.