ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci žalobkyně: T. s.r.o., IČO xxx sídlem xxx xxx xxx proti žalované: V. s.r.o., IČO xxx sídlem xxx xxx xxx o zaplacení částky 18 679,80 € s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. května 2024, č. j. 28 C 282/2016-227, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 18 679,80 € s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z žalované částky od 19. 1. 2014 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výrok I). Výrokem II rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 679,80 € s příslušenstvím s tvrzením, že žalované zaslala na základě objednávky ze dne 19. 12. 2013 - 22 920 litrů slunečnicového oleje za tuto cenu. Žalovaná objednala přepravu zboží, respektive tak učinil A. J. , osoba se žalovanou spřízněná. Dle pokynů v objednávce bylo zboží doručeno do skladu společnosti R. s.r.o. (IČO xxx), zastoupené M. G. (dle soudu prvního stupně i M. G.). Ten měl být přítomný při převzetí zboží. Splatnost faktury č. xxx byla dohodnuta ke dni 19. 1. 2014. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť se žalobkyní nikdy neobchodovala. Někdo se za ni neoprávněně vydával, proto v roce 2017 podala trestní oznámení na neznámého pachatele, věc byla vedena pod č. j. xxx a byla odložena. 3. Žalobkyně následně doplnila skutková tvrzení tak, že osoba, která telefonicky objednávala zboží, se představila jako K., jednatel žalované. Dohodli cenu a způsob dopravy zboží z B. B. do xxx. Přepravu zboží měla zajistit žalovaná. Na dohodnuté setkání dne 19. 12. 2013 v B. se jednatel K. nedostavil a poslal za sebe společníka – obchodního partnera z firmy R. s.r.o. M. G. Ten od žalované přinesl objednávku podepsano a opatřenou razítkem žalované. Sdělil, že A. J. pracuje jako ekonom – účetní jak pro žalovanou, tak i pro firmu R. s.r.o., objednal kamionovou přepravu zboží u spediční společnosti xxx s tím, že ji zaplatí společnost A. J. E. s.r.o. Žalobkyně se posléze snažila získat úhradu za dodané zboží prostřednictvím J. P. Ten byl v xxx a pokusil se setkat s M. G. i A. J. K tomu došlo na čerpací stanici v xxx, komunikace byla bezvýsledná. Žalobkyně posléze tvrdila, že smlouvu o prodeji oleje uzavřela s firmou R. s.r.o., kterou zastupoval jednatel G. Na schůzce dne xxx měla být uzavřena smlouva se žalovanou, M. G. však neměl od žalované pověření či písemnou plnou moc a jednatel žalobkyně tak chtěl smlouvu uzavřít s tím, s kým fakticky jednal. Zboží bylo dodáno společnosti R. s.r.o. Následně byla žalobkyně informována, že ztratila oprávnění k podnikání. A.J. přislíbil, že dluh uhradí žalovaná. Předal J. P. antedatované objednávky a bianco CMR list se svým podpisem a razítkem žalované. Žalobkyně následně vystavila fakturu a dodací list na dodávku oleje, zaslala je do sídla žalované a následně se jí vrátily podepsané a opatřené razítkem žalované. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud prvního stupně za prokázané následující skutečnosti: - Z výpovědi svědka J. P., obchodního partnera žalobkyně, že s M. D. G. ze společnosti R. obchodoval. V prosinci 2013 M. G. sháněl slunečnicový olej, on věděl, že jednatel T. od žalobkyně má kamion na prodej. Došlo k setkání mezi ním a M. G. a domluvě o prodeji oleje firmě R.. Dopravu zajistili prostřednictvím A. J. Zboží bylo expedováno do xxx a účtováno společnosti xxx. Posléze na přelomu prosince a ledna se svědek od jednatele T. dozvěděl, že společnost R. za zboží nezaplatila. V lednu 2014 se proto v xxx u xxx osobně setkal s M. G. i A. J. Od A. J. dostal novou objednávku včetně bianco CMR listu, antedatovaného, podepsaného a opatřeného razítkem žalované. Žalobkyně jej pověřila, aby převzal pozměněné dokumenty. Bylo třeba přehodnotit objednávku z firmy R. na žalovanou, A. J. přislíbil, že cena zboží bude uhrazena žalovanou. K podrobnostem uvedl, že A. J. se mu prezentoval jako účetní s tím, že žalovaná firma je jeho. Při následném setkání mezi svědkem a A. J. však již A. J. netvrdil, že by žalovaná či on za olej zaplatil. - Z účastnického výslechu jednatele žalobkyně V. T., že žalobkyně měla ke konci roku neprodaný kamion jedlého oleje v lahvích a s ohledem na datum spotřeby měla zájem o urychlený prodej. Proto se jednatel obrátil na J. P. Ten jej informoval o zájemci z xxx, posléze jej kontaktoval člověk, který se po telefonu představil jako K. ze společnosti xxx. Domluvili se na osobním setkání, tam ale přijel M. G. bez objednávky od žalované a bez zmocnění k jednání, pouze s ústním příslibem, že kupující má být žalovaná. Jednatel žalobkyně vystavil fakturu na toho, s kým jednal, tedy na firmu R., zastoupenou M. G. A. J. jako účetní objednal přepravu zboží. Poté, co firma R. ztratila možnost obchodování, požadovala žalobkyně vrácení zboží. Na schůzce v xxx ji zastupoval J. P., M. G. i A. J. slíbili, že za zboží zaplatí, A. J. poslal nový doklad CMR a objednávky na zboží podepsané firmou xxx, antedatované tak, aby to sedělo s aktuálními doklady. - Z výpisu ARES to, že žalovaná byla v době od 20. 6. 2013 do 15. 11. 2016 plátcem DPH. - Z mezinárodního nákladního listu (CMR) č. xxx, že předmět nakládky -slunečnicový olej byl odeslán žalobkyní dne 19. 12. 2013, zboží vezl O. P. z firmy xxx xxx. Jako příjemce byla označena firma R., která také dne 20. 12. 2013 potvrdila převzetí zboží. - Z přepravy zboží byla pořízena fotografická dokumentace naloženého kamionu, na fotografii je označena osoba, kterou žalobkyně označila jako M. G. - Ze spisu xxx ČR, místního oddělení xxx, sp. zn. xxx, že spis byl založen dne 18. 4. 2017 na základě trestního oznámení M. K. ohledně objednávky nákladní dopravy z xxx do xxx jménem žalované firmy. M. K. uvedl, že již není majitelem žalované a v průběhu let 2015 a 2016 se na něj a A. J. obraceli lidé s dotazy ohledně M. G. Ten měl jménem žalované uzavírat obchody. Měl za to, že jméno jeho a jméno firmy mohlo být zneužito pro rozprostření nekalých činností M. G. Poukázal na informace od účetního A. J. Součástí spisu byla objednávka, dodací list, faktura a mezinárodní nákladní list v dané věci. Ve věci nebyly zahájeny úkony trestního řízení, neboť nebylo zjištěno, že by M. K., A. J. či žalovaná firma byli poškozeni. Věc byla proto ukončena a byl postoupen poznatek podezření z trestné činnosti M. D. G. na Slovensko, cestou příhraniční spolupráce. Na Slovensku řízení zahájeno nebylo, neboť k jmenovanému nebyl žádný záznam. - Z úředního záznamu o podání vysvětlení u Policie ČR, sp. zn. xxx, že dne 4. 8. 2020 podal jednatel žalobkyně vysvětlení v rámci podezření ze spáchání trestného činu podvodu s poukazem na koupi kamionu jedlého slunečnicového oleje. O něj projevil zájem jednatel firmy R. M. G. Přepravu zboží měl zajišťovat jeho účetní A. J. U odeslání zboží dne 19. 12. 2013 byl osobně přítomen, zboží dorazilo do xxx následujícího dne. Domáhal se zaplacení zboží jak po A. J., tak i po M. G., A. J. mu sdělil, že firma R. nemůže obchodovat a obchod prohodí na jiného odběratele – žalovanou. - Ze sdělení xxx banky, a.s., že žalovaná měla u této finanční instituce veden běžný účet v EUR, běžný účet v USD, běžný účet v CZK. K účtům měl dispoziční oprávnění D. D. (dle obchodního rejstříku bývalý jednatel žalované) a M. K. K dalšímu z účtů měl kromě uvedených dispoziční oprávnění i A. J. V roce 2014 byly na účtu v eurech a korunách uvedeny transakce. Podle sdělení xxx xxx měla žalovaná účet, na který vkládala prostředky v eurech i v korunách. - Z e-mailu ze dne 22. 1. 2014, že jednatel žalobkyně kontaktoval dopravce – O. P. z firmy xxx se žádostí o změnu CMR listů. Uvedl, že dne 19. 12. 2013 předal zboží firmě R. Té také bylo dne 20. 12. 2013 doručeno. Přepravu objednala firma xxx, její zástupce si však podle jednatele žalobkyně spletl IČO a zaslal nesprávné údaje žalobkyni. Ta se zbožím neobchoduje a obchodovat nemůže, správně měla být příjemcem firma xxx. Firma xxx xxx sdělila, že po ukončení přepravy již není oprávněna měnit údaje na CMR. - Výzvou ze dne 4. 3. 2014, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu s tvrzením, že nezaplatila za objednané zboží, které žalobkyně dodala prostřednictvím firmy R., kterou k převzetí zmocnila žalovaná. - Z výpisu ze živnostenského rejstříku, že ke dni 11. 6. 2013 u firmy R. došlo k zániku poslední živnosti – hostinská živnost a výroba, obchod a služeb neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Živnost koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zanikla již ke dni 30. 6. 2008. Podle obchodního rejstříku byl jednatelem a společníkem firmy M. D. G. Dne 12. 9. 2016 společnost vstoupila do likvidace a ke dni 8. 2. 2017 byla z obchodního rejstříku vymazána. - Podle výpisu z obchodního rejstříku byl M. K. jednatelem žalované a v období od 11. 12. 2012 do 2. 12. 2015 společníkem. Předmět podnikání firmy byl pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor s poskytováním základních služeb, zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor. - Dle výpisu z obchodního rejstříku firmy xxx. s.r.o. byl jejím jednatelem a společníkem od 17. 12. 2001 do 11. 12. 2013 A. J., společníkem byl až do 28. 5. 2014. Podle výpisu z obchodního rejstříku firmy xxx a.s., IČO xxx byl dne 14. 12. 2018 A. J. zapsán jako člen představenstva. - Z objednávky zboží ze dne 18. 12. 2013, že jménem žalované byla vystavena objednávka na dodání kamionu slunečnicového oleje – 22 920 litrů v pet lahvích za cenu 0,815 € bez DPH za litr, se splatností faktury 30 dnů. Přepravu měl zajistit objednatel, zboží mělo být odesláno na adresu firmy R. s.r.o., xxx xxx, kontaktní telefon xxxx. Objednávka byla opatřena razítkem xxx s.r.o. s označením sídla, identifikačním číslem a nečitelným podpisem umístěným přes razítko. - Z dodacího listu č. xxx ze dne xxx, vystaveného žalobkyní na žalovanou, že měl potvrzovat dodání uvedeného zboží. Dodací list byl potvrzen razítkem s označením žalované a nečitelným podpisem, shodným jako na objednávce zboží. - Z faktury č. xxx ze dne xxx to, že byla vystavena na žalovanou částku se splatností 19. 1. 2014, opatřena razítkem s označením žalované a nečitelným podpisem, shodným jako na objednávce. Faktura byla opakovaně jako nedoručená vrácena. - Z bianco CMR listu, že šlo o formulář v česko-německé jazykové verzi, bez vyplněných údajů o odesílateli či příjemci nebo zboží, pouze s vyplněnou částí kolonky 24 – zboží obdržel. Kolonka datum byla opatřena razítkem s označením žalované, podpisem přes razítko a datem 20. 12. 2013. 5. Soud prvního stupně opakovaně vyslechl svědka A. J. Ten při první výpovědi dne 3. 3. 2020 uváděl, že se o záležitosti s olejem dozvěděl, když jej kontaktoval zástupce žalobkyně s požadavkem na úhradu 360 000 €. S M. G. se seznámil přes svého kamaráda, půjčoval mu peníze a auto. Měli společný podnikatelský záměr. On měl firmu na zpracování plastů a chtěl investovat jinam, koupili proto energetické nápoje z xxx za účelem jejich prodeje v xxx prostřednictvím M. G. Ten však nápoje prodal ve xxx a peníze mu nedal. Popřel, že by objednával dopravu zboží z xxx xxx do xxx. Neplatil ani fakturu za dopravu společnosti xxx, ale je možné, že tímto způsobem půjčil M. G. peníze. Od žalované firmy měl plnou moc, listinu CMR nepodepsal. Při výpovědi dne 16. 1. 2024 uváděl, že s jednatelem žalované byl dohodnutý, že pro ni bude dělat účetnictví za rok 2014/2015. Žalovaná nebyla aktivní, neobchodovala, neměla majetek ani příjem. Nepodávala daňová přiznání. Mělo jít o tzv. prázdnou firmu. Firma nedostávala žádnou korespondenci. Pro xxx na základě plné moci nic nezařizoval. Měl patrně plnou moc k jednání s xxx úřadem. S jednatelem xxx K. neobchodovali. Žalovaná firma neměla razítko. Popřel činnost ve firmě xxx včetně objednávání přepravy u firmy xxx. Potvrdil podnikatelský záměr prodeje energetických nápojů. Měl spolupracovat s M. G., nakonec k tomu nedošlo. Seznámil však M. G. se svými e-maily včetně přístupových hesel. Posléze zjistil, že M. G. přišel o živnostenské oprávnění. Potvrdil cestu na xxx ohledně žalobou uplatněného nároku, byť s obchodem neměl nic společného. Jednal se zástupcem žalobkyně J. P. Na schůzce mu bylo vyhrožováno a požadováno, aby osobně podepsal uznání dluhu. K přepravě u firmy xxx uvedl, že šlo o přepravu granulátu a nikoli oleje. Za žalovanou firmu nic neplatil. Neví ani o tom, že by něco objednávala. On nic nevyřizoval. Potvrdil, že ze strany žalobkyně byl opakovaně telefonicky kontaktován s požadavkem na zaplacení ceny oleje. On sám v lednu 2014 žádný e-mail žalobkyni neposílal, je možné, že tak za něj učinil M. G. Závazky za firmu R. v důsledku nemožnosti obchodovat nepřebíral. K předloženému bianco CMR listu s razítkem žalované uvedl, že podpis je jeho. Bianco CMR listy měli ve xxx, kde je nechal M. G. a řidiči. 6. M. K. jako bývalý jednatel žalované při své výpovědi uvedl, že žalovanou firmu koupil jako spící a účetnictví pro něj dělal známý A. J. Firma neměla razítko a nikdy ho nepoužívala. O M.G. se dozvěděl ve chvíli, kdy byl informován, že žalovaná firma někde podniká. Objednávku, dodací list a fakturu s označením xxx nikdy neviděl. Poštu nepřebíral, protože neznal odesílatele, když se dozvěděl o daném problému, podal trestní oznámení. 7. Žalobkyně poukazovala na angažmá bývalého jednatele M. K. v dalších firmách a k doložení tvrzení, že žalovaná podnikala, připojila printscreen obrazovky historie transakcí z xxx xxx, podle něhož žalovaná uhradila firmě xxx xxx, s.r.o. dne 10. 4. 2014 - 1 000 €. Na účet u xxx xxx jí společnost xxx xxx s.r.o. dne 8. 1. 2014 uhradila 3 153,84 €. Žalobkyně předložila faktury vystavené firmou xxx xxx žalované za dodané nápoje v roce 2014. Všechny faktury byly opatřeny razítkem žalované a podpisem, razítko bylo shodné jako na dokladech žalobkyně. Ve všech případech byl umístěný podpis přes razítko. Dále poukazovala na propojení mezi M. G. a A. J., konkrétně na objednávku kamionové přepravy nápojů v roce 2014. Tu objednávala firma xxx s.r.o., u firmy xxx xxx byl uveden telefonický kontakt jak na A. J., tak i na M. G.. 8. K provedenému dokazování soud prvního stupně uvedl, že svědeckou výpověď A. J. hodnotil jako nevěrohodnou v části, kde uváděl, že žalovaná byla neaktivní a neobchodovala, neboť tato výpověď byla vyvrácena provedenými listinnými důkazy. Bylo naopak prokázáno, že žalovaná měla bankovní účty u bankovních institucí, dispoziční oprávnění k nim měl mimo jiné A. J. Výpověď A. J. byla také účelová, sám připustil, že má zájem distancovat se od M. G. Neuvěřil jeho tvrzení ve vztahu k bianco CMR listu, tedy že se jedná o jeho podpis na listě, který zanechal prázdný a podepsaný ve xxx za účelem zajištění přepravy zbytku energetických nápojů do xxx. Navíc A. J. nejprve popřel pravost svého podpisu na uvedených CMR listech, později pravost podpisu potvrdil s uvedeným tvrzením. Podle A. J. měl M. G. problémy mimo jiné s drogami, proto lze jen těžko uvěřit, že by mu nechal bianco dokumenty s podpisem, a navíc poskytl veškeré vstupní údaje – hesla k elektronické poště. Naopak soud prvního stupně nepochyboval o věrohodnosti výpovědi svědka J. P. Ten zastupoval při některých jednáních žalobkyni, vypovídal konzistentně. Jeho tvrzení zapadala do celkového rámce způsobu jednání mezi žalobkyní a dalšími zúčastněnými osobami. Uvěřil i tomu, že A. J. na osobní schůzce u xxx vytáhl z tašky připravenou antedatovanou objednávku na kamion slunečnicového oleje s označením žalované firmy. Uvěřil i tomu, že po upozornění, že je třeba vyřešit CMR list, mu předal i prázdný formulář CMR, který na místě orazítkoval razítkem žalované a opatřil podpisem. 9. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně skutkově uzavřel, že dne 19. 12. 2013 jednala žalobkyně o prodeji kamionu slunečnicového oleje s jednatelem firmy R. M. G. Jednání mělo původně proběhnout s jednatelem K., na schůzku však přišel M. G. bez písemné objednávky či plné moci k zastupování žalované. Obchodnímu jednání byl přítomen svědek P., jednání proběhlo v jeho kanceláři. Dopravu zboží zajistil A. J. prostřednictvím firmy xxx u firmy xxx. Smlouvu o prodeji zboží tak žalobkyně uzavřela s firmou R. Odeslání zboží byl osobně přítomen její jednatel. Bylo doručeno do xxx, v xxx je převzala rovněž firma R. Zboží přepravoval O. P. z firmy xxx xxx a dopravcem byla firma xxx. Cenu dopravy zaplatila firma xxx, jejímž jednatelem byl A. J. Ten působil jako účetní mimo jiné i u žalované. Firma R. za dodané zboží neuhradila kupní cenu, poslední živnostenské oprávnění jí zaniklo ke dni 11. 6. 2013. O tom byla žalobkyně informována e-mailem A. J. ze dne 22. 1. 2014. V této souvislosti došlo v xxx ke schůzce mezi J. P. a A. J., který mu předal antedatovanou objednávku na předmětné zboží s označením žalované firmy s vyznačeným datem 18. 12. 2013 a vzápětí prázdný CMR list s razítkem opět žalované, datem 20. 12. 2013 a svým podpisem. A. J. se neprokázal oprávněním jednat za žalovanou, svědek P. měl za to, že vystupoval jako vlastník žalované. Z výpisu z obchodního rejstříku však vyplývá, že nebyl ani společníkem žalované a ani jednatelem žalované. Sám se představil jako účetní žalované. Na schůzce byla dojednána záměna dokladů včetně objednávek, fakturace a CMR listů tak, aby na místo firmy R. byla uvedena firma žalovaná. Následně byla kontaktována i přepravní firma xxx, ta záměnu CMR listů neprovedla. Žalobkyně poté zaslala do sídla žalované vystavenou fakturu a dodací list, uvedené dokumenty jí byly zaslány zpět spolu s razítkem žalované a podpisem. Firma R. byla zrušena s likvidací usnesením ze dne 18. 4. 2016, k jejímu zániku došlo dne 8. 2. 2017. Svědeckou výpověď M. G. se nepodařilo zajistit. 10. Soud prvního stupně proto shrnul, že žalobkyně smlouvu na dodávku kamionu slunečnicového oleje dne 19. 12. 2013 uzavřela s firmou R., zastoupenou jednatelem M. G.. Zboží k přepravě na xxx převzal pracovník firmy xxx xxx, naložení zboží byl přítomen jednatel žalobkyně. Zboží na cestě provázel M. G., místo určení bylo dáno na základě smlouvy mezi žalobkyní a firmou R. Ta také potvrdila jeho převzetí. Objednávka, faktura a dodací list na předmětné zboží ve vztahu k žalované byly fiktivní, k vystavení dokladů došlo poté, co vyšlo najevo, že firma R. ztratila živnostenské oprávnění. Objednávka žalované byla antedatovaná, stejně jako CMR nákladní list. Zboží přepravce předal firmě R. Fiktivní antedatovou objednávku na dodávku zboží včetně CMR listu patrně vystavil A. J., kdo podepsal, orazítkoval a následně zpět zaslal žalobkyni fakturu a dodací list, se nepodařilo prokázat. 11. Soud prvního stupně dále uvedl, že za situace, kdy žalobkyně je slovenskou právnickou osobou, postupoval dle článku 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 – Řím I a dovodil, že rozhodné je právo země, v níž má prodávající obvyklé bydliště, neboť takto je upravena smlouva o koupi zboží. Za situace, kdy smluvní strany nezvolily rozhodné právo, soud proto jako rozhodné určil právo Slovenské republiky. 12. Mezi účastníky bylo sporné uzavření kupní smlouvy, žalovaná tvrdila, že se žalobkyní smlouvu neuzavřela a stala se obětí podvodu. Žalobkyně nejprve tvrdila, že se žalovanou uzavřela kupní smlouvu, v závěru tvrdila, že vystavením antedatované objednávky a potvrzením dodacího listu a faktury žalovaná převzala dluh firmy R. 13. Soud prvního stupně právně postupoval dle § 409 odst. 1 zákona č. 513/1991 Zb. – obchodního zákoníku ve spojení s § 411, § 15 odst. 1 a 2, § 531 odst. 1 zákona č. 40/1964 Zb. – občanského zákoníku ve spojení s § 532, § 533 a § 534 tohoto zákona. Zdůraznil, že smlouvu uzavřely žalobkyně a firma R., šlo o kupní smlouvu, jejíž stranou nebyla žalovaná, která také není povinna platit žalobkyni kupní cenu a není pasivně legitimovaná. K vystavení antedatovaných dokumentů a tvrzení žalobkyně, že tímto došlo k převzetí závazku žalovanou, soud prvního stupně uvedl, že A. J. byl externí účetní, ale nikoli jednatel či prokurista žalované či zaměstnanec. Jeho jednání se žalovanou probíhalo mimo sídlo či provozovnu žalované. Rovněž se neprokazoval zástupčím oprávněním, byť navenek vystupoval jako vlastník firmy, což nebyl. To, že měl přístup k internetovému bankovnictví, neznamená, že by byl oprávněn za společnost jednat. Navíc předmětem činnosti účetního nebylo uzavírání obchodů. Citoval z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003, č. j. 29 Odo 569/2002-85. Externí účetní není jen na základě § 15 obch. z. oprávněn za společnost jednat, neboť předmětem činnosti účetního není uzavírání obchodů. Žádné smluvní zastoupení tvrzeno ani prokázáno nebylo. Judikatura Nejvyššího soudu ČR, použitelná i ve vztahu ke slovenské právní úpravě, resp. zákonu č. 513/1991 Zb., se již dříve vyslovila, že: 1) podmínkou pro řádný vznik oprávnění k zastupování podnikatele ve smyslu § 15 obch. zák. je jednak to, že musí jít o osobu, jež byla pověřena určitou činností a také to, že taková činnost je činností při provozu podniku. Zvláštní plná moc se v tomto případě nevyžaduje a zákon nestanoví ani další omezení zástupce co do jeho poměru k zastupovanému podnikateli. Ustanovení § 15 obch. zák. upravuje zákonné zastoupení podnikatele; 2) zákonné zastoupení podnikatele podle § 15 obch. zák. je nutné odlišovat od zastoupení smluvního, založeného např. smlouvou mandátní či smlouvou o obchodním zastoupení, u kterých oprávnění mandatáře či obchodního zástupce vzniká na základě plné moci (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003, č. j. 29 Odo 569/2002-85, dostupné na www.nsoud.cz). 14. Soud prvního stupně vyjádřil souhlas s tvrzením žalobkyně, že je běžnou obchodní praxí, že firmu v běžném provozu nezastupuje pouze její statutární orgán, ale že provozní věci vyřizují zaměstnanci či jiné smluvně pověřené osoby. Takové osoby však musí být jednak činností pověřeny a současně musí jít o činnost při provozu podniku. O takový případ se v dané věci nejednalo. Navíc předmětem podnikání žalované byl pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, tedy činnost, nesouvisející s nákupem a prodejem slunečnicového oleje. Jednatel žalobkyně kupní smlouvu uzavřel s firmou R., neboť od firmy xxx neměl M. G. zmocnění a nechtěl uzavírat smlouvu bez doložení písemné objednávky. Převzetí závazku není běžnou činností účetního a nespadá ani pod běžnou činnost provozu podnikání. Skutkově proto uzavřel, že jednání A. J. žalovanou nezavazuje, žalovaná dluh firmy R. nepřevzala ani k němu nepřistoupila. Poukázal i na zákonný požadavek písemné formy. Doplnil i to, že nepoctivost A. J. či M. G. při jednání se žalobkyní nezakládají důvodnost žaloby. Proto žalobu jako celek zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za situace, kdy úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly. 16. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně s návrhem na jeho zrušení, případně změnu a vyhovění žalobě. Upozornila především na nepřesnosti odůvodnění rozsudku. K tvrzení o tom, že firma xxx odmítla provést záměnu CMR listu, uvedla, že ihned poté, co zjistila, že firma R. nemůže obchodovat, hlásila pro všechny účely obchod se žalovanou. Nesouhlasila ani se závěrem, že objednávka, faktura a dodací list na předmětné zboží ve vztahu k žalované byly fiktivní, naopak všechny doklady mají reálnou sílu. A. J. jako zplnomocněná osoba za žalovanou, což sám uvedl, vlastnoručně odevzdal svědkovi P. CMR list, který orazítkoval razítkem žalované a podepsal. Podpis a razítko jsou shodné s podpisy a razítky na jejich faktuře a dodacím listu. Jestliže A. J. jako zplnomocněná osoba věděl o objednávce a CMR listu, musel vědět i o potvrzení faktury a dodacího listu za dodání zboží. Ihned po zjištění, že R. nemůže obchodovat, žádali o vrácení zboží, s nápadem na výměnu dokladů přišel právě A. J. K jeho plné moci od žalované uvedla, že je důležité to posuzovat i logicky. Jestliže by se A. J. zabýval účetnictvím a žalovaná nic nevyráběla, plná moc by nebyla potřebná. Navíc jednatel nevěděl, že firma je plátcem DPH, tvrdil, že nevyvíjí obchodní činnost a nemá ani žádný účet. A. J. by bez generální plné moci nemohl zařídit na xxx úřadě přidělení statutu plátce DPH. To, že jednání mezi A. J. a svědkem P. se uskutečnilo mimo provozovnu žalované, vyplývá z toho, že žalovaná žádnou provozovnu neměla. To, že A. J. vystupoval jako vlastník žalované, vyplývá z jeho tvrzení, že žalovaná je jejich firma, jejíž chod má plně pod kontrolou. Jednání A. J. nepůsobilo žádné pochybnosti. Zdůraznil obchodní praxi, v níž se reálně nevyžadují při obchodech smlouvy. Obě výpovědi A. J. před soudem i na policii obsahují lži, klamání, polopravdy a zamlžování. V tomto sporu je rozhodná osoba. Proč by jinak například cestoval do xxx objasňovat situaci ohledně žalované. Poukázal i na jeho distancování od společných obchodních aktivit s M. G. Jejich trestní oznámení xxx xxx odmítla. Kdyby soud neposuzoval daný případ jako běžné dodání zboží, měl jej posuzovat s ohledem na všechny dokumenty a okolnosti jako převzetí dluhu či přistoupení k závazku. Rozsudek soudu prvního stupně je podle ní nelogický. Byť nevěřil výpovědi svědka J., a naopak přisvědčil výpovědi svědka P., přesto rozhodl v neprospěch žalované. 17. Při jednání odvolacího soudu jednatel žalobkyně zdůraznil osobu A. J. a jím uváděné nelogické souvislosti. Zopakoval i to, že kdyby žalovaná byla neaktivní, neměla by důvod mít účetního, být registrována k DPH a mít účty v bankách. Pro firmu, která nekoná, není důležité ani identifikační číslo. Nebylo třeba, aby A. J. byl zaměstnanec či jednatel, mohl-li disponovat s účtem či registrací právě k DPH. Svědek J. před soudem lhal. 18. Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu dle odvolání žalobkyně, postupem dle § 212, § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolací námitky žalobkyně nejsou důvodné. 19. Žalobkyně původně tvrdila, že na setkání dne 19. 12. 2013 přivezl M. G. z firmy xxx, s.r.o. objednávku s podpisem jednatele žalované včetně razítka žalované, a dovozovala z toho uzavření smlouvy se žalovanou. Posléze však tvrdila, že smlouvu uzavřela právě s firmou R., s.r.o., která na xxx fakticky objednala zboží, které jí také bylo v xxx xxx dodáno. Legitimaci žalované v daném řízení dovozovala nikoli z uzavřené smlouvy, ale z převzetí závazku žalovanou (či k přistoupení k dluhu). 20. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně skutkově s odkazem na § 409 odst. 1, § 411 zák. č. 513/1991 Zb. uzavřel, že kupní smlouva byla fakticky uzavřena mezi žalobkyní a firmou R., s.r.o., neboť tato firma prostřednictvím jednatele G. zboží u žalobkyně na xxx dohodou se žalobkyní fakticky objednala a do jejího skladu bylo zboží dodáno, neboť jak objednávka ze strany žalované, tak i dodací list a faktura byly vystaveny antedatovaně poté, co vyšlo najevo, že firma R., s.r.o. pozbyla živnostenské oprávnění. Odvolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje a na podrobné odůvodnění soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje. Navíc k této interpretaci věci se posléze připojila i sama žalobkyně, nově však tvrdila, že žalovaná převzala závazek fy R. s.r.o. (či přistoupila k dluhu). 21. K převzetí dluhu (či k přistoupení k dluhu) žalovanou prostřednictvím osoby A. J. soud prvního stupně s odkazem na § 15 odst. 1, 2, § 531–534 zák. č. 40/1964 Zb. uvedl, že A. J. k takovému úkonu nebyl oprávněn, protože nebyl ani jednatelem či prokuristou žalované firmy a ani jejím zaměstnancem, byl pouze externím účetním, a od žalované k takovému úkonu ani nedisponoval žádným pověřením. Dovozovala-li žalobkyně oprávnění k tomuto jednání ze skutečnosti, že měl přístup k účtům žalované, postupovala nesprávně, protože ze skutečnosti, že externí účetní má dispoziční právo k účtům, nic takového dovodit nelze. Navíc tvrzené převzetí či přistoupení nebylo učiněno ani v zákonem předepsané písemné formě. I s tímto právním hodnocením věci odvolací soud souhlasí a na podrobné odůvodnění soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje. 22. Žalovaná v odvolání potvrzuje tytéž skutkové okolnosti, které pouze rozdílně interpretuje. S jí učiněným výkladem událostí však nelze souhlasit. Z toho, že žalobkyně po zjištění neschopnosti fy R. s.r.o. obchodovat začala obchody „hlásit“ na žalovanou, nelze pro danou věc učinit žádný pro žalobkyni příznivější závěr. Má-li tím žalobkyně na mysli zpětnou změnu kupujícího a antedatování smluv, jde o postup právně neakceptovatelný, z něhož rovněž nelze dovodit povinnost žalované k úhradě kupní ceny. Uváděl-li A. J. , že je osoba zplnomocněná k jednání za žalovanou či že je to jeho firma, jde pouze o nepodložená tvrzení, navíc z údajů v obchodním rejstříku jako veřejného registru je evidentní, v daném případě u společnosti s ručením omezeným, jak kdo je společníkem, tak i kdo je oprávněn za firmu jednat, a A. J. takovou osobou nikdy nebyl. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně poukazuje i na to, že zapsaným předmětem podnikání žalované byl pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, který s obchodováním s olejem neměl nic společného. V kontextu s tím je absurdní odvolací tvrzení žalobkyně, podle něhož jednání této osoby nevzbuzovalo žádné pochybnosti. Úvahy o tom, že kdyby žalovaná nic nevyráběla, nebylo třeba se zabývat účetnictvím firmy a nebylo by třeba žalovanou tvrzeného zmocnění A. J. , jsou mimo rámec daného řízení. Z různých výpovědí A. J. v daném řízení je zřejmé, že neuvádí celou pravdu, z této okolnosti však nelze dovodit ani uzavření kupní smlouvy mezi účastníky řízení a ani převzetí dluhu žalovanou či přistoupení k závazku. Na těchto závěrech nemůže změnit nic ani to, že A. J. měl přístup k účetnictví žalované či registroval DPH za žalovanou stejně jako skutečnost, že žalovaná prováděla jiné obchody. Ani ze skutečnosti, že A. J. vypovídal rozdílně, nelze pro žalobkyni dovodit v odvolacím řízení příznivější závěr. 23. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako správný postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení mezi účastníky. 24. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla plně úspěšná, avšak žádné náklady jí v odvolacím řízení nevznikly. 25. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že souhlasí se soudem prvního stupně i v posouzení rozhodného práva. Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Praha 27. listopadu 2024 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu