ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé ve věci žalobce: O. F., IČO xxx sídlem xxx, Praha zastoupený advokátkou proti žalovanému: Q. L. P. IČO xxx sídlem xxx, Praha zastoupený advokátkou o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. prosince 2022, č. j. 38 C 211/2022-34, takto: Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem pro zmeškání soud prvního stupně výrokem I. uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši ve výši 11,75 % ročně od 25. 4. 2022 do zaplacení a výrokem II. uložil žalovanému zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2 400 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu dohody účastníků, podle níž žalovaný od ledna 2022 do poloviny dubna 2022 využíval pro svůj nebytový prostor elektrickou energii z přípojky žalobce a spotřeboval energii v hodnotě 30 000 Kč, což se zavázal žalobci zaplatit. 3. K otázce mezinárodní příslušnosti obvodní soud vysvětlit, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, proto aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 odst. 1 cit. nařízení. 4. Obvodní soud nařídil jednání na den 21. 12. 2022, předvolání žalovanému doručil do datové schránky dne 1. 12. 2022. V předvolání byl žalovaný upozorněn, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavil a svou neúčast neomluvil. Žalobce, který se k prvnímu jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Po právní stránce obvodní soud odůvodnil, že aplikoval pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu. Posuzovaný vztah je vztahem ze smlouvy (§ 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), v daném případě by bylo možné uzavřít smír. 5. Protože považoval všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání za splněné, tak postupem podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl rozsudkem pro zmeškání (výrok I.). 6. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.). 7. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný přípustné odvolání a domáhá se jeho zrušení s odůvodněním, nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť mu nebylo doručeno předvolání k jednání. Žalovaný byl od 2. 5. 2022 do 11. 5. 2023 nejprve ve vazbě a pak ve výkonu trestu odnětí svobody v Maďarsku. O nařízeném jednání tak nemohl vědět a ani se na něj nemohl dostavit. 8. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil. Má za to, že předvolání bylo žalovanému řádně doručeno fikcí a byly splněny všechny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, řízení před obvodním soudem nebylo stiženo žádnou vadou. Účelem odvolání není provedení celého dokazování, mělo by se jednat jen o doplnění dokazování. 9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a, § 205b o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné. 10. Podle § 45 odst. 1, 2 věta prvá o. s. ř. písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu. Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. 11. Datové schránky a doručování do nich je upraveno zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“). 12. Podle § 18a odst. 1 věta prvá, odst. 2, 3 zákona č. 300/2008 Sb. informační systém datových schránek umožňuje dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do zpřístupněné datové schránky jiné osoby. Dokument dodaný podle odstavce 1 věty první je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 2 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. 13. K procesní stránce odvolací soud shrnuje, že žaloba byla žalovanému doručena do jeho datové schránky fikcí dne 5. 11. 2022, předvolání (kancelářským vzorem o. s. ř. 18) bylo doručeno stejným způsobem dne 1. 12. 2022. Žalovaný se na první jednání soudu nedostavil, žalobce se dostavil a navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Poprvé byl přezkoumávaný rozsudek žalovanému doručen opět fikcí do datové schránky dne 13. 1. 2023. Obvodní soud odvolání žalovaného ze dne 15. 8. 2023 pravomocně odmítl pro opožděnost usnesením ze dne 16. 8. 2023, č. j. 38 C 211/2022-58. Žalobce jako oprávněný zahájil exekuci proti žalovanému jako povinnému na základě exekučního titulu – rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 12. 2022, č.j. 38 C 211/2022-34. Exekuční řízení bylo postupem dle § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. pravomocně zastaveno usnesením Obvodního soudu pro Prahu xxx ze dne 2. 11. 2023, č. j. xxx s odůvodněním, že povinný byl od 4. 5. 2022 do 11. 5. 2023 ve vazbě v Maďarsku, neměl přístup do datové schránky, nemohl se tak s doručovanou písemností seznámit a rozsudek nenabyl ani právní moci ani vykonatelnosti. Nalézací soud s ohledem na výsledek exekučního řízení přistoupil v nalézacím řízení k novému doručení rozsudku pro zmeškání; rozsudek byl žalovanému prostřednictvím jeho zástupkyně doručen 22. 1. 2024. Odvolání doručené soud dne 31. 1. 2024 tak bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). 14. Podle § 212a odst. 4 o. s. ř. rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v § 205b. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b). 15. Zákon tak zásadně omezuje důvody, z nichž lze rozsudek pro zmeškání v odvolacím řízení přezkoumat, přičemž těmito předpoklady se odvolací soud zabývá z úřední povinnosti, bez ohledu na to, jaký odvolací důvod prezentoval žalovaný v odvolání (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2667/2005, ze dne 27. 6. 2007). 16. Odvolací soud při odvolacím jednání provedl dokazování ohledně zjištění, zda byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, konkrétně k otázce, zda žalovanému byly písemnosti doručeny. Pro úplnost lze dodat, že existence jiných skutečností bránících vydání rozsudku pro zmeškání tvrzena nebyla a ani jinak v řízení nevyšla najevo. 17. Z usnesení Okresního soudu xxx, č. j. xxx ze dne 6. 6. 2023, že žalovaný byl zajištěn dne 2. 5. 2022, od 4. 5. 2022 do 11. 5. 2023 byl zadržován ve vazbě (z čehož do 25. 1. 2023 ve vyšetřovací vazbě), odsouzen byl za trestný čin převaděčství a byl mu uložen trest odnětí svobody na 2 roky + 4 měsíce a trest vyhoštění. V době vydání rozhodnutí byl žalovaný stále zadržován a byl dán pokyn, aby i doba po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně do rozhodnutí odvolacího soudu byla žalovanému započtena do výkonu trestu odnětí svobody. 18. Odvolací soud podotýká, že žalovaný se domáhal též určení neúčinnosti doručení všech písemností doručovaných mu v tomto řízení v období do 5/2023. Protože se překrývá důvod neúčinnosti doručení i odvolání, je tím samostatný návrh na určení neúčinnosti doručení konzumován jako důvod opravného prostředku a soud o návrhu na určení neúčinnosti zvlášť nerozhoduje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2020 sp. zn. 26 Cdo 3106/2020). 19. Podle § 50d odst. 1 věta prvá, odst. 2 o. s. ř. na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje. 20. Zákon výslovně neuvádí, co se za omluvitelné důvody považuje. Za omluvitelný důvod, pro který se nemohl účastník s písemností seznámit, je třeba považovat překážku, která je z objektivního či subjektivního hlediska ospravedlnitelná, jako je například hospitalizace ve zdravotnickém zařízení či pobyt v zahraničí. Přihlédnout lze i k okolnostem případu včetně toho, zda se jedná o situaci výjimečnou, nebo se adresátu nedaří doručit opakovaně. Omluvitelné důvody, a to i specificky „elektronické“, lze uplatnit i ve vztahu k fikci doručení na adresu datové schránky adresáta. Soud by také neměl bez důležitého důvodu vyvolaného odlišnostmi doručení v elektronické podobě do datové schránky činit zásadní rozdíly v omluvitelnosti důvodů oproti doručení v listinné podobě. Adresát by neměl být trestán za to, že má zpřístupněnu datovou schránku, závěrem, že všechny obtíže spojené s doručením do datové schránky jsou neomluvitelné (PODANÝ, Jan. § 50d [Neúčinnost doručení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 19.). 21. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaný byl dne 2. 5. 2022 zadržen a až do 25. 1. 2023 byl držen ve vyšetřovací vazbě v Maďarsku; objektivně tak neměl přístup do své datové schránky. 22. Odvolací soud vzal v potaz také legitimní očekávání obou účastníků vyvolané postupem exekučního i nalézacího soudu v tomto řízení. Exekuční soud rozhodl, že se exekuce zastavuje, protože exekuční titul nebyl řádně doručen (13. 1. 2023); proti tomuto rozhodnutí nikdo z účastníků nepodal nebrojil a nalézací soud následně přistoupil k novému doručení písemnosti žalovanému. Všechna fiktivní doručení do datové schránky povinnému spadají do období jeho zadržení a vyšetřovací vazby (tj. dne 5. 11. 2022 žaloba, dne 1. 12. 2022 předvolání a dne 13. 1. 2023 rozsudek), proto je na neúčinnost těchto doručení nutno pohlížet stejně. 23. Odvolací soud tak shledal, že nebyly naplněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, proto napadené rozhodnutí postupem podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 658/2008 evidované pod Rc 67/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2011 sp. zn. 25 Cdo 4047/2009; shodně též odborná literatura – např. ŠEBEK, Roman. § 205b [Odvolací důvody u rozsudku pro uznání a rozsudku pro zmeškání]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 8.). 24. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Praha dne 25. dubna 2024 JUDr. Blanka Kapitánová v. r. předsedkyně senátu