č. j. 21 A 19/2024‑35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X., narozený dne X. bytem X. zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00  Praha 1 proti žalované:   Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21  Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 4. 2024, č. j.: MV-38517-6/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci   1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 4. 2024, č. j.: MV-38517-6/SO-2024, jímž bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto jeho odvolání proti usnesení Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 29. 1. 2024, č. j.: OAM-16013-11/DP-2023, kterým bylo podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) s.ř. zastaveno správní řízení o žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání – osoba samostatně výdělečně činná. II. Obsah žaloby   2. Žalobce v žalobě namítal, že byl zkrácen na právu dle ust. § 36 odst. 3 s.ř., neboť podle rozhodnutí prvostupňového orgánu bylo důvodem nevyhovění žádosti nedoložení náležitostí žádosti, nikoli toliko nedoložení pojistné smlouvy. Žalobce předložil důkazy o příjmu ze svého zaměstnání a měla mu být zaslána výzva podle ust. § 36 odst. 3 s.ř. Prvostupňový orgán měl buďto zastavit řízení pro nedoložení pojistné smlouvy, nebo vyzvat k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí a poté žádost zamítnout. 3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě trvala na zákonnosti, přezkoumatelnosti a správnosti napadeného rozhodnutí a odmítla žalobní námitky jako nedůvodné. Reflektovala doložení daňových dokladů, nicméně až do vydání prvostupňového rozhodnutí nebyl doložen doklad o cestovním zdravotním pojištění. Tento dokument žalobce předložil až k odvolání, ačkoli jím disponoval již při podání žádosti o pobytové oprávnění. Právo účastníka řízení seznámit se s podklady pro rozhodnutí se netýká usnesení o zastavení řízení. Žalobu navrhla žalovaná zamítnout. IV. Obsah správního spisu 5. Dne 31. 5. 2023 žalobce podal u prvostupňového orgánu žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, v níž jako účel pobytového oprávnění sdělil podnikání. 6. Dne 31. 5. 2023 žalobce převzal výzvu, č. j.: OAM-16013/DP-2023, podle níž měl ve lhůtě 45 dnů odstranit vady žádosti spočívající v nedoložení platebního výměru na daň z příjmu fyzických osob, dokladu o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu či evidence, dokladu prokazující bezdlužnost cizince a dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Usnesením ze dne 4. 9. 2023, č. j.: OAM-16013-9/DP-2023, doručeným žalobci dne 13. 9. 2023 byla žalobci prodloužena lhůta k odstranění vad žádosti do 29. 9. 2023. 7. Prvostupňový orgán vydal dne 29. 1. 2024 usnesení, č. j.: OAM-16013-11/DP-2023, kterým bylo podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) s.ř. správní řízení zastaveno. Navzdory vyhovění žalobcově žádosti o prodloužení lhůty určené k odstranění vad žádosti a jejímu prodloužení do dne 29. 9. 2023 žalobce nepředložil doklad vydaný příslušnou správou sociálního zabezpečení o výši zaplaceného pojistného na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, platební výměr daně z příjmů a doklad o cestovním zdravotním pojištění. 8. Žalobce podal proti usnesení o zastavení řízení odvolání, k němuž přiložil pojistnou smlouvu o komplexním zdravotním pojištění cizinců. Dále uvedl, že již od podání žádosti prezentoval výplatní pásky z předchozího zaměstnání, které ačkoli nejsou příjmem podnikatele, představují listinný důkaz vztahující se k jeho příjmům. 9. Dne 22. 4. 2024 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11.                      Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. 12.                      Podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) s.ř. řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. 13.                      Soud především konstatuje, že nedostatky žádosti ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. c) s.ř. mohou spočívat buď v tom, že žádost nemá všechny požadované náležitosti, anebo v jiných vadách. Pokud má podaná žádost o zahájení řízení nedostatky, které je třeba odstranit, správní orgán by měl žadateli pomoci tyto nedostatky odstranit, a učinit tak vůči žadateli výzvu k odstranění vad dle ust. § 45 odst. 2 s.ř. Výzva správního orgánu musí obsahovat poučení o následcích neodstranění vad žádosti, kterým je právě vydání usnesení o zastavení řízení, což bylo ve věci žalobce dodrženo. Pokud byl žadatel vyzván k odstranění nedostatků žádosti, tyto nedostatky ve stanovené lhůtě neodstranil a nedostatky jsou takové povahy, že brání pokračování v řízení, je namístě řízení o žádosti zastavit, jelikož o ní nelze meritorně rozhodnout. Usnesení o zastavení řízení je procesním důsledkem, který nastává z důvodu, že žadatel se správním orgánem nespolupracoval (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2016, č. j. 9 Azs 210/2016-48). 14.                      Neodstraněné nedostatky žádosti musí vykazovat určitou intenzitu, když není možné zastavit řízení pro vady méně závažné, které nebrání pokračování v řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 Azs 76/2015-24). Zastavit řízení je tak možné pouze tehdy, jestliže neodstraněné vady brání správnímu orgánu pokračovat v řízení, a rozhodnout tak meritorně o podané žádosti, naopak jej není možno zastavit pro neodstranění méně závažných, formálních vad žádosti. 15.                      Žalobce sice v řízení před prvostupňovým orgánem doložil doklady o svých příjmech ve smyslu ust. § 46 odst. 7 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „z.p.c.“), nicméně nesplnil svou povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění tak, jak mu to ukládalo ust. § 35 odst. 2 ve spojení s ust. § 44a odst. 3 z.p.c. Nedoložení zákonem určeného dokumentu přitom představuje závažnou vadu žádosti, a naopak jej nelze považovat pouze za formální, nepodstatný nedostatek. Jestliže se v odůvodnění usnesení prvostupňového orgánu pojednává také o nedoložení dokladů k příjmu, jde o zřejmou nesprávnost, která však vzhledem k trvajícímu nedoložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění nevyvolává nezákonnost tohoto usnesení (žalovaná ostatně v odůvodnění svého rozhodnutí daný závěr korigovala). Žalovaná v napadeném rozhodnutí důvodně uvedla, že žalobce disponoval dokladem o uzavřeném zdravotním pojištění již při podání žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, ovšem bez vysvětlení relevantního důvodu jej doložil až k odvolání. Nemohlo proto dojít ke zhojení nedostatku žádosti uvedením nových důkazů či tvrzení v rámci odvolání (vizte ust. § 82 odst. 4 s.ř. zakládající koncentraci správního řízení). Žalovaná nepochybila, jestliže odvolání zamítla jako nedůvodné. 16.                      Pokud jde o žalobní námitku ohledně zkrácení práva vyplývajícího z ust. § 36 odst. 3 s.ř., žalovaná opodstatněně uvedla, že se právo účastníka řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vztahuje výlučně na rozhodnutí ve věci, a nikoliv na procesní rozhodnutí, mezi která patří i usnesení o zastavení řízení podle ust. § 66 odst. 1 s.ř. Jelikož žalobce nedoložil doklad o uzavřeném zdravotním pojištění, nebyly splněny podmínky pro vydání meritorního rozhodnutí spočívajícího v zamítnutí žádosti, před čímž by žalobci jinak svědčilo právo dle § 36 odst. 3 s.ř. 17.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. 18.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 12. září 2024 JUDr. Václav Kočka-Amort v.r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje: Z. F.