č. j. 3 A 122/2021‑ 70 ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně:   JUDr. E. G., narozena dne X          bytem X proti  žalovanému:   Magistrát hlavního města Prahy     sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení: J. V., narozena dne X     Ing. M. V., narozený dne X     oba bytem X     zastoupeni advokátem Mgr. Martinem Mládkem     sídlem  Ostrovní 2064/5, 110 00 Praha 1     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2021 č. j. MHMP 1229329/2021,  takto:  I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru stavebního (dále též „stavební úřad“), ze dne 12. 4. 2021 č. j. P10-083284/2021. Tímto rozhodnutím stavební úřad povolil odstranění stavby rodinného domu a šesti garáží u tohoto rodinného domu na adrese X č. p. X, X, na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH v k. ú. X (dále též „Stavba“) z podnětu žádosti vlastníků Stavby, nyní osob na řízení zúčastněných. 2. Proti zmiňovaným rozhodnutím brojí žalobkyně podanou žalobou. Vznesené námitky lze rozdělit do následujících žalobních bodů. 3. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že jí nebylo umožněno vyjádřit se k listinám doplněným do správního spisu po podání námitek, a to k půdorysu 1.PP v části D dokumentace bouracích prací, bez označení č. paré, rozpracovaného o část na sebe navazujících garáží – příloha 2 (dále též „rozšířený výkres Půdorysu 1.PP“), na kterém je založeno rozhodnutí stavebního úřadu, neboť z něj vyplývá údaj 0,92-0,98 m o zdi, která navazuje na garáž žalobkyně. Žalobkyně tvrdí, že tento rozšířený výkres Půdorysu 1.PP nebyl založen ve správním spisu ve lhůtě pro podání námitek, nýbrž že byl do něj doplněn později. Stavební úřad před vydáním rozhodnutí ji s ním neseznámil, tím zatížil řízení vadou. Žalovaný v napadeném rozhodnutí také vycházel z rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP, tudíž i on založil napadené rozhodnutí na listině, která se ve spisu v době lhůty pro podání námitek nenacházela. Je tomu tak proto, že až na schůzce na místě samém dne 15. 1. 2021 bylo konstatováno, že zeď má odhadem 90 cm. Tehdy vyvstala potřeba řešit vztah sousedních garáží. Ačkoli listiny ve spisu obsahují označení čísla paré, rozšířený výkres Půdorysu 1.PP žádné takové označení neobsahuje, je toliko datován 6/2019, ale není na něm razítko, kdy byl do spisu vložen. Totožnou námitku uplatnila žalobkyně i v podaném odvolání, její vypořádání v napadeném rozhodnutí je vágní a nedostatečné. Žalovaný neodůvodnil, proč právě tento výkres, na kterém je založeno rozhodnutí stavebního úřadu, není označen jako zbytek listin, ani k tomuto nezjišťoval stanovisko stavebního úřadu. Spokojil se toliko s vyjádřením stavebníka, který pozdější doplnění rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP do spisu popřel. Žalobkyni přitom nebylo doručeno žádné vyjádření stavebníka k odvolání. Žalovaný vycházel z prohlášení stavebníka ve vyjádření k odvolání nacházející se ve spisu, které nebylo žalobkyni doručeno, s ním se seznámila až po vydání napadeného rozhodnutí při nahlížení do spisu dne 20. 9. 2021. Žalobkyně má za to, že stavebník se stěží k uvedenému postupu dozná ve svůj neprospěch. Žalobkyně navrhla, aby soud provedl důkaz výslechem jejím a zaměstnankyně stavebního úřadu Ing. E. K., fotografiemi z mobilního telefonu žalobkyně ze dne 28. 12. 2020, softwarem společnosti ArchFactory s.r.o. ke zjištění data vypracování rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP, příp. výslechem projektanta Ing. H. a architekta Ing. D. M., a listinami ze správního spisu. 4. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně tvrdí, že žalovaný nesprávně vyhodnotil námitku o nedostatečné dokumentaci bouracích prací a absenci stavebně technického průzkumu, který by doložil vzájemné geometrické poměry úrovní založení a povedení statického posouzení a navržení technických opatření. Žalobkyně v odvolání namítala, že z projektové dokumentace není znám konkrétní technologický postup bourání, časový horizont a dále v jaké hloubce je stěna stávající garáže založena, z čeho je stěna provedena a jaké jsou vzájemné geometrické poměry konstrukcí ve vztahu k podzemní garáži žalobkyně. Dále v odvolání namítala, že návrhem není popsáno odhalení základové spáry stavby žalobkyně ani provádění zemních či bouracích prací pod úrovní základové spáry, proto může dojít např. k poklesu konstrukcí, či trhlinám. Průzkum Stavby měl být podkladem pro dokumentaci bouracích prací, proto nepostačuje provedení sondy až ve fázi bourání, kdy může být nemovitost žalobkyně nenávratně poškozena. Žalobkyni není zřejmé, z čeho žalovaný dovozuje, že průzkum Stavby musel zpracování dokumentace předcházet. Žalovaný se s námitkami o nedostatečnosti dokumentace bouracích prací vypořádal konstatováním, že odpovědnost je na straně projektanta. Stěží si lze představit, že odpovědný projektant dokáže spolehlivě určit geometrické poměry úrovní založené pouze vizuálním průzkumem bez použití sondy pro určení hloubky v podzemí. Dokumentace bouracích prací přitom žádné konkrétní parametry úrovně založení garáží nestanoví. Lze vycházet pouze z údajů předpokládaných projektantem, které však nemusí odpovídat realitě. Ze strany správních orgánů nebylo žádným způsobem zjištěno, v jaké výškové úrovni jsou založeny na sebe navazující garáže. Z tohoto pohledu správní orgány věc vůbec neposuzovaly, ačkoli spoluvlastníci bytů namítali, že požadují předložení projektu demolice obsahujícího statické posouzení na základě provedených sond do sousedícího zdiva a základů a zjištění skutečné úrovně základové správy obou sousedících staveb, které zjistí, zda demolicí nedojde k ohrožení stability a celistvosti spoluvlastněné nemovitosti. Žalovaný se spokojil se závěrem stavebního úřadu, že odstraňované garáže přímo nesousedí s garážemi na sousedním pozemku, tedy posuzoval stav z pohledu šířky obvodové stěny, nikoli podle hloubky, nadto vycházel z rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP, který byl založen do spisu až po lhůtě pro podání námitek, s ním stavební úřad před vydáním rozhodnutí žalobkyni neseznámil. Stavební úřad se vypořádal pouze s možnou bezpečností osob, nikoli s nemovitostí, jeho posouzení je proto neúplné. Povinnost ručního bourání v části jedné garáže měla být uložena v rozhodnutí stavebního úřadu, či obsažena v dokumentaci bouracích prací za účelem eliminace případných škod stejně jako podmínky a určení délky ponechání nezakrytých konstrukcí. V dokumentaci bouracích prací není žádná zmínka o ručním bourání ani o délce bouracích prací. Rovněž vyjádření stavebníka k odvolání ze dne 23. 5. 2021 nebylo účastníkům doručeno. Za nedostatečný považuje žalobkyně odkaz stavebníka na dokumentaci v územním řízení, neboť se jedná o samostatné řízení. Podle žalovaného nedoložila žalobkyně žádný relevantní důkaz zpracovaný oprávněnou osobou, že Stavba odstraňovaných garáží se nachází při společné hranici. Tato skutečnost vyplývá z fotografie, která byla součástí odvolání. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že žalovaný učinil místní šetření. Důkazní břemeno leží na straně stavebníka žádajícího demolici, jeho povinností je zajistit odstranění Stavby tak, aby nebyly ohroženy sousední objekty. Žalobkyně k tomuto navrhla provedení důkazu správním spisem. 5. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl žalobu zamítnout jako nedůvodnou. K prvnímu žalobnímu bodu konstatoval, že dokumentace bouracích prací obsahuje v části D dva výkresy Půdorysu 1.PP, jeden z nich upřesňuje vyznačení opěrné zdi a výplňového materiálu mezi stávajícími objekty podzemních garáží. Oba obsahují razítko a podpis autorizovaného inženýra pro pozemní stavby, oba jsou ověřené stavebním úřadem. Ze spisu ani z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, zda jeden z nich byl do spisu založen až po podání námitek, jak tvrdí žalobkyně, která o tom nedokládá žádný důkaz. Pokud byl spis po podání námitek následně doplněn o rozšířený výkres Půdorysu 1.PP, aniž o tom byli účastníci řízení vyrozuměni stavebním úřadem, mohlo by se jednat o procesní chybu v postupu stavebního úřadu. Podle žalovaného by takováto procesní vada řízení však v dané věci nedosáhla takové intenzity, aby se jednalo o rozpor napadeného rozhodnutí s právními předpisy, pro něž by bylo nutné rušit rozhodnutí stavebního úřadu a vracet mu věc k novému rozhodnutí. Pokud by se tvrzení žalobkyně zakládalo na pravdě, pak bylo do spisu založeno zpřesnění či doplnění výkresové dokumentace podporující či dokládající soulad záměru odstranit předmětnou stavbu s právními předpisy. 6. Žalovaný ke druhému žalobnímu bodu uvedl, že ke všem námitkám týkajícím se projektové dokumentace se podrobně vyjádřil v napadeném rozhodnutí a své závěry dostatečně odůvodnil. Uvádí, že Stavba, jež je předmětem odstranění, je samostatně stojící objekt bez vazeb na sousední stavby a pozemky, což bylo v řízení doloženo a v napadeném rozhodnutí opakovaně zdůrazněno. Žalobkyní tvrzený absentující požadavek na stanovení povinnosti ručního bourání je obsažen v projektové dokumentaci. V ní je uvedeno, že odstraňování zdi demolovaného objektu v blízkosti podzemních garáží sousedního objektu bude provedeno postupným ručním rozebíráním tak, aby bylo zamezeno poškození celistvosti a stability sousedního objektu podzemních garáží. Na povinnost postupovat při odstraňování Stavby podle projektové dokumentace upozorňuje podmínka č. 2 pro odstranění Stavby, rozsah dokumentace bouracích prací je upraven v příloze č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V daném případě stavebníci ke své žádosti doložili veškeré doklady, které jim právní předpisy ukládaly, a které po nich bylo možné ze strany stavebního úřadu požadovat. Zpracování doložené dokumentace žalovaný považuje za souladné s uvedeným právním předpisem. Žalobkyně však uplatnila námitky zpochybňující způsob odstraňování Stavby, aniž by svá tvrzení argumentačně podpořila. Požadavek na rozšíření dokumentace podle jejích požadavků nemá zákonnou oporu. 7. Osoby zúčastněné na řízení (stavebníci) v písemném vyjádření k žalobě uvedly, že si nejsou vědomy, že by dokumentaci k odstranění stavby po datu 26. 10. 2020 doplňovaly o další podklady pro rozhodnutí stavebního úřadu. Žalobkyně se mohla seznámit se všemi podklady ještě před vydáním rozhodnutí stavebního úřadu. I kdyby došlo ze strany stavebního úřadu k procesnímu pochybení, které by spočívalo v neoznámení dodání rozšířeného výkresu Půdorysu 1. PP do spisu, tak by tato skutečnost neměla vliv na zákonnost rozhodnutí stavebního úřadu. Žalobkyně se totiž s rozšířeným výkresem Půdorysu 1. PP prokazatelně seznámila v době před podáním odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu, neboť na něj poukazuje ve svém odvolání. I přes toto seznámení nevznáší žalobkyně proti rozšířenému výkresu Půdorysu 1.PP faktické námitky. Žalobkyně tak měla v průběhu správního řízení možnost se s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP seznámit a uvést, v čem jej shledává nesprávným či jinak nezpůsobilým pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu. Rozšířený výkres Půdorysu 1.PP totiž neměl žádný dopad do práv žalobkyně, resp. žalobkyně žádný takový dopad do svých práv ani netvrdí. Dokumentace bouracích prací je zpracována k tomu oprávněnými osobami a v souladu s příslušnými právními předpisy. Obsahově odpovídá běžnému rozsahu dokumentace tak, aby stavební úřad mohl rozhodnout o povolení odstranění Stavby. Pro zpracování dokumentace bylo zpracováno polohopisné a výškové zaměření pozemku a projektant navštívil stavební archiv, kde získal potřebné dokumenty k vypracování dokumentace. Fotografie, které jsou přílohou tohoto vyjádření, byly osobám na řízení zúčastněným a projektantovi poskytnuty spoluvlastníky nemovitostí, které spoluvlastní i žalobkyně. Z nich se také vycházelo při zpracovávání dokumentace k odstranění Stavby. Je z nich zřejmé, že stavba garáží byla realizována nezávisle na odstraňovaných Stavbách, jedná se o samostatné stavby bez propojení na odstraňované Stavby. Žalobkyně po celou dobu řízení mohla stavebnímu úřadu doložit stavební dokumentaci svých nemovitostí, kterou by podpořila svá tvrzení. Tento krok však po celou dobu neučinila. Z dokumentace k odstranění Stavby vyplývá, že bourací práce budou probíhat částečně také ručně. Tato podmínka je zakotvena i v rozhodnutí, když stavební úřad jako jednu z podmínek odstraňování Stavby uvedl, že Stavba bude zbourána v souladu s dokumentací, a v případě potřeby bude zajištěno pažení. 8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud neshledal žalobu důvodnou. 9. U jednání, které se konalo dne 26. 3. 2024, účastníci setrvali na své argumentaci. Žalobkyně navrhla, aby soud provedl důkaz výkresy z dokumentace bouracích prací částí D Dokumentace, a to: 1) č. D01, PŮDORYS 1.PP, č. paré 1, datum: 06/2019, se zakresleným půdorysem 1. podzemního podlaží odstraňované Stavby (rodinný dům a šest garáží) a 2) č. D01, PŮDORYS 1.PP, bez čísla paré, datum: 06/2019, se zakresleným půdorysem 1. podzemního podlaží odstraňované Stavby (rodinný dům a šest garáží) s částí sousedního objektu – garáže (ve spoluvlastnictví žalobkyně) s vyznačením opěrné zdi a výplňového materiálu mezi těmito objekty – odstraňovanou garáží a sousední garáží, tj. rozšířený výkres Půdorysu 1.PP. Dle návrhu byly tyto důkazy provedeny a jejich hodnocení je uvedeno pod body 27. až 38. tohoto rozsudku. Soud zamítl návrh žalobkyně, aby byl proveden důkaz nahlédnutím do počítače žalobkyně ohledně podkladů ze dne 28. 12. 2020 a návrh žalobkyně na výslech svědkyně Ing. K., rovněž zamítl návrh osoby zúčastněné na řízení na provedení výslechu svědků, tedy projektantů Ing. H. a Ing. M. Důvody zamítnutí jsou uvedeny pod bodem 39. tohoto rozsudku. Žalovaný byl bez návrhů na doplnění dokazování. 10. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti. 11. Dne 29. 7. 2020 bylo stavebnímu úřadu doručeno ohlášení odstranění Stavby podané osobami zúčastněnými na řízení jakožto vlastníky Stavby. Jeho přílohou byla dokumentace bouracích pracích podle přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb. 12. Usnesením ze dne 21. 10. 2020 č. j. P10-091719/2020 rozhodl stavební úřad o projednání odstranění Stavby v řízení, neboť se záměr dotýká práv třetích osob, a to vlastníka mezujícího pozemku parc. č. XI, k. ú. X, u jeho hranice bezprostředně leží odstraňovaní garáže na pozemcích parc. č. XC, XD, XE, XF, XG, XH v k. ú. X, a dále z důvodu, že ohlášení není úplné, neboť dokumentace neřeší úpravu pozemku po odstranění Stavby. Současně stavební úřad vyzval vlastníky Stavby, aby doplnili žádost v textové i výkresové části o návrh úpravy pozemků po odstranění Stavby a popis likvidace srážkových vod. 13. Dne 26. 10. 2020 byla žádost o odstranění stavby doplněna ve výkresové a textové části o návrh úpravy pozemků a likvidace dešťových vod po odstranění Stavby, a to o souhrnnou technickou zprávu a o koordinační situační výkres. 14. Oznámením ze dne 30. 11. 2020 č. j. P10-156890/2020 bylo zahájeno řízení o odstranění Stavby. 15. Dne 28. 12. 2020 žalobkyně v pořadí poprvé nahlížela do spisu, pořídila „FOTO-STZ“. 16. Dne 4. 1. 2021 byly stavebnímu úřadu doručeny námitky účastníků řízení, mezi nimi i žalobkyně, takto: „Vzhledem k tomu, že odstraňovaná stavba konstrukčně přímo souvisí s podzemními garážemi v našem spoluvlastnictví, budou naše garáže zamýšlenou demolicí přímo ovlivněny.“ Bylo požadováno, aby vlastníci Stavby předložili k vyjádření projekt demolice obsahující statické posouzení na základě provedených sond do sousedícího zdiva a základů a zjištění skutečné úrovně základové spáry obou sousedních staveb, opatření k zajištění stability a celistvosti spoluvlastněné (sousední) nemovitosti a opatření k zajištění bezpečnosti a zdraví osob. Dále bylo požadováno provedení pasportu stavu sousedících garáží. 17. Stavební úřad rozhodnutím (ze dne 12. 4. 2021 č. j. P10-083284/2021) povolil odstranění Stavby, současně stanovil podmínky pro odstranění Stavby. V odůvodnění uvedl, že přezkoumal žádost o záměru odstranit Stavbu a předložené podklady, projednal je s účastníky řízení a s dotčenými orgány a zjistil, že odstraněním Stavby nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními předpisy. Stavební úřad dále zjistil vzájemný soulad předložených závazných stanovisek dotčených orgánů vyžadovaných zvláštními předpisy a zahrnul je do podmínek rozhodnutí. Stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody, které by bránily povolení odstranění Stavby. K námitkám účastníků řízení konstatoval, že vlastníci Stavby doložili projektovou dokumentaci, ze které vyplývá že odstraňované garáže na pozemku přímo nesousedí s garážemi na sousedním pozemku parc. č. XJ a XK, k. ú. X, ale jejich severovýchodní obvodová stěna se nachází 0,92-0,98 m od opěrné zdi s oplocením, která prochází přibližně po hranici uvedených pozemků, a tedy i od obvodové stěny sousední garáže. Podle doložené projektové dokumentace je Stavba samostatně stojící objekt bez vazeb na sousední pozemky. Její odstranění nebude mít vliv na okolí, požární bezpečnost okolních staveb ani odtokové poměry. Vlastník je ze zákona povinen provádět odstraňování Stavby tak, aby neohrozil bezpečnost a zdraví pracovníků provádějících odstranění ani lidí pohybujících se v okolí staveniště. Provedení pasportu sousedních staveb není povinností vlastníka odstraňované Stavby danou zákonem a nelze jej tedy stavebním úřadem nařídit. Provedení pasportu lze řešit občanskoprávní cestou. 18. Dne 26. 4. 2021 žalobkyně v pořadí podruhé nahlížela do spisu, pořídila „FOTO SPIS“. 19. Dne 5. 5. 2021 žalobkyně v pořadí potřetí nahlížela do spisu, pořídila „FOTO výkres C1“. 20. Dne 7. 5. 2021 žalobkyně v pořadí počtvrté nahlížela do spisu, pořídila „FOTO celý spis“. 21. Dne 11. 5. 2021 bylo stavebnímu úřadu doručeno odvolání žalobkyně proti rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění Stavby. 22. Dne 31. 5. 2021 bylo stavebnímu úřadu doručeno vyjádření vlastníků Stavby k podanému odvolání. V něm uvedli, že do spisu žádné dokumenty v průběhu řízení nedoplňovali. 23. Napadeným rozhodnutím (ze dne 19. 8. 2021 č. j. MHMP 1229329/2021) žalovaný zamítl podané odvolání a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Konstatoval, že k žádosti byla doložena dokumentace bouracích pracích, z níž vyplývá, že Stavba (rodinný dům a garáže) je samostatně stojícím objektem bez vazby na sousední stavby a pozemky. Na výkresu D01 Půdorys 1.PP je zakreslena zeď odstraňované garáže ve vzdálenosti min. 920 mm od společné hranice, v prostoru mezi opěrnou zdí garáže žalobkyně a odstraňovanou zdí je výplňový materiál. Dále z výkresu vyplývá, že odstraňování zdi demolovaného objektu v blízkosti podzemních garáží sousedního objektu bude provedeno ručně postupným rozebíráním, aby bylo zamezeno poškození celistvosti a stability sousedního objektu podzemních garáží. V případě potřeby bude zřízeno pažení, které zajistí stabilitu výplňového materiálu mezi stávajícími objekty podzemních garáží. Žalobkyně nedoložila žádný relevantní důkaz zpracovaný oprávněnou osobou o tom, že se Stavba odstraňovaných garáží nachází při společné hranici. V souhrnné technické zprávě je stručně uvedeno, že Stavba bude odstraněna v jedné etapě a kritériem pro výběr zhotovitele budou orientační náklady. Základová spára garáže žalobkyně nebude podle doložené dokumentace nijak odhalena. Dokumentace bouracích prací byla zpracována oprávněným projektantem, který v uvedené části souhrnné technické zprávy uvedl, že přezkoumal původní dokumentaci a provedl vizuální průzkum. Rozsah stavebního průzkumu neupravuje žádný právní předpis. Rozsah průzkumu posuzuje odpovědný projektant, a pokud mu stačil průzkum vizuální, nelze mít za to, že by šlo o postup v rozporu s právními předpisy. Rozsah dokumentace bouracích prací je upraven ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, podle § 6a je třeba tento rozsah vždy přizpůsobit významu stavby. Výkres terénních úprav není vyhláškou požadován. Vyhláška požaduje provést v bodě B.4 souhrnné technické zprávy popis úpravy pozemku po odstranění stavby, což bylo v daném případě splněno. Podle souhrnné technické zprávy provede zhotovitel zabezpečení stanoviště proti vstupu nepovolaných osob, při provádění všech uvedených prací je garantováno dodržování všech základních předpisů o bezpečnosti práce. Vzhledem k tomu, že odstranění Stavby nebude mít vliv na okolní stavby, je požadavek na předložení statického posudku nedůvodný. Nelze ověřit, zda je tvrzení žalobkyně o doplnění žádosti po uplatnění jejích námitek pravdivé, z obsahu spisu tak nevyplývá. Pokud by k takovému doplnění v daném případě skutečně došlo s tím, že by o něm nebyli ostatní účastníci řízení před vydáním rozhodnutí informováni, jednalo by se o procesní vadu, u níž však nelze mít důvodně za to, že mohla mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost. 24. Dne 20. 9. 2021 žalobkyně v pořadí popáté nahlížela do spisu, pořídila „FOTO vyj. k odvol. stav.“. 25. Soud posoudil věc následovně: 26. V prvním žalobní bodu žalobkyně předně namítá, že rozšířený výkres Půdorysu 1.PP byl do spisu založen až po lhůtě pro podání námitek, s ním ji stavební úřad neseznámil. 27. Soud ověřil a provedl důkaz, že součástí správního spisu je dokumentace bouracích prací, v jejíž části D Dokumentace jsou založeny dva výkresy popsané pod bodem 9. tohoto rozsudku. Z uvedeného vyplývá, že v dokumentaci bouracích prací jsou dva téměř shodné výkresy, které se liší tím, že jeden z nich nemá označení čísla paré a navíc obsahuje zakreslení opěrné zdi a výplňového materiálu mezi stávajícími objekty podzemních garáží. Oba výkresy obsahují totožná razítka: „OVĚŘENO STAVEBNÍM ÚŘADEM 12. 4. 2021“, „Souhlasí s originálem 19. 1. 2022“. Z popsaného obsahu výkresů není zřejmé, zda některý z nich byl doložen stavebnímu úřadu v průběhu správního řízení v jiném časovém okamžiku. 28. Dále soud ze správního spisu ověřil, že dne 29. 7. 2020 bylo stavebnímu úřadu doručeno ohlášení osob zúčastněných na řízení o odstranění Stavby, jeho přílohou byla dokumentace bouracích pracích podle přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb. V usnesení ze dne 21. 10. 2020 č. j. P10-091719/2020 stavební úřad konstatoval, že zmíněné ohlášení není úplné, neboť dokumentace neřeší úpravu pozemku po odstranění Stavby. Vyzval proto osoby zúčastněné na řízení jakožto vlastníky Stavby, aby doplnily žádost „v textové i výkresové části o návrh úpravy pozemků po odstranění výše uvedených staveb a popis likvidace srážkových vod“. Podáním doručeným stavebnímu úřadu dne 26. 10. 2020 byla dokumentace doplněna o požadované náležitosti (v textové i výkresové části o návrh úpravy pozemků po odstranění Stavby a popis likvidace srážkových vod), konkrétně o souhrnnou technickou zprávu a koordinační situační výkres. Ze správního spisu nevyplývá, že by správní spis, resp. dokumentace bouracích prací, byla v průběhu správního řízení doplněna o další podklad. 29. Z výše popsaného obsahu správního spisu tedy není jednoznačné, že by rozšířený výkres Půdorysu 1.PP, tj. výkres č. D01, PŮDORYS 1.PP, bez čísla paré, obsahující vyznačení opěrné zdi a výplňového materiálu mezi stávajícími objekty podzemních garáží, byl do spisu založen až po podání námitek žalobkyní, jak tvrdí žalobkyně. Na tomto výkresu není žádná indicie dokládající případné pozdější založení do spisu, ani o jeho pozdějším založení není ve spisu žádný záznam. 30. Žalovaný k této otázce v napadeném rozhodnutí konstatoval, že doplnění dokumentace po podání námitek ze spisu nevyplývá, současně ale doplnění spisu o rozšířený výkres Půdorysu 1.PP po podání námitek nevyloučil, když uvedl: „Pokud by k takovému doplnění v daném případě skutečně došlo s tím, že by o něm nebyli účastníci řízení před vydáním rozhodnutí informováni, jednalo by se sice o procesní vadu, avšak takovou, u níž nelze mít důvodně za to, že mohla mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost“. Obdobně žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl: „Pokud došlo k situaci, že spis (resp. projektová dokumentace) byl následně o uvedený zpřesňující výkres doplněn, aniž by byli ostatní účastníci řízení o tomto kroku stavebním úřadem vyrozuměni, mohlo by jít o procesní chybu v postupu stavebního úřadu. Nicméně žalovaný se coby odvolací správní orgán v napadeném rozhodnutí odkázal na ust. § 89 odst. 2 správního řádu sledující hledisko procesní ekonomie, z jehož znění lze vyvodit, že není nutné ani vhodné rušit a vracet k novému projednání rozhodnutí, kde procesní vady řízení, které jeho vydání předcházelo, nedosáhly takové intenzity, která by měla za následek rozpor napadeného rozhodnutí s právními předpisy. V daném případě tedy, pokud by se tvrzení žalobkyně zakládalo na pravdě, bylo do spisu založeno zpřesnění či doplnění výkresové dokumentace podporující či dokládající soulad záměru odstranit předmětnou stavby (stavby) s právními předpisy“. 31. Soud konstatuje, že žalovaný tvrdí, že ze spisu nevyplývá pozdější doplnění rozšířeného výkresu Půdorysu 1. PP do spisu, současně ale nevylučuje, že spis mohl být po podání námitek o tento podklad doplněn. Takové vyjádření žalovaného ve spojitosti se skutečností, že se ve spisu nacházejí dva téměř shodné výkresy totožného označení, avšak jeden z nich upřesňuje vyznačení opěrné zdi a výplňového materiálu mezi objekty podzemních garáží žalobkyně a stavebníka, může vzbuzovat pochybnosti, zda rozšířený výkres Půdorysu 1.PP skutečně nebyl do spisu doplněn v jiném časovém okamžiku (později) než výkres bez zmíněného upřesnění. Ze samotného spisu však taková skutečnost z ničeho nevyplývá. 32. Je třeba se ztotožnit se žalobkyní i s žalovaným v otázce, že je procesní vadou, pokud účastník řízení není seznámen s celým obsahem spisu před vydáním rozhodnutí. Taková vada se může promítnout do zákonnosti rozhodnutí. Procesní vada proto může mít za následek zrušení napadeného rozhodnutí. V takovém případě by se věc vrátila správnímu orgánu, aby procesní vadu napravil zákonem předpokládaným způsobem. 33. V daném případě soud nemá ze správního spisu na jisto za prokázané, zda spis v době, kdy s ním byla žalobkyně seznámena, obsahoval shora zmíněný výkres i rozšířený výkres Půdorysu 1.PP, zda tento nebyl do spisu dodán později. Jinými slovy, zda se tak v daném případě nestalo po lhůtě pro podání námitek, jak žalobkyně tvrdí, a žalovaný to i nevylučuje. Zhojení procesní vady by v takovém případě představovalo seznámení žalobkyně s rozšířeným výkresem Půdorysu 1. PP. V nyní projednávané věci soud však neshledal za rozumné, aby ohledně žalobkyně takto postupoval, prodlužoval by tím celkovou délku sporu, což by ve svém důsledku neprospělo účastníkům řízení, ani správním orgánům. 34. Je tomu tak proto, že žalobkyně se s tímto namítaným rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP prokazatelně seznámila, a to ještě v době, kdy bylo vedeno správní řízení před správními orgány, a mohla tedy na něj reagovat, a zejména proti němu obsahově brojit. Soud vycházel z vyjádření žalobkyně, která v podaném odvolání ve správním řízení, a shodně i v žalobě tvrdila, že „výkres – Půdorys 1.PP v části D dokumentace bouracích prací bez označení č. paré (příloha 2), nebyl součástí spisu ve stavu k 28.12.2020, kdy bylo z naší strany nahlíženo do spisu a byla pořizována fotodokumentace celého spisu“. K odvolání na podporu svých tvrzení připojila fotografii rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP. Soud proto z uvedeného dovodil, že sporný rozšířený výkres Půdorysu 1.PP byl tedy žalobkyni v době podání odvolání již k dispozici a byla s ním v řízení seznámena a srozuměna. To právě vyplývá z jí podaného odvolání, ve kterém vznesla námitku, že nebyla seznámena s dotčeným rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP, byť jeho fotografii k odvolání doložila. Proti jeho obsahu nenamítala. 35. Soud ověřil z evidence nahlížení do spisu, kterou žalobkyně osobně ve shora uvedených datech nahlížení podepsala, že v mezidobí od vydání rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 12. 4. 2021 do podání odvolání ze dne 9. 5. 2021, které bylo doručeno stavebnímu úřadu dne 11. 5. 2021, žalobkyně opakovaně nahlížela do spisu, a to ve dnech: 1) 26. 4. 2021, kdy ze spisu pořídila „FOTO SPIS“, 2) 5. 5. 2021, kdy ze spisu pořídila „FOTO výkres C1“, a 3) 7. 5. 2021, kdy ze spisu pořídila „FOTO celý spis“. Z uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně byla s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP obeznámena nejpozději v době podaného odvolání. Ostatně žalobkyně ani opak netvrdí, že by tomu tak nebylo, namítá pouze, že s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP nebyla seznámena před podáním námitek a vydáním rozhodnutí stavebního úřadu. S ohledem na zásadu jednotnosti správního řízení je nutné rozhodnutí stavebního úřadu i rozhodnutí žalovaného posuzovat jako celek; případné vady odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu tak mohl zhojit žalovaný (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2013 č. j. 6 Ads 134/2012-47). V tomto případě ke zhojení došlo ve správním řízení tím, že žalobkyně v průběhu správního řízení měla možnost se s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP seznámit ze spisu a vyjádřit se k němu tím, že byla opakovaně, a to celkem třikrát nahlížet do spisu ve dnech 26. 4. 2021, 5. 5. 2021 a 7. 5. 2021, a pořídila si při nahlížení foto celého spisu. 36. Byť nelze rezignovat na povinnosti správních orgánů vůči účastníkům řízení, což je v daném případě procesní vada, jak správně žalobkyně namítá, pak za podstatné v této věci soud považuje skutečnost, že žalobkyně proti obsahu rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP, na němž je  zřejmé vyznačení opěrné zdi a výplňového materiálu mezi stávajícími objekty podzemních garáží, nijak obsahově nebrojila a ani nyní v písemně podané žalobě nebrojí. Toliko namítá, že s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP nebyla seznámena, což je meritem její námitky. Uvedenou skutečnost soud považuje za významnou proto, že kdyby žalobkyně v žalobě tvrdila, že neseznámením s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP jí bylo konkrétně zasaženo do jejích práv, pak by se soud ztotožnil s účastníky, a s ohledem na zásadu in dubio pro reo by zrušil z tohoto důvodu napadené rozhodnutí pro procesní vadu, neboť jako taková by měla (či mohla mít) dopad do konkrétních práv žalobkyně. To však žalobkyně netvrdí, toliko, že s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP nebyla seznámena. Jinými slovy, žalobkyně netvrdí, že jí neseznámením s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP bylo konkrétně zasaženo do jejích práv. Pokud by soud zrušil napadené rozhodnutí toliko z důvodu seznámení žalobkyně s tímto rozšířeným výkresem v řízení, pak by jeho rozhodnutí bylo příliš formalistické. Soud je vázán žalobními námitkami, a ty také posuzuje, avšak konkrétní námitku zásahu do práv žalobkyně v žalobě nevznesla. 37. Pro úspěšnost námitky nemožnosti se seznámit s podklady a vyjádřit se k nim je nezbytné, aby žalobkyně nejen upřesnila podklady, jež neměla k dispozici, což v daném případě uvedla, ale současně bylo třeba, aby tvrdila, jakým způsobem takové pochybení správního orgánu mohlo ovlivnit vydané meritorní rozhodnutí. Jinými slovy, musí popsat, co  by  se  změnilo v případě, kdyby k takové procesní vadě nedošlo (viz rozsudky Nejvyššího   správního soudu ze dne 29. 6. 2011 č. j. 8 As 28/2011‑78, nebo ze dne 31. 8. 2015 č. j. 8 As 149/2014‑68). Z toho vycházela již judikatura Nejvyššího správního soudu Československa, jak uvádí Dr. Jiří Havelka: „Žádá se všeobecně, aby strana, která chce vytýkati porušení zásady slyšení strany, také uvedla, proč a jaká újma jí z nezachování zásady vznikla (č. 1598). Musí tedy neslyšení strany vésti k rozhodnutí opravdu vadnému, nejde o pouhou procesní formalitu“ [Havelka J., Nástin zásad správního řízení (podle judikatury Nejvyššího správního soudu), Praha, Všetečka a spol. 1927, s. 40]. V odkazovaném nálezu ze dne 25. 10. 1922 č. 15221 Nejvyšší správní soud shledal: Stížnost neuvádí však, jaké návrhy a důkazy byli by stěžovatelé v řízení vedli, neuvádí vůbec, proč by v daném případě nedostatek jejich slyšení mohl tvořiti podstatnou vadu řízení a proč tedy mají za to, že nedostatek ten obranu jejich ztížil. Jen v tom případě, kdyby stížnost uváděla, proč neúčastí stěžovatelů při administrativním řízení jim újma nějaká na právech vznikla, mohla by býti řeč o podstatné vadě řízení. To však stížnost netvrdí a proto shledána i tato výtka bezdůvodnou.“ (viz Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 244‑247, č. 1598). Obdobně konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 3. 2024 č. j. 5 As 342/2022-30. Městský soud v Praze konstatuje, že v nyní projednávané věci se i v podaném odvolání žalobkyně omezila na procesní námitku, že rozšířený výkres Půdorysu 1.PP byl do spisu založen až po podání námitek, a že s ním nebyla seznámena, aniž by vůči němu vznesla jakékoli věcné námitky. Žalobkyně v podaném odvolání nijak věcně nesporovala údaje uvedené v rozšířeném výkresu Půdorysu 1.PP, proti jeho obsahu nijak nebrojila. Stejně tak v podané žalobě vznesla žalobkyně pouze námitku procesního charakteru, že s ním nebyla seznámena stavebním úřadem, aniž by proti rozšířenému výkresu Půdorysu 1.PP uplatnila jakoukoli věcnou námitku vad. I kdyby byl skutečně rozšířený výkres Půdorysu 1.PP založen do spisu později, pak není zřejmé, jak by případným tvrzeným pozdějším založením rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP do spisu, mohlo být zasaženo do práv žalobkyně, která proti jeho obsahu, s nímž byla seznámena při opakovaném nahlížení do spisu, sama nevznesla námitku. Žalobkyně se s rozšířeným výkresem prokazatelně seznámila ještě v řízení před správními orgány, mohla proti němu brojit, to však neučinila ve správním řízení, ani v podané žalobě. 38. Soud toliko doplňuje, že z rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP naopak vyplývá vyšší stupeň ochrany nemovitostí žalobkyně, neboť bere v úvahu konkrétní stav nemovitostí oproti výkresu, na němž není vyznačení opěrné zdi a výplňového materiálu mezi stávajícími objekty podzemních garáží. 39. Soud uvádí k důkazům, které navrhovala žalobkyně (k výslechu zaměstnankyně stavebního úřadu Ing. E. K. a k nahlédnutí do počítače žalobkyně ze dne 28. 12. 2020) a osoba zúčastněná na řízení (k výslechu projektanta Ing. H. a architekta Ing. D. M.), že k žalobním námitkám ohledně zjištění, zda byl rozšířený výkres Půdorysu 1.PP do spisu založen až po podání námitek, je neshledal soud za důvodné provádět, neboť žalobkyně se s výkresem v řízení před správními orgány zcela prokazatelně již seznámila a mohla na něj věcně reagovat. Nadto ani žalobkyně netvrdí, proč navrhované důkazy neuplatnila již v rámci řízení před žalovaným. Správní spis obsahuje písemnosti v něm obsažené, ze správního spisu soud vychází při přezkumu napadeného rozhodnutí jako podkladu pro rozhodování správního soudu, a proto by provádění dalších důkazů k předmětné otázce, jež je meritem žaloby, bylo nadbytečné. Správní spis je obrazem a výsledkem správního řízení, dokládá skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (viz rozsudek ze dne 29. 1. 2009 č. j. 9 Afs 8/2008-117), ten s výjimkou okamžiku založení rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP do spisu sporný není. 40. Obiter dictum soud uvádí, že důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí nemůže být ani absentující označení čísla paré na rozšířeném výkresu Půdorysu 1.PP. Takový postup, kdy by soud zrušil rozhodnutí správního orgánu jen z důvodu chybějícího označení čísla stejnopisu na jinak obsahově nesporované listině, by byl postupem též příliš formalistickým. 41. Žalobkyně dále tvrdí, že nebyla seznámena s vyjádřením osob na řízení zúčastněných k podanému odvolání. 42. Soud ověřil, že dne 11. 5. 2021 bylo stavebnímu úřadu doručeno odvolání žalobkyně proti rozhodnutí stavebního úřadu, které stavební úřad spolu s výzvou následně zaslal osobám zúčastněným na řízení, aby se k podanému odvolání vyjádřily. Dne 31. 5. 2021 bylo stavebnímu úřadu doručeno vyjádření osob na řízení zúčastněných jakožto vlastníků Stavby. Ze správního spisu nevyplývá, že by žalobkyně s ním byla před vydáním napadeného rozhodnutí seznámena. Jedná se také o procesní vadu na straně správních orgánů vůči žalobkyni. Soud však ani tuto procesní vadu neshledal za důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí. Žalobkyně se totiž s vyjádřením osob na řízení zúčastněných k jejímu odvolání prokazatelně seznámila dne 20. 9. 2021, kdy byla nahlížet do správního spisu a pořídila si „FOTO vyj. k odvol. stav.“, jak vyplývá z evidence nahlížení do spisu, kterou žalobkyně osobně podepsala. Tedy ke dni podání žaloby byla žalobkyně s vyjádřením k odvolání seznámena. Ani v tomto případě v žalobě proti jeho obsahu nikterak nebrojila, toliko se omezila na tvrzení, že „není zřejmé, z jakých informací (kde, kdy, od koho zjištěných a jakým způsobem) žalovaný vycházel, neboť žalobcům nebylo doručeno žádné vyjádření stavebníka k odvolání. Vycházel-li žalovaný z prohlášení stavebníka ve vyjádření k odvolání nacházející se ve spisu, které nebylo žalobcům doručeno, a s nímž se seznámili až po vydání rozhodnutí žalovaného při nahlížení do spisu dne 20.9.2021, lze konstatovat, že stavebník se stěží k uvedenému postupu dozná ve svůj neprospěch, či neprospěch týmu spolupracovníků, kterým v takovém případě hrozí i možný postih před ČKAIT.“  Žalobkyně v podané žalobě uvádí, že byla s vyjádřením k odvolání seznámena, přesto proti němu v žalobě nijak věcně nebrojí, pouze tvrdí, že není zřejmé, z jakých informací vyšel žalovaný v napadeném rozhodnutí, kde se spokojil s tvrzením stavebníka, který popřel pozdější doplnění dokumentace. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k námitce žalobkyně o dodatečném doplnění dokumentace uvedl, že „[z]dali je tvrzení odvolatelů o doplnění žádosti (dokumentace) po uplatnění jejich námitek a připomínek pravdivé, nelze ověřit, nicméně z obsahu spisu nevyplývá (stavebník pozdější doplnění dokumentace popírá, nezmiňuje se o něm ani stavební úřad v napadeném rozhodnutí).“ Popření stavebníkem tedy žalovaný zmínil spíše na okraj – v závorce, vycházel zejména z obsahu spisu. Z něj podle žalovaného nevyplývá pozdější doplnění dokumentace, zároveň ale žalovaný dodatečné doplnění spisu připustil, neshledal jej však tak podstatnou vadou odůvodňující zrušení rozhodnutí, jak bylo uvedeno výše. Ačkoli žalovaný nespecifikoval, z jakého konkrétního vyjádření vyšel při konstatování o popření pozdějšího doplnění dokumentace stavebníkem, nelze to považovat za vadu odůvodňující zrušení napadeného rozhodnutí. Ani neseznámení žalobkyně s vyjádřením k odvolání osob zúčastněných na řízení nemůže být úspěšně v daném případě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, byť se jedná o procesní vadu. Žalobkyně s tímto vyjádřením byla totiž seznámena v době před podáním žaloby, při nahlížení do spisu dne 20. 9. 2021, a současně přitom s jeho obsahem nijak nepolemizuje, proti němu věcně nebrojí, a ani netvrdí, jak jí tím bylo zasaženo do jejích práv. První žalobní bod neshledal soud důvodným. 43. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně namítá nesprávné vyhodnocení námitky nedostatečnosti dokumentace bouracích prací a absence stavebně technického průzkumu. 44. Předně soud připomíná podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, že soudy nemusí nutně reagovat na každý dílčí argument uvedený v žalobě. Jejich úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014 č. j. 7 As 126/2013-19). Podstatné je, aby správní soud v odůvodnění rozhodnutí postihl všechny stěžejní námitky účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i reakce na některé dílčí a související námitky (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2014 č.  j. 7 Afs 85/2013-33). Soud rovněž může pro stručnost odkázat na část odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, s nímž se ztotožní. Jak přiléhavě uvádí Ústavní soud, „[n]ení porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná“ (viz nález ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68; viz též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015 č. j. 9 As 221/2014-43, ze dne 29. 3. 2013 č. j. 8 Afs 41/2012-50, ze dne 6. 6. 2013 č. j. 1 Afs 44/2013-30, ze dne 3. 7. 2013 č. j. 1 As 17/2013-50, nebo ze dne 25. 2. 2015 č. j. 6 As 153/2014-108). Stejné závěry se pak vztahují i na rozhodování druhostupňového správního orgánu. Soud tudíž zcela v intencích ustálené rozhodovací praxe správních soudů uvádí, že žalovaný nemusel reagovat na každý dílčí argument žalobkyně, přesto však všechny námitky řádně vypořádal. 45. K žalobním tvrzením, v nichž žalobkyně pouze shrnuje, co namítala v podaném odvolání, aniž by následně sporovala argumentaci žalovaného, kterou se žalovaný s námitkami žalobkyně vypořádal, soud uvádí, že z žalobních bodů musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů je považováno napadené rozhodnutí za nezákonné, přičemž uvedení konkrétních žalobních námitek nelze nahradit opakováním námitek uplatněných v odvolání, neboť takové námitky směřovaly proti jinému rozhodnutí (rozhodnutí stavebního úřadu), než které je předmětem soudního přezkumu (napadené rozhodnutí). Omezí-li se žalobkyně na obecné konstatování, vypořádá soud takovou argumentaci v odpovídající míře obecnosti (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 9. 2018 č. j. 8 Afs 170/2018-36). Současně platí, že pokud žaloba neobsahuje dostatečně konkrétní názorovou oponenturu vedoucí ke zpochybnění závěrů správních orgánů, nemusí správní soud hledat způsob pro alternativní a originální vyjádření závěrů, které již přesvědčivě vyslovily správní orgány (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2014 č. j. 6 As 54/2013-128, či ze dne 4. 3. 2015 č. j. 6 As 72/2014-88). 46. Podle § 128 odst. 8 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též „stavební zákon“) obsahové náležitosti ohlášení a jeho příloh, dokumentace bouracích prací, souhlasu, rozhodnutí a jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. 47. Podle § 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále též „vyhláška č. 499/2006 Sb.“) náležitosti dokumentace bouracích prací stanoví příloha č. 15 k této vyhlášce. 48. Podle § 6a odst. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb. dokumentace nebo projektová dokumentace zpracovaná podle příloh č. 1 až 4 a 6 až 15 k této vyhlášce musí vždy obsahovat části A až D, dokumentace zpracovaná podle přílohy č. 5 k této vyhlášce musí vždy obsahovat části A až C. K dokumentaci nebo projektové dokumentaci se přikládá dokladová část. 49. Podle § 6a odst. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb. části příloh uvedené v odstavci 1 se dále člení na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí a položek musí odpovídat druhu a významu stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí. 50. K otázce úplnosti dokumentace bouracích pracích lze vyjít ze závěrů Nejvyššího správního soudu vyjádřených v rozsudku ze dne 9. 4. 2014 č. j. 1 As 12/2014-135, vztahujících se k úplnosti projektové dokumentace. Nejvyšší správní soud v něm dovodil, že „vyhláška č. 499/2006 Sb. je postavena na myšlence, že rozsah a obsah dokumentů tvořících projektovou dokumentaci musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Vyhláška tak sice demonstrativně uvádí celou řadu průzkumů a rozborů, které je nutné k žádosti o stavební povolení přiložit (inženýrsko-geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.), avšak je na stavebním úřadu (odborném aparátu), aby vzhledem ke znalosti místních podmínek a charakteru stavby požadoval po stavebníkovi provedení těch průzkumů, které jsou pro povolení stavby nezbytné. S ohledem na základní zásady správního práva by měl být každý takový požadavek odůvodněný.“ 51. K obdobnému závěru dospěl i Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 31. 1. 2019 č. j. 52 A 3/2018-76, že „dokumentace nebo projektová dokumentace musí vždy obsahovat všechny předepsané části s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby nebo zařízení, podmínkám v území, charakteru navrhované změny, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí nebo době trvání stavby. Znamená to tedy, že není nezbytné, aby každá dokumentace nebo projektová dokumentace obsahovala všechny body uvedené v jednotlivých částech. Je na projektantovi, aby s ohledem na to, pro jakou stavbu zpracovává dokumentaci nebo projektovou dokumentaci, určil přiměřený rozsah a obsah jednotlivých částí, které stanoví vyhláška v konkrétních přílohách.“ 52. Se shora vyslovenými závěry se soud ztotožňuje a neshledává důvod se od nich odchýlit. Vyhodnocení, zda dokumentace bouracích prací obsahuje veškeré náležitosti stanovené v podzákonném právním předpisu je tak primárně v gesci stavebního úřadu, resp. žalovaného. Správní orgány stanoví, zda je třeba dokumentaci bouracích prací doplnit, případně o jaké podklady. Správní soudy by pak měly být relativně zdrženlivé v tom, nakolik budou do tohoto postupu správních orgánů zasahovat. Zvláště obezřetné pak musí být správní soudy v případě posouzení otázek, jež správní orgány posuzují v režimu správního uvážení. 53. Žalobkyně v podané žalobě namítá, že poukazovala na nedostatečnost dokumentace bouracích prací a absenci stavebně technického průzkumu již v odvolání, a že žalovaný se s touto námitkou vypořádal pouze odkazem na odpovědnost projektanta. K této námitce žalovaný na str. 4 napadeného rozhodnutí konstatoval: „Dokumentace bouracích prací byla zpracována oprávněným projektantem, který v uvedené části Souhrnné technické zprávy uvedl, že přezkoumal původní dokumentaci a provedl vizuální průzkum. Rozsah stavebního průzkumu neupravuje žádný právní předpis, pouze obecně platí, že stavební průzkum slouží ke zjištění stavu nosných konstrukcí při jejich opravách a obnově. Vyhodnocení stavebních průzkumů popisuje norma ČSN ISO 12822 „Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí“, norma je však nezávazná a již z jejího názvu vyplývá, že je určena pro navrhování, nikoliv bourání staveb. Rozsah průzkumu posuzuje odpovědný projektant, pro něhož je tento podkladem; pokud mu tedy stačil průzkum vizuální, nelze mít za to, že by šlo o postup, který by byl v rozporu s právními předpisy.“  Reagoval tak na námitku žalobkyně, že „v části B.2 písm. h) nejsou uvedeny výsledky stavebního průzkumu, zřejmě proto, že nebyl žádný proveden, což předpokládá i vyhláška o dokumentaci staveb. Neprovedení stavebně technického průzkumu alespoň odstraňované stavby na společné hranici pozemků, považujeme za základní pochybení zpracovatele dokumentace bouracích prací“, tedy námitku neprovedení průzkumu v rozporu s právní úpravou žalovaný podle soudu řádně vypořádal. Na přechozí str. 3 napadeného rozhodnutí žalovaný vypořádal námitku žalobkyně o vlivu odstranění Stavby na okolní stavby, v rámci níž žalobkyně požadovala provedení stavebně technického průzkumu a následně statického posouzení z důvodu tvrzeného poškození její stavby u společné hranice. Žalovaný k tomuto uvedl: „Žadatelé k žádosti doložili dokumentaci bouracích prací (…), z níž vyplývá, že stavba rodinného domu a garáží jsou samostatně stojícími objekty bez vazeb na sousední stavby a pozemky. Na výkrese D01 Půdorys 1.PP je zakreslena zeď odstraňovaní garáže ve vzdálenosti min. 920 mm od společné hranice, v prostoru mezi opěrnou zdí garáže odvolatelů a odstraňovanou zdí je výplňový materiál. Dále z výkresu vyplývá, že odstraňování zdi demolovaného objektu v blízkosti podzemních garáží sousedního objektu bude provedeno ručně postupným rozebíráním, aby bylo zamezeno poškození celistvosti a stability sousedního objektu podzemních garáží. V případě potřeby bude zřízeno pažení, které zajistí stabilitu výplňového materiálu mezi stávajícími objekty pozemních garáží. Námitka tedy není důvodná, odvolatelé navíc nedoložili žádný relevantní důkaz zpracovaný oprávněnou osobou o tom, že se stavba odstraňovaných garáží nachází při společné hranici.“ K požadavku statického posudku se pak žalovaný vyjádřil na str. 5 napadeného rozhodnutí: „vzhledem k tomu, že odstranění předmětných staveb nebude mít vliv na okolí stavby, požadavek na jeho předložení neshledal odvolací správní orgán (stejně jako stavební úřad) důvodným.“ 54. Ze shora citovaného je zřejmé, že žalovaný se námitkou nedostatečnosti dokumentace bouracích prací a absence stavebně technického průzkumu v napadeném rozhodnutí zabýval, neomezil se přitom pouze na odkaz na odpovědnost projektanta, jak tvrdí žalobkyně. Žalovaný shledal dokumentaci bouracích prací z hlediska provedených průzkumů dostatečnou, posoudil přitom vliv odstraňované Stavby na okolní stavby (tedy i na sousední garáž – stavbu žalobkyně), přičemž dospěl k závěru, že odstranění Stavby nijak neovlivní sousední garáž (žalobkyně) vzhledem k samostatnosti těchto objektů, vzdálenosti dělící objekty a ke způsobu bourání, který bude v této části využit. Žalobkyně však proti těmto žalovaným uváděným důvodům přímo nebrojí. Pouze závěrem podané žaloby uvádí: „Žalovaný dále uvedl, že odvolatelé nedoložili žádný relevantní důkaz zpracovaný oprávněnou osobou o tom, že se stavba odstraňovaných garáží nachází až při společné hranici. Žalobci uvádějí, že tato skutečnost přitom vyplývá z fotografie, jež byla součástí odvolání na str. 2.“  K této opakovaně obecněji formulované námitce se soud ztotožnil s tvrzením žalovaného na str. 3 napadeného rozhodnutí, že nebyl předložen žádný relevantní důkaz zpracovaný oprávněnou osobou o tom, že se Stavba odstraňovaných garáží nachází při společné hranici. Námitka žalobkyně, v níž pouze nesouhlasí se závěrem žalovaného, že nedoložila tvrzení o poloze odstraňované garáže při společné hranici, s tím, že tato skutečnost vyplývá z fotografie doložené k odvolání, není důvodná. Z pouhé fotografie dotčených objektů nelze ověřit vzdálenost opěrných zdí staveb. Naopak z dokumentace bouracích prací vyplývá, že mezi zdmi objektů se nachází prostor o šířce minimálně 920 mm tvořen výplňovým materiálem. Žalobkyně svá tvrzení nedoložila žádnými relevantními podklady ani v řízení před správními orgány, ani v řízení před soudem. K navazujícímu konstatování žalobkyně na str. 7 žaloby, že „[z] napadeného rozhodnutí se nepodává, že žalovaný učinil místní šetření“, soud uvádí, že z takto koncipovaného žalobního tvrzení není zřejmé, zda žalobkyně tento postup shledává nesprávným a z jakého důvodů, proto taková obecná námitka nemůže obstát. Jiné námitky ohledně vzdálenosti dotčených staveb žalobkyně nevznáší. 55. Žalobkyně nezpochybňuje ani zvolenou metodu demolice. K ručnímu bourání části Stavby pouze namítá, že povinnost k jeho provedení měla být uložena přímo v rozhodnutí stavebního úřadu a dokumentaci bouracích pracích. Soud k této námitce uvádí, že daný způsob demolice části Stavby – ruční bourání je v dokumentaci bouracích prací ukotven. V Souhrnné technické zprávě, která v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. představuje jednu z částí dokumentace bouracích prací, konkrétně na str. 4 pod bodem B.2 písm. e) je uvedeno: „Demolice se bude provádět strojně pomocí autobagru a pomocí nákladních automobilů, také malou mechanizací a částečně také ručně“ (zvýraznil soud, pozn. soudu). V rozšířeném výkresu Půdorysu 1.PP je v Poznámce č. 1 uvedeno: „ODSTRAŇOVÁNÍ ZDI DEMOLOVANÉHO OBJEKTU V BLÍZKOSTI PODZEMNÍCH GARÁŽÍ SOUSEDNÍHO OBJEKTU BUDE PROVEDENO RUČNĚ POSTUPNÝM ROZEBÍRÁNÍM, ABY BYLO ZAMEZENO POŠKOZENÍ CELISTVOSTI A STABILITY SOUSEDNÍHO OBJEKTU PODZEMNÍCH GARÁŽÍ“ a dále, že „V PŘÍPADĚ POTŘEBY BUDE ZŘÍZENO PAŽENÍ, KTERÉ ZAJISTÍ STABILITU VÝPLŇOVÉHO MATERIÁLU MEZI STÁVAJÍCÍMI OBJEKTY PODZEMNÍCH GARÁŽÍ“. Rozšířený výkres Půdorysu 1.PP jakožto součást Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení (části D ve smyslu přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb.) je taktéž nedílnou částí dokumentace bouracích prací. Není tak pravdivá námitka žalobkyně, že by způsob ručního bourání nebyl v dokumentaci bouracích prací stanoven. Rozhodnutí stavebního úřadu zavázalo vlastníky Stavby (osoby zúčastněné na řízení) provést odstranění Svatby podle dokumentace bouracích prací ověřené v řízení o odstranění Stavby (viz druhá podmínka pro odstranění Stavby na str. 2 rozhodnutí stavebního úřadu). Námitka žalobkyně o neurčení způsobu demolice ručním bouráním v dokumentaci bouracích prací v rozhodnutí stavebního úřadu je tudíž nedůvodná. Způsob odstranění Stavby v předmětné části byl určen rozhodnutím stavebního úřadu ve vazbě na dokumentaci bouracích prací jako postupné ruční bourání, a to z důvodu ochrany celistvosti a stability sousedních garáží, zároveň bylo pro případ potřeby výslovně stanoveno, že bude zřízeno pažení, zajišťující stabilitu výplňového materiálu. K tvrzení o neseznámení žalobkyně s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP se soud vyjádřil v předchozím žalobním budu, kde uzavřel, že žalobkyně byla s výkresem prokazatelně seznámena ještě v řízení před správními orgány a bylo jí umožněno na něj věcně reagovat, přesto tak neučinila. Obdobně se soud vyjádřil k neseznámení žalobkyně s vyjádřením k odvolání osob na řízení zúčastněných. Žalobkyní opakované procesní námitky týkající se neseznámení s dotčenými dokumenty bez vazby na věcné výtky vztahující se k těmto podkladům jsou tak nedůvodné. 56. Žalobkyně dále v podané žalobě namítala, že žalovaný posuzoval stav nikoli z pohledu hloubky založení garáží, nýbrž pouze z pohledu šířky, nadto vycházeje z rozšířeného výkresu Půdorysu 1.PP, s ním nebyla žalobkyně před vydáním rozhodnutí stavebního úřadu seznámena. Jak soud konstatoval shora, žalobkyně byla prokazatelně s rozšířeným výkresem Půdorysu 1.PP seznámena v řízení před správními orgány a mohla na něj věcně reagovat, což však neučinila a v řízení před žalovaným vznesla pouze procesní námitku, že nebyla s předmětným výkresem (jehož fotografii k odvolání doložila) seznámena, aniž by sporovala údaje v něm uvedené. Žalobkyně ani nyní v podané žalobě nesporuje skutečnosti vyplývající z předmětného výkresu, namítá pouze, že žalovaný měl zjistit též výškovou úroveň založení garáží a provést statické posouzení Stavby. Žalobkyně tento svůj požadavek ničím relevantním nedokládá. K otázce statického posouzení se vyjádřil již žalovaný v napadeném rozhodnutí, kde uvedl, že není důvodné, neboť odstranění Stavby nebude mít vliv na okolní stavby. Absenci vlivu odstranění Stavby na okolní stavby žalovaný rozvedl na str. 2 napadeného rozhodnutí, jak bylo citováno výše, kde dospěl k závěru, že se jedná o samostatný objekt bez vazeb na sousední stavby a pozemky s tím, že zeď odstraňované garáže je od společné hranice vzdálena min. 920 mm a tento prostor je tvořen výplňovým materiálem. Ani proti tomuto závěru žalovaného nevznáší žalobkyně žádné relevantní, natož podložené, námitky. Žalobkyně setrvala v odůvodnění svého požadavku na provedení stavebně technického průzkumu a zjištění výškové úrovně na ničím nepodložených argumentech o možném ohrožení stability a celistvosti její stavby. Domněnky, že její stavba může být nenávratně poškozena, žalobkyně ničím relevantním nedokládá. Žalobkyně v řízení před soudem, ani v řízení před správními orgány nepředložila žádné podklady na podporu svých tvrzení, například ani dokumentaci své nemovitosti. Žalovaný se naproti tomu zcela dostatečně zabýval obsahem dokumentace bouracích prací z hlediska žalobkyní vznesených námitek a tyto řádně vypořádal. Žalovaný se zabýval námitkami žalobkyně o vlivu odstranění Stavby na okolní stavby a požadavku na provedení stavebně technického průzkumu, přičemž dospěl k závěru, že odstranění Stavby nebude mít na okolní stavby vliv, což v napadeném rozhodnutí taktéž náležitě odůvodnil, jak bylo uvedeno výše. Žalobkyně v podané žalobě nevznáší žádnou ucelenou argumentaci, která by byla způsobilá zpochybnit závěry žalovaného, když trvá na ničím nepodloženém požadavku na provedení stavebně technického průzkumu a zjištění výškové úrovně staveb. Soud se ztotožnil se závěry žalovaného vyjádřenými v napadeném rozhodnutí, jež byly výše zrekapitulovány. Zároveň připomíná, že odborné posouzení správního orgánu o náležitostech dokumentace bouracích prací učiněné na základě odborných znalostí nemůže soud nahradit uvážením vlastním. Žalobkyně svými námitkami o provedení průzkumu a zjištění výškové úrovně staveb míří do samotné podstaty odborné úvahy, kterou bez jiného odborného podkladu nemůže soud jakkoli posuzovat či nahrazovat. Stavební úřad, potažmo žalovaný, řádně odůvodnil, proč považoval dokumentaci bouracích prací za dostatečnou, přičemž se dostatečně vypořádal s námitkami žalobkyně. 57. S ohledem na shora uvedené se nelze ztotožnit se žalobkyní, že posouzení žalovaného je neúplné, neboť se zabýval pouze bezpečností osob, nikoli nemovitostí. Jak je zřejmé ze shora uvedeného, žalovaný se zabýval vlivem odstranění Stavby na okolní stavby, přičemž neshledal, že by odstranění Stavby mohlo okolní stavby ohrozit. 58. Návrhu žalobkyně na provedení důkazu listinami, které jsou součástí správního spisu, soud ani v tomto případě nepřisvědčil, jedná se o písemnosti obsažené ve správním spisu, ze kterého soud vychází při přezkumu napadeného rozhodnutí jako podkladu pro rozhodování správního soudu, a proto by provádění takových důkazů bylo nadbytečné. Správní spis je obrazem a výsledkem správního řízení, dokládá skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (viz rozsudek ze dne 29. 6. 2011 č. j. 7 As 68/2011-75). 59. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 60. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. 61. Osobám zúčastněným na řízení soud žádnou povinnost v řízení neuložil, současně neshledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by jim mohl přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Proto v souladu s § 60 odst. 5 s. ř. s. rozhodl, že osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 26. března 2024     JUDr. Ludmila Sandnerová v. r. předsedkyně senátu