č. j. 2 Ad 1/2023‑ 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou ve věci žalobce:  X bytem X   proti žalovanému:  Úřad práce ČR – krajská pobočka pro hlavní město Prahu    Kontaktní pracoviště Praha 10    sídlem Novodvorská 803/82, 142 00 Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2022, č. j. 24211/2022/AAJ takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2022, č. j. 24211/2022/AAJ (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zastavil řízení o přiznání příspěvku na péči, které bylo zahájené na základě žádosti paní X, nar. X, ze dne 10. 1. 2022, č. j. 3017/2022/AAJ. II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný porušil ustanovení § 76 odst. 3 a § 72 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť žalobci neoznámil usnesení o zastavení řízení o žádosti paní X o příspěvek na péči. Žalobce jako zástupce žadatelky na základě generální moci měl být o zastavení řízení vyrozuměn, a to výhradně prostřednictvím datové schránky. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 2. 12. 2022. Žalobce dále namítal, že se žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu, když napadené rozhodnutí vydal na základě § 66 odst. 1 písm. f) správního řádu, neboť situaci, kdy žadatel o příspěvek na péči zemře před vydáním pravomocného rozhodnutí, upravuje § 16 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“). III. Vyjádření žalovaného k žalobě 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že rozhodoval plně v souladu s ustanoveními zákona o sociálních službách, zejména podle § 25 odst. 1, odst. 2 a § 26 odst. 2, odst. 3. Navrhl nevyhovět žalobě, neboť podle jeho názoru žalobce nevyužil všech možností opravných prostředků a měl využít přezkumu napadeného rozhodnutí. Žalovaný dále uvedl, že žalobce zmařil provedení sociálního šetření tím, že neoznámil změnu pobytu žadatelky o příspěvek na péči. Žalovaný zpochybnil generální plnou moc, kterou udělila žadatelka o příspěvek na péči žalobci, neboť absentuje úřední ověření pravosti podpisu žalobce v postavení zmocněnce. Žalovaný vyjádřil názor, že účastníkem řízení před Městským soudem v Praze má být namísto něj Ministerstvo práce a sociálních věcí, které řešilo podnět ve věci nečinnosti žalovaného. IV. Obsah správního spisu 4. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným správním orgánem vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé, podstatné skutečnosti: 5. Dne 10. 1. 2022 podal žalobce v zastoupení žadatelky X, nar. X, žádost o příspěvek na péči. Dne 11. 1. 2022 zaslal žalovaný Úřadu práce ČR – krajské pobočce pro hlavní město Prahu – Kontaktnímu pracovišti v Praze 2 a 3 žádost o provedení úkonu sociálního šetření podle § 25 zákona o sociálních službách, které zjistí schopnost samostatného života žadatelky, neboť žadatelka byla tou dobou více jak 60 dnů hospitalizována, toho času v Nemocnici sv. Alžběty s.r.o., se sídlem Na Slupi 448/6, 128 00 Praha 2, identifikační číslo 07579969 (LDN). Na tuto žádost dožádaný správní orgán nereagoval. Žalovaný tedy svou žádost zaslal opětovně dne 1. 3. 2022, načež dožádaný správní orgán zaslal přípis, ve kterém žalovaného informoval, že žadatelka byla dne 8. 2. 2022 převezena do domova pro seniory Sen pro sen, a proto není možné ze strany dožádaného správního orgánu provést sociální šetření. Dne 14. 3. 2022 zaslal žalobce žalovanému oznámení o úmrtí žadatelky o příspěvek na péči. 6. Žalovaný vydal dne 17. 3. 2022 napadené rozhodnutí, jímž zastavil řízení o přiznání příspěvku na péči, které bylo zahájené na základě žádosti paní X, nar. X, ze dne 10. 1. 2022. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 2. 12. 2022. 7. Dne 25. 10. 2022 podal žalobce u Ministerstva práce a sociálních věcí žádost o opatření proti nečinnosti. To následně shledalo, že žalovaný byl ve věci nečinný, když bez zbytečných průtahů neurgoval dožádaný správní orgán či neprovedl sociální šetření sám. Vzhledem k již vydanému rozhodnutí o zastavení řízení v dané věci však neshledal důvod pro opatření proti nečinnosti. V. Právní posouzení věci soudem 8. Městský soud v Praze na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Podle § 16 odst. 1 zákona o sociálních službách „zemřel-li žadatel o příspěvek před pravomocným rozhodnutím o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby podle § 48, 49 nebo 50, zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu, pokud některá z těchto fyzických nebo právnických osob byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Účastníky řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby uvedené ve větě první, které se od zahájení řízení podílely na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti. Tyto osoby nabývají nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve kterém poskytovaly pomoc. Pokud se v kalendářním měsíci podílelo na pomoci žadateli o příspěvek více těchto osob, nabývají nárok na částku příspěvku rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém žadatel o příspěvek zemřel, pokud mu od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.“ 10. Podle § 26 odst. 2 zákona o sociálních službách “Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.“ Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení „Proti usnesení dle odstavců 1 a 2 se nelze odvolat.“ 11. Podle § 66 odst. 1 písm. f) správního řádu „řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl“ 12. Soud se nejprve zabýval způsobilostí žalobce být účastníkem řízení. Žalobce je potomkem žadatelky, která dne X zemřela. V řízení o přiznání příspěvku na péči žadatelku zastupoval na základě generální plné moci ze dne 22. 10. 2021, jež byla udělena na dobu neurčitou i na řízení o dávkách státní sociální podpory. Dále byl žalobce uveden v rubrice C formuláře „Oznámení o poskytovateli pomoci“ doručeného Úřadu práce ČR dne 10. 1. 2022 jako poskytovatel pomoci. Podle názoru soudu tedy žalobce splňuje podmínky pro zařazení do rámce § 16 odst. 1 zákona o sociálních službách. 13. Těžiště žalobní argumentace spočívalo ve výhradě, že napadené usnesení je vadné vzhledem k aplikaci § 66 správního řádu. Soud pokládá za stěžejní, že formulace „v souladu s § 66 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů“ je obsažena v záhlaví, a nikoli ve výroku usnesení, jenž je jako jediný právně závazný. Žalovaný pochybil, pakliže v záhlaví neuvedl ustanovení § 26 odst. 2 zákona o sociálních službách mající postavení lex specialis vůči obecnému § 66 správního řádu, resp. přesněji § 66 odst. 1 písm. f) správního řádu, jak je blíže rozvedeno v odůvodnění napadeného usnesení. Tato zjevná chyba by vyvolala nezákonnost vedoucí ke zrušení napadeného usnesení, pokud by byla obsažena ve výrokové části. V obou případech, tj. v režimu § 26 odst. 2 zákona o sociálních službách i § 66 odst. 1 písm. f) správního řádu, se přitom důvod zastavení řízení pojí s úmrtím žadatele. Ze správního spisu je zřejmé, že žadatelka zemřela dne X, tedy ještě před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1 zákona o sociálních službách a o jejím úmrtí se žalovaný dozvěděl dne 14. 3. 2022. Žalovaný tedy za dané situace nemohl postupovat jinak, než rozhodnout o zastavení řízení; žádná jiná alternativa (pokračování v řízení s žalobcem, jakožto poskytovatelem pomoci dle § 16 odst. 1 zákona o sociálních službách) nepřicházela v úvahu. Důvod vedoucí k zastavení řízení je jednoznačně vymezen v odůvodnění a nelze ho zaměnit s povahově odlišnou situací v § 66 písm. a) – e), g) či h) správního řádu. Výroku napadeného usnesení, který je toliko závazný, nelze ničeho vytknout, neboť v něm žalovaný v souladu se zákonem konstatoval zastavení řízení o přiznání příspěvku na péči zahájeného na základě žádosti podané dne 10. 1. 2022 žadatelkou X, nar. X. 14. Žalobce dále namítal pochybení stran doručování napadeného usnesení. Soud se ztotožňuje se žalobcem, že pokud dne 14. 3. 2022 vyrozuměl žalovaného o úmrtí žadatelky, měl mu žalovaný zaslat stejnopis napadeného usnesení bezprostředně po jeho vydání dne 17. 3. 2022. Jelikož byl stejnopis dodatečně doručen dne 2. 12. 2022 a jiný způsob řešení věci než zastavení řízení nepřichází v úvahu, neshledal soud důvod pro zrušení napadeného usnesení. VI. Závěr a náklady řízení 15. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. 16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 5. dubna 2024   JUDr. Dana Černá v. r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje X.