USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců Mgr. Blanky Fauré a Mgr. Pavla Riedlbaucha v právní věci žalobkyně: F. T. s. r. o., IČO: xxx sídlem D., L. zastoupená advokátem V. K. sídlem Ř., Praha proti žalované: D., Inc. sídlem H., United States of America zastoupená advokátem D. B. sídlem B., Ú. o zaplacení 64 298, 80 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 10. 2023, č. j. 22 C 69/2017-210, takto: I. Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2.178 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení k rukám V. K., advokáta. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 3. 2020, č. j. 22 C 69/2017-88 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2020, č. j. 18 Co 209/2020-112 (výrok I.), zastavil řízení o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 3. 2020 č. j. 22 C 69/2017-88, který nabyl právní moci dne 14. 10 .2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2020 č.j. 18 Co 209/2020-112, a který byl vykonatelný dne 20.10.2020 (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení (výrok III). 2. Takto rozhodl o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou dne 12. 7. 2021 proti oběma shora uvedeným rozsudkům, kterou se současně domáhala i odkladu vykonatelnosti uvedeného rozsudku nalézacího soudu. Svou žalobu odůvodnila tím, že v namítaném soudním řízení nebyly splněny podmínky stanovené zákonem pro procesní postup soudu spočívající v ustanovení procesního opatrovníka žalované, došlo k porušení procesního postupu obou soudů, neboť žalované byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, nebo proto, že se jí nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv pro takové opatření nebyly splněny předpoklady. Žalované nebylo umožněno účastnit se soudního řízení, vyjadřovat se a podávat návrhy na podporu svých tvrzení a bylo jí tak upřeno právo na spravedlivý proces. Původní žalobou uplatněný nárok žalobkyně činí v plném rozsahu sporným. 3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování a citaci příslušných zákonných ustanovení o. s. ř., poté co měl za splněné formální předpoklady žaloby pro zmatečnost, včetně vymezení důvodu a podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě, se zabýval důvodností uplatněné zmatečnosti. Konstatoval, že nebyla prokázána a nevyplývají ani z obsahu soudního spisu žalovanou namítaná pochybení soudu prvního stupně stran nesprávnosti procesního postupu v řízení spočívajícím v ustanovení opatrovníka žalované. Z obsahu spisu měl za prokázané, že soud v souladu s právními předpisy učinil všechny potřebné kroky k tomu, aby zjistil, na jakou adresu lze žalované doručovat. Vzhledem k tomu, že se mu nepodařilo, poté co provedl veškerá šetření, zjistit doručovací adresu, přistoupil k doručování na známé adresy v cizině, kdy soud nejprve v souladu s čl. 10 písm. a) Haagské úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností provedl pokus o přímé doručení soudní písemnosti na adresu známou v cizině, neboť USA neučinily námitku proti tomuto způsobu přímého doručování, avšak zásilka nebyla doručena z důvodu nedostatečné adresy. Proto soudu nezbylo než přistoupit k doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, amerického Úřadu pro mezinárodní justiční spolupráci, za nějž fakticky úkony doručování vykonával A., kdy v rámci doručování touto cestou bylo doručováno na adresu xxx, CARSON CITY, Nevada, tj. adresu shodnou s adresou žalované uvedené na plné moci udělené D. B. dne 20.4.2021 a navíc adresu faktického sídla žalované, jak vyplývá z emailu M. W. Doručení nebylo uskutečněno ani prostřednictvím doručujícího orgánu s tím, že se žalovaná odstěhovala. Současně doručující orgán sdělil, že žalovanou se nepodařilo lokalizovat na žádné známé adrese v USA. Uzavřel, že za této situace soudu nezbylo než ustanovit žalované procesního opatrovníka z důvodu, že se jí nepodařilo doručit písemnost na známou adresu v cizině. Takový procesní postup zcela odpovídá ust. § 29 odst. 3 o.s.ř., aniž by bylo možné využít jiný procesní postup, aby v řízení mohlo být pokračováno. Opatrovníku žalované byla doručena žaloba, bylo k ní podáno vyjádření a opatrovník (advokát, právní profesionál) v řízení aktivně hájil práva žalované a důsledně tak plnil své povinnosti advokáta ve vztahu k zastupované osobě. Měl za to, že za takového stavu nelze dospět k závěru, že žalované bylo upřeno právo na spravedlivý proces, a to zejména i s přihlédnutím k v řízení prokázaným skutečnostem, kdy to byla sama žalovaná, která zavinila, že jí nemohlo být doručeno na jí uvedenou adresu v cizině, ani na adresu, kterou ještě v květnu 2021 uváděla jako adresu svého sídla na plné moci udělené D. B. Nad to ani sám americký doručující orgán nebyl schopen lokalizovat žádnou jinou adresu žalované („unable to locate“), na které by bylo možno jí doručit soudní písemnosti. Nepřijmul argumentaci žalované, že soud měl po žalované pátrat nad rámec mu stanovených zákonných povinností a provádět detektivní činnost o tom, na jaké adrese lze žalovanou zastihnout. Žalovaná neměla sídlo v České republice, ale v cizině, kdy doručování do ciziny je jednoznačně upraveno právními předpisy, které soud při svém postupu v řízení beze zbytku dodržel. Z uvedených důvodů soud I. stupně dospěl k závěru, že postup soudu spočívající v ustanovení procesního opatrovníka žalované, advokáta – profesionála, byl zcela souladný s ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. a zmatečnostní důvod podle ust. § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. uplatněný žalovanou nebyl uplatněn důvodně, proto žalobu pro zmatečnost zamítl. Výrokem II. usnesení zastavil řízení o návrhu žalované vzneseném při jednání dne 11.10.2023 na odklad vykonatelnosti žalobou pro zmatečnost napadených rozsudků obecných soudů, a to v souladu s ust. § 104 odst. 1 o.s.ř., když o těchto návrzích již bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.7.2022, č.j. 18 Co 218/2022-156, které nabylo právní moci dne 10.8.2022, rozhodnutí o totožném návrhu brání překážka věci pravomocně rozhodnuté podle ust. § 159a odst. 4 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. Proti tomuto rozhodnutí žalovaná podala včasné a přípustné odvolání. Namítla, že soud prvního stupně nesprávně zjistil skutkový stav věci, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Má za to, že v původním řízení došlo k tzv. zmatkům v řízení, které odepřely žalované projednání věci v rámci spravedlivého procesu. Žalovaná dané důvody tvrdila a označila důkazy. Jak již vylíčila, v původním řízení jí byl ustanoven opatrovník, a to přesto, že pro takový postup nebyly naplněny zákonné podmínky. Primární procesní pochybení spočívá ve skutečnosti, že soud ani jiný doručovací orgán žádným způsobem nedoručili žalované žádné písemnosti, respektive nemohla ani nastat fikce doručení či skutečnosti prokazující nemožnost doručení do zahraničí. Zároveň žalovaná nebyla vyrozuměna, že bylo proti ní zahájeno předmětné řízení. Doručovací orgány v době celého řízení, včetně řízení exekučního, mohly a měly disponovat informací, kde má žalovaná sídlo a jaká je její doručovací adresa, neboť tato je zapsána u tzv. registrovaného agenta. Soudy se však spolehly pouze na tvrzení žalobkyně a nedoručily řádně dle příslušných ustanovení o.s.ř., resp. dle právních předpisů upravujících způsoby doručování do zahraničí, aniž by si vyžádaly případnou součinnost ministerstva spravedlnosti při doručování. Doplňuje, že vyrozumění o zahájení řízení nebylo zasláno ani jednateli žalované, zejména panu R. H., ačkoliv z listin ve spise bylo možné takové osoby jednoznačně identifikovat a přes centrální evidenční systém zjistit místo jejich trvalého bydliště na území České republiky. Co se týče doručování paní V. K. na adresu T., Ch., žalovaná se o této záležitosti nijak nedozvěděla, nad to V. K. není členem jakéhokoliv orgánu žalované, je tedy otázkou, proč soud nedoručoval takové přípisy přímo jednateli. Namítá, že v soudním spise absentuje postup soudu při hodnocení známé adresy, tj., zda se soud v nezbytném rozsahu zabýval známou adresou, alespoň za pomocí zjištění pravého sídla společnosti přes ústřední orgány v rámci mezinárodní justiční spolupráce. Rozporuje také skutečnost, že mělo být postupováno dle Haagské úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, neboť podobně jako v případě Evropského nařízení číslo 1393/2007, se úmluva nepoužije, není-li známa adresa příjemce písemnosti. Má za to, že soudy z úřední činnosti mohly, před využitím krajního institutu ustanovení opatrovníka, zjistit působení žalované na území České republiky a, v souladu se základními zásadami uvedenými v o.s.ř., se jí pokusit vyrozumět, neboť dokonce bylo proti ní vedeno řízení u stejného soudu za účasti statutárního orgánu a zástupce z řad advokátů, či měly statutární orgán přímo ustanovit opatrovníkem. Odchýlením se od konstantní judikatury ve vztahu ke zjištění známé adresy účastníka řízení, respektive ve vztahu k úřední povinnosti známou adresu zjišťovat, dochází k porušení práva na spravedlivý proces a rovnosti účastníků. Takový postup je v rozporu s povinností soudů s odkazem na judikaturu, a to usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 552/2012 a usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 2759/2012. Z uvedených důvodů má žalovaná za to, že postup soudu I. stupně spočívající v ustanovení procesního opatrovníka žalované nebyl v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 o.s.ř., soud k ustanovení opatrovníka neměl přistoupit, jelikož podle příslušných právních předpisů nevyčerpal všechny dostupné způsoby, aby žalované byly doručeny soudní písemnosti a žalovaná se tak mohla řízení účastnit a náležitým způsobem hájit svá práva. Vzhledem k absenci zákonného postupu, žalovaná shledává zmatečnostní důvod podle § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř., považuje napadené usnesení za nesprávné a navrhuje, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. 5. Žalobkyně se k odvolání písemně nevyjádřila. 6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 7. Žalovaná při odvolacím jednání odkázala na podané odvolání, namítla, že USA není signatářem Haagské úmluvy o doručování, proto podle ní nemělo být postupováno a soud prvního stupně měl doručovat prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti. K důkazu navrhla výpis žalované z nevadského obchodního portálu a výslech svědků – agentů žalované, které bylo možno identifikovat, zjistit jejich adresy a přes ně žalované soudní písemnosti doručit. Tyto důkazy však odvolací soud z důvodu nadbytečnosti neprovedl. 8. Žalobkyně se ztotožnila s napadeným rozhodnutím, odkázala na své vyjádření, které v prvostupňovém řízení učinila, a zpochybnila námitky žalované s tím, že soudy doručovaly na adresy, které v rámci smluvních jednání žalovaná uváděla. 9. Podle ust. § 229 odst. 1 písm. h) o.s.ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. 10. Podle ust. § 232 odst. 1 o.s.ř. žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá. 11. Podle ust. § 234 odst. 5 o.s.ř. platí, že z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. 12. Podle § 46 odst. 1 o.s.ř. se adresátu doručuje na adresu pro doručování. Lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen. Podle § 46b písm. e) o.s.ř. neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li právnická osoba organizační složku, i adresa sídla organizační složky. Podle § 55 o.s.ř. při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy nebo podle přímo použitelného předpisu evropských společenství upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností nebo podle zvláštního právního předpisu. 13. Podle § 29 odst. 3 o.s.ř. pokud soud neučiní jiná opatření může předseda senátu ustanovit opatrovníka také účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. 14. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba pro zmatečnost byla podána včas ve smyslu ustanovení 234 odst. 5 o.s.ř. a že splňuje i další formální předpoklady stanovené zákonem (§ 232 odst. 1 o.s.ř.). 15. Odvolací soud zdůrazňuje, že se k namítaným pochybením soudu prvního stupně při doručování písemností žalované a následnému ustanovení opatrovníka již vyjádřil v usnesení ze dne 29. 7. 2022, č.j. 18 Co 218/2022-156, kterým zamítl návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Obvodní soudu pro Prahu 1 ze dne 4.3.2020 č.j. 22 C 69/2017-88, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2.9.2020 č.j. 18 Co 209/2020-112. V rámci tohoto rozhodnutí se odvolací již zabýval v žalobě uplatněným důvodem zmatečnosti a uzavřel, že soudy při bezúspěšném doručování písemností žalované vyčerpaly všechny prostředky dané procesními předpisy včetně Haagské úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních a byly proto dány zákonné podmínky pro ustanovení zástupce žalované. Daný závěr odvolacího soudu byl aprobován rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2023 č.j. 22 Cdo 3799/2022-176, který shledal závěry odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu týkající se výkladu § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2850/99, uveřejněné pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 552/2012). 16. Dané závěry odvolacího soudu odpovídají i závěrům uvedeným v napadeném rozhodnutí po soudem prvního stupně provedeném dokazování. 17. K jednotlivým odvolacím námitkám odvolací soud uvádí, že z obsahu spisu se nepodává, že by byly písemnosti pro žalovanou doručovány V. K. (viz doručenka na č. l. 19 spisu). Přípis s žádostí o sdělení doručovací adresy, označený názvem žalované, byl doručován na adresu sdělenou žalovanou žalobkyni (T., Ch.) s tím, že soud se dotazoval, zda je možné doručovat na tuto adresu či na adresu v USA. Písemnost převzala paní K. a soud z doručení tohoto přípisu nedovodil pro doručování písemnosti v daném řízení žádné relevantní skutečnosti, neboť jak z jeho následného postupu vyplývá, pokračoval ve snaze doručit na jemu známé adresy žalované v cizině. 18. Odvolací soud tedy shrnuje, že z obsahu spisu je zřejmé, že obvodní soud se nejprve pokusil zjistit doručovací adresu žalované v České republice na základě indicií uvedených v žalobě a doručil žalované přípis s žádostí o sdělení, zda trvá na doručování na adresu v USA či označení jiné adresy určené pro doručování v České republice. Tento přípis byl doručen V. K. a zůstal bez odezvy (viz bod 15. usnesení). Z obsahu spisu je dále zřejmé, že obvodní soud po bezúspěšné snaze zajistit adresu pro doručení v České republice zadal překlady soudních písemností (žaloba, usnesení obsahující výzvu k vyjádření a usnesení o ustanovení překladatele) a doručil je na žalobkyní označenou adresu žalované H., USA, odpovídající adrese uvedené žalovanou společností v Rámcové smlouvě ze dne 1. 7. 2015 ve spojení s Dodatkem rámcové smlouvy o spolupráci ze dne 1. 11. 2015 a Dohodou o uznání závazku a splátkovém kalendáři ze dne 3. 11. 2015, držitelem poštovní licence na mezinárodní doručenku, tzv. růžová doručenka, přičemž tento postup je možný, neboť USA neučinily námitku proti čl. 10 písm. a) Haagské úmluvy. Z výsledku tohoto doručování vyplynulo, že zásilka byla vrácena obvodnímu soudu z důvodu nedostatečné adresy. Soud prvního stupně učinil další pokus o doručení shora uvedených písemností prostřednictvím doručujícího orgánu A. podle Haagské úmluvy. Ze sdělení uvedeného orgánu ze dne 23. 11. 2019 je zřejmé, že žalované bylo doručováno na adresu xxx CARSON CITY, NV, tedy na adresu shodující se s adresou uvedenou na plné moci ze dne 20. 4. 2021 založené jednateli žalované pro Mgr. D. B., advokáta, s výsledkem, že subjekt je odstěhován, a proto mu nelze doručit. 19. Lze uzavřít, že soud prvního stupně bezúspěšně vyčerpal všechny prostředky dané o.s.ř. i Haagskou úmluvou k doručení soudních písemností žalované straně a zcela správně pokračoval v řízení s opatrovníkem ustanoveným žalované ve smyslu § 29 odst. 3 o.s.ř. Z obsahu spisu se dále podává, že opatrovníkovi byla doručena žaloba, opatrovník se k žalobě vyjádřil, prostudoval si spis a účastnil se nařízeného jednání dne 4. 3. 2020. Při těchto všech úkonech hájil zájmy žalované strany. Po doručení rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání a zájmy žalované hájil i v odvolacím řízení. 20. Odvolací soud podotýká, že Spojené státy americké jsou signatářským státem Haagské úmluvy o doručování; a námitka žalované, že nemělo být podle uvedené úmluvy postupováno, je lichá. 21. Pokud se týká námitky, že se nejednalo o známou adresu v cizině, termín „známá adresa“ je adresou, dle místa pobytu účastníka a údajů, jež má v tomto směru soud k dispozici. V daném případě nebylo pochyb, že se žalovaná nachází na soudu známých adresách v USA, na které se jí pokusil doručit přímo i prostřednictvím doručujícího orgánu, avšak bezúspěšně. 22. Pokud se žalovaná strana domnívá, že o řízení měli být vyrozuměni osobně jednatelé žalované a soudy měly jejich adresy či adresu sídla žalované identifikovat z listin založených ve spise či je dovozovat z bankovních účtů žalované, její personální provázanosti či jiného řízení probíhajícího u téhož nalézacího soudu, které nad to bylo zahájeno později než dané řízení, je nutno uvést, že takovéto povinnosti z o. s. ř. soudům neplynou. Soud v tomto směru investigativní povinnost nemá. Soudy se tak neodklonily od závěrů žalovanou v odvolání uváděné judikatury. 23. K namítanému doručení v řízení sp. zn. 12 C 29/2019 odvolací soud uvádí, že i zde je sídlo žalované označeno adresou v USA, aniž by bylo zřejmé, jakým způsobem byl doručen elektronický platební rozkaz. Žalovaná však založila plnou moc pro D. B., která opět obsahuje adresu žalované v USA, stejně tak jako hlavička odporu proti platebnímu rozkazu vydanému v uvedeném řízení. Z obsahu tohoto odporu se podává, že žalovaná v něm mimo jiné namítá i nedostatek doručení, neboť bylo doručeno jiné osobě, společnosti C., s.r.o., nikoliv žalované straně. Je tedy zřejmé, že v daném řízení nebylo na místě žalované doručovat přes tuto společnost. K námitce žalované, že adresa byla soudem špatně zapsána, neboť je obecně známo, že v USA se číslo nachází před názvem ulice, je třeba poznamenat, že na plné moci pro D. B. (č. l. 63 spisu 12 C 129/19) je číslo také zapsáno za názvem ulice H., avšak doplněno písmenem E (tj. H. xxx), avšak na smluvních dokumentech uzavřených mezi žalobkyní žalovanou tato specifikace adresy písmenem chybí (uvedeno pouze H.). 24. Případná není ani námitka žalované, že soudy neměly při doručování postupovat dle Haagské úmluvy o doručování soudních a mimosoudních písemností, neboť ji nelze použít, pokud není známá adresa příjemce. O tento případ v řízení nešlo, adresa příjemce známa byla, což žalovaná v rámci odvolání sama tvrdí; soud doručoval na adresy, které se stále podávají z obsahu spisu a které žalovaná uvedla jako kontaktní adresy ve smlouvách uzavřených s žalobkyní, plné moci udělené advokátovi nebo i podání, kterým zahájila zmatečnostní řízení. V postupu žalované, která takto uvádí několik adres, na které jí není možno doručit soudní ani mimosoudní písemnosti, lze shledávat i obstrukční jednání, jenž znemožňuje obchodním partnerům i státním orgánům ji přímo kontaktovat. 25. S ohledem na shora uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. 26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto s odkazem na § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, jenž byla v odvolacím řízení zcela úspěšná soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.178 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za jeden úkon (odvolací jednání), paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., místo plnění k úhradě nákladů řízení pak podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, které se podává do 2 měsíců od doručení rozhodnutí, za podmínek ust. § 237, § 239 a násl. o. s. ř., k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím soudu prvního stupně. Praha 22. října 2024 JUDr. Naděžda Zachystalová v. r. předsedkyně senátu