č. j. 18 A 61/2024‑32   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Martina Lachmanna a soudců Michaely Macurové a Jana Ferfeckého ve věci žalobce:  V. R. L. zastoupený zákonným zástupcem JUDr. R. L. oba bytem X proti žalovanému:  Magistrát hl. m. Prahy    sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00  Praha 1 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10. 7. 2024, č. j. MHMP 1110539/2024, ze dne 9. 9. 2024, č. j. MHMP 1417032/2024, a ze dne 10. 9. 2024, č. j. MHMP 1768538/2024,  takto:  I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce žádal o přijetí ke vzdělávání na střední škole, Gymnáziu prof. Jana Patočky, sídlem Jindřišská 36, Praha 1 (dále jen „GPJP“), na studijní obor Vzdělání – cesta ke svobodě a dále o přijetí ke vzdělávání na střední škole PORG – gymnázium, základní škola a mateřská škola, sídlem Lindnerova 517/3, Praha 8 (dále jen „PORG“), na studijní obory „8 leté PORG Libeň“ a „8 leté Nový PORG“. 2. Ředitelky obou uvedených škol rozhodly o nepřijetí žalobce dle § 59 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), s ohledem na nedostačující kapacitu oboru. Žalobce se vzhledem ke svým výsledkům jednotné zkoušky zajišťované Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) neumístil na takovém místě, aby se dostal do vymezeného kapacitního okna pro přijetí (v případě GPJP byl 229. v pořadí, v případě gymnázia PORG 129., resp. 153. v pořadí). 3. Proti všem 3 rozhodnutím o nepřijetí podal žalobce odvolání, o nichž rozhodl žalovaný v záhlaví uvedenými rozhodnutími tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí o nepřijetí potvrdil. 4. Ve vztahu k nepřijetí na GPJP se tak stalo rozhodnutím ze dne 10. 7. 2024, č. j. MHMP 1110539/2024. K námitkám žalobce žalovaný uvedl, že testy Centra a výsledky žalobce byly přezkoumány. Ačkoli Centrum při přepočtu bodů žalobci uznalo jednu úlohu v rámci testu z matematiky a žalobce tudíž získal o tři body více, stále se jedná o nedostatečný bodový zisk pro přijetí. Žalovaný uzavřel, že Centrum je způsobilým odborným subjektem pro posouzení odborných otázek i ve vztahu k rámcovému vzdělávacímu programu a zároveň se nejedná o jedinou garanci správnosti testových úloh jednotné zkoušky a jejich souladu se vzdělávacím programem. Jednotné zkoušky totiž dále procházejí validací v Nezávislé odborné komisi (dále jen „NOK“), která znění testů schválila. 5. Ve vztahu k nepřijetí na PORG do vzdělávacího programu PORG Libeň žalovaný rozhodl dne 9. 9. 2024, rozhodnutím č. j. MHMP 1417032/2024 a ve vztahu k nepřijetí do vzdělávacího programu Nový PORG dne 10. 9. 2024, rozhodnutím č. j. MHMP 1768538/2024. K námitkám žalobce uvedl, že sice došlo k pochybení při nahlížení do správního spisu, nicméně toto pochybení nezakládá nepřezkoumatelnost prvostupňových rozhodnutí. Dle školského zákona jde totiž o rozhodnutí ve specifické formě, které se pouze oznamuje zveřejněním seznamu úspěšných a neúspěšných uchazečů. Nadto byla tato vada plně odstraněna v řízení před odvolacím orgánem. Ani v případě těchto odvolání nepostačoval žalobcův opravený bodový zisk z jednotné zkoušky k přijetí ke vzdělávání. Žalovaný dále taktéž konstatoval odbornou způsobilost Centra a validační kontrolu NOK ve vztahu k jednotné zkoušce. 6. Proti uvedeným rozhodnutím žalovaného brojí žalobce žalobou. II. Obsah žaloby 7. Žalobce rekapituluje, že ve správním řízení vytýkal správnímu orgánu I. stupně v případě přijímacího řízení na gymnázium PORG neúplný správní spis. Žalobce totiž při nahlížení zjistil, že je v něm veden toliko jeden záznamový arch, ač by měl obsahovat záznamové archy z obou zkoušek i samotné zadání. Nebylo tak možné přesvědčit se, že zadání jednotné zkoušky odpovídalo zákonným kritériím (zejména souladu s rámcovým vzdělávacím programem) a zda byly odpovědi správné. Dále žalobce namítal, že zadání zkoušky nebylo v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. K této skutečnosti navrhl žalobce provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru školství, neboť měl za to, že správní orgán nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi k takovému posouzení. Žalovaný neshledal žalobcovy výtky důvodnými. 8. Žalobce nyní v žalobě namítá, že se nemohl efektivně seznámit s podklady rozhodnutí, navrhnout jejich doplnění a případně s nimi polemizovat, a byla mu tak odňata možnost individuální kontroly podkladů. Žalobce uvádí, že u řízení na střední školu PORG byly vedeny dva různé spisy na dvou různých místech, což způsobilo, že při nahlížení do jednoho spisu považoval spisovou dokumentaci za neúplnou. 9. Dále žalobce polemizuje s odmítnutím svého důkazního návrhu – posouzení souladu jednotné zkoušky s rámcovým vzdělávacím programem prostřednictvím znaleckého posudku. Dle žalobce je pro přezkum souladu zadání zkoušky s rámcovým vzdělávacím programem potřeba odborných znalostí, kterými žalovaný nedisponuje. Žalobce nezpochybňuje, že příprava zadání probíhala odborně a v souladu se zákonem, nicméně odborné posouzení v rámci správního, resp. soudního přezkumu, je věcí jinou. 10. Žalobce z uvedených důvodů navrhuje zrušení napadených rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve vyjádření navrhuje žalobu zamítnout. 12. Žalovaný zdůrazňuje, že prvostupňová rozhodnutí s ohledem na specifickou zákonnou úpravu nemohou trpět nepřezkoumatelností. Případné pochybení při nahlížení do spisu bylo zhojeno v odvolacím řízení, v rámci kterého byly správní spisy doplněny, žalobci bylo umožněno do nich nahlížet i vyjádřit se k podkladům. Vedení spisu v rámci příjímacího řízení na PORG na dvou místech bylo způsobeno tím, že se vedla dvě samostatná přijímací řízení (PORG a Nový PORG). Také odvolací řízení bylo vedeno do určité míry samostatně, podklady byly shromažďovány v rámci jednoho spisu ke každému školnímu vzdělávacímu plánu zvlášť. 13. K námitce týkající se neprovedení znaleckého posudku žalovaný uvádí, že správnost je zkoumána v rozsahu námitek. Správnost a soulad jednotných testů s rámcovým vzdělávacím programem dostatečně prokazovalo posouzení NOK. Další dokazování bylo nadbytečné a nedůvodné. 14. Ke svému vyjádření připojil žalovaný podklady týkající se nezávislosti NOK získané od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) v jiném řízení. IV. Posouzení věci Městským soudem v Praze 15. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadená rozhodnutí soud přezkoumal na základě skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí a v mezích uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Soud o žalobě rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky § 51 odst. 1 s. ř. s. Žalobce s takovým postupem souhlasil implicitně, žalovaný pak výslovně. Potřebu nařídit jednání neshledal ani sám soud, neboť soud při posouzení věci vycházel pouze z obsahu správního spisu, kterým se dle ustálené judikatury nedokazuje. 17. Podle § 60 odst. 2 věty první školského zákona v přijímacím řízení do oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou se koná jednotná zkouška, není-li dále stanoveno jinak. 18. Ustanovení § 60g školského zákona upravuje obsah a formu přijímacích zkoušek: (1) Přijímací zkoušky ověřují předpoklady uchazeče ke vzdělávání v dané škole a v daném oboru středního vzdělání. Součástí přijímací zkoušky může být také školní přijímací zkouška. (2) Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. (3) Jednotná zkouška se skládá z písemného testu z českého jazyka a literatury a z písemného testu z matematiky. (4) Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba. 19. Podle § 60j odst. 2 školského zákona pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení. 20. Podle § 60j odst. 4 školského zákona ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba podle výsledků dosažených uchazeči při přijímacím řízení a v souladu s pořadím oborů vzdělání v přihlášce informuje ředitele školy o pořadí uchazečů, kteří budou přijati. 21. Podle § 60j odst. 5 školského zákona výsledky přijímacího řízení zveřejní všechny střední školy v den určený prováděcím právním předpisem. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam obsahuje také hodnocení jednotné zkoušky, školní přijímací zkoušky, talentové zkoušky a hodnocení ostatních kritérií, pokud jsou součástí přijímacího řízení. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup v informačním systému o přijímacím řízení. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí za oznámená. 22. Podle § 60j odst. 6 školského zákona rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí ke vzdělávání se v písemné formě podle správního řádu nevyhotovuje, nevyhlašuje a do spisu se nečiní záznam. Součástí spisu je seznam podle odstavce 5. 23. Soud předesílá, že uplatněné žalobní body jsou pojaty veskrze obecně a v zásadě totožně s námitkami vznesenými v odvolacím řízení. Na jejich vypořádání ze strany žalovaného žalobce ovšem pohříchu nijak nereaguje, a jedná se tak o pouhé opakování již uplatněné argumentace. 24. V prvé řadě žalobce vznesl námitku, že se v prvostupňovém správním řízení nemohl seznámit se všemi podklady pro rozhodnutí, a byla mu tak znemožněna jejich efektivní kontrola. Žalovaný uznal určité pochybení ohledně chybějících podkladů ve správních spisech, uvedl však, že tyto vady byly zhojeny možností žalobce nahlédnout do spisu v odvolacím řízení a vyjádřit se ke všem podkladům, včetně těch, které byly do spisu v odvolacím řízení doplněny. 25. Na toto vypořádání žalobce v žalobě již nijak nereagoval, není proto zřejmé, jakým způsobem byl snad tímto procesním pochybením dotčen na svých hmotných právech, a to zejména za situace, kdy v odvolacím řízení do spisu nahlížel, a přesto žádné další konkrétní námitky v odvolacím řízení nevznesl. Městský soud se ztotožňuje se žalovaným, že veškeré případné vady prvostupňového řízení byly zhojeny postupem v odvolacím řízení. Z ustálené judikatury vyplývá, že rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří jeden celek (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2013, č. j. 6 Ads 134/2012-47, či ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013-41) a smyslem odvolacího řízení je právě zejména možnost napravení případných vad v dosavadním řízení. 26. Nadto žalovaný správně upozornil na skutečnost, že rozhodování o přijetí či nepřijetí na střední školu se děje prostřednictvím zveřejnění seznamu uchazečů podle § 60j odst. 5 školského zákona obsahujícího informaci o tom, zda uchazeč byl nebo nebyl přijat, a nevydává se tedy standardní správní rozhodnutí se všemi náležitostmi podle § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V daném případě byl takový dokument žalobci oznámen, včetně informací o počtu bodů, procentuální úspěšnosti a umístění mezi ostatními uchazeči. 27. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že brojí-li uchazeč proti výsledkům přijímacího řízení, těžiště správního řízení je přeneseno právě do řízení odvolacího, v němž může nadřízený správní orgán adekvátně reagovat na jeho námitky a výtky včetně zajištění standardu uplatnění veškerých procesních práv účastníka. Nadto ovšem městský soud dodává, že podle § 183d odst. 1 školského zákona je Centrum povinno zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup zadání jednotných zkoušek ve lhůtě 1 pracovního dne ode dne, kdy proběhla zkouška. Žalobce k němu tedy dozajista mohl mít přístup a po správních orgánech nelze požadovat, aby zadání zkoušek znovu zakládaly do každého jednotlivého správního spisu každého uchazeče o přijetí ke vzdělávání. 28. Jak uznal i sám žalobce, jeho závěr o neúplnosti správního spisu týkající se přijímacího řízení na PORG plynul z neuvědomění, že na tuto školu jsou s ním vedena přijímací řízení dvě, neboť se hlásil sice na jednu školu, nicméně do dvou studijních oborů, a byly tedy vedeny i dva správní spisy.  Tyto obory se zároveň odlišují i místem studia, neboť studijní obor „8 leté PORG Libeň“ má studijní zázemí v lokalitě Prahy 8 a studijní obor „8 leté Nový PORG“ má své studijní zázemí v lokalitě Prahy 4. Sám žalobce podal pro každý z uvedených studijních oborů na gymnáziu PORG vlastní přihlášku a ke každé z těchto přihlášek obdržel vlastní výsledky přijímacího řízení. Skutečnost, že byly vedeny dva správní spisy v rámci přihlášek žalobce do studijních oborů na PORG, tudíž nemohla být pro žalobce překvapivá ani nepředvídatelná. Zejména však v průběhu odvolacího řízení byly do každého z vedených spisů doplněny všechny záznamové archy žalobce z jednotné zkoušky (z obou pokusů); žalobce do doplněného správního spisu nahlížel, přesto žádné konkrétní výtky vůči nesprávnosti hodnocení svých výsledků nevznesl. 29. Soud proto uzavírá, že první žalobní námitku neshledal důvodnou. 30. K druhé žalobní námitce týkající se neprovedení žalobcova důkazního návrhu znaleckým posudkem soud uvádí následující. 31. Z § 60g školského zákona vyplývá, že obsah a forma přijímací zkoušky musí odpovídat rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená a pověřená právnická osoba, kterou je Centrum. Žalovaný ve všech napadených rozhodnutích vysvětlil, že před zpřístupněním výsledků středním školám prochází zadání testů odbornou kontrolou validační komise Centra a následně NOK jako poradního orgánu MŠMT. NOK přitom v posudcích ze dne 24. 4. 2024 konstatovala, že úlohy v testech (mimo jednu úlohu, u níž shledala zadání nejednoznačným) jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Tyto posudky jsou veřejně dostupné na internetových stránkách Centra, žalovaný jimi provedl v řízení dokazování, v listinné podobě je založil do spisu a umožnil žalobci se s podklady seznámit a vyjádřit se k nim. 32. Za situace, kdy se žalobce v odvolání (a nyní i v žalobě) omezil na zcela obecné tvrzení o nesouladu zadání přijímací zkoušky s rámcovým vzdělávacím programem, aniž by jej jakkoliv odůvodnil, či uvedl konkrétní úlohy, které podle jeho názoru zákonným podmínkám neodpovídají, postupoval žalovaný podle městského soudu zcela správně, pokud považoval provedení dalšího dokazování ohledně této otázky za nadbytečné. 33. K námitce nedostatku odbornosti žalovaného lze dodat, že tu v řízení zajišťuje Centrum, tedy specializovaná příspěvková organizace zřízená právě za účelem vytváření jednotného srovnávacího testování (srov. § 60g odst. 4 a § 80 odst. 2, 3 školského zákona) a dále taktéž zmíněná NOK. Z konstantní judikatury správních soudů také plyne, že soud je v řízení o žalobě povinen přezkoumat k uplatněné žalobní námitce také věcnou správnost hodnocení testových otázek a úloh, a to jak v případě maturitní zkoušky (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2014, č. j. 6 As 68/2012-47, č. 3104/2014 Sb. NSS), tak v případě přijímací zkoušky ke studiu na střední škole (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2023, č. j. 30 A 83/2022-51). Žalobci tedy nic nebránilo konkrétní námitky proti správnosti testových úloh vznést. 34. Městský soud s ohledem na obecnost námitky týkající se souladu zadání přijímací zkoušky s rámcovým vzdělávacím plánem nepovažoval ani za potřebné provádět dokazování listinami týkajícími se nezávislosti NOK získanými od MŠMT v jiném řízení, které žalovaný k vyjádření k žalobě přiložil. Postavení NOK žalobce v žalobě nijak nezpochybňoval a žalovaný ostatně tyto listiny k provedení jako důkazu ani nenavrhoval. 35. Ani druhou žalobní námitku tak městský soud neshledal důvodnou. V. Závěr a náklady řízení 36. Žalobce se svými námitkami neuspěl. Jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž by byl soud povinen přihlížet z úřední povinnosti, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. 37. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 soudního řádu správního. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti, soud mu proto náhradu nákladů nepřiznal. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha  5. prosince 2024 Mgr. Martin Lachmann předseda senátu