Odůvodnění
č. j. 21 Ad 16/2023‑ 24
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci
žalobce:
V. P., narozený dne X.
bytem X.
proti
žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2023, č. j.: MPSV-2023/60304-911
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2023, č. j.: MPSV-2023/60304-911, jímž bylo podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.“), zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 9. 1. 2023, č. j.: 49393/23/AB, kterým byla podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „z.s.p.“), zamítnuta jeho žádost o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení ode dne 1. 10. 2022.
II. Obsah žaloby
2. Žalobce v žalobě namítal, že oprávněným úředním osobám ve dnech 16. 6. 2022 a 20. 9. 2022 sdělil, že z.s.p. ukládá podat na formuláři jen žádost, a nikoli doklady o příjmu a nákladech na bydlení. Žalovaný obdržel skeny výplatních pásek, oznámení o výši důchodů, dokladů o nákladech na bydlení i nájemní smlouvy. Podle publikace žalovaného „Deštník proti drahotě“ z října 2022 stačí doklady o příjmech a nákladech na bydlení naskenovat. Žalobce pokládá za nesmyslné, aby si musel dát potvrdit formulář, který sám vyplní, čímž poskytne souhlas ke zjištění a ověření údajů. Požadavek předkládání papírových formulářů je absurdní, když se do nich mají opisovat údaje z naskenovaných dokumentů. V části B. formuláře je obsažen podpis matky žalobce coby souhlas k prověrce příjmů. Nepřiznání dávky pokládá žalobce za zjevnou svévoli a vystavování hmotnému nedostatku. Žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí za současného vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když shrnul průběh správního řízení. Žalobce nesplnil výzvu, aby doložil platnou nájemní či podnájemní smlouvu pro období od 1. 10. 2022 a vyplněné tiskopisy k výši příjmu za rozhodné období za sebe a osobu společně posuzovanou. Smlouva o ubytování předložená v jiném řízení není nájemní či podnájemní smlouvou, nadto žalobce je povinen osvědčit zákonem stanovené skutečnosti v každém řízení zvlášť. Doklady o zaplacení částky za ubytování nejsou dokladem ve smyslu § 25 z.s.p., neboť se v nich nerozepisují položky nájemného, záloh a nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník, nájemce nebo podnájemce bytu a nevztahuje se na ubytování v objektu občanské ubytovny, v němž nejsou zkolaudovány byty. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.
4. Žalobce posléze podal repliku, v níž konstatuje, že žalovaný na svých webových stránkách výslovně akceptuje, pokud se doklady k žádostem zašlou v elektronické podobě. Vzniká rozpor s ust. § 2 odst. 4 s.ř., jestliže se od některých žadatelů přijímají dokumenty v podobě elektronické a od jiných se požaduje podoba tištěná. Postup žalovaného odporuje i požadavku vstřícnosti vycházejícího z ust. § 4 odst. 1 s.ř. a povinnosti správního orgánu, aby účastníky řízení co nejméně zatěžoval ve smyslu § 6 odst. 2 téhož zákona. Ústavní soud ve věci sp. zn.: II. ÚS 2533/2020 shledal protiústavním, pakliže dosud nebyl přijat zákon o sociálním bydlení. Žalobci a jeho matce nelze vytýkat, jaké zařízení k bydlení užívají. Žalobce přiložil sdělení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 30. 3. 2023, č. j.: MHMP 666302/2023, podle něhož žalobci nebylo vyhověno stran žádosti o přidělení sociálního bydlení.
IV. Obsah správního spisu
5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 31. 10. 2022 podal žalobce u Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu žádost o poskytnutí příspěvku na bydlení.
6. Dne 7. 11. 2022 žalobce převzal výzvu Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 1. 11. 2022, č. j.: 1714419/22/AB, aby ve smyslu ust. § 61 odst. 2 z.s.p. do osmi dnů předložil platnou nájemní či podnájemní smlouvu na období od 1. 10. 2022 s vyplněnými a podepsanými tiskopisy Dokladu o výši čtvrtletního příjmu za 3. čtvrtletí 2022 za svou osobu i za svou matku a Dokladu o výši nákladů na bydlení za 3. čtvrtletí 2022. Ve výzvě byl žalobce poučen, že pokud nesplní povinnost předložit uvedené dokumenty, dávka mu nebude přiznána.
7. Jelikož žalobce neosvědčil rozhodné skutečnosti pro nárok na dávku příspěvku na bydlení, vydal prvoinstanční orgán rozhodnutí ze dne 9. 1. 2023, č. j.: 49393/23/AB, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení ode dne 1. 10. 2022.
8. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž namítal, že prvoinstanční orgán nevysvětlil, proč jsou jím požadované dokumenty nezbytné či podstatné. Souhlas s prověřením údajů byl poskytnut již podpisem tiskopisů. Listinu nájemní smlouvy poskytl vedoucí penzionu, takže jí správní orgán disponuje, jak plyne z předchozího rozhodnutí ze dne 10. 10. 2022.
9. Žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí ze dne 15. 3. 2023, v jehož odůvodnění uvedl, že účastník řízení je povinen objasnit veškeré skutečnosti, které jsou rozhodné pro zjištění nároku na dávku státní sociální podpory. Dle žalovaného žalobce nedoložil doklady požadované ve výzvě ze dne 1. 11. 2022 potřebné pro vyhodnocení nároku na dávku, ačkoli k tomu byl písemně vyzván a byl upozorněn na následky nesplnění výzvy. K rozhodnutí ze dne 10. 10. 2022 nelze přihlížet, neboť k nové žádosti o dávku je nutné předložit nové podklady. Bod G formuláře obsahuje pouze prohlášení žadatele, ale nevztahuje se na společně posuzovanou osobu.
V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze
10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
11. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s.
12. Podle ust. § 24 odst. 1 z.s.p., ve znění účinném do 31. 12. 2022, nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže a) náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a současně b) součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
13. Podle ust. § 61 odst. 2 z.s.p. byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.
14. Podle ust. § 68 odst. 1 z.s.p., ve znění účinném do 30. 6. 2023, žádost o dávku musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem b) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, e) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy k celému bytu, služebnosti užívání celého bytu nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného a doklady o výši a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení.
15. Soud předesílá, že na rozhodnutí správního orgánu I. stupně a napadené rozhodnutí je nezbytné nahlížet jako na jeden celek. Při posouzení jejich obsahu zjistil, že obě rozhodnutí obsahují všechny základní náležitosti podle § 68 s.ř.: výrokovou část, odůvodnění a poučení. Výroková část vždy obsahuje vymezení věci (jde o žádost o příspěvek na bydlení ode dne 1. 10. 2022, popř. rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně), označení žalobce jako účastníka řízení, i označení ustanovení, podle něhož bylo rozhodnuto. Odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně je sice stručné, přesto z něj srozumitelně vyplývá, že žalobce byl v řízení písemně vyzván k osvědčení rozhodných skutečností a byl upozorněn na to, že nesplnění výzvy může mít za následek zamítnutí žádosti. Jelikož žalobce výzvě nevyhověl, správní orgán I. stupně bez osvědčení rozhodných skutečností žádost o dávku zamítl. Totožně průběh správního řízení rekapituloval žalovaný. Ten se přitom v odůvodnění zabýval podrobně skutečnostmi, které vyplývají ze správního spisu, konkrétně se jedná o náležitosti žádosti a o podmínky nároku na dávku - příspěvek na bydlení. Ačkoliv je odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobnější, nevyplývá z něj, že by v něm žalovaný zásadně změnil či dokonce nahrazoval úvahy správního orgánu I. stupně. Také žalovaný totiž dospěl k totožnému závěru jako správní orgán I. stupně, tedy že žalobce přes výzvu správního orgánu I. stupně neosvědčil rozhodné skutečnosti pro nárok na dávku, její výši a výplatu, a že bez tohoto osvědčení nebylo možné o dávce rozhodnout. Napadené rozhodnutí a potažmo též rozhodnutí správního orgánu I. stupně netrpí žádnou vadou, která by měla za následek jeho nesrozumitelnost či nepřezkoumatelnost. Odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je přitom zcela ve shodě s obsahem správního spisu, z něhož uváděné skutečnosti vyplývají a mají v něm oporu.
16. Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 22. 3. 2017, č.j. 3 Ads 90/2016-46, zabýval situací, kdy žadatel o dávku - příspěvek na bydlení na výzvu správního orgánu nedoložil rozhodné skutečnosti, a posuzoval, zda nevyhnutelným následkem nesplnění výzvy správního orgánu mělo být zamítnutí žádosti o dávku podle § 61 odst. 2 z.s.p. Shledal, že „stěžovatel nesplnil výzvu k osvědčení rozhodných skutečností. Vzhledem k tomu, že bez osvědčení těchto skutečností nebylo možné o dávce příspěvek na bydlení rozhodnout, žalovaný podle § 61 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře zamítl žádost stěžovatele o dávku příspěvek na bydlení v souladu se zákonem. V této situaci se přitom jedná o jediný možný relevantní následek nesplnění výzvy, správní uvážení o jiném následku nesplnění výzvy zde není na místě.“
17. Soud v této věci považuje za zásadní skutečnost, že žalobce ve lhůtě stanovené správním orgánem prvého stupně nesplnil jeho výzvu k doplnění a doložení požadovaných rozhodných skutečností a byl současně poučen o následcích jejího nesplnění. Odlišný názor žalobce na důvodnost takové výzvy přitom bez dalšího nemůže ospravedlnit nesplnění povinností z ní vyplývajících.
18. Na s. 4 formuláře Žádosti o příspěvek na bydlení se výslovně uvádí, že „každá ze společně posuzovaných osob, která vyplnila ANO v kolonce Příjmy, musí podat Doklad o výši čtvrtletního příjmu za příslušné kalendářní čtvrtletí.“ Formulář Dokladu o výši čtvrtletního příjmu je k dispozici na webových stránkách žalovaného. Žalobce příslušné formuláře nezaslal ani elektronicky, nelze tudíž akceptovat jeho námitku, že se k jeho osobě přistupuje rozdílně oproti jiným žadatelům. Z ničeho též nevyplývá, že by žadatelé o příspěvek na bydlení byli zproštěni povinnosti vyplňovat formulář Dokladu o výši čtvrtletního příjmu. Shodné platí i o formuláři Dokladu o výši nákladů na bydlení. Vzhledem k nevyhovění výzvě a nepředložení vícera formulářů již nemá vliv na věcné posouzení, pokud žalobcova matka dala souhlas k prověrce údajů v rámci rubriky B. formuláře žádosti. Bezdůvodná je i námitka, že dokument „nájemní smlouvy“ byl použit v dřívějším řízení, na s. 4 formuláře Žádosti o příspěvek na bydlení se totiž požaduje předložení dokladu o užívání bytu na základě nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy, smlouvy o zřízení služebnosti k užívání celého bytu nebo na základě vlastnictví nemovitosti, nikoliv však na základě smlouvy o ubytování; formulář je navíc třeba přiložit ke každé žádosti zvlášť.
19. Z ničeho nevyplývá, že by se správní orgány dopustily v žalobcově věci takových procesních vad, jež by měly vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé. Skutkový stav byl spolehlivě zjištěn, žalobce se mohl ke všemu podstatnému vyjádřit a doplnit podklady, bylo pečlivě přihlíženo ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, a napadené rozhodnutí nepostrádá řádné odůvodnění.
20. Podstatou věci bylo zamítnutí žádosti o dávku pro nevyhovění výzvě správního orgánu, není proto v tomto řízení podstatná případná protiústavnost neexistence zákona o sociálním bydlení, stejně tak skutečnost, zda a proč bylo či nebylo vyhověno žalobcově žádosti o sociální byt; nebylo proto třeba jakkoliv doplňovat dokazování, a to ani přiloženým vyrozuměním žalobce ze strany Magistrátu hl. m. Prahy.
21. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 7. února 2024
JUDr. Václav Kočka-Amort, v.r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje K. R.
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky