č. j. 21 Ad 12/2024‑ 45 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: X, narozený dne X bytem X proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 3. 2024, č. j.: RN-X takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 3. 2024, č. j.: RN-X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 3. 2024, č. j.: RN-X, jímž byl zčásti změněn výrok rozhodnutí žalované ze dne 29. 1. 2024, č. j.: R-29.1.2024 - X, tím způsobem, že se žalobci podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), ode dne 12. 4. 2024 odnímá invalidní důchod, když ve zbytku bylo toto rozhodnutí potvrzeno. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že při posouzení jeho zdravotního postižení podle bodu X přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), posudková lékařka nehodnotila X. Nebyly rovněž uvedeny změny oproti prvoinstančnímu posouzení týkající se X. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2018, č. j. 5 Ads 202/2016-29, je třeba pokles pracovní schopnosti odůvodnit důkladným posouzením všech podstatných parametrů shrnutých v tzv. posudkovém hledisku, které je zmíněno u každé položky, což ovšem posudková lékařka neučinila. Jelikož bylo prvoinstanční rozhodnutí změněno v neprospěch žalobce, bylo zasaženo do jeho práva podat námitky proti rozhodnutí, které je svou povahou nové. 3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovila s žalobou nesouhlas. Při svých úvahách vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného v námitkovém řízení, kterým bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce shledáno postižení v kapitole X k vyhlášce č. 359/2009 Sb., když jeho pracovní schopnost poklesla o 30 %. Žalovaná pokládá posudek za objektivní a navrhla provedení důkazu posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). Žalobu navrhla žalovaná zamítnout. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že prvoinstančním rozhodnutím ze dne 29. 1. 2024, č. j.: R-29.1.2024 - X, byla žalobci podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s v ust. § 41 odst. 3 z.d.p. snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 12. 3. 2024. Dle odůvodnění je žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Kladno ze dne 3. 11. 2023 poklesla jeho pracovní schopnost o 45 %. 6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce námitky. 7. Podle druhostupňového posudku (posudek Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 20. 3. 2024, č. j.: LPS/2024/X) žalobce není invalidní, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala 30 %; k zániku invalidity došlo ke dni 3. 11. 2023. 8. Dne 22. 3. 2024 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10.                      Při jednání dne 16. 12. 2024 oba účastníci odkázali na svá předchozí vyjádření. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí, žalovaná rozhodnutí ponechala na uvážení soudu. 11.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 6. 9. 2024, e. č.: SZ/2024/X. Dne 6. 9. 2024 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékaře v oboru X, jednání komise byl přítomen žalobce. Při jednání komise byl žalobce vyšetřen lékařem v oboru X. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila objektivní vyšetření praktické lékařky ze dne 21. 9. 2023, X nález ze dne 18. 9. 2023 a X nález z hospitalizace ze dnů 21. – 24. 1. 2024. V diagnostickém souhrnu figurují X. Míra poklesu pracovní schopnosti byla 35 % při zařazení do položky X přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou komise pro další přítomné zdravotní potíže navýšila o 10 % na celkových 45 %. Posudek zahrnuje podrobný rozbor zdravotního stavu s návazností na posouzení možností pracovního uplatnění. Komise se vyjádřila i k tomu, proč uvedené zdravotní omezení nehodnotila podle položky X přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. PK MPSV uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce nadále invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.; šlo o invaliditu prvního stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) z.d.p.; šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %; takový zdravotní stav lze doložit již k 3. 11. 2023. Doba platnosti posudku byla stanovena do 31. 10. 2025. 12.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 13.                      Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. 14.                      Z posudku PK MPSV ze dne 6. 9. 2024 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní v prvním stupni podle ust. § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) z.d.p. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 45 %. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře z oboru X ke dni 22. 3. 2024 zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla X, kdy se jednalo o stav se středně těžkým postižením, značně sníženou úrovní sociálního fungování a značným omezením výkonu některých denních aktivit. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly X přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a činila 35 %, přičemž vzhledem k dalším zdravotním obtížím byla navýšena o 10 % na celkových 45 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobce v průběhu zasedání komise dne 6. 9. 2024. Žalobce shledala PK MPSV invalidním v prvním stupni. 15.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu si soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 6. 9. 2024, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i stran určení a řádného zdůvodnění procentní míry poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti (v obou případech ke dni 22. 3. 2024) nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. 16.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud na základě ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení. 17.                      V dalším řízení bude žalovaná vycházet z posudku PK MPSV, který nechal soud vypracovat v průběhu řízení, zaujme tudíž stanovisko, že byly splněny podmínky pro přiznání invalidního důchodu žalobci, čemuž přizpůsobí další procesní postup. 18.                      Podle ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaná vysloveným právním názorem Městského soudu v Praze vázána. 19.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaná neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalobci náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 16. prosince 2024 JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r. samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.