č. j. 19 A 44/2023‑ 29   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobkyně: V. R., narozená dne X státní příslušnost Ruská federace bytem X   zastoupená advokátem JUDr. Matějem Šedivým   sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1   proti žalované:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2023, č. j. MV-187035-5/SO-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I.                 Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2023, č. j. MV-187035-5/SO-2023. Napadeným rozhodnutím žalovaná rozhodla o odvolání žalobkyně tak, že potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 17. 10. 2023, č. j. OAM-11129-10/PP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo podle § 169r odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zastaveno řízení ve věci žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU podle § 87b zákona o pobytu cizinců.   II. Žalobní body 2. Žalobkyně namítala, že správní orgán využil § 169r odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců a vedené řízení zastavil, a to pro duplicitu podané žádosti s řízením předcházejícím, které bylo vedeno ve stejné věci, kdy uvedl, že na straně žadatelky nejsou žádné důvody, které by bylo možné považovat za novum stran jejího zdravotního stavu. Žalobkyně uvedla, že jistě není cílem předmětného ustanovení generovat nové diagnózy, avšak toliko zabránit tomu, aby žadatelé podávali ryze duplicitní žádosti, typicky na podkladě identických listinných důkazů. Žalobkyně se však domnívá, že tímto způsobem nepostupovala, neboť doložila zcela nové hodnocení zdravotního stavu renomovanou psychiatričkou, bývalou ministryní vlády, ze které vyplývá, že je skutečně omezena na běžném způsobu života, přičemž ačkoliv trpí identickou nemocí/poruchou, tak s novými dopady do jejího života, které tak měl správní orgán dle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), vyšetřit a vést ve věci dokazování, následně měl o žádosti rozhodnout meritorně, a to po předchozím postupu dle § 36 odst. 3 správního řádu. 3. Správní orgán se však podanou žádostí věcně nezaobíral, a to toliko s odkazem na její údajnou duplicitu, kterou odvozuje od totožné zdravotní diagnózy, jaká byla prezentována v první podané žádosti, avšak nezohledňuje že ve zdravotním stavu žadatelky došlo k významnému zhoršení stavu.   III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve svém vyjádření plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se podrobně vyjádřila k celé věci a přezkoumatelným způsobem uvedla důvody, pro které bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 5. Žalobkyně uvádí stejné skutečnosti jako v rámci řízení o žádosti č. j. OAM-15562/PP-2022, kdy je odkazováno na psychiatrickou poruchu, rekurentní depresivní poruchu s úzkostně fobickou poruchou. V rámci posuzované diagnózy nedošlo oproti předchozí žádosti k žádné změně, kdy je uváděno v lékařských zprávách mírná deprese, stejně jako byla diagnostikována žalobkyni v předchozím řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu. Z lékařské zprávy doložené k odvolání vyplývá stejný závěr, kdy vzhledem ke zhoršování stavu proběhla částečná změna medikace. Nic nenasvědčuje skutečnosti, že by se zdravotní stav žalobkyně natolik změnil, aby se to dalo považovat za nové skutečnosti. 6. Žalovaná nezlehčuje onemocnění žalobkyně, nicméně musí konstatovat, že nebyl doložen doklad, který by dokládal nutnou péči z hlediska nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Tato skutečnost pak neplyne ani z provedených výpovědí žalobkyně a jejího syna. I z těchto výpovědí není patrné, že by žalobkyně byla závislá na nutné péči, naopak z nich jasně plyne, že žalobkyně na území České republiky přicestovala sama, následně odcestovala do M., jelikož mladší syn si zlomil nohu, kdy potřeboval pomoci, a taktéž ji nedělá problém cestovat například do Spojených arabských emirátů. Žalobkyně má v domovském státě také syna, který se jí může věnovat a pomáhat. Nad rámec také žalovaná podotýká, že žalobkyně na území České republiky nikdy nedisponovala žádným povolením k pobytu, jen v rámci řízení o vydání povolení k přechodnému pobytu jí byla přiznána fikce pobytu podle § 87y o pobytu cizinců. IV. Obsah správního spisu 7. Ze spisového materiálu vyplývá, že účastnice řízení podala dne 15. 8. 2023 žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území České republiky podle § 87b zákona o pobytu cizinců. V tiskopisu žádosti uvedla, že se považuje za rodinného příslušníka pana E. R., státního občana Bulharské republiky, předložila fotografie, cestovní doklad, doklad o zdravotním pojištění, nájemní smlouvu, občanský průkaz pana E. R., výpis z ambulantní karty z Vědeckého centra personalizované medicíny ze dne 21. 7. 2023 (ze kterého vyplývá, že jí byla diagnostikována rekurentní depresivní porucha, probíhající epizoda mírné deprese a úzkostně-fobická porucha), lékařská zpráva ze dne 7. 8. 2023 z Medica Mente Clinic Group s.r.o. (podle které má zdravotní problémy ve formě fobické úzkostné poruchy, na kombinační medikaci, bipolární afektivní poruchu a somatoformní vegetativní dysfunkci). Dále byly doloženy lékařské zprávy ze dne 14. 8. 2023 a ze dne 5. 12. 2023 vystavené MUDr. D. S., podle které je v psychiatrické péči pro rekurentní depresivní poruchu, současná fáze mírné deprese, stav zhoršen. Soustavná psychiatrická péče je i nadále nutná, stávající sociální zázemí u syna pacientky je velmi vhodné, neboť syn se o pacientku kompletně stará. 8. Dne 15. 8. 2023 správní orgán I. stupně vyzval účastnici k odstranění vad žádosti a požadoval doložení fotografií průkazového formátu, dokladu prokazujícího, že je rodinným příslušníkem občana EU a dokladu o zajištění ubytování. Následně byl doložen rodný list syna a nájemní smlouva. 9. Správním orgánem I. stupně bylo z cizinecké informačního systému zjištěno, že účastnice již dne 9. 11. 2022 podala žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu, jakožto rodinný příslušník pana E. R. Na základě této skutečnosti správní orgán I, stupně založil do spisového materiálu spisový materiál vedený pod č. j. OAM-I5562/PP-2022, včetně rozhodnutí ze dne 12. 5. 2023, č. j. OAM-I5562-33/PP-2022, kterým byla zamítnuta žádost podle § 87e odst. 1 písm. a) bod l zákona o pobytu cizinců, neboť účastnice není rodinným příslušníkem občana EU uvedeným v § 15a téhož zákona a byla jí stanovena lhůta k vycestování z území České republiky 35 dnů od právní moci rozhodnutí. Rozhodnutím žalované ze dne 18. 7. 2023, č. j. MV-112676-4/SO-2023, bylo odvolání zamítnuto. Spisový materiál z předchozí žádosti mimo jiné také obsahuje výpis z Centra zdravotních a sociálních problémů PK „PROFILAKTIK“ v M. ze dne 19. 10. 2022 (ve kterém je uveden závěr, že účastnice má zdravotní problémy ve formě fobické úzkostné poruchy a somatoformní vegetativní dysfunkce), výpis z ambulantní karty u Akciové společnosti Vědecké centrum personalizovaného lékařství v M. ze dne 28. 10. 2022 (ze kterého vyplývá, že účastnici byla diagnostikována rekurentní depresivní porucha a fobická úzkostná porucha, po dobu léčby vyžaduje péči), lékařská zpráva Medica Mente Clinic Group s.r.o., Praha 5, praktického lékaře pro dospělé doc. MUDr. J. C., Ph.D., ze dne 7. 11.2022 (dle které má účastnice depresivní úzkostně fobickou poruchu, na kombinační medikaci, bipolární afektivní poruchu a somatoformní vegetativní dysfunkce, je v péči rodiny s nutností trvalého dohledu). 10. V předchozím řízení také správní orgán I. stupně dne 20. 2. 2023 provedl výslechy, ohledně svého zdravotního stavu účastnice vypověděla, že z důvodu aktuální situace má panické stavy, trpí nespavostí, zvýšenou potivostí rukou a může docházet k tomu, že na nějaké věci zapomíná. Pokud je v klidu, tak žádné léky nebere, jen když začínají panické ataky. V České republice si léky musela brát jen jednou v listopadu 2022, kdy měla léky z Ruské federace. V Ruské federaci si léky musela brát stále, nyní je její stav stabilnější, ale k lékaři dochází jednou měsíčně. V prosinci byla u kardiologa a na konci ledna u dermatologa. V listopadu ji vyšetřil neuropatolog, za kterým se chystá, ale nemůže říct s jistotou kdy, záleží na jejím zdravotním stavu, může to být na jaře, nebo při zhoršení zdravotního stavu. Na syna je odkázána zdravotně i psychicky, cítí se s ním stabilněji, jistěji. Může jí pomoci v léčbě, aby se nemoc nerozvíjela. U lékařů mluví rusky a syn to tlumočí do angličtiny. Fyzicky je na něm závislá, když přicházejí panické ataky, tak má strach ze samoty, trpí nespavostí a bojí se, že se ztratí. V Ruské federaci se nemůže léčit, nejsou tam léčiva. V listopadu ji lékař v České republice řekl, že nějaké léky zatím nejsou, ale měla nějaké s sebou z Ruské federace. Ty léky, které si brala v Ruské federaci, tam nyní nejsou, ale přijela, aby se o ni syn staral a pomáhal jí. Její zdravotní psychický stav jí neumožňuje, aby žila v Ruské federaci. 11. Syn účastnice ohledně zdravotního stavu své matky vypověděl, že měla psychické problémy, špatně spala, byla nesoustředěná a úzkostlivá. Její zdravotní stav se zlepšil, co přijela sem. Nečte noviny, nedívá se na zprávy a nemá představu, co se děje. Říkal jí, když byla v Ruské federaci, aby se na ty věci nedívala, ale nechala se do toho vtáhnout. Neví, jestli to mohla ovlivnit, dělala to trvale a kvůli tomu měla stres. Dříve byla matka úzkostlivá, že nechala bratra v Ruské federaci a tady nikoho nezná a neumí řeč, ale pak se to normalizovalo. Spoustu věcí drží v sobě, nikdy nemluví o tom, co se právě děje a na každou otázku odpoví, že je všechno v pohodě. Byla u terapeuta v České republice i v Ruské federaci. Dále syn na otázku, jak často a s čím se léčila v Ruské federaci, vypověděl, že co se týče jejího zdravotního stavu, tak o tom neví. Docházela k nějakým dvěma lékařům přes psychiku, podstoupila nějaké vyšetření, ale nikdy mu neříkala, co je tam napsáno. Zdravotní stav se jí začal zhoršoval vývojem v Ruské federaci. Poté, co dostal Bulharské občanství, matka mu řekla, že by ráda přijela a sloučila se s ním. Tím zlomem bylo to, že pochopila, že v Ruské federaci žít nemůže, zhoršil se jí zdravotní stav a pomoc jí nedokázal nikdo poskytnout. Když začala první mobilizace v září 2022, lekla se a cítila se špatně. Pokud je mu známo, tak matka žádné léky nebere, a jak to bylo v Ruské federaci, neví. Když přijela v listopadu, tak byla u terapeuta, kardiologa a u dermatologa. Celkem byla u lékaře 3x, včetně dneška. Matka je dostatečně samostatná, ale vyžaduje kontrolu a pozornost. Asi proto, že si v České republice ještě nezvykla a je to pro ni nové. 12. Správní orgán I. stupně vyhodnotil, že účastnice uvedla stejné skutečnosti jako v rámci žádosti č. j. OAM-15562/PP-2022 a řízení ve věci žádosti o povolení k přechodnému pobytu usnesením ze dne 17. 10. 2023, č. j. OAM-11129-10/PP-2023, zastavil. 13. V odvolání účastnice uvedla, že jistě není cílem předmětného ustanovení generovat nové diagnózy, ale toliko zabránit tomu, aby žadatelé podávali ryze duplicitní žádosti, typicky na podkladě identických listinných důkazů. Účastnice doložila zcela nové hodnocení zdravotního stavu renomovanou psychiatričkou, ze které vyplývá, že je skutečně omezena na běžném způsobu života, přičemž ačkoliv trpí identickou nemocí/poruchou, tak s novými dopady do jejího života, které měl správní orgán vyšetřit, měl vést dokazování a o žádosti rozhodnout meritorně. Správní orgán I. stupně věcně hodnotil listinné důkazy, zatímco řízení zastavuje, směšuje tedy dva odlišné procesní instituty, a účastnici řízení tak krátí na právu seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. 14. Dne 6. 11. 2023 byla k odvolání doložena lékařská zpráva ze dne 3. 11. 2023, vystavená MUDr. D. S., která je identická se zprávou ze dne 14. 8. 2023, jen je doplněna větou, že vzhledem ke zhoršování stavu proběhla částečná změna medikace, doplněn lék Quetiapin. 15. Žalovaná se v napadeném rozhodnutí ztotožnila se závěrem správního orgánu I. stupně, že účastnice uvádí stejné skutečnosti jako v rámci řízení o první žádosti, kdy je odkazováno na psychiatrickou poruchu, rekurentní depresivní poruchu s úzkostně fobickou poruchou. V rámci posuzované diagnózy nedošlo oproti předchozí žádosti k žádné změně, kdy je uváděna v lékařských zprávách mírná deprese, stejně jako byla diagnostikována účastnici v předchozím řízení. Z lékařské zprávy doložené k odvolání vyplývá stejný závěr, kdy vzhledem ke zhoršování stavu proběhla částečná změna medikace. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by se zdravotní stav účastnice natolik změnil, aby se to dalo považovat za nové skutečnosti. Žalovaná konstatovala, že účastnice měla možnost prokázat splnění podmínek pro získání povolení k přechodnému pobytu již v řízení o první žádosti, avšak nebyla úspěšná.   V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 16. Městský soud v Praze o věci samé rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jelikož účastníci se na výzvu soudu ve stanovené době nevyjádřili. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.), a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 17. Podle § 169r odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec podal opakovaně žádost o vydání povolení k přechodnému, dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem řízení o jím dříve podané žádosti. 18. Podle § 15a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt. 19. Žalobkyně namítala, že její žádost měla být meritorně posouzena, neboť doložila zcela nové hodnocení svého zdravotního stavu, podle které je skutečně omezena na běžném způsobu života, přičemž ačkoliv trpí identickou nemocí, jsou dány nové dopady do jejího života. 20. Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2021, č. j. 77 A 53/2021-23, správní orgány měly při aplikaci ust. § 169r odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců posuzovat, zda žadatelka v žádosti uvedla nebo neuvedla nové skutečnosti, které nebyly předmětem řízení o předchozí žádosti. Proto měly správní orgány zjišťovat (i) zda žadatelka uvedla nějaké skutečnosti, (ii) zda případně jí uvedené skutečnosti byly či nebyly předmětem řízení o předchozí žádosti, (iii) zda případně jde o skutečnosti nové, které uvést v předchozím řízení nemohla. Toto posouzení lze provést jedině tak, že správní orgány srovnají skutečnosti uvedené v opakované žádosti se skutečnostmi, které byly zjištěny v předchozím řízení. 21. V projednávaném případě soud konstatuje, že správní orgány tak učinily, byť byly omezeny poměrně neurčitými tvrzeními žalobkyně. V řízení o první žádosti bylo tvrzeno, že žalobkyně má zdravotní problémy ve formě fobické úzkostné poruchy, somatoformní vegetativní dysfunkce, rekurentní depresivní poruchy a bipolární afektivní poruchy, vyžadující kombinační medikaci. Žalobkyně měla panické stavy, trpěla nespavostí, zvýšenou potivostí rukou a zapomínáním. Podle prohlášení syna byla žalobkyně na něj odkázána z důvodu zajištění svých základních životních potřeb či jiné nezbytné péče, ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně došlo v únoru 2022. Žalobkyně vypověděla, že na syna je odkázána zdravotně i psychicky, má strach ze samoty. Syn vypověděl, že matka měla psychické problémy, špatně spala, byla úzkostná a nesoustředěná. Po příjezdu do České republiky se její zdravotní stav zlepšil. Uvedl, že matka je dostatečně samostatná, ale vyžaduje kontrolu a pozornost, asi proto, že si zde ještě nezvykla a je to pro ni nové. Psychický stav byl doložený lékařskými zprávami se závěry, že po dobu léčby pacientka vyžaduje péči (výpis ze dne 28. 10. 2022). V doporučeních podle zprávy ze dne 7. 11. 2022 je uvedeno, že je v péči rodiny s nutností trvalého dohledu. Řízení o této žádosti skončilo pro žalobkyni neúspěšně, když žalovaná konstatovala, že z předložených lékařských zpráv nevyplývalo, z jakých objektivních příčin by měla být účastnice závislá na péči svého syna. Z lékařských zpráv ani z výslechů účastnice a jejího syna nebylo zjištěno, jaká má žalobkyně omezení v běžném životě a jakou pomoc od syna potřebuje. Žalovaná zdůraznila, že existenci stavu závislosti musí žadatel prokázat. 22. Žalobkyně měsíc po ukončení prvního řízení podala další žádost o přechodný pobyt s novými důkazy. Ke druhé žádosti žalobkyně, zastoupená advokátem, uvedla, že žádá o přiznání pobytu s ohledem na negativní vývoj svého psychického stavu, zachyceným v lékařské zprávě. Podle výpisu z ambulantní karty z Vědeckého centra personalizované medicíny ze dne 21. 7. 2023 účastnici byla diagnostikována rekurentní depresivní porucha, probíhající epizoda mírné deprese, a úzkostně-fobická porucha, potřebuje neustálý dohled a péči ze strany člena rodiny či asistenta s pokročilou povahou psychické poruchy. Podle lékařské zprávy ze dne 7. 8. 2023 z Medica Mente Clinic Group s.r.o. účastnice má zdravotní problémy ve formě fobické úzkostné poruchy, na kombinační medikaci, bipolární afektivní poruchu a somatoformní vegetativní dysfunkci, dle doporučení psychiatra v péči rodiny s nutností trvalého dohledu. Dále byly doloženy lékařské zprávy ze dne 14. 8. 2023 a ze dne 3. 11. 2023, vystavené MUDr. D. S., dle kterých je účastnice v psychiatrické péči pro rekurentní depresivní poruchu, současná fáze mírné deprese, stav zhoršen v průběhu posledního roku. Soustavná psychiatrická péče je i nadále nutná, stávající sociální zázemí u syna pacientky je velmi vhodné, neboť syn se o pacientku kompletně stará. 23. Soud předně konstatuje, že je odpovědností žadatele, aby primárně vymezil a tvrdil podstatné skutečnosti, tj. v případě žalobkyně naplnění podmínek podle § 15 a odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců. Pokud se žadatelka domáhala postavení rodinného příslušníka občana EU s tím, že je z důvodu uspokojování svých základních životních potřeb závislá na výživě či jiné nutné péči poskytované občanem EU, měla uvést, jaké základní životní potřeby nezvládá, jaká konkrétní omezení způsobují její diagnózy a jaké mají konkrétními dopady do jejího života, v jakých aktivitách je omezena natolik, že potřebuje nutnou péči syna. Tato tvrzení nebyla jednoznačně dána ani v řízení o první žádosti (když tyto skutečnosti nevyplynuly ani z provedeného dokazování). Pokud žalobkyně pouhý měsíc po ukončení prvního řízení podala novou žádost o udělení přechodného pobytu, bylo její povinností nejen popsat, jak konkrétně se projevuje její závislost na péči syna, ale i vysvětlit, jak se konkrétně situace změnila oproti řízení přecházejícímu. Není povinností správních orgánů ani soudu z předložených důkazů domýšlet, jak se u žalobkyně situace mohla změnit a jaké činnosti, co zvládala dříve bez pomoci syna, nyní již schopna zvládat není. A to zvláště za situace, že takové informace se z předložených důkazů jednoznačně nepodávají. Je to právě žalobkyně, která musí nejlépe vědět, jak se její situace změnila, a tyto změny popsat (a následně doložit). Soudu není zřejmé ani z žaloby, jak se situace žalobkyně ohledně její závislosti na synovi měla změnit. V žalobě je tvrzeno, že nyní je žalobkyně skutečně omezena na běžném způsobu života a její nemoc má nové dopady do jejího života. Tato tvrzení jsou natolik obecná, že není možno dovodit, že by od minulého posouzení došlo k relevantním změnám ohledně závislosti na nutné péči syna. 24. Jinými slovy, podmínka uvedení nových skutečností nutných pro meritorní projednání žádosti není automaticky splněna pouze předložením nových listin, pokud není z žádosti či z těchto důkazů zřejmé, k jakým konkrétním novým skutečnostem mělo v mezidobí dojít. Lze přisvědčit žalobkyni, že i stejná diagnóza může mít do života žadatele z hlediska uspokojování základních životních potřeb diametrálně odlišné důsledky, v projednávaném případě však tyto nové důsledky nebyly dostatečně tvrzeny. Soud tedy shrnuje, že žalobkyně trpí stejnými nemocemi, nové dopady těchto nemocí nebyly dostatečně tvrzeny v podané žádosti, nepodávaly se jednoznačně ani z doložených důkazů, správní orgány tedy postupovaly správně, pokud novou žádost žalobkyně neprojednaly meritorně. 25. O návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby soud nerozhodoval, neboť ve věci samé rozhodl bez zbytečného prodlení po nezbytném poučení účastníků řízení. 26. Ze všech shora uvedených důvodů soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrokem I.).       27. O náhradě nákladů řízení jeho účastníků soud rozhodl výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně ve věci neměla úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha  24. ledna 2024   JUDr. Lenka Loudová v. r. samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje J. S.