č. j. 2 Ad 34/2023‑ 57 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobkyně:      X                        bytem X    proti   žalované:        Česká správa sociálního zabezpečení                        sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5           o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 11. 2023, č. j. X,    takto:  I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 14. 11. 2023, č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 8. 2023, č. j. X (dále též „rozhodnutí správního orgánu prvého stupně“), jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 7. 2023 žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. 2. V rámci námitkového řízení byl lékařem žalované dne 31. 10. 2023 vypracován posudek, který dospěl ke shodným závěrům jako posudek z prvoinstančního řízení ze dne 21. 7. 2023, tedy, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu C, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., které bylo z posudkového hlediska hodnoceno na horní hranici rozmezí 20 – 30 % poklesu pracovní schopnosti. Žalobkyně tak není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že se v rámci přezkumu rozhodnutí zabývala všemi námitkami žalobkyně, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně nad jejich rozsah. Jelikož po přezkoumání celkového zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 % a nejsou tak splněny podmínky pro invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, byly námitky žalobkyně shledány jako nedůvodné. 3. Žalobkyně v podané žalobě namítla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. V této souvislosti zdůraznila, že posudkový lékař nezhodnotil její skutečnou celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity z důvodu zdravotního postižení. Má za to, že ve skutečnosti převyšuje pokles její pracovní schopnosti 35 %. Obtíže jí způsobí amputace článku prstu na levé ruce a poškození druhého prstu na pravé ruce, který je trvale ve flekčním postavení. Při práci na počítači píše pomaleji, má omezenou hybnost krční páteře, bolesti při otáčení hlavy, stále cítí popáleniny a jizvy na prsou, trpí silnými bolestmi na hrudníku, bolí a pálí jí prsty. 4. Žalovaná navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 26. 6. 2024 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý ustálený zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byly trvalé následky popálenin III. stupně horní poloviny těla. Jednalo se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídající zdravotnímu postižení s nejvyšším poklesem pracovní schopnosti podle kapitoly XV, oddílu C, položky 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. popálení více částí těla vyššího stupně s funkčně významným omezením funkce části těla nebo orgánů a celkové výkonnosti, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi, pro které stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30 % (procentní rozmezí 20 % - 30 %). Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky měněna. Posudková komise uvedla, že 13. 2. 2022 došlo u žalobkyně po pádu na vafky k rozsáhlým popáleninám horní poloviny těla II.- III. stupně – krk, obličej, přední strana trupu, obě ruce. V důsledku poškození tkání popálením jí byla amputována část palce levé ruky (druhý článek palce). Na 10 % povrchu těla měla popáleniny III. stupně. Popáleniny III. stupně horní poloviny těla byly zhojeny jizvami. Následně podstoupila v listopadu 2022 uvolnění jizevnaté kontraktury v oblasti kloubu mezi prvním a druhým článkem druhého prstu pravé ruky a prohloubení třetího meziprstí pravé ruky. V únoru 2023 prohloubení prvního meziprstí levé ruky a v dubnu 2024 uvolnění jizev na levé přední straně krku. Po zhojení měla rozsáhlou jizvu na levé straně přední části krku a bradě, na krku jizva na pohmat tužší, pohyblivost krku byla ale téměř normální. Na levé horní končetině měla rozsáhlé jizvy v oblasti lokte a přední části předloktí a paže, aktivní pohyblivost lokte byla možná v plném rozsahu, jizvy měkké. Na levé ruce chyběl na palci druhý článek, pohyblivost kořenového kloubu palce byla zachovaná. Druhý až pátý prst levé ruky byly bez jizev, normálně pohyblivé. Na přední straně hrudníku vlevo měla rozsáhlé jizvy v oblasti levého prsu, kde stav po částečné amputaci levého prsu, jizvy tužší. Na pravém prsu poměrně měkká jizva po popálení. Na pravé ruce byly viditelné jizvy po popáleninách v oblasti palce až čtvrtého prstu, palec a čtvrtý prst byly normálně pohyblivé, třetí prst byl mírně ohnutý ve skloubení prvního a druhého článku prstu. Prst byl aktivně pohyblivý pouze lehce vázlo plné natažení. Druhý prst levé ruky byl trvale ohnutý v obou kloubech mezi prstními články, aktivně nebyla schopna prst natáhnout, pasivně bylo možné natažení jen částečně. Ve skloubení záprstní kosti a prvního článku druhého prstu pravé ruky byl aktivní pohyb možný. Z důvodu chybění části palce na levé nedominantní končetině měla žalobkyně narušenou úchopovou schopnost levé ruky. Na pravé dominantní končetině byla z důvodu kontraktur narušená funkce druhého prstu. Postižení třetího prstu pravé ruky bylo funkčně nevýznamné. Do pěsti pravou ruku dovřela, úchopová schopnost pravé ruky byla relativně dobrá. Posudková komise dále uvedla, že žalobkyně byla před úrazem závislá na hypnoticích, k psychiatrovi nedocházela. Během hospitalizace na klinice popáleninové medicíny proběhl odvykací stav, opakovaně byla vyšetřena psychiatrem i pro úzkostně depresivní příznaky v souvislosti se závažnými popáleninami, jejich léčbou a předpokládanými následky, upravována medikace. Od dubna 2022 byla dlouhodobě v péči psychiatra. Z psychiatrické dokumentace i zjištění při jednání vyplývá, že žalobkyně byla léčena s efektem, pouze občas se vracely vzpomínky na úraz a s tím spojené úzkosti. Spala dobře. Objektivně byla orientovaná, bez poruchy intelektu a paměti, s normálním psychomotorickým tempem, normálně komunikující, bez poruchy myšlení a vnímání, s přiléhavou emotivitou, normální náladou, bez úzkosti a afektivní lability. Osobnost byla celkově dobře strukturovaná, kapacita pro toleranci zátěže nižší. S přihlédnutím k duševní poruše komise zvolila horní hranici procentního rozmezí. Komise dále konstatovala, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neměl větší vliv na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, než odpovídá horní hranici procentního rozmezí položky 1b), oddílu C, kapitoly XV přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pro srovnání dále komise uvedla, že anatomická ztráta palce ruky s ohledem na dominanci odpovídá 25 % až 30 % poklesu pracovní schopnosti dle položky 1e) oddílu B, kapitoly XV přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posuzovaná měla pouze ztrátu části palce nedominantní končetiny, takže se jednalo o postižení mírnější. Deformity prstů rukou dle položky 5a), oddílu B, kapitoly XV přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. při zachovaném úchopu podmiňují 10% ztrátu pracovní schopnosti a dle položky 5b) oddílu B, kapitoly XV přílohy k uvedené vyhlášce při částečně zachované úchopové schopnosti ruky 20 %. Komise uvedla, že nebylo hodnoceno dle položky 1c), oddílu C, kapitoly XV přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. popálení více částí těla, rozsáhlejší postižení, postižení vyššího stupně s komplikacemi, s poškozením funkce některých orgánů nebo systému, s podstatným poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny, protože takové postižení u posuzované nebylo přítomno. Úzkostně depresivní porucha, tj. neurotická porucha, která vznikla jako reakce na stres byla léčena dlouhodobě stabilizovaná, pouze s občasným výskytem úzkosti. Z posudkového hlediska šlo o minimální funkční postižení dle položky 5a), kapitoly V přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. neurotické poruchy s neurotickou aktivitou, bez postižení základních psychických funkcí, bez poruchy osobnosti z cca 5% až 10% poklesem pracovní schopnosti, pokud by byla hodnocena tato jako základní postižení. Komise na základě uvedeného uzavřela, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní. Byla schopna využít dosažené vzdělání i zkušenosti. Od 1. 7. 2023 pracovala na plný úvazek na MČ Praha 14 jako referentka odboru školství, kde získané znalosti a zkušenosti využívala. 6. Při jednání u Městského soudu v Praze dne 12. 9. 2024 žalobkyně setrvala na své žalobní argumentaci a navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. 7. Zástupkyně žalované  s odkazem na závěry posudků o zdravotním stavu žalobkyně vypracovaných v průběhu správního i soudního řízení navrhla zamítnutí žaloby. 8. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba není důvodná. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70% se jedná o invaliditu III. stupně. 10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, posuzuje podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek uvedené posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz, podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, aby své posudkové závěry řádně zdůvodnila. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem, jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. 11. V projednávaném případě stanovila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu C, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde rozhodující příčinou zdravotního postižení byly trvalé následky popálenin III. stupně horní poloviny těla. Dle posudkové komise se k datu vydání napadeného rozhodnutí u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý ustálený zdravotní stav. Míra poklesu pracovní schopnosti je pro tento druh zdravotního postižení stanovena rozmezím 20 % - 30 %, přičemž posudková komise v posuzovaném případě stanovila pokles pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 30 %. Uvedla, že posuzovaná měla na těle v posudku popsané jizvy. Z důvodu chybění části palce na levé nedominantní končetině měla narušenou úchopovou schopnost levé ruky. Na pravé dominantní končetině byla z důvodu kontraktur narušená funkce druhého prstu. Postižení třetího prstu pravé ruky bylo funkčně nevýznamné. Do pěsti pravou ruku dovřela, úchopová schopnost pravé ruky byla relativně dobrá. S přihlédnutím k duševní poruše byla zvolena horní hranice procentního rozmezí. Komise dále uvedla, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně neměl větší vliv na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti než odpovídá horní hranici procentního rozmezí položky 1b), oddílu C, kapitoly XV, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V této souvislosti pro srovnání komise uvedla, že anatomická ztráta palce ruky s ohledem na dominanci odpovídá 25 % až 35 % poklesu pracovní schopnosti dle položky 1e), oddílu B, kapitoly XV přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posuzovaná měla pouze ztrátu části palce nedominantní končetiny, takže se jednalo o postižení mírnější. Deformity prstů rukou dle položky 5a), oddílu B, kapitoly XV přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. při zachovaném úchopu podmiňují 10% ztrátu pracovní schopnosti a dle položky 5b) oddílu B, kapitoly XV přílohy k uvedené vyhlášce při částečně zachované úchopové schopnosti ruky 20 %. Komise uvedla, že nebylo hodnoceno dle položky 1c), oddílu C, kapitoly XV přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. popálení více částí těla, rozsáhlejší postižení, postižení vyššího stupně s komplikacemi, s poškozením funkce některých orgánů nebo systémů, s podstatným poklesem celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny, protože takové postižení u posuzované nebylo přítomno. Dále bylo konstatováno, že úzkostně depresivní porucha, tj. neurotická porucha, která vznikla jako reakce na stres byla léčbou dlouhodobě stabilizovaná, pouze s občasným výskytem úzkosti. Z posudkového hlediska šlo o minimální funkční postižení dle položky 5a) kapitoly V přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. neurotické poruchy s neurotickou aktivitou, bez postižení základních psychických funkcí, bez poruchy osobnosti s cca 5 % až 10% poklesem pracovní schopnosti, pokud by byla hodnocena tato jako základní postižení. S ohledem na uvedené posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Byla schopna využít dosažené vzdělání i zkušenosti. Posudková komise zasedala v řádném složení za přítomnosti odborného psychiatra, při vypracování posudku vycházela ze zdravotnické dokumentace žalobkyně jakož i z vyšetření žalobkyně komisí uskutečněného při jednání dne 26. 6. 2024. Posudková komise dostatečně a přezkoumatelně odůvodnila, proč má za to, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tedy k datu 14. 11. 2023 lze zdravotní stav žalobkyně hodnotit dle kapitoly XV, oddílu C, položky 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti ve výši 30 %. Řádně a přezkoumatelně odůvodnila, proč zvolila horní hranici procentního rozmezí a proč nehodnotila dle položky 1c), oddílu C, kapitoly XV přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Soud považuje závěry posudkové komise za dostačující a odpovídající obsahu lékařských zpráv. Významné nedostatky v posudku nenalezl, posudek je úplný, celistvý a přesvědčivý, je z něho zřejmé, že zdravotní stav žalobkyně byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem jí tvrzeným obtížím. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádném zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně není žádných pochyb. Posudková komise své závěry adekvátně a dostatečně srozumitelně a přezkoumatelně odůvodnila. Z těchto důvodů soud z uvedeného posudku při svém rozhodování vyšel. 12. Jak již bylo uvedeno výše, podle § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumávání rozhodnutí, vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. V posuzované věci to znamená, že bylo třeba posoudit zdravotní stav žalobkyně a míru poklesu pracovní schopnosti ke dni 14. 11. 2023. Případné změny ve zdravotním stavu, nastalé po tomto dni, mohou být předmětem posouzení na základě nové žádosti o přiznání invalidního důchodu. 13. Soud proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti neshledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalobkyně ve věci úspěch neměla, a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 12. září 2024   JUDr. Dana Černá v. r. samosoudkyně           Shodu s prvopisem potvrzuje X.