ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci nezletilé: E. F., narozená dne xxx naposledy trvale bytem S., Praha zastoupená Městskou částí Praha sídlem v Úřadu městské části Praha dcery rodičů: M. F., narozená dne xxx trvale bytem P., N., Slovenská republika zastoupená advokátem R. P. sídlem Š., H. V. F., narozený dne xxx trvale bytem P., Praha zastoupený advokátem A. P. sídlem S., Praha navrhovatele: M. L., narozený dne xxx bytem O., D., Slovenská republika o úpravu styku nezletilé s navrhovatelem, k odvolání navrhovatele proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. dubna 2023, č. j. 10 P 20/2015-3092, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítavě rozhodl o návrhu, jímž se navrhovatel domáhal úpravy styku s nezletilou (výrok I), výrokem II rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu. 2. Takto rozhodl o návrhu navrhovatele, který je otcem matky a dědečkem nezletilé, na úpravu jeho styku s nezletilou, podle něhož by styk probíhal v rozsahu 1/3 letních prázdnin a dále 1x za dva až tři týdny. Uvedl, že poté, co nezletilá byla svěřena do péče otce, byl jeho styk s nezletilou přerušen a otec styku dlouhodobě brání. On má s nezletilou blízký citový vztah, od útlého věku ji pravidelně navštěvoval alespoň jednou měsíčně. Rovněž o ni dříve pečoval v době, kdy byla nemocná a rodiče chodili do práce. Nezletilou naučil plavat a jezdit na kole. Trávila s ním prázdniny a Vánoce. Frekvence styku se zvýšila po ukončení společné domácnosti rodičů, tehdy se vídala pravidelně s prarodiči jak ze strany matky, tak otce. S ohledem na věk a zdravotní stav je pro něj nemožné cestovat za nezletilou do České republiky. Kvůli problémům se sluchem jsou pro něj obtížně realizovatelné telefonické hovory. Podle navrhovatele otec brání ve styku navrhovatele s nezletilou i tím, že mu nabídl, že s ní může trávit čas v době, kdy má čas vyhrazený matka. Při jednání před soudem prvního stupně dne 14. 4. 2023 navrhovatel popřel, že by nezletilou nabádal, aby brojila proti otci. Uvedl dále, že v přítomnosti opatrovníka je nezletilá pod tlakem, bojí se mluvit pravdu. Pod tlakem je i v přítomnosti otce. Poukázal i na psychické týrání nezletilé, což mimo jiné dokládají obrázky, které nezletilá kreslila ve škole. Otec se podle něj chce matce mstít a přes nezletilou ji týrá psychicky i fyzicky. Otec k návrhu uvedl, že nebrání ani matce ani nikomu jinému ve styku s nezletilou. Poukázal však na stejné manipulativní tendence u navrhovatele jako u matky, v tomto odkázal na pohovor s nezletilou ze dne 18. 5. 2021. Nezletilá navíc připustila, že má možnost být v kontaktu i s navrhovatelem, neboť má neomezený přístup k mobilnímu telefonu i počítači, ale nevyužívá toho. Matka se k návrhu nevyjádřila. 3. Soud prvního stupně citoval genezi věci tak, jak vyplývá z opatrovnického spisu. Konkrétně uvedl, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 8. 10. 2019, č. j. 10 P 20/2015-998, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2019, č. j. 39 Co 325/2019-1037, byla nezletilá k návrhu otce předána do jeho péče, neboť matka nerespektovala dohodu, když i přes nesouhlas otce nezletilou opětovně přemístila na Slovensko a nutila ji předstírat bydlení v Praze. Soud tehdy uzavřel, že takovou péči nelze tolerovat, navíc matka nezletilou vystavila psychickému tlaku, neboť se musela přetvařovat před otcem i před spolužáky ve škole a chovat se, jako by žila v České republice, ačkoliv to nebyla pravda. Rozsudkem ze dne 23. 2. 2021 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 14. 4. 2021, č. j. 10 P 20/2015-1754, a opravného usnesení ze dne 3. 5. 2021, č. j. 10 P 20/2015-1787, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2021, č. j. 39 Co 145/2021-1865, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 7. 2021, č. j. 39 Co 145/2021-1865, byla nezletilá svěřena do péče otce. Soud prvního stupně toto rozhodnutí odůvodnil jednak tím, že matka se pod různými záminkami včetně zdravotních snažila nejprve izolovat nezletilou od otce a bránila jí v budování vztahu s ním, později dvakrát bez souhlasu otce a při absenci rozhodnutí nahrazujícího jeho souhlas nezletilou přemístila na Slovensko. V tomto smyslu nerespektovala ani soudní rozhodnutí, kterým soud zamítl její návrh na změnu bydliště nezletilé (usnesení ze dne 21. 1. 2019, č. j. 10 P 20/2015-715, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2019, č. j. 39 Co 108/2019-811). Takovéto jednání nezletilou zásadně poškozuje, matka nezletilé dává špatný příklad, učí ji, jak ignorovat otce, jeho rodičovskou odpovědnost a pravomocná soudní rozhodnutí. S ohledem na další postup matky, kdy se při osobním styku s nezletilou opětovně, spolu se svým otcem – navrhovatelem, snažila nezletilou indoktrinovat proti otci, rozsudkem ze dne 4. 5. 2022, č. j. 10 P 20/2015-2555, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 6. 2022, č. j. 10 P 20/2015-2566, byl styk nezletilé s matkou upraven pouze asistovanou formou a dále prostřednictvím internetové platformy Skype. Tato úprava vycházela zejména z podnětu nezletilé, která si přála s matkou mít pouze styky formou asistovanou. Soud tehdy uvedl, že nezletilá je dostatečně rozumově a emocionálně vyspělá k tomu, aby měla vlastní názor, činila vlastní rozhodnutí a vlastní úsudky. Z obsahu spisu rovněž vyplývá, že navrhovatel se s nezletilou někdy vídal i v rámci asistovaných styků s matkou i přes internetovou platformu Skype. 4. Z pohovoru nezletilé se soudkyní dne 18. 5. 2021 vzal soud prvního stupně za prokázané, že i navrhovatel jí v době prázdnin na Slovensku říkal, že by měla napsat řediteli, že se bojí otce, že na ni otec křičí a že se chce vrátit na Slovensko. Při dalším pohovoru se soudkyní dne 14. 3. 2023, při němž nezletilá působila uvolněně, ke kontaktům s navrhovatelem sdělila, že si nedovede představit s ohledem na své aktivity a kamarády, aby měla přesně stanovené termíny styků s ním. Občas jej vidí při kontaktech s matkou přes internetovou platformu Skype. Podle nezletilé by jí otec nebránil až bude o prázdninách na Slovensku, aby se viděla i s navrhovatelem. Uvedla však i to, že podle ní při osobním kontaktu by ji navrhovatel přemlouval, aby zůstala na Slovensku. Pamatuje si, když jí bylo x nebo x let a měla se vidět s otcem, navrhovatel jí řekl, že se má ze setkání vymluvit, že ji bolí břicho. 5. Na základě takto prokázaného skutkového stavu soud prvního stupně další dokazování neprováděl ani fotografiemi, ani znaleckým zkoumáním nezletilé, ani výslechem rodičů či navrhovatele. 6. S ohledem na to, že jak nezletilá, tak i rodiče jsou oba státními příslušníky Slovenské republiky, postupoval při rozhodování o své příslušnosti dle článku 8 odst. 1 nařízení Rady Evropského společenství (ES) č. 2201/2003 s ohledem na zahájení řízení dne 16. 8. 2021. Uvedl, že rozhodným právem pro celé řízení je právo české s odkazem na článek 3, 15 bod 1, 17 Úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráce ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, vyhlášené pod č. 141/2001 Sb. m. s. Dále postupoval dle § 927 zákona č. 89/2012 Sb. – občanského zákoníku (o. z.) ve spojení s čl. 5 odst. 1 Úmluvy o styku s dětmi, vyhlášené pod č. 91/2005 Sb. m. s. Zabýval se judikaturou Ústavního soudu, například nálezem ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 1506/13 či sp. zn. I. ÚS 397/15. 7. Uvedl, že při rozhodování o úpravě styku nezletilých dětí s prarodiči je třeba zohlednit všechny okolnosti konkrétního případu. Občanský zákoník stanoví dvě kumulativní podmínky, za nichž je možné styk s jinými osobami než s rodiči umožnit, prvním předpokladem je existence rodinné vazby, která není pouze přechodná, a druhým předpokladem to, že nedostatek styku by pro dítě znamenal újmu. Dospěl k závěru, že první předpoklad splněn je, na druhou stranu v současné době má nezletilá možnost být v kontaktu s navrhovatelem (telefonickém či prostřednictvím videohovorů) i mimo rámec kontaktu s matkou, sama uvedla, že tak nečiní. Proto uzavřel, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno splnění druhé zákonné podmínky, totiž že by nezletilé nedostatek kontaktu s navrhovatelem v rozsahu a navrhovaným způsobem způsoboval újmu. 8. Doplnil, že při svém rozhodování zohlednil i existenci napětí mezi otcem a navrhovatelem, navíc akcentoval stejnou rétoriku navrhovatele jako matky ohledně výhrad k otci, a shrnul, že z toho vyplývá, že navrhovatel nerespektuje výchovné postavení otce a jeho úlohu při péči o nezletilou. Styky pouze asistovanou formou probíhají výhradně z důvodů na straně matky. Akcentoval i obavu nezletilé, podle které by ji při osobním kontaktu navrhovatel přemlouval, aby zůstala na Slovensku. Již dříve uvedla, že navrhovatel ji nabádal, aby něco dělala, jako například napsala řediteli, že na ni otec křičí, že se ho bojí, že chce jet na Slovensko. Jednání navrhovatele tak vzbuzuje důvodnou obavu, že by na nezletilou mohl vyvíjet tlak a manipulovat s ní. Z toho důvodu uvedl, že požadavek otce, aby osobní kontakt navrhovatele s nezletilou probíhal v rámci asistovaných kontaktů, nelze považovat za nedůvodný. Navíc přístup navrhovatele svědčí o tom, že upřednostňuje svůj vlastní zájem před zájmy nezletilé. Musí si být totiž vědom, jak je nezletilá zatížena dlouholetým soudním opatrovnickým řízením v důsledku sporu rodičů, přesto navrhoval zatížit nezletilou v průběhu tohoto řízení ještě i dalším znaleckým zkoumáním s tvrzením, že nezletilá je v přítomnosti opatrovníka pod tlakem a bojí se hovořit pravdu, obdobně tak tvrdila matka. Soud prvního stupně proto shrnul, že zájem nezletilé brání, aby byla ke styku s navrhovatelem nucena soudním rozhodnutím. Proto návrh navrhovatele zamítl. 9. O nákladech řízení rozhodl dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. 10. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání navrhovatel s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání, případně změnu tak, že stanoví styk nezletilé s navrhovatelem v rozsahu dvou týdnů v průběhu letních prázdnin, což je srovnatelný čas styku nezletilé s paternálními rodiči, žijícími na Slovensku. Procesně uvedl, že mu Obvodní soud pro Prahu 3 neposkytl protokol z jednání soudu a z výslechu jeho vnučky. Dále vznesl námitku podjatosti soudkyně K. H., která se podle něj snaží zakrýt svůj podíl na týrání nezletilé, naplňující judikaturou ustanovený test pro vyloučení soudce. V tomto smyslu poukázal například na rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 12. 2005 ve věci Kypriana versus Kypr. Podle něj tato soudkyně zjevně vykazuje nerovný přístup k účastníkům a jedná iracionálně tak, aby zakryla týrání dítěte, neboť své dřívější argumenty si i vyvrací. V tomto smyslu poukázal na to, že soudkyně v napadeném rozsudku odkázala na názor a věk nezletilé pro zamítnutí jeho návrhu, současně soudkyně brání i ve styku nezletilé s matkou a její maternální rodinou na křtinách její sestřičky s odkazem na pohovor ze dne 14. 3. 2023, kdy účelově vynechává přání nezletilé jet za matkou na Slovensko, vyjádřené slovy, že sama už přemýšlela o tom, že až se narodí její sourozenec, jela by na Slovensko za matkou. Navíc soudkyně zakrývá konfliktní jednání otce, který brání nezletilé ve styku a vztahu s matkou a její rodinou. Nezletilá si přeje neasistovaný styk s matkou a její rodinou na Slovensku, otec tomu jednoznačně brání. Soud se navíc nevypořádal se zásadními argumenty, námitkami a důkazy, které vyvrací skutková zjištění převzatá z tvrzení otce, například že matka má údajně nezletilou E. navádět, že má intoleranci na některé potraviny. Toto tvrzení bylo prokázáno jako nepravdivé stejně jako to, že matka měla nezletilou navádět k oslovování ombudsmana, což je negováno třídní knihou v družině a potvrzením učitelek. Obdobně tvrzení soudu, že matka má nezletilou nutit k tomu, aby tvrdila, že otce nemá ráda a že se jej bojí, je vyvráceno nesčetnými důkazy a spisem soudu, kdy nezletilá spontánně matku kontaktuje mimo vliv matky a mimo určených styků. Otce se bojí tak, že raději úmyslně neudělá přijímací zkoušky na školu, kterou pro ni otec vybral. Manipulace otce je zjevná i z toho, že podle soudu má nezletilá matce vyčítat, že ji trestá tak, že se nedostavila na styk s dcerou, ačkoliv šlo o událost v době karantény Covidu-19, kdy byly uzavřené hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Soud uvádí i údajné nepochopení matky ve věci potřeb nezletilé ohledně matčina nesouhlasu se změnou školy a očkováním. Naopak potvrzuje manipulaci nezletilé otcem, neboť ta slepě plní pokyny otce, nehledě na vlastní zájmy. Otec využívá k manipulaci nezletilé i to, že matka nemůže souhlasit s očkováním svého dítěte po čerstvě prodělaném onemocnění Covid-19. Poukázal i na to, že v řízení bylo prokázáno, že nezletilá se těší na svého sourozence a byla při styku s matkou dne 29. 9. 2022 naprosto v pohodě. Poté, co byla po sdělení otci zprávy o těhotenství matky v péči otce, byla doložena akutní stresová reakce, která tak byla důsledkem jednání otce a nikoliv matky. Navíc bylo prokázáno, že nezletilá se těší na matku, na Slovenskou republiku a plánuje i cestu za dědečkem. Zařizuje si pokojíček u matky. Asistovaný styk prokázal, že nezletilá se těší z tohoto styku. Vybrala na Vánoce živý stromeček a pro matku a další z její rodiny chystala dárky. Těší se, že příchozímu sourozenci vymaluje u maminky na Slovensku pokojíček s motivy zvířátek v pastelových barvách. S odkazem na doporučení opatrovníka terapeutické pomoci matce uvedl, že i opatrovník uvádí prokazatelně zkreslené a nepravdivé informace. 11. K podanému odvolání navrhovatele se vyjádřil otec, podle něj by měl být rozsudek potvrzen. Poukázal na to, že aktuálně dne 24. 11. 2023 pod č. j. 10 P 20/2015-3322 soud rozsudkem schválil dohodu rodičů ohledně styku matky a nezletilé E. tak, že matka je oprávněna stýkat se s E. takto: od 1. 2. 2024 od 12.00 hodin do 4. 2. 2024 do 21.00 hodin, počínaje rokem 2025 od čtvrtka od 12:00 hodin do neděle 21:00 hodin v týdnu určeném matkou mezi Novým rokem a Velikonocemi, od čtvrtka od 12:00 hodin předcházejícího Velikonočnímu pondělí do úterý do 21:00 hodin následujícího po Velikonočním pondělí, od čtvrtka od 12:00 hodin do neděle 21:00 hodin v týdnu určeném matkou mezi Velikonocemi a letními prázdninami, v období letních prázdnin po dobu 18 po sobě jdoucích dnů určených otcem, od 12.00 hodin prvního dne styku do 21.00 hodin posledního dne styku, od čtvrtka od 12:00 do neděle 21:00 hodin v týdnu určeném matkou mezi letními prázdninami a podzimními prázdninami, v období podzimních prázdnin od posledního dne školní docházky předcházejícího podzimním prázdninám od 12.00 hodin do posledního dne před pokračováním školní docházky do 21.00 hodin, pokud se nebude konat skautská výprava; v roce, ve kterém se bude konat skautská výprava, v týdnu, který následuje po podzimních prázdninách od čtvrtka od 12.00 hodin do pondělí do 21.00 hodin, od čtvrtka od 12:00 hodin do neděle 21:00 hodin v týdnu určeném matkou mezi podzimními prázdninami a Vánočními prázdninami. o Vánocích v sudém roce od posledního dne školního vyučování po dobu 6 dnů, od 12.00 hodin prvního dne styku do 21.00 hodin posledního dne styku, v lichém roce od 27. 12. od 12.00 hodin do 2. 1. do 21.00 hodin. Z toho důvodu je podle otce návrh na speciální úpravu nezletilé s navrhovatelem nadbytečný. Ten totiž může být styku nezletilé s matkou přítomen. 12. K podanému odvolání se dne 13. 9. 2023 vyjádřila i matka. S odkazem na § 927 o. z. uvedla, že je v zájmu dítěte, aby byl pozitivně rozvíjen jeho vztah k prarodičům. Uvedla, že prostřednictvím styku se realizuje právo na rodinný život, v tomto smyslu poukázala na Evropskou úmluvu o lidských právech, článek 8, či článek 32 Listiny základních práv a svobod. Odkázala i na Úmluvu o styku s dětmi, konkrétně čl. 5 odst. 1. Poukázala i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož zpřetrhání rodinných vazeb dítěte musí být až krajním opatřením, k němuž se lze uchýlit pouze jako k poslední možnosti, poukázala například na rozhodnutí ve věci Neulinger a Shuruk proti Švýcarsku č. 41615/07. 13. Při jednání odvolacího soudu navrhovatel uvedl, že požaduje upravit styk s nezletilou mimo styku s matkou, výhradně se svojí osobou. Nechce krátit čas nezletilé s matkou, chce se proto stýkat výlučně tak jako druzí prarodiče. Při styku nechce být pouhý přísunek své dcery. Chce mít vlastní vyhrazený vztah s vnučkou. Vyjádřil požadavek na jasný výslech E., u něhož by neměla být přítomna sociální pracovnice G. Navíc jestliže se rodiče dohodli na styku, má strach, zda otec termíny dodrží. Zdůraznil zájem nezletilé na styku s ním, neboť s ní dříve rozvíjel její vztah ke kreslení, přírodě či hudbě. Když byla ve Slovenské republice, malovali spolu nebo se učila na hudební nástroje. 14. Otec při jednání odvolacího soudu uvedl, že požadovaná úprava je nadbytečná s ohledem na učiněnou dohodu mezi rodiči. Uvedl, že od rozhodnutí soudu, jímž byla nezletilá svěřena do jeho péče, ji navrhovatel nikdy nekontaktoval. Byť je nedoslýchavý, může si zvuk jakkoliv upravit. S matkou se nezletilá uvidí každých šest týdnů. Pokud se týká letních prázdnin, E. nechtěla omezovat svoji účast na skautu po dobu tří týdnů. Zbylé dny otec s matkou rozdělil na jednu polovinu. Stejná úprava potom platí i pro jeho rodiče. Zbývající čas je věnován cestám, on vždy trval na doprovodu, stejně jako opatrovník, neboť nezletilá cestuje přes celou republiku do jiného státu. Není důvod, aby nezletilá s navrhovatelem neměla dobré vztahy. 15. Opatrovník nezletilé při jednání odvolacího soudu uvedl, že s ohledem na rodiči schválenou dohodu se nyní situace výrazně změnila. Styk dědečka s nezletilou může probíhat v rámci jejího styku s matkou. 16. Odvolací soud poté přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně dle odvolání navrhovatele, v plném rozsahu, v systému úplné apelace s ohledem na opatrovnický charakter řízení, postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolací námitky navrhovatele nejsou důvodné. 17. Odvolací soud po přezkoumání věci zásadně souhlasí se závěry soudu prvního stupně, neboť v řízení před ním bylo prokázáno, že nezletilá si stanovení termínů styků výlučně s navrhovatelem ve smyslu § 927 o. z. nepřeje mimo jiné i proto, že se obává jeho možného manipulativního jednání. Navrhovatel v odvolání uvádí stejné či obdobné námitky jako matka (např. ohledně intolerance na některé potraviny, kreseb nezletilé v době, kdy byla s matkou na Slovensku k tomu, že měla z otce strach, nedůvěry k opatrovníkovi, slepého plnění pokynů otce, okolnosti ohledně kontaktu s matkou v době Covidu -19) a s touto rétorikou se odvolací soud již opakovaně vypořádal, v některých případech tak učinil i Ústavní soud. Odvolací soud v tomto smyslu poukazuje např. na rozsudek ze dne 2. 7. 2021, č. j. 39 Co 145/2021-1864, v němž se zejména pod bodem 68 a násl. zabýval jak tvrzením o slepé poslušnosti otce či o tvrzené intoleranci na potraviny, ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. I. ÚS 2585/21, dále na usnesení ze dne 25. 5. 2020, sp. zn. 39 Co 134/2020 či ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 39 Co 349/2020 ohledně tvrzené nedůvěry nezletilé v opatrovníka a dále na rozsudek ze dne 16. 11. 2022, sp. zn. 39 Co 282/2022, zejména bod 84 k postupu soudu prvního stupně a věc projednávající soudkyně. Proto se odvolací soud těmito opakovanými a zodpovězenými, a rovněž i neaktuálními námitkami nezabýval. 18. V době rozhodování odvolacího soudu je třeba akcentovat změnu poměrů nezletilé, neboť rodiče se dohodli na změně styků matky s nezletilou. Jakékoli zásahy do rodiči uzavřené a soudem schválené dohody ve smyslu požadavku navrhovatele na úpravu styku po dobu jednoho až dvou týdnů s nezletilou po dobu letních prázdnin nejsou v zájmu nezletilé. Odvolací soud v tomto směru zdůrazňuje, že kromě času, který chce nezletilá strávit na skautském táboře (3 týdny), si rodiče rozdělili zbylý čas nezletilé na polovinu, a styk s prarodiči z obou stran, tedy i s navrhovatelem, bude třeba realizovat v rámci styku, určeného s tím kterým z rodičů. Odvolací soud doplňuje, že daná situace je specifická již s ohledem na obtížná opatrovnická řízení v důsledku závažných neshod mezi rodiči, kdy složitá rodinná situace ani nemohla nemít dopad na nezletilou a její poměry. Proto dospěli-li rodiče k dohodě o styku matky s nezletilou i na území Slovenské republiky, a prakticky rovnoměrně si rozdělili volný čas nezletilé o letních prázdninách, bylo by v rozporu s touto rodiči dosaženou dohodou a zejména zájmy nezletilé ji jakkoli narušovat. 19. Poukazoval-li navrhovatel na to, že po odečtení 3 týdnů na táboře (21 dnů) a 2 x 18 dnů rodičů (36 dnů), ještě nějaký čas zbývá (asi 5 dnů), odvolací soud k tomu uvádí, že jednak je třeba zohlednit nezbytnost cestování nezletilé na delší vzdálenosti mezi dvěma republikami či místem tábora, a dále nelze přehlédnout ani nezbytnost poskytnout nezletilé alespoň minimální čas osobního volna, v němž by se mohla věnovat vlastním zájmům či odpočinku apod. Nezletilá má čas o letních prázdninách vyplněn do té míry, že potřeba alespoň krátkého trávení času dle vlastní úvahy je nezbytná. 20. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako správný postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil. 21. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl dle § 23 z. ř. s. (§ 224 odst. 1 o. s. ř.). 22. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že ohledně mezinárodní příslušnosti ve věci jednat a rozhodnout včetně věcného postupu dle českého práva odkazuje na správné závěry soudu prvního stupně. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 8. ledna 2024 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu