č. j. 21 Ad 15/2023‑ 43 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X, narozená dne X bytem X zastoupená advokátem Mgr. X sídlem X proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 2. 2023, č. j.: RN-X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 3. 2. 2023, č. j.: RN-X, jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 11. 10. 2022, č. j.: R-X, kterým byla žalobkyni ve smyslu ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), zamítnuta její žádost o invalidní důchod. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně v žalobě namítala, že prvostupňové i napadené rozhodnutí zatížila vada nedostatečně zjištěného skutkového stavu, a tím byl založen rozpor se zásadou materiální pravdy ve smyslu ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“). Žalobkyně doložila kompletní dokumentaci, v níž nechyběly strany 3 a 4 dokládající návštěvy psychiatra v období od 27. 6. 2011 do 3. 1. 2015. Pokud by došlo ke ztrátě dokumentace, měla žalovaná vyzvat žalobkyni k doložení chybějících částí. Vyplnění mezer ve znalosti skutkového stavu pouhými domněnkami je v rozporu s ust. § 52 s.ř. Žalovaná nevzala v potaz změnu lékaře žalobkyně – X a vyvodila závěr, že se žalobkyně neukázala v ordinaci od roku 2018 do září 2022. Z dokumentace žalobkyně byly vybrány jen podklady svědčící v její neprospěch, aby se žádost o invalidní důchod jevila jako účelová, ekonomicky motivovaná. Žalobkyně citovala rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2012, č. j.: 6 Ads 61/2012-15, podle něhož je žalovaná odpovědná za opatření podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení o invalidním důchodu, když žadatel musí na výzvu poskytnout jen ty lékařské zprávy, které má fyzicky k dispozici. Rozhodnutí musí být založeno na aktuálních zjištěních, a nikoli na spekulacích a zbožných přáních, jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 9. 2013, č. j.: 30 A 12/2012-34. Zásady zákonnosti a materiální pravdy nemohou být podle zprávy veřejného ochránce práv o šetření, sp. zn. 344/2005/VOP/PK, naplněny, není-li úvaha, jíž byl správní úřad při hodnocení důkazů veden, správná a logická, nejsou-li provedené důkazy řádně zhodnoceny jednotlivě a ve svých vzájemných souvislostech. 3. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc k novému projednání. Rovněž navrhla uložit žalované, aby jí nahradila náklady řízení. III. Vyjádření žalované 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když rekapitulovala dosavadní průběh řízení a žalobní námitky. Pouhé odlišné představy o odpovídající taxaci diagnostikovaných útrap samy o sobě nezakládají vznik nároku ani nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Pokud žalobkyně v námitkách ze dne 2. 11. 2022 popisovala prožívané těžkosti, musely by pro účely zvážení oprávněnosti požadavku nacházet odraz v medicínských pramenech. Žalobkyně nesdělila, k jakým odborným lékařským zprávám žalovaná nepřihlédla. Domnívá-li se žalobkyně, že žalovaná hodnotila jen důkazy v její neprospěch, potom na podporu nárokovaného plnění nepředložila jiné konkurenční – hovořící pro uznání invalidity. K posudku opatřenému v soudním řízení žalovaná doplnila, že je úplný a přesvědčivý, potvrzující závěry předchozích posudků. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 11. 10. 2022, č. j.: R-X, byla žalobkyni vzhledem k nesplnění podmínek ust. § 38 z.d.p. zamítnuta žádost o invalidní důchod. 6. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 8. 2022, č. j.: LPS/2022/X) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 %, tzn. neodpovídající uznání invalidity. 7. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky. 8. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 1. 2023, č. j.: LPS/2022/X) nebyla žalobkyně invalidní, míra poklesu pracovní schopnosti dosahovala jen 30 %; námitkám nemohlo být vyhověno. 9. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 3. 2. 2023. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10.                      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11.                      Soud ve věci rozhodl na jednání konaném dne 25. 3. 2024. Zástupce žalobkyně uvedl, že není povolán k hodnocení věcné správnosti odborného posudku, avšak napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, jak tvrdil v žalobě, nebyla dodržena zásada materiální pravdy, správní orgán si z posudku vybíral rozhodné okolnosti tendenčně v neprospěch žalobkyně, která ani nebyla vyzvána k doložení rozhodných okolností; žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit. Žalovaná odkázala na své vyjádření a sdělila, že posudek opatřený v řízení před soudem se zabýval i předchozími posouzeními zdravotního stavu žalobkyně; žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 12.                      Soud jako důkaz obstaral posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) ze dne 18. 10. 2023, e. č.: SZ/2023/X. Dne 18. 10. 2023 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkové lékařky a lékařky v oboru X, jednání komise byla přítomna i žalobkyně. Při jednání komise provedla lékařka v oboru X vyšetření žalobkyně, samotná předsedkyně komise pak při jednání provedla X vyšetření. Jako posudkově významné odborné lékařské nálezy komise vyhodnotila spisovou dokumentaci PSSZ včetně odborných nálezů spolu s nálezy z X ambulance ze dne 9. a 31. 3. 2023, z X vyšetření ze dne 5. 9. 2023, z X oddělení ÚVN ze dne 22. 9. 2023 a z X ze dne 5. 9. 2023. Zjištěny byly X. Konstatován byl dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla X, míra poklesu pracovní schopnosti byla o 20 % při zařazení do položky X), kap. X, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“), ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní (ostatní diagnostikované nemoci nebyly při hodnocení invalidity posudkově rozhodné). Posudek zahrnuje podrobný rozbor zdravotního stavu s návazností na posouzení možností pracovního uplatnění (pro žalobkyni není vhodná práce X). Komise se vyjádřila k podstatným otázkám vyplývajícím z dostupné zdravotní dokumentace a vyšetření žalobkyně při jednání. PK MPSV uzavřela, že žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. 13.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. 14.                      Podle ust. § 39 odst. 1 z.d.p. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 15.                      Z posudku PK MPSV ze dne 18. 10. 2023 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky se specializací na X, ke dni 3. 2. 2023 nezjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly X, položky X), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a činila 20 %. Při vypracování posudku vycházela komise především z posudkově významných odborných nálezů i z vlastního vyšetření žalobkyně v průběhu zasedání komise dne 18. 10. 2023. Žalobkyni neshledala PK MPSV invalidní ani v prvním stupni. 16.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 18. 10. 2023, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy X, a to ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 3. 2. 2023, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Podle názoru soudu nic nesvědčí o výběru jen takových podkladů z lékařské dokumentace, které by byly v neprospěch žalobkyně. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě správných posudkových kritérií vztažených na aktuální stav žalobkyně, PK MPSV pouze nenalezla důvod pro navýšení procentní míry poklesu pracovní schopnosti kvůli dalším zdravotním postižením, která neomezují pracovní zapojení nebo jsou jednoduše řešitelná. 17.                      K námitkám žalobkyně soud sděluje, že PK MPSV posoudila její zdravotní stav komplexně a ke dni vydání napadeného rozhodnutí (3. 2. 2023). Žalobkyně byla jednání komise přítomna, bylo přihlédnuto k její anamnéze; na jednání byla taktéž přítomnými lékařkami vyšetřena, a to jak X, tak předsedkyní komise, jež provedla X vyšetření. Komise měla k dispozici lékařské zprávy i ze září 2023, tzn. z období, které těsně přecházelo jejímu jednání, čímž je vypořádána argumentace žalobkyně ohledně nepřesnosti zdravotní dokumentace či absence její části. Nesprávné tvrzení o ošetřujícím lékaři – X není pro aktuální posouzení invalidity relevantní a případné podklady z předchozích let by se týkaly zdravotního stavu v období, kdy byla žalobkyně pracovně zařazena, a nikoli jejího současného stavu. 18.                      Případné nedostatky posudků v řízení před žalovanou byly zhojeny posudkem PK MPSV, námitky nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti napadeného rozhodnutí, které vycházelo z posudků o zdravotním stavu žalobkyně, tak nemohly obstát. K nápravě procesních vad správního řízení v řízení před soudem ve specifických věcech invalidních důchodů se obdobně vyslovil i Nejvyšší správní soud, aktuálně např. v usnesení ze dne 19. 3. 2024, č. j.: 2 Ads 122/2023 – 35: „Posudek obstaraný v soudním řízení lze podle judikatury zohlednit i při posuzování vad správního řízení. Dokazování v řízení před soudem může sloužit také k doplnění skutkových zjištění učiněných správním orgánem. Určité rozdíly v posudkových závěrech jsou v řízeních o invalidní důchod pravidlem; pouze z faktu, že posouzení ve správním a soudním řízení jsou v určitých aspektech odlišná, nelze nic dovozovat (rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2013, č. j. 6 Ads 158/2012‑24, bod 17). V souladu s judikaturou je tak ve vztahu ke stěžovatelčině námitce, podle níž rozhodnutí žalované nezohledňovalo některé skutkové okolnosti, podstatné, že tyto aspekty zohlednil posudek posudkové komise MPSV a následně městský soud. Na správnost posudkového závěru žalované neměly tyto okolnosti vliv.“ Stejně jako v citovaném judikátu posudky provedené ve správním řízení v případě žalobkyně obstály ve vztahu k posudku PK MPSV; závěr o nepřítomnosti invalidity je totožný. Určité nedostatky či neúplnosti, které mohly zakládat formální vady a jež žalobkyně v žalobě uváděla i s ohledem na konkrétní judikaturu, nemohly ve světle posudku PK MPSV zakládat nezákonnost rozhodnutí o věci samé. Konečně, samotný posudek PK MPSV se s námitkami žalobkyně vyhovujícím způsobem vypořádal na s. 7, když bylo zdůrazněno, že komise vycházela z aktuálního zdravotního stavu verifikovaného objektivním vyšetřením při jednání, nereflektování změny ošetřujícího lékaře v minulosti není relevantní pro účely posouzení invalidity, podklady byly pro posouzení zdravotního stavu zcela dostatečné a skartovaná zdravotní dokumentace by vypovídala toliko o zdravotním stavu v minulosti, nikoli o stavu současném. 19.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. 20.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Praha 25. března 2024 JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r. samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.