č. j. 3 A 98/2021‑ 86   ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM  REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci    žalobce:  Bytové družstvo nájemníků Glowackého ul.č.553 a 554, IČ: 25114379 sídlem Glowackého 554/4, 180 00 Praha 8 zastoupený JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou sídlem Vodičkova 704/36, 110 00 Praha 1              proti              žalovanému:    Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské nám. č. 2/2, 110 01 Praha 1              za účasti osoby zúčastněné na řízení: SMO TROJA s.r.o., IČ: 03662951    sídlem Zlínská 172, Kvítkovice, 765 02 Otrokovice    zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem    sídlem Na Florenci 2116/15,110 00 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2021 č. j. MHMP 843665/2021,   takto: I.               Žaloba se zamítá. II.            Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III.         Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění: 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jako nepřípustné odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části, odboru životního prostředí (dále též „ÚMČ“), ze dne 9. 9. 2020 č. j. MCP8 270754/2020 s tím, že žalobce není účastníkem řízení vedeného z podnětu žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále též „žadatel“) ze dne 12. 11. 2019 o povolení kácení původně dvou ks dřevin druhu borovice černé pinus nigra (dále též „borovice“ či „dřeviny“) rostoucích mimo les na pozemku žadatele parc. č. 1118/15 v k. ú. Troja z důvodu výstavby Bytového domu Troja, kterou žadatel dne 20. 8. 2020 zúžil na požadavek o povolení kácení jednoho ks borovice. V řízení ÚMČ jako prvostupňový orgán rozhodl tak, že ohledně prvního kusu borovice řízení zastavil podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též „správní řád“) s odůvodněním, že žadatel vzal dne 20. 8. 2020 žádost v této části zpět (usnesením pod bodem I.), a ohledně druhého kusu borovice její kácení povolil podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZoPK“), za současného stanovení podmínek s náhradní výsadbou a následnou péčí o nově vysazené dřeviny (rozhodnutím pod bodem II.). 2. Proti oběma rozhodnutím brojí žalobce podanou žalobou. 3. V prvním žalobním bodu žalobce namítá nezákonnost a věcnou nesprávnost rozhodnutí obou stupňů, jelikož měl být účastníkem řízení. Žalobce je bytové družstvo pečující o bytové potřeby svých členů, vlastní pozemky parc. č. 1118/2 a 1118/3 a stavby č. p. 553 a 554, které jsou v bezprostřední blízkosti dřeviny povolené ke kácení. Ačkoli podle § 8 a násl. ZoPK není v řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les upraveno účastenství, měl být jeho účastníkem podle § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též „správní řád“). Otázkou účastenství žalobce se však prvostupňový orgán nezabýval v rozporu s judikaturou v analogických věcech. Účastníkem řízení byl toliko žadatel, byť ohledně žalobce postačila pouhá možnost dotčení na právech a povinnostech a ÚMČ byl povinen posoudit, kteří z vlastníků sousedních pozemků a staveb mohou být kácením dotčeni přímo. Žalobce tím, že nebyl účastníkem předmětného řízení, byl dotčen jako vlastník sousedního pozemku na vlastnických právech členů družstva (fyzických osob – občanů) i právech na příznivé životní prostředí. Kácením 1 ks borovice je totiž vystaven negativním vlivům i absencí vzrostlých dřevin, tím je negativně ovlivněna pohoda členů i cena nemovitostí, jedná se o ztrátu ekologické a estetické funkce vzrostlé zeleně ohledně stínění, zvlhčování vzduchu, snížení teploty okolí v letních měsících, záchytu nečistot z ovzduší, tlumení hluku z dopravy, zvýšení psychické pohody, apod. Podle žalobce je napadené rozhodnutí vůči žalobci restriktivně pojato, ačkoli kácení má vliv na nemovitosti žalobce. Žalobce s odkazem na § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) uvádí, že stavební úřady v územním řízení vymezují účastníky mnohem šířeji než pouhé vlastníky nemovitostí, se kterými je umísťovaná stavba v kolizi. K otázce přímého dopadu žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013 č. j. 7 As 17/2013-25. Současně namítá, že i nařízená náhradní výsadba může pozitivně i negativně zasáhnout do kvality lokality. Žalobce o kácení nebyl předem informován, nemohl se vyjádřit, které dřeviny budou vykáceny, ani k náhradní výsadbě, byť měl zájem zúčastnit se řízení, jak vyplývá z předchozího rozhodnutí ve věci ze dne 21. 5. 2020 č. j. 645753/2020. 4. Ve druhém žalobním bodu žalobce brojí proti povinnosti hájit práva prostřednictvím spolků ve smyslu § 70 odst. 1 ZoPK. Nesouhlasí, že bytovému družstvu, které sdružuje své členy, není přiznáno postavení občanského sdružení, a nahrazení účasti jednotlivce účastí spolku nemá oporu v zákoně. Správa je službou veřejnosti, nelze proto spravedlivě požadovat, aby běžný občan věděl o nezbytnosti založit spolek pro ochranu svých práv. Odkazuje na analogii k výkladu účastenství v územním a stavebním řízení z nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000 publikovaného pod č. 96/2000 Sb. a dovozuje, že obtíže při vymezení účastníků na základě materiálních kritérií nemohou být důvodem pro zúžení účastenství pouze na žadatele a spolky a pro vyloučení jeho účasti. 5. Žalovaný v písemném vyjádření navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout a odkazuje na napadené rozhodnutí. K první žalobní námitce uvádí, že žalobce brojí zejména proti rozhodnutí ÚMČ, které se otázkou možných účastníků řízení nezabývalo, jelikož do řízení nebyla podána žádná žádost spolku podle § 70 odst. 2 ZoPK a žalobci, který podal odvolání, nebylo účastenství přiznáno pro důvody popsané na str. 4 až 6 napadeného rozhodnutí. Přitom k meritu věci, jímž je kácení 1 ks borovice, žalobce žádné návrhy neuplatnil. Odkaz žalobce na analogii se stavebním řízením není přiléhavý, v daném případě žalobce se účastnil územního řízení, ve kterém se rozhoduje o umístění stavby, jež se může přímo dotknout práv vlastníků sousedních nemovitostí. Žalovaný v daném případě v řízení o kácení 1 ks borovice neshledal dotčení práv žalobce, borovice se nachází na pozemku nikoli ve vlastnictví žalobce, cca 39 metrů od nemovitosti žalobce. K druhé žalobní námitce uvádí, že účast spolků podle § 70 odst. 3 ZoPK  je formou zvláštní účasti předvídané ust. § 27 odst. 3 správního řádu. Není jím dotčena možnost účastenství podle § 27 odst. 1, 2 správního řádu, kterému se žalovaný věnoval v napadeném rozhodnutí. Nález Ústavního soudu zmiňovaný žalobcem není pro věc přiléhavý, řeší toliko vymezení sousedního pozemku ve stavebním řízení. V dané věci však nebyly zájmy žalobce kácením borovice přímo dotčeny. Žalovaný je přesvědčený, že napadené rozhodnutí bylo správné a v souladu se zákonem. Doplnil, že v projednávané věci k povolení kácení dřevin z důvodu stavby se vydává pouze závazné stanovisko, které je podkladem pro stavební úřad, který fakticky kácení dřevin rozhodnutím povolí. Jelikož není vedeno správní řízení, není relevantní posuzování účastenství žalobce. Své zájmy může hájit v rámci územního/společného řízení. 6. Osoba zúčastněná na řízení (ve správním řízení v pozici žadatele) v písemném vyjádření k žalobě nesouhlasí se žalobcem a namítá účelovost jeho postupu. Žalobce jako bytové družstvo si nesprávně a účelově vykládá právní úpravu účastenství v řízeních, jejichž předmětem je zásah do práv na příznivé životní prostředí. Připomíná, že rozhodnutím ÚMČ má být pokácen 1 ks borovice, za kterou v rámci náhradní výsadby budou vysazeny nové dřeviny, stromy a keře. Podle žadatele je cílem žalobce poškodit práva žadatele jako stavebníka a zmařit realizaci stavby, což považuje za zjevné zneužití práva a za účelové jednání v rámci dalších řízení. Namítá absenci aktivní legitimace žalobce a žalobu považuje za bezdůvodnou. 7. Žalobce v reakci na písemné vyjádření osoby zúčastněné na řízení tvrdí, že aktivní legitimací disponuje. Jeho jediným účelem je zajištění bytových potřeb svých členů, což je i správa nemovitostí, které vlastní. Má právo na příznivé životní prostředí, v dané věci nelze bez dalšího dovodit, že by nebyl subjektem práva na příznivé životní prostředí. 8. Osoba zúčastněná na řízení v doplnění vyjádření považuje postup žalobce za účelový a šikanózní. Nad rámec již uvedeného doplňuje, že pokácení 1 ks dřeviny může těžko zasáhnout do práv žalobce, dřevina se nachází cca 40 metrů od nemovitosti žalobce a dosahuje výšky 10 metrů. Její kácení nemá žádný fyzický vliv na nemovitosti žalobce, a v rámci náhradní výsadby bude vysazeno 16 ks nových stromů různého druhu a několik stovek keřů blíže specifikovaných v rozhodnutí ÚMČ. Podle žadatele si žalobce uvědomuje, že kácení 1 ks vzdálené dřeviny na cizím pozemku nebude mít na práva žalobce vliv, svým postupem se jen snaží poškodit práva žadatele a zmařit další realizaci stavebního záměru. Jedná se proto o zneužití práva. Žalobce podal bezdůvodnou žalobu, tím sleduje jiný cíl, než hájení svých práv. Současně argumentace žalobce míří do úpravy účastenství v řízeních, které nejsou předmětem daného soudního řízení. 9. Žalobce v reakci na doplněné vyjádření osoby na řízení zúčastněné nad rámec již uvedeného doplnil, že uplatňuje svá práva, přiznání účasti fyzickým a právnickým osobám v řízení o kácení dřevin rostoucích mimo les neshledává v rozporu se smyslem ZoPK, který předpokládá účast veřejnosti. 10. Osoba zúčastněná na řízení poté, co soud nařídil jednání, písemně dodala, že setrvává na požadavku odmítnutí, popř. zamítnutí žaloby, nadále nepovažuje žalobce za účastníka řízení o kácení dřeviny, a setrvává i na předchozí argumentaci.   11. U jednání konaného dne 30. 1. 2024 žalobce, žalovaný, i osoba zúčastněná na řízení, setrvali na svých argumentech, nikdo z nich nenavrhl doplnění dokazování. 12. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Ze správního spisu vyplývají následující rozhodné skutečnosti. 14. Územním rozhodnutím ÚMČ ze dne 21. 5. 2018 č. j. MCP8 090806/2018 bylo rozhodnuto o umístění stavby Bytový dům Troja, mimo jiné i na pozemku parc. č. 1118/15 v k. ú. Troja ve vlastnictví osoby na řízení zúčastněné, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. 15. Dne 12. 11. 2019 byla ÚMČ doručena žádost osoby na řízení zúčastněné, která v pozici žadatele, požádala o povolení ke kácení 2 ks borovic na pozemku v jejím vlastnictví parc. č. 1118/15  v k. ú. Troja, k ní byla připojena dokumentace. 16. Dne 15. 1. 2020 ÚMČ rozhodnutím č. j. MCP8 404285/2019  povolil kácení 2 ks borovic. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, o kterém rozhodl žalovaný dne 21. 5. 2020 pod č. j. MHMP 645753/2020 tak, že odvolání žalobce jako nepřípustné zamítl. Současně nepřípustné odvolání posoudil žalovaný jako podnět k přezkumu a ve zkráceném přezkumném řízení jej zrušil pro vady, které se netýkaly osoby žalobce. 17. Dne 20. 8. 2020 podle protokolu o ohledání místa na pozemku byly dřeviny nafoceny. Žadatel na místě písemně požádal o zúžení rozsahu žádosti ze dne 12. 11. 2019, a to namísto povolení ke kácení dvou ks borovic pouze na jednu borovici, která je v kolizi se stavbou, na níž bylo vydáno územní rozhodnutí. Tato borovice je v dobrém stavu, nebyly na ní nalezeny příznaky onemocnění, či napadení škůdci. Jedná se o běžně vysazovanou dřevinu, sadovnicky méně významnou, v ČR nepůvodní, v blízkém okolí je zaznamenáno množství dřevin tohoto druhu. Dřeviny přispívají k naplňování hygienické funkce zeleně a spolupodílí se na pozitivním ovlivňování mikroklima, ekologická hodnota předmětné borovice však není příliš významná.  18. Dne 9. 9. 2020 ÚMČ rozhodl (pod č. j. MCP8 270754/2020) o žádosti žadatele ze dne 12. 11. 2019, zúžené dne 20. 8. 2020 tak, že usnesením pod bodem I. řízení zastavil v části žádosti týkající se prvního kusu borovice, a rozhodnutím pod bodem II. povolil kácení 1 ks borovice na pozemku žadatele parc. č. 1118/15 v k. ú. Troja z důvodu výstavby Bytového domu Troja, současně stanovil podmínky a povinnost vysadit náhradní výsadbu (16 ks stromů a 1304 ks keřů) s následnou péčí o nově vysazené dřeviny. V odůvodnění k bodu I. uvedl, že žadatel vzal dne 20. 8. 2020 žádost o povolení kácení 1 ks borovice zpět, a k bodu II. uvedl, že předmětná borovice, vůči níž žadatel žádá o povolení k jejímu kácení, dosahuje výšky cca 10 metrů. Byť je v dobrém zdravotním stavu, význam kácení 1 ks dřeviny není nijak zásadní a veškeré funkce a význam zeleně dostatečně zajistí místní ostatní sídlištní zeleň a zeleň školního a sportovního areálu, která zůstane zachována a bude nadále plnit svoji převážně zdravotně-hygienickou a mikroklimatickou funkci. Předmětná borovice nemá významnou estetickou hodnotu v prostředí zástavby s poměrně velkým podílem zeleně a v tomto srovnání je její estetický význam malý. Ani ekologická hodnota stromu není příliš významná. Dřevinu lze odstranit, v blízkém okolí je řada jiných obdobných jedinců, kteří ji dostatečně nahradí. Předmětná borovice je v přímé kolizi s plánovanou stavbou, na kterou bylo vydáno platné pravomocné územní rozhodnutí (ze dne 21. 5. 2018 č. j. MCP8 090806/2018), tato borovice zasahuje do půdorysu stavby. Veřejný zájem na jejím zachování, který spočívá v jejím funkčním a estetickém významu, není natolik významný, aby převážil nad zájmem žadatele o pokácení dřeviny. Uložená náhradní výsadba přesahuje ekologickou újmu vzniklou pokácením 1 ks borovice, zejména z důvodu zajištění pohody bydlení obyvatel, s ohledem na předložený projekt sadových úprav. Nově vysazené dřeviny nahradí po svém zapojení společenskou hodnotu jedné kácené dřeviny a převezmou také její ekologickou funkci v daném místě. Proti tomuto rozhodnutí podalo bytové družstvo, nyní žalobce, odvolání jako opomenutý účastník, o něm rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.  19. V napadeném rozhodnutí (ze dne 17. 6. 2021 č. j. MHMP 843665/2021) žalovaný zamítl odvolání bytového družstva jako nepřípustné. V odůvodnění konstatoval, že bytové družstvo není účastníkem řízení podle § 27 odst. 1, 3 správního řádu, jelikož nesdílí se žadatelem společná práva, pro která by se na něj rozhodnutí vztahovalo, ani není spolkem podle § 70 odst. 2, 3 ZoPK. Též není účastníkem podle § 27 odst. 2 správního řádu, neboť jeho práva nejsou rozhodnutím přímo bezprostředně dotčena. Žádný intenzivní vztah nebyl v dané věci prokázán, např. že by borovice narušovala nemovitosti kořenovým systémem, či by zabraňovala přístupu světla do obytných místností, nebo by jinak kolidovala s majetkem vlastníka sousedního pozemku. Nic takového v daném případě nebylo zjištěno, borovice je toliko součástí okolí. Právo na příznivé životní prostředí bytového družstva není „bezbřehé“. Účast v řízeních o kácení dřevin rostoucích mimo les se přiznává ve smyslu čl. 35 Listiny základních práv a svobod a § 70 ZoPK spolkům, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny. Jejich prostřednictvím mají občané možnost výsledek řízení ovlivňovat. V daném řízení se jedná o pokácení 1 ks borovice vysoké 10 metrů, která je ve vzdálenosti cca 39 metrů od budovy bytového domu č. p. 553. Tvrzená bezprostřední blízkost borovice nemá žádný přímý fyzický vliv na nemovitosti bytového družstva, které může být dotčeno umístěním stavby na sousedním pozemku. Svá práva může hájit v řízení před stavebním úřadem, čehož i využilo (podalo opravný prostředek proti rozhodnutí o umístění stavby). Dřeviny plní řadu významných společenských a ekologických funkcí. Ovšem žádný z těchto negativních důsledků podle žalovaného nezakládá dostatečnou intenzitu, která by byla s to založit účastenství žalobce v řízení. Vykácením dřevin se může změnit mikroklima lokality, rozptylové podmínky však nebudou odstraněním jednoho kusu podstatným způsobem zhoršeny. Vliv vykácení jednoho kusu borovice nemá na nemovitosti bytového družstva podstatný přímý dopad. 20. Soud se předně zabýval otázkou, zda žalobce jako bytové družstvo je aktivně legitimován k podání předmětné žaloby. 21. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. 22. Z citované právní úpravy vyplývá, že podmínka aktivní legitimace bude splněna, pokud žalobce tvrdí možnost dotčení své právní sféry napadeným rozhodnutím. Otázka, zda je toto dotčení možné, se pak odvíjí zejména od povahy napadeného rozhodnutí. Pro posouzení věci soud považuje za rozhodné, zda žalobce mohl být napadeným rozhodnutím dotčen ve své právní sféře. 23. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítl odvolání žalobce jako nepřípustné a dovodil, že žalobce nebyl po právu účastníkem řízení o povolení kácení 1 ks borovice, proto mu nepříslušelo podat proti předmětnému rozhodnutí odvolání (viz předposlední odstavec na str. 6 napadeného rozhodnutí). Z povahy napadeného rozhodnutí, které se otázkou účastenství žalobce v řízení o kácení 1 ks borovice zabývá, vyplývá, že se tato otázka právní sféry žalobce dotýká, a současně žalobce se závěrem žalovaného prostřednictvím podané žaloby nesouhlasí. 24. Soud proto uvážil, že žalobci náleží aktivní legitimace k podání žaloby podle § 65 odst. 1 s. ř. s., což sporuje v dané věci zejména žadatel, který je v daném soudním řízení v pozici osoby zúčastněné na řízení. 25. Dále soud uvádí, že předmětem soudního přezkumu v projednávaném případě je rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce jako nepřípustné. Soud je v projednávaném případě oprávněn toliko přezkoumat závěr žalovaného, zda podané odvolání žalobce bylo přípustné, či nikoliv. Jinými slovy, zda důvod nepřípustnosti podaného odvolání byl žalovaným shledán důvodně, tj. zda žalobce měl či neměl být účastníkem řízení o povolení kácení borovice. Pouze a výlučně otázkou přípustnosti podaného odvolání, respektive pouze účastenstvím žalobce v předmětném řízení o povolení kácení borovice je soud oprávněn a zároveň povinen se zabývat. Soud se z podnětu uplatněného žalobcem nemůže zabývat přezkumem vlastního rozhodnutí, to není předmětem soudního přezkumu. 26. K věci samotné soud připomíná, že žalobce danou žalobou (str. 3 žaloby) výslovně brojí proti napadenému rozhodnutí i oběma výrokům rozhodnutí ÚMČ. V něm ÚMČ rozhodl o žádosti žadatele pod bodem I. procesně, kdy na základě částečného zpětvzetí žádosti ohledně jedné borovice usnesením řízení žadateli zastavil a pod bodem II. rozhodl meritorně a kácení druhé borovice, tj. jednoho kusu borovice, žadateli povolil. 27. Soud k procesní části rozhodnutí ÚMČ - k bodu I. konstatuje, že žalobce nedoložil, jakým způsobem mu bylo zasaženo do jeho práv být účastníkem řízení tím, že žadatel podal ÚMČ předmětnou žádost o povolení kácení dvou borovic, kterou (sám, bez účasti žalobce) následně vzal v rozsahu jedné borovice zpět, a proto správní orgán o žádosti žadatele ohledně zpětvzetí (v rozsahu jedné borovice ze dvou) procesně rozhodl, a nepodrobil ji meritornímu přezkumu. Jelikož soudu žalobce nedoložil žádný důkazní prostředek stran zásahu do práv při zpětvzetí žádosti ohledně jedné borovice, která tudíž na pozemku žadatele zůstává, soud neshledal tuto část žaloby důvodnou. 28. Ohledně napadeného rozhodnutí a bodu II. rozhodnutí ÚMČ, jímž bylo povoleno kácení jedné borovice, soud uvádí následující. 29. Podle § 8 odst. 1 ZoPK v rozhodném znění ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem. 30. Soud konstatuje, že účastníkem řízení o povolení ke kácení dřevin je osoba, která požaduje kácení dřevin, což je v daném případě žadatel, a dále osoby podle § 27 správního řádu, včetně osob podle § 70 ZoPK. 31. Podle § 70 odst. 1 ZoPK v rozhodném znění ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny (dále jen „občanské sdružení“), je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se řízení podle tohoto zákona, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. 32. Soud na základě citované právní úpravy ZoPK dospěl k závěru, že žalobce – bytové družstvo – není osobou, kterou má na mysli § 70 ZoPK, žalobce je bytové družstvo. 33. Jelikož žalobce tvrdí, že je vlastníkem pozemků parc. č. 1118/2 a 1118/3 a staveb č. p. 553 a 554, soud se dále zabýval otázkou, zda je žalobce s ohledem na vlastnictví těchto nemovitostí osobou, kterou má na mysli § 27 správního řádu. 34. Podle § 27 odst. 1 správního řádu v rozhodném znění účastníky řízení (dále jen „účastník“) jsou: a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odstavce 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odstavce 1. 35. Zde je třeba připomenout, že soud je při přezkumu správních rozhodnutí vázán uplatněnými žalobními body a v daném případě žalobce tvrdí, že měl být účastníkem řízení ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu, soud se proto zaměřil na otázku, zda žalobce by mohl být rozhodnutím přímo dotčen. 36. Soud po seznámení se s konkrétními okolnostmi dané věci dospěl k závěru, že žalobce v řízení před správním orgánem ani v řízení před soudem nedoložil, že by byl namítaným rozhodnutím přímo dotčen. Napadené rozhodnutí přitom na str. 4 a 5 konkretizuje situace, za nichž by žalobce mohl účastníkem být „například dřevina narušuje svými kořeny či větvemi sousední nemovitost, dřevina zcela zabraňuje přístupu světla do obytných místností, dřevina hrozí pádem na sousední nemovitost, jejíž vlastník kácení u vlastníka dřeviny iniciuje, pokácení dřeviny může prokazatelně způsobit erozi půdy, která může ohrozit majetek souseda apod.“ Nic takového však žalobce netvrdí, a ani nedokládá. Nelze pominout, že borovice vysoká 10 metrů stojí na pozemku žadatele ve vzdálenosti cca 39 metrů od nemovitostí žalobce, prosta jakéhokoli fyzického vlivu na tuto nemovitost. Opak žalobce rovněž nedoložil. Není proto pravdivá námitka žalobce, že žalovaný neposoudil přímé dotčení vlastníků sousedních pozemků. Žalovaný se touto otázkou na str. 5 napadeného rozhodnutí konkrétně ve vztahu k žalobci zabývá. 37. S tvrzením žalobce, že rozhodnutí ÚMČ se nezabývalo otázkou účastenství, se soud neztotožnil, touto otázkou se zabývalo napadené rozhodnutí na str. 4 až 6, jelikož až po vydání rozhodnutí ÚMČ proti němu žalobce brojil podaným odvoláním, ve kterém námitku účastenství uplatnil. S ohledem na zásadu jednotnosti správního řízení je nutno prvostupňové rozhodnutí i napadené rozhodnutí žalovaného posuzovat jako jeden celek. Byť žalobce namítá, že pokácením borovice je přímo dotčen ve svých právech či povinnostech, toto tvrzení žádným důkazním prostředkem nedoložil. Žalobce tvrdí, že bylo postupováno v rozporu s judikaturou v analogických věcech, ale tuto námitku nijak blíže nekonkretizuje.  38. Ani další tvrzení žalobce, že je dotčen na vlastnických právech členů družstva, ničím nedoložil. Současně žalobce nedoložil, jakým konkrétním způsobem je přímo dotčen pokácením borovice na právu na příznivé životní prostředí. K borovici, kterou žalovaný meritorně posoudil, uvedl, že dosahuje výšky cca 10 metrů, byť je v dobrém zdravotním stavu, význam kácení 1 ks dřeviny není nijak zásadní a veškeré funkce a význam zeleně dostatečně zajistí ostatní sídlištní zeleň a zeleň školního a sportovního areálu, která zůstane zachována a bude nadále plnit svoji převážně zdravotně-hygienickou a mikroklimatickou funkci. Dále uvedl, že předmětná borovice nemá významnou estetickou hodnotu v prostředí zástavby s poměrně velkým podílem zeleně a v tomto srovnání je estetický význam solitéru malý. Ani ekologická hodnota stromu není příliš významná. Dřevinu lze odstranit, v blízkém okolí je řada jiných obdobných jedinců. Předmětná dřevina je v přímé kolizi s plánovanou stavbou, na kterou bylo vydáno platné pravomocné územní rozhodnutí (ze dne 21. 5. 2018 č. j. MCP8 090806/2018) a tato borovice zasahuje do půdorysu stavby. Veřejný zájem na jejím zachování, který spočívá v jejím funkčním a estetickém významu, není natolik významný, aby převážil nad zájmem žadatele o pokácení dřeviny. Uložená náhradní výsadba přesahuje ekologickou újmu vzniklou pokácením 1 ks borovice, zejména z důvodu zajištění pohody bydlení obyvatel s ohledem na předložený projekt sadových úprav. Nově vysazené dřeviny nahradí po svém zapojení společenskou hodnotu jedné kácené dřeviny a převezmou také její ekologickou funkci v daném místě. Soud k uvedenému dodává, že žalobce nedoložil, jakým způsobem je mu uvedeným výkladem žalovaného zasaženo do jeho práv na účastenství. 39. Dále žalobce tvrdí, že je kácením vystaven negativním vlivům i absencí vzrostlých dřevin.  Žalobce nedokládá, jakým konkrétním vlivům je pokácením jedné dřeviny zasažen. Pokud žalobce tvrdí absenci vzrostlých dřevin, soud odkazuje na str. 7 rozhodnutí ÚMČ, že „veškeré funkce a význam zeleně dostatečně zajistí další dřeviny, tj. ostatní sídlištní zeleň a zeleň školního a sportovního areálu, která zůstane zachována a bude nadále plnit svoji převážně zdravotně-hygienickou, mikroklimatickou funkci“. Soud doplňuje, že ze správního spisu je zřejmé, že v místě okolí nemovitostí a staveb žalobce se nachází velké množství zeleně a dalších dřevin, a žalobce nedoložil, jakým konkrétním způsobem mu kácení jedné z nich, která je na pozemku jiného vlastníka, od žalobce ve vzdálenosti cca 39 metrů, přímo zasáhne do jeho práv. 40. Tvrzení žalobce, že postupem správních orgánů je negativně ovlivněna pohoda členů i cena nemovitostí, že se jedná o ztrátu ekologické a estetické funkce vzrostlé zeleně ohledně stínění, zvlhčování vzduchu, snížení teploty okolí v letních měsících, záchytu nečistot z ovzduší, tlumení hluku z dopravy, zvýšení psychické pohody, apod., rovněž zůstala nedotčena důkazními prostředky. 41. Žalobce též tvrdí, že napadené rozhodnutí je restriktivně pojato, ačkoli kácení má vliv na nemovitosti žalobce. Tento „vliv“ žalobce rovněž zůstal toliko v rovině tvrzení. Nesouhlas žalobce s rozhodnutím ÚMČ, resp. napadeným rozhodnutím, ještě neznamená, že jsou v rozporu s právní úpravou.   42. Námitka účastenství podle stavebního zákona není případná, v daném řízení se jednalo o kácení dřeviny podle § 8 ZoPK. Shodně tak není případný odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013 č. j. 7 As 17-2013-25, který se týká otázky účastenství v územním řízení. 43. Byť žalobce uvádí, že nařízená náhradní výsadba může pozitivně i negativně zasáhnout do kvality lokality, nedokládá, v čem konkrétním se jej přímo ohledně účastenství dotýká, současně soud toliko připomíná, že nikdo si nemůže činit nárok na to, aby byl výhled z jeho nemovitosti neměnný. 44. Námitka, že žalobce o kácení nebyl předem informován, nemohl se vyjádřit, které dřeviny budou vykáceny, ani k náhradní výsadbě, byť měl zájem zúčastnit se řízení, je s ohledem na otázku účastenství irelevantní. 45. Toliko pro úplnost k otázce účastenství soud uvádí, že žalobce neshledal ani účastníkem podle § 27 odst. 1 či 3 správního řádu. Podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu je účastníkem řízení žadatel a dále ta osoba, která má s žadatelem společná práva či povinnosti. Žalobce v daném případě není osobou totožnou se žadatelem. Soud se proto zabýval otázkou, zda žalobce má se žadatelem společná práva či povinnosti vůči předmětné borovici, jejíž kácení bylo povoleno, pro která by se na žalobce rozhodnutí vztahovalo. Ze správního spisu však nevyplývá, že by žalobce doložil důkazní prostředky, z nichž by společná práva či povinnosti k předmětné borovici, vůči níž bylo kácení povoleno, mělo zakládat žalobci právo být účastníkem řízení podle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu. Soud dále konstatuje, že jelikož v dané věci bylo vedeno řízení návrhové z podnětu žadatele, nejedná se ani o řízení z moci úřední, jak má na mysli § 27 odst. 1 písm. b) správního řádu. Lze shrnout, že ani z důvodu § 27 odst. 1 správního řádu nelze žalobci přiznat účastenství. Soud ve smyslu § 27 odst. 3 správního řádu ze správního spisu neshledal, že by žalobce – bytové družstvo – byl osobou ve smyslu zvláštního zákona. Současně žalobce nedoložil, že by takovéto postavení měl či měl mít. Ani na základě uvedeného ustanovení není žalobce tedy účastníkem řízení. 46. Závěrem soud uvádí, že pokud žalobce chtěl být v daném případě účastníkem řízení o kácení jedné dřeviny, pak správním orgánům ani soudu nedoložil důkazní prostředek, ze kterého by vyplýval jeho přímý zásah do práv. Řízení o povolení kácení dřevin je speciální formou řízení předvídanou ustanovením § 27 odst. 2 správního řádu, který stanoví, že pro účastenství je klíčové, aby práva a povinnosti potencionálního účastníka mohly být nebo byly přímo dotčeny. Účastenství v řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les je postaveno na materiálním principu. Musí zde existovat natolik silný vztah, aby se jednalo o účastenství podle § 27 odst. 2 správního řádu, což žalobce žalovanému ani soudu nedoložil, a ani ze správního spisu jej nelze z ničeho ve prospěch žalobce dovodit. Borovice se nachází několik desítek metrů od žalobcových nemovitostí, tudíž jim nehrozí žádné přímé nebezpečí typu prorůstání kořenů pod nemovitosti nebo přesahující větve zastiňující světlo do obytných místností. Nelze zpochybnit, že vykácení dřeviny vždy nese určitou míru diskomfortu, ale v posuzovaném případě ničím nezakládá nárok na účastenství žalobce podle § 27 odst. 2 správního řádu. Ani z uvedeného důvodu se nelze s žalobcem ztotožnit, že by měl být účastníkem podle § 27 odst. 2 správního řádu. 47. Námitky prvního žalobního bodu nejsou důvodné. 48. Ke druhému žalobnímu bodu soud konstatuje, že jeho námitky přesahují rámec soudního přezkumu otázky účastenství žalobce. 49. Soud považuje za vhodné se vyjádřit k námitce žalobce, že obtíže při materiálním vymezení účastníků řízení nemohou být důvodem úplného vyloučení účasti. Žalobce k tomuto odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2000 publikovaný pod č. 96/2000 Sb. Soud konstatuje, že řízení o povolení kácení dřevin mimo les je speciálně upraveno podle ZoPK, proto nelze analogicky uplatnit nález zabývající se stavebním řízením a určením pojmu sousední pozemek. Žalovaný postupoval řádně, když v řízení pracoval s pojmem přímého zásahu předvídaného ZoPK a nikoli se sousedním pozemkem. 50. Na základě uvedeného soud žádnou nezákonnost či věcnou nesprávnost rozhodnutí správních orgánů ve vztahu k žalobci neshledal, dospěl proto k závěru, že žaloba není důvodná, a podle § 78 odst. 7. s. ř. s. ji zamítl. 51. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nevznikly. 52. Osobě zúčastněné soud žádnou povinnost v řízení neuložil, neshledal proto důvod přiznat jí náklady řízení. Rozhodl proto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 30. ledna 2024       JUDr. Ludmila Sandnerová v. r. předsedkyně senátu