USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé v exekuční věci oprávněný: M. P., narozený dne xxx bytem xxx, xxx, xxx, Spojené království Velké Británie a Severního Irska zastoupený advokátem proti povinný: S. J. S. G., narozený dne xxx bytem xxx, Praha zastoupený advokátem k vymožení peněžitého plnění, k odvolání povinného proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. prosince 2023, č. j. xxx, takto: Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl o pokračování v exekuci vedené na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. června 2022 pod č. j. xxx s odůvodněním, že exekuce byla přerušena usnesením obvodního soudu č. j. xxx, potvrzeného usnesením odvolacího soudu č. j. 25 Co 214/2023-295, do okamžiku, kdy bude pravomocně rozhodnuto o návrhu povinného na odepření výkonu exekučního titulu podaném v exekučním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. xxx se stejnými účastníky a na základě shodného exekučního titulu. 2. Exekuční soud připomněl, že Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 8. 7. 2022 č. j. xxx návrh povinného zamítl, k odvolání povinného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 11. 2022 č.j. 14 Co 273/2022-348 potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal povinný dovolání k Nejvyššímu soudu, který usnesením ze dne 25.4.2023 č.j. 20 Cdo 590/2023-366 odložil právní moc rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 14 Co 273/2022-348. 3. Protože Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 10. 2023, č. j. 20 Cdo 590/2023-382, které nabylo právní moci dne 3. 11. 2023, dovolání povinného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 14 Co 273/2022-348, odmítl, uzavřel exekuční soud, že pominuly důvody pro přerušení exekuce, a proto rozhodl o jejím pokračování. 4. Proti tomuto usnesení podal povinný odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil. Své odvolání odůvodnil tím, že nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení, protože má za to, že Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 10. 2023, č. j. 20 Cdo 590/2023-382, nerozhodoval o otázce odepření výkonu exekučního titulu v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. xxx, ale o návrhu povinného na přerušení předmětné exekuce. Dále poukázal na to, že dne 22. 12. 2023 došlo k zahájení insolvenčního řízení povinného, čímž nastaly účinky dle ust. § 109 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „InsZ“). Dle povinného tak nejsou splněny podmínky pro pokračování v nadepsaném exekučním řízení pro překážku v podobě zahájeného Insolvenčního řízení, když exekuci nelze provést. 5. Oprávněný se k odvolání povinného nevyjádřil. 6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212, ust. § 212a o. s. ř. a § 52 odst. 1 ex. ř.), a aniž nařizoval jednání (ust. § 254 odst. 8 o. s. ř.), shledal, že odvolání není důvodné. 7. Odvolací soud připomíná, že exekučním titulem jsou rozhodnutí cizího státu – Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Řízení, z něhož vzešel exekuční titul, bylo zahájeno v roce 2018, kdy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska i Česká republika byly členy Evropské unie, a jeho možnost jeho vykonatelnosti v České republice je tak založena dle čl. 67 odst. 2 písm. a) Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2019/C 384 I/01). 8. Mezi účastníky jsou u stejného exekučního soudu vedena dvě exekuční řízení dle stejného exekučního titulu. Předmětem paralelního exekučního řízení je pouze exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech ve vlastnictví povinného. V tomto druhém řízení bylo pravomocně rozhodnuto o návrhu povinného na odepření výkonu cizozemského rozhodnutí rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu1 ze dne 8. 7. 2022, č. j. xxx ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2022, č. j. 14 Co 273/2022-348. K dovolání povinného Nejvyšší soud nejprve usnesením ze dne 25. 11. 2022 č. j. 20 Cdo 590/223-366 rozhodl o odkladu právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2022, č. j. 14 Co 273/2022-348, do právní moci rozhodnutí o dovolání povinného podanému proti tomuto rozsudku. Následně pak Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 10. 2023, č. j. 20 Cdo 590/2023-382 dovolání povinného odmítl a toto usnesení nabylo právní moci dne 3. 11. 2023. Právní mocí usnesení o odmítnutím dovolání tak pominuly účinky odkladu právní moci rozsudku odvolacího soudu. 9. Odvolací námitka povinného, že usnesením ze dne 11. 10. 2023, č. j. 20 Cdo 590/2023-382 Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti usnesení o přerušení exekučního řízení, je tak zcela lichá. 10. Podle § 109 odst. 1 písm. c) InsZ výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému. 11. Pokračování v přerušení exekuci tak obecně nebrání to, že povinný na sebe podal insolvenční návrh s návrhem na oddlužení, neboť rozhodnutí o pokračování v exekuci pak nelze považovat za její provedení. V tomto případě navíc insolvenční soud (tj. Městský soud v Praze) usnesením ze dne 8. 1. 2024, č.j. xxx ve znění opravného usnesení ze dne 4. 2. 2024, č.j. xxx předběžným opatřením omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedení ust. § 109 odst. 1 písm. c/ IZ tak, že soudnímu exekutoru xxx J. Š.i bylo umožněno provést exekuci prodejem bytové jednotky č. 732/1, včetně podílu na společných částech domu a pozemků. 12. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně postupem dle § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně zcela správné. 13. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím exekuční řízení nekončí. Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Praha 7. března 2024 JUDr. Blanka Kapitánová v. r. předsedkyně senátu