ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci nezletilých: J. K., narozený dne xxx M. K., narozená dne xxxx oba trvale bytem xxx, Praha oba zastoupeni Městskou částí Praha xxx, sídlem v Úřadu městské části Praha xxx děti rodičů: M. T., narozená dne xxx trvale bytem xxx, Praha J. K., narozený dne xxx trvale bytem xxx, Praha zastoupený advokátem o návrhu matky na zvýšení výživného, k odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. října 2023, č. j. 28 P 60/2016-162 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I a IV potvrzuje, ve výroku II se mění jen tak, že dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2023 do 31. 3. 2024 nevzniklo. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem od 1. 9. 2023 zvýšil výživné otce jak na J., tak i M., na částky 4 000 Kč měsíčně, splatné k rukám matky do 20. dne příslušného kalendářního měsíce (výrok I). Výrokem II vyčíslil nedoplatek na výživném za období od 1. 9. 2023 do 5. 10. 2023 částkou 2 000 Kč a uložil otci povinnost uhradit jej k rukám matky do dvou měsíců od právní moci rozsudku. Výrokem III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem IV uvedl, že jde o změnu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. 8. 2018, č. j. 28 P 60/2016-119. 2. Takto rozhodl o návrhu matky ze dne 25. 7. 2023, jímž požadovala navýšit výživné pro každé z dětí na částku 5 000 Kč měsíčně pro nárůst nákladů a odůvodněných potřeb dětí od září 2023. Uvedla, že děti počínaje zářím 2023 nastoupily do šesté třídy základní školy, ve škole je jim třeba hradit stravné ve výši 700 Kč měsíčně pro každého z nich. Náklady na učebnice spojené se zahájením školního roku a školní pomůcky vyčíslila částkou 2 000 Kč pro každého z nich, další náklad představují účasti obou nezletilých na adaptačním kurzu částkami 1 200 Kč pro každého z nich. Nezletilí se svým zdravotním stavem nemají žádné zvýšené výdaje, nosí však brýle, při nákladech na jejich pořizování se rodiče střídají. Nezletilí by chtěli navštěvovat další kroužky, například J. fotbal a M. bojových sportů. Matka ke svým poměrům uvedla, že pracuje jako ostraha s příjmem 15 000 Kč měsíčně hrubého, v období od února do června 2023 byla v pracovní neschopnosti. Má zažádáno o přídavky na děti a příspěvek na bydlení. Její manžel je nezaměstnaný, pracuje brigádně a vydělává si asi 4 000 Kč až 5 000 Kč měsíčně. Matka hradí nájem 19 200 Kč a dále náklady za služby spojené s užíváním bytu částkou 8 000 Kč. Vypomáhá jí její matka. Otec přispěl nad rámec výživného v letošním roce na letní tábor částkou 4 000 Kč. Matka má další vyživovací povinnost k polorodé sestře nezletilých, ta počínaje zářím 2023 nastoupila do deváté třídy základní školy. Otec s návrhem matky nesouhlasil, podle něj požadované výživné neodpovídá doporučujícím tabulkám Ministerstva spravedlnosti. Jeho příjem je 20 000 Kč měsíčně. V roce 2020 se mu narodila dcera S., která počátkem září 2023 nastoupila do mateřské školy a má tak zvýšené výdaje se školkovným a stravným. Jinak žádné zvýšené potřeby nemá. Otec žije ve společné domácnosti s partnerkou a jejími dvěma dětmi. Na jedno z nich pobírá matka výživné ze strany státu částkou 1 500 Kč, na druhé má stanoveno výživné 3 000 Kč, které však otec dítěte uhradil pouze jednou. V polovině září 2023 rodině vznikly náklady na bydlení, protože se odstěhovala z dosavadního bydliště u rodičů partnerky do vlastní domácnosti. Nyní náklady za bydlení činí 25 000 Kč měsíčně a otec hradí jednu polovinu. Jeho partnerka zatím pracuje brigádně s příjmem 2 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně. Otec vystudoval odbornou školu v oboru stavebnictví bez maturity. Ke zdravotnímu stavu uvedl, že mu znemožňuje pracovat na pracovních pozicích, v nichž by měl pracovat se zátěží vyšší než 15 kg. Výživné hradí řádně a je-li požádán, přispívá i nad rámec výživného tak, jako letos přispěl na letní tábor částkou 5 000 Kč, přispívá i na úhradu například brýlí a o děti pravidelně pečuje každý druhý víkend v měsíci. Opatrovník shledal návrh matky důvodný vzhledem k tomu, že o výživném bylo naposledy rozhodováno v roce 2018. Od té doby se potřeby nezletilých navýšily, navíc děti jsou dvojčata a matka musí vše kupovat dvakrát. 3. Soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel i z posledního rozhodování rozsudkem ze dne 7. 8. 2018, č. j. 28 P 60/2016-119. Jím soud určil výživné otci pro každé z dětí částkou 3 000 Kč měsíčně, nezletilí tehdy nastoupili do první třídy základní školy. Matčin průměrný měsíční čistý příjem činil 10 025 Kč a otce 8 793 Kč. Otec měl tehdy vyživovací povinnost pouze k nezletilým, matka ještě k polorodé sestře nezletilých M. Otec se nad rámec soudem stanoveného výživného, dříve 2 000 Kč měsíčně pro každého nezletilého, podílel na úhradě brýlí, kroužků v mateřské škole a dále i školních potřeb. 4. Soud prvního stupně procesně uvedl, že otec je státním příslušníkem Slovenské republiky, jde proto o řízení s mezinárodním prvkem. Příslušnost ve věci rozhodnout dovodil z článku 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 4/2009. Rozhodným právem shledal právo české, dle článku 3 rozhodnutí Rady (ES) č. 2009/941/ES. 5. K poměrům otce bylo v řízení prokázáno, že od 1. 9. 2020 pracuje jako řidič skupiny B u společnosti P., s. r. o. Za období od ledna do června 2023 činila jeho mzda 21 000 Kč měsíčně. Podle lékařské zprávy firmy N. spol. s r. o., ze dne 28. 8. 2023, je otcova pracovní schopnost omezena nevhodností pracovní pozice, v níž by měl zvedat břemena nad 15 kg a pracovat dlouhodobě ve vynucené poloze. 6. K poměrům matky zjistil, že pracuje u firmy xxx xxx s. r. o., za období od března do srpna 2023 matce nebyla vyplácena mzda, v červenci činila čistá mzda 12 530 Kč, v srpnu 18 013 Kč. 7. Právně postupoval dle § 910 odst. 1, § 913 odst. 1, 2, § 915 odst. 1, § 923 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve spojení s § 475 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) a uvedl, že výživné garantuje zajištění potřeb nezletilých, slouží k rozvoji osobnosti dítěte a k jeho realizaci, stejně tak jako potřeby vyskytující se nepravidelně. Shrnul, že poskytování výživného je jednou z nejdůležitějších rodičovských povinností. Ke změně poměrů uvedl, že v době posledního rozhodování rozsudkem téhož soudu ze dne 7. 8. 2018, č. j. 28 P 60/2016-119, děti nastoupily do první třídy základní školy, po zdravotní stránce byly v pořádku, nosily brýle a s tím byly spojeny zvýšené náklady. Aktuálně počínaje zářím 2023 obě děti nastoupily do šesté třídy základní školy. Již prostým plynutím času a nástupem na druhý stupeň základní školy došlo k přirozenému nárůstu nákladů na úhradu jejich potřeb, a to jak běžných, tak i v souvislosti se školou či pořizováním brýlí. Poměry matky hodnotil tak, že k žádným zásadním změnám nedošlo. Matka je od roku 2016 vdaná, kromě k nezletilým má vyživovací povinnost i k jejich polorodé sestře M. Pracuje jako ostraha, její průměrný měsíční čistý příjem v roce 2023 činil za období července a srpna 15 400 Kč, v červenci 12 500 Kč a v srpnu 18 013 Kč. Její manžel pracuje pouze brigádně s příjmem asi 4 000 Kč až 5 000 Kč měsíčně. Za nájem matka vydá 19 200 Kč a za služby s tím spojené 8 000 Kč. Vypomáhá jí matka. K zásadní změně v roce 2020 došlo na straně otce, jemuž přibyla vyživovací povinnost k dceři S. Ta nastoupila v září 2023 do mateřské školy, s čímž byly spojeny zvýšené výdaje – školkovné a stravné. Jinak zvýšené potřeby nemá. Otec žije s partnerkou a jejími dvěma dětmi. V polovině září 2023 rodině vznikly náklady na bydlení, spojené s odstěhováním se z dosavadního bydliště. Nyní náklady za bydlení činí 25 000 Kč měsíčně, otec hradí jednu polovinu. Jeho partnerka pracuje zatím pouze brigádně s příjmy 2 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně. Otcův průměrný měsíční příjem je asi 21 000 Kč. Má již uvedené zdravotní omezení. 8. Soud prvního stupně shrnul, že v poměrech obou rodičů není zásadní rozdíl, poměry nejsou nadstandardní. Oba mají celkem tři vyživovací povinnosti. Na straně otce došlo ke zvýšení příjmu, neboť v roce 2018 činil jeho příjem 17 000 Kč měsíčně, nebyl-li v pracovní neschopnosti, nyní činí 21 000 Kč měsíčně. 9. K aplikaci doporučujících tabulek soud prvního stupně uvedl, že jde pouze o doporučení. V minulosti bylo otci výživné ve výši 2 000 Kč stanoveno mezi 18 % až 19 % z jeho příjmu, který tehdy v roce 2016 činil 10 335 Kč, podle doporučujících tabulek to mělo být 11 % až 15 % příjmu. V roce 2018, kdy bylo stanoveno výživné částkou 3 000 Kč měsíčně pro každého nezletilého, otcův příjem, nebyl-li v pracovní neschopnosti, činil 17 000 Kč měsíčně, doporučené výživné se pohybovalo v rozmezí 13 % až 17 % příjmu. Uzavřel proto, že rodiče se na výživném v předchozích letech dohodli tak, že se příliš nelišilo od doporučujího výchozího rozmezí. Uvedl i to, že obecně ke zvýšení výživného dochází po pěti letech od poslední úpravy, případně po třech letech od narození třetího dítěte otce. Při posledním rozhodování bylo výživné určeno částkou 3 000 Kč měsíčně, tedy nikoli v nadstandardní výši, která by odůvodňovala, že by k dalšímu zvýšení výživného nemuselo dojít, stačilo-li by dosavadní výživné k uspokojování odůvodněných potřeb nezletilých. O tom, že tomu tak není však svědčí i to, že otec sám uváděl, že je-li o to požádán, přispívá nad rámec stanoveného výživného. Matka nežádá o úhradu nestandardních potřeb. Výživné by mělo být stanoveno právě ve výši, sloužící k úhradě jak průběžně se vyskytujících běžných potřeb nezletilých, tak současně i potřeb, které se vyskytují nepravidelně či nahodile. Uvedl, že finanční situace ani jednoho z rodičů není nikterak příznivá. S ohledem na rostoucí potřeby nezletilých v souvislosti nejen s těmi běžnými, ale i s nástupem na druhý stupeň základní školy, soud prvního stupně nepřisvědčil otci, že návrh matky není důvodný. S přihlédnutím k další vyživovací povinnosti otce a jeho zvýšení příjmů, byť nikoli podstatnému, výživné zvýšil o 1 000 Kč měsíčně pro každého nezletilého počínaje zářím 2023, tedy v době, kdy nastoupili na druhý stupeň základní školy. 10. Zpětným zvýšením výživného od 1. 9. 2023 do 5. 10. 2023 vznikl otci nedoplatek ve výši 2 000 Kč, tedy 1 000 Kč pro každého nezletilého za září 2023. O splatnosti rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za situace, kdy prodloužená lhůta splatnosti nejde na úkor nezletilých a odpovídá poměrům otce. 11. O nákladech řízení rozhodl dle § 23 z. ř. s. 12. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání otec s návrhem buď na jeho zrušení, případně rozhodnutí, že původní rozsudek zůstává v platnosti. Zopakoval, že pracuje u firmy P. s. r. o., IČO xxx, na pozici řidiče skupiny B s průměrným měsíčním čistým platem asi 18 200 Kč. Žije s partnerkou J. F. a nezletilou S. F., narozenou dne 7. 8. 2020. Bydlí v pronajatém bytě, kde náklady na bydlení činí 23 000 Kč měsíčně. Každý z partnerů hradí jednu polovinu. Ve společné domácnosti žijí i dvě děti jeho partnerky, desetiletý chlapec s mentální retardací a devítiletá dcera. Zopakoval své pracovní omezení. Ke svým poměrům uvedl, že vystudoval Střední odbornou školu v K., bez maturity, jeho pracovní možnosti jsou proto limitované. Nejčastěji má možnost zaměstnávat se na stavbách, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu tato možnost plnohodnotně nepřichází v úvahu. Uvedl i to, že se nikdy nevyhýbal vyživovací povinnosti. Během pandemie Covidu-19 měl se splácením výživného krátkodobé potíže, vše následně uhradil. Poukázal na kalkulačku výživného a doporučenou tabulku k určování výživného, vyhotovenou Ministerstvem spravedlnosti. Ke svým poměrům uvedl, že se svým příjmem přežívá z měsíce na měsíc a jakýkoliv zásah v oblasti zvýšení jeho výdajů, i nepatrný, pro něj představuje podstatný problém. Snažil se soudu i matce vysvětlit svoji finanční a životní situaci. Matka to pochopila, byť se snaží pro své děti zabezpečit to nejlepší. Chápe i to, z jakých úvah vycházel při svém rozhodnutí soud prvního stupně. Zvýšení výživného dohromady o 2 000 Kč měsíčně je pro něj likvidace. Kvitoval, že matka svůj původní návrh na zvýšení výživného ponížila, stejně jako to, že soud prvního stupně výživné zvýšil pouze v částečné podobě. I tak však jde o nepřiměřený zásah do jeho výdajů, likvidační. Objektivně není schopen plnit víc, než činí dosud. Jinak by se ocitl v totální chudobě a minusu, který by vyústil v exekuční řízení a bankrot. Zdůraznil, že má nyní tři děti. Nesouhlasil s tím, že by se rodiče v předchozích letech na výživném dohodli ve výši, která se příliš nelišila od doporučujícího výchozího omezení. Výživné v roce 2018 ve výši 3 000 Kč na každé dítě podle otce nebylo přiměřené. Nepřiměřeným a arbitrárním tak bylo již rozhodnutí z roku 2018. Dle aktuální doporučující tabulky by mělo výživné činit 2 548 Kč na jedno nezletilé dítě, tedy 14 % z jeho platu. Přesto soud rozhodl o stanovení výživného částkou 4 000 Kč měsíčně, což je 22 % z jeho platu a téměř o třetinu více než jak požaduje tabulka. Takto vysoké výživné není schopen plnit. K majetkovým poměrům uvedl, že v čase společného soužití pracovali u stejné firmy a ví, že tato firma vyplácí příjem i mimo smlouvu. Není schopen to dokázat. Nechce dělat problémy. Otec pochybuje i o příjmech partnera matky. 13. Při jednání odvolacího soudu otec s poukazem na nález Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 2173/2023, konkrétně článek 24, zdůraznil, že soud prvního stupně se dostatečně nezabýval jeho důstojností. Aktuálně bydlí v bytě o rozměrech 68 m2, sestávajícím ze dvou pokojů a kuchyně v R. Za bydlení platí 24 000 Kč měsíčně. Ke kroužkům, na které by chtěly chodit jeho děti, uvedl, že o fotbalu vůbec nevěděl. Poslední třičtvrtě roku se stýká pouze s dcerou, syn k němu chodit nechce, otec jej nenutí. Doplnil, že předtím bydleli na Ž., dále u bratra, nejdříve u rodičů. K brigádám uvedl, že byly u pracovní agentury, pracoval jako pokladní v xxx za 5 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně. Od září 2023 nebyl v pracovním poměru. Nyní pracuje na pozici řidiče. Nesporoval nárůst potřeb nezletilých, uvedl však, že zvýšení příjmu nelze přičítat pouze ku prospěchu nezletilým dětem. 14. Matka při jednání odvolacího soudu uvedla, že na tábor nezletilých přispěl otec jednou, na školu v přírodě nikdy. Kroužek fotbalu platí pouze ona. Její manžel je stále nezaměstnaný, jeho příjmy činí 5 000 Kč až 6 000 Kč měsíčně. Ona sama pracuje na plný pracovní úvazek, když je v pracovní neschopnosti, její příjmy představují nemocenské dávky. K výživnému uvedla, že od října 2023 se otec stanovenému výživnému přizpůsobil, doplatil i dluh. 15. Odvolací soud postupem dle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování doplnil a vzal za prokázaný průměrný měsíční čistý příjem matky za období od září do prosince roku 2023 ve výši 14 283 Kč a otce za období od srpna do prosince roku 2023 ve výši 20 911 Kč. 16. Odvolací soud po doplnění dokazování přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu, s ohledem na opatrovnický charakter řízení v systému úplné apelace, postupem dle § 212, § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolací námitky otce nejsou důvodné. Odvolací soud po přezkoumání věci souhlasí se soudem prvního stupně. 17. V řízení bylo prokázáno, že od doby poslední úpravy výživného došlo k podstatným změnám zejména na straně nezletilých, a to již prostým plynutím času (pět let od poslední úpravy), kdy vzrostly potřeby jak běžné především na jídlo a oblečení, tak i v souvislosti s nástupem na vyšší stupeň základní školy. Minulá změna výživného byla vázána k nástupu obou nezletilých do první třídy základní školy. Nyní nezletilí nastoupili na vyšší stupeň základní školy, a jejich potřeby jsou diametrálně odlišné. K zásadním změnám došlo i na straně otce, jemuž kromě toho, že mu v roce 2020 přibyla další vyživovací povinnost k dceři S., rovněž oproti minulé úpravě vzrostl příjem, z průměrné částky 8 700 Kč (uvedené v odůvodnění rozsudku a vycházející z faktických příjmů, tedy i nemocenských dávek) v roce 2018 na aktuální, přesahující 20 000 Kč. Odvolací soud proto ohledně okamžiku změny poměrů ve smyslu § 923 o. z. dospěl k témuž závěru jako soud prvního stupně. 18. Pokud se týká výše výživného, v době poslední soudní úpravy, provedené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. 8. 2018, č. j. 28 P 60/2016-119, soud schválil dohodu rodičů, jíž se otec zavázal přispívat na výživu obou nezletilých počínaje právní mocí rozsudku (od 12. 9. 2018) částkou 3 000 Kč měsíčně. Tehdy soud vycházel z průměrných příjmů rodičů, matky ve výši 10 025 Kč (při další, ale nikoli nově nastalé vyživovací povinnosti k dceři M.) a otce 8 793 Kč (jak shora uvedeno faktického příjmu včetně nemocenských dávek, jinak asi 17 000 Kč), který tehdy jinou vyživovací povinnost neměl. Aktuálně se tak otcův faktický příjem zvýšil více než dvojnásobně. Za situace, kdy mu přibyla vyživovací povinnost k dceři S., narozené v roce 2020, je zvýšení o 1 000 Kč pro každé z dětí zvýšením popsaným poměrům adekvátním. 19. K poukazu otce na to, že shora uvedené rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. 8. 2018, č. j. 28 P 60/2016-119, je rozhodnutím nepřiměřeným a arbitrárním, odvolací soud uvádí, že soud tehdy schválil dohodu rodičů, která mimo jiné při tvrzených příjmech otce mezi 8 000 – 9 000 Kč měsíčně (a výživným v celkové výši 6 000 Kč) svědčí o tom, že bylo v možnostech otce dosahovat vyšších částek (17 000 Kč), protože jinak by s výší výživného, stanoveného dle dohody rodičů (otec při jednání před soudem prvního stupně dne 7. 8. 2018 výslovně uvedl, že je s návrhem matky seznámen a souhlasí s ním) nemohl souhlasit a ani je plnit za situace, kdy i on má základní životní potřeby spojené s výdaji na bydlení a obživu. 20. Otec dále poukazoval na doporučující tabulky (Ministerstva spravedlnosti) k výši výživného. Pro zvýšení výživného v dané věci však byla podstatná změna poměrů, k níž došlo od minulého rozhodnutí před pěti lety v době nástupu obou nezletilých do první třídy základní školy jejich nástupem na vyšší stupeň základní školy. Tehdy došlo k zásadnímu zvýšení jejich potřeb jednak běžných, tak i v souvislosti se školou a zvýšily se i příjmy otce. Otec nyní tvrdí, že dřívější rozhodnutí z roku 2018, kdy soud schválil jejich dohodu o výživném, vycházelo z tohoto, že se nedokázal bránit a měl zdravotní potíže. Z protokolu o jednání dne 7. 8. 2018 však naopak vyplývá, že otec byl při uzavírání dohody plně obeznámen s tím, co dohoda obnáší, sám uvedl, že placení výživného v dohodnuté výši je v jeho reálných možnostech. Otec se těmito námitkami nepřímo snaží o nepřípustnou reparaci dřívějšího, již pravomocného rozhodnutí, za situace, kdy soud v řízení o zvýšení výživného porovnává poměry rodičů a dětí v době minulé soudní úpravy s poměry aktuálními a rozhoduje dle jejich porovnání. 21. K odkazu otce na nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. IV. ÚS 2173/23, zejména bod 24, odvolací soud uvádí, že v tam posuzované věci soud prvního stupně zvýšil výživné v roce 2022 tři roky zpětně, od roku 2019, následně od roku 2020 a dále od roku 2022 za situace, kdy otec byl od roku 2020 v insolvenci, pouze se zvýšily potřeby nezletilých. V dané věci však soud prvního stupně rozsudkem ze dne 5. 10. 2023 zvýšil otci výživné od 1. 9. 2023, tedy jeden měsíc zpětně a při nejen podstatné změně poměrů na straně nezletilých, ale i zároveň více než dvojnásobnému faktickému nárůstu příjmů otce. Tomu sice přibyla vyživovací povinnost k nezletilé S., ta však od 1. 9. 2023 navštěvuje kolektivní zařízení, a i její matka tak může pracovat a nikoli si pouze přivydělávat brigádně částkami, tvrzenými ve výši 2 000 – 4 000 Kč měsíčně. Tyto částky jsou navíc nevěrohodné v souvislosti s tvrzením otce, že při nájmu ve výši 24 000 Kč měsíčně on platí jednu polovinu (tedy asi 12 500 Kč), ale druhou polovinu jeho partnerka. Odvolací soud v tomto směru poukazuje i na odvolací námitku otce, podezírající manžela matky z toho, že pracuje-li brigádně, jeho příjmy převyšují matkou tvrzené částky (5 000 – 6 000 Kč měsíčně). 22. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že zjištěným poměrům odpovídá zvýšení výživného na každé z dětí po pěti letech o 1 000 Kč měsíčně, a proto postupem dle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek potvrdil jak ve výroku I o zvýšení výživného, tak ve výroku IV, odkazujícího na změnu předešlého soudního rozhodnutí. Ve výroku II odvolací soud napadený rozsudek změnil, neboť otec dlužné výživné za září 2023 doplatil (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). Pro úplnost odvolací soud uvádí, že souhlasí s tím, jak soud prvního stupně posoudil svoji mezinárodní příslušnost ve věci rozhodnout a dle jakého práva. 23. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud postupem dle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 6. března 2024 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu