č. j. 8 A 105/2021‑ 68   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce     proti   žalovanému   Společenství vlastníků Roudnická 443 – 446, IČ: 24191701, se sídlem Roudnická 445/6, Střížkov, Praha 8,       Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1,     Za účasti             CENTRAL GROUP Vltavská vyhlídka s.r.o.,        IČ: 28162871, se sídlem Na strži 1702/65, Praha 4,          v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2021, č. j. MHMP 1036581/2021, takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: I. Základ sporu   1. Úřad městské části Praha 8, odbor územního rozvoje a výstavby vydal dne 23. 11. 2020, pod č. j. MC P8 337502/2020 v řízení o vydání společného povolení na stavbu nazvanou „Bytový dům Roudnická“ rozhodnutí o schválení stavebního záměru (dále jen „stavební povolení“). Žalobce, který má sídlo v Roudnické ulici, se do řízení přihlásil jako jeho účastník podáním námitek z toho důvodu, že je společenstvím vlastníků bytových jednotek umístěných v objektu na adrese Roudnická 443-446. Žalobce očekával, že mu rozhodnutí Městské části Praha 8 bude doručeno na adresu pro doručování jeho sídla, což se nestalo a rozhodnutí ze dne 23. 11. 2020 bylo žalobci doručeno veřejnou vyhláškou. Vinou tohoto postupu správního orgánu se o vydání rozhodnutí nedozvěděl včas a nemohl včas podat proti rozhodnutí Městské části Praha 8 odvolání. O vydání tohoto rozhodnutí se žalobce dozvěděl náhodně až v době, kdy toto rozhodnutí již nabylo právní moci. Žalobce proto podal žádost o prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání, ke které přiložil tzv. blanketní odvolání. Napadeným rozhodnutím žalovaného bylo odvolání žalobce zamítnuto jako opožděné. Podanou správní žalobou žalobce brojí proti uvedenému rozhodnutí žalovaného. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného, replika k vyjádření a vyjádření osoby zúčastněné na řízení. 2. V úvodu podané žaloby žalobce vysvětlil, že je právnickou osobou s přiděleným IČ a sídlem. Do řízení o vydání stavebního povolení se jako účastník přihlásil podáním námitek, a to jako vlastník bytových jednotek na adrese Roudnická 443 – 446. Očekával, že jako účastníku řízení mu bude rozhodnutí MČP8 doručováno postupem dle §21 odst. 1 správního řádu. 3. Rozhodnutí však bylo žalobci doručeno veřejnou vyhláškou, což žalobce neočekával, o rozhodnutí se včas nedozvěděl a odvolání proti rozhodnutí nepodal v zákonné lhůtě. Z toho důvodu jej žalovaný jako opožděné odmítl. Žalobce s podaným odvoláním spojil žádost o prominutí lhůty k podání odvolání, které nebylo vyhověno. 4. Žalobce má za to, že chybným postupem správního orgánu mu bylo znemožněno podat včasné odvolání a tím účinně hájit svá práva. 5. V prvé žalobní námitce žalobce namítá nepřípustné doručování veřejnou vyhláškou právnickým osobám. Doručení veřejnou vyhláškou právnické osobě, jejíž sídlo a IČ je správnímu orgánu známé je v rozporu s § 21 správního řádu. 6. Žalobce vytýká napadenému rozhodnutí, že se argumentací žalobce v tomto směru nijak nezabýval, ačkoli v podaném odvolání žalobce zdůvodňoval, proč mu mělo být doručeno individuálně na adresu sídla. Žalovaný se pouze vyjádřil k postupu doručení veřejnou vyhláškou podle § 25 správního řádu ve spojení s § 144 odst. 6 s tím, že takový postup je možný. 7. Ve druhé žalobní námitce žalobce vytýká napadenému rozhodnutí omezení odvolacích důvodů žalobce. 8. Žalobce trvá na tom, že §94 stavebního zákona vymezuje okruh účastníků řízení, ale nijak neomezuje rozsah námitek a odvolacích důvodů, které mohou v řízení uplatnit. Přesto žalovaný v napadeném rozhodnutí úlohu žalobce v řízení omezuje, když mu přiznává oprávnění uplatňovat jen ty námitky, které mohou mít dopad na správu domu. 9. Žalovaný zpochybňuje účastenství žalobce ve stavebním řízení s tím, že žalobce nevlastní žádnou bytovou jednotku ani pozemek a nelze ho tak v řízení identifikovat označením pozemků a staveb. Správní orgány proto měly žalobce v okruhu účastníků řádně identifikovat, aby bylo postaveno na jisto, kam žalobce v okruhu účastníků řízení patří a z jakých důvodů. Důvod, pro který byl žalobce do okruhu účastníků řízení zařazen, z napadeného rozhodnutí nevyplývá, což u žalobce vyvolává nejistotu ohledně jeho právního postavení. 10. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. 11. Jak uvedl, v projednávaném případě způsob doručování oznámení o zahájení společného řízení a další úkony explicitně upravuje ust. § 94m odst. 2 stavebního zákona. Citované ustanovení v případě, že se jedná o řízení s velkým počtem účastníků, zapovídá doručovat jednotlivě účastníkům řízení podle ust. § 94k písm. e) stavebního zákona. To náleží jen účastníkům řízení podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu, tedy v postavení podle ust. § 94k písm. a) až d) stavebního zákona. Žalobce nemá postavení účastníka řízení dle ust. § 27 odst. 1 správního řádu. Jedná se o speciální zákonnou úpravu, která má přednost před obecnou zákonnou úpravou zakotvenou ve správním řádu. 12. Při úvaze o účastenství žalobce v předmětném společném řízení žalovaný vycházel ze skutečnosti, že po novele č. 350/2012 Sb., kterou se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, není účastenství společenství vlastníků stanoveno výslovně, přesto z důvodu absence ustálené judikatury, která by řešila danou otázku, není stále postaveno najisto, zda společenství vlastníků má postavení účastníka řízení z titulu správy společných částí domu a pozemku. Žalovaný tak nemůže argumentovat soudním výkladem prokazující opak, tedy vyloučení společenství vlastníků z okruhu účastníků řízení podle ust. § 94k písm. e) stavebního zákona. Žalovaný podané odvolání žalobce proti rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu vyhodnotil jako přípustné, neboť nebyl prokázán opak, a jednal s ním proto jako s účastníkem společného řízení, jehož odvolání bylo opožděné. Žalovaný v tomto směru odkázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 1. 2021 č. j. 57 A 32/2020-57. 13. V podané replice žalobce podal výklad § 144 správního řádu. Podle žalobce se § 144 odst. 2 správního řádu týká jen zahájení řízení, posuzovaný případ se však týká jiné procesní situace. Řízení zde již bylo zahájeno a byly podány námitky účastníků. Podáním námitek se žalobce stal správnímu orgánu známým, a proto mu mělo být rozhodnutí doručeno jednotlivě podle § 21 správního řádu. 14. Co se týče účastenství žalobce ve stavebním řízení, žalobce nesouhlasí s tím, že žalovaný sice žalobci postavení účastníka řízení přiznává, avšak neplnohodnotně, kdy jeho účastenství omezuje jen na správu společných částí domu a pozemků. To v žalobci vzbuzuje nejistotu o jeho právním postavení. 15. Osoba zúčastněná na řízení ve věci uvedla, že žalobce zavádějícím způsobem argumentuje úpravou obsaženou ve správním řádu a opomíjí existenci úpravy speciální – stavebního zákona. Účastníkům podle § 94k písm. a) až d) stavebního zákona a dotčeným orgánům se doručuje jednotlivě. Pokud se nejedná o účastníka podle § 94k písm. a) až d) stavebního zákona a zároveň jde o řízení s velkým počtem účastníků, doručuje se veřejnou vyhláškou, a to nikoliv pouze zahájení společného územního a stavebního řízení, ale všechny další úkony v tomto řízení provedené, tedy i rozhodnutí v tomto řízení. 16. Žalobce není účastníkem dle § 94k písm. a) až d) stavebního zákona, a zároveň jde o řízení s velkým počtem účastníků – žalobci tak bylo doručeno veřejnou vyhláškou naprosto oprávněně, běžně a v souladu se stavebním zákonem. 17. Co se týče postavení žalobce jako účastníka řízení, pak osoba zúčastněná na řízení uvedla, že žalobce je společenství vlastnictví jednotek, které je zřízeno za účelem zajišťování správy domu a pozemku dle § 1194 občanského zákoníku, a není tak možné, aby mu správní orgán nebo jakýkoliv jiný subjekt přiznal více práv, než které mu dle zákona náleží. V tomto smyslu existuje i poměrně konstantní judikatura, kdy jedním z posledních judikátů, který se obdobnou věcí zabýval, je judikát Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 26/2021-50. Postavení společenství vlastníků jednotek a jeho práva a povinnosti ve správních řízeních jsou tak již konstantní judikaturou stanoveny III. Posouzení žaloby 18. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (souhlas žalovaného byl v souladu s § 51 odst. 1 větou druhou s. ř. s. presumován) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 19. Mezi účastníky nebylo sporu o skutkovém stavu věci. 20. Městský soud předně uvádí, že řízení bylo přerušeno do doby rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ve věci vedené pod sp. zn. 6As 285/2021, která mu byla předložena. 21. V uvedené věci žalobci podali žaloby, které Městský soud v Praze odmítl, neboť dospěl k závěru, že napadená rozhodnutí byla žalobcům, kteří byli tzv. vedlejšími účastníky územních řízení, doručena veřejnou vyhláškou dne 18. června 2020, a žaloby podané dne 26. března 2021 tudíž byly opožděné. Podstatou kasační byla argumentace žalobců, že doručování veřejnou vyhláškou účastníku řízení, který podal odvolání, je nepřiměřeně tvrdé. 22. Dle názoru šestého senátu nemá výklad, že vedlejšímu účastníku územního řízení lze doručit rozhodnutí o jeho odvolání veřejnou vyhláškou, jednoznačnou oporu ve stavebním zákoně ani ve správním řádu, věc proto postoupil rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu. 23. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 24. 10. 2023 konstatoval, že jeho pravomoc není dána, uvedl pak následující: „Úprava účinná od roku 2013 předpokládající aplikaci § 144 odst. 6 správního řádu je vskutku obsahově odlišná od starší úpravy. Ve vztahu k posuzované právní otázce je zejména podstatné to, že § 144 odst. 6 správního řádu pro případy řízení s velkým počtem účastníků předepisuje fakultativní, nikoli obligatorní doručování veřejnou vyhláškou. Doručování veřejnou vyhláškou je v takovém případě na úvaze správního orgánu [srov. Balounková, J.: Komentář k § 144, in: Kopecký, M, Staša, J., Balounková, J., Malast, J., Pouperová, O., Kopecký, P., Adamusová, Z.: Správní řád. Komentář. Wolters Kluwer (ČR). Praha 2022, citováno dle právního informačního systému ASPI: „S ohledem na charakter řízení s velkým počtem účastníků řízení, je dále stanoveno, že v řízení lze doručovat písemnosti, a to včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5 (např. rozhodnutí ve věci samé) veřejnou vyhláškou. I v tomto případě se jedná o možnost danou právním řádem správnímu orgánu, a je pouze na správním orgánu, aby vyhodnotil, který způsob doručování bude vhodnější (obecně je způsob doručování upraven v § 19)“] 24. O žalobních námitkách uvážil městský soud následujícím způsobem. 25. Ve věci je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (19. 7. 2021), podpůrně pak správní řád. 26. Podle § 87 odst. 1 věty čtvrté stavebního zákona se oznámení o zahájení územního řízení a další úkony v řízení doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků; v řízení s velkým počtem účastníků se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, dotčeným orgánům a obci, která je účastníkem řízení podle § 85 odst. 1 písm. b), se doručuje jednotlivě; účastníky řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou vždy účastníci řízení podle § 85 odst. 1 písm. a) a § 85 odst. 2 písm. a). 27. Podle § 144 odst. 6 správního řádu, v řízení s velkým počtem účastníků řízení lze doručovat písemnosti, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5, veřejnou vyhláškou. V řízení s velkým počtem účastníků řízení lze doručovat písemnosti, včetně písemností uvedených v § 19 odst. 5, veřejnou vyhláškou. To se netýká účastníků řízení uvedených v § 27 odst. 1, kteří jsou správnímu orgánu známi; těmto účastníkům řízení se doručuje jednotlivě. 28. Podle § 85 stavebního zákona (1) Účastníky územního řízení jsou a) žadatel, b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn. (2) Účastníky územního řízení dále jsou a) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, b) osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. c) zrušeno 29. Podle § 94k stavebního zákona Účastníkem společného územního a stavebního řízení je a) stavebník, b) obec, na jejímž území má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, c) vlastník stavby, na které má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, není-li sám stavebníkem, nebo ten, kdo má ke stavbě jiné věcné právo, není-li sám stavebníkem, d) vlastník pozemku, na kterém má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, není-li sám stavebníkem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku, e) osoba, jejíž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno. 30. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2022, čj. 10 As 26/2021-50, „Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jde-li v řízení o záměr na sousedním pozemku či stavbě, kterým mohou být přímo dotčeny společné části nemovitosti spravované společenstvím vlastníků jednotek.“ 31. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný (a před ním správní orgán prvého stupně) nepochybil, pokud se žalobcem jednal jako s účastníkem stavebního řízení, přičemž žalobce správně zařadil do skupiny účastníků, jejichž právo může být dotčeno ve smyslu § 94k písm. e) stavebního zákona, druhý okruh žalobních námitek proto není důvodný. 32. K podstatě sporu – doručení rozhodnutí veřejnou vyhláškou - je třeba uvést následující. 33. Podle § 21 odst. 1 správního řádu, právnické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu jejího sídla2) nebo sídla její organizační složky, jíž se řízení týká; u zahraniční právnické osoby se doručuje na adresu sídla její organizační složky zřízené v České republice, týká-li se písemnost činnosti této organizační složky. Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě se doručuje na elektronickou adresu právnické osoby. V ostatních případech se zahraničním právnickým osobám písemnosti doručují způsobem uvedeným v § 22. 34. Citované zákonné ustanovení upravuje postup doručování právnické osobě, neposkytuje však odpověď na otázku, zda do veřejných subjektivních práv žalobce bylo zasaženo doručením veřejnou vyhláškou. 35. Podle § 27 odst. 2 správního řádu, účastníky řízení (dále jen "účastník") jsou (1)a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. (2) Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. (3)    Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odstavce 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odstavce 1. 36. Citované ustanovení stanoví obecně okruh účastníků správního řízení. V posuzované věci je podstatné, že okruh účastníků stavebního řízení je primárně dán shora citovaným § 94k stavebního zákona, přičemž žalobce byl správně žalovaným označen jako účastník spadající do skupiny ohraničené písm. e) tohoto ustanovení. Stavební zákon umožňuje stavebnímu úřadu doručovat, v případě, že se jedná o řízení s větším množstvím účastníků (o čemž v dané věci sporu není) veřejnou vyhláškou, a to jak samotné oznámení o zahájení řízení, tak i další úkony v řízení včetně vydaného rozhodnutí. Pokud by se tato možnost omezila pouze na oznámení o zahájení řízení, postrádala by úprava svůj smysl, spočívající v efektivitě výkonu státní správy. 37. Zároveň platí, že z hlediska doručování má žalobce postavení účastníka řízení vymezeného § 27 odst. 2 správního řádu shodně určeného v § 85 odst. 2 pís. b) stavebního zákona (osoba, jejíž právo může být rozhodnutím dotčeno) a této osobě lze v souladu s § 87 odst. 1 stavebního zákona doručit veřejnou vyhláškou. 38. Žalovaný nepochybil, pokud odvolání žalobce odmítl jako opožděné. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení   39. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout. 40. Výrok o nákladech řízení mají oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 3. ledna 2024 JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu                   Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.