Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:MSPH:2024:8.A.63.2024.30
Datum rozhodnutí11.12.2024
SoudMSPH
Spisová značka8 A 63/2024
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloPozemní komunikace
Ke staženíPDF

Právní věta

I. Žadateli o řidičský průkaz implicitně vzniká povinnost podle § 129 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nechat se vyfotografovat pro účely žádosti o nový řidičský průkaz, shlédá li správní orgán, že došlo k podstatné změně podoby žadatele na již digitálně pořízené fotografii, nebo nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců, a rovněž digitálně se podepsat. Této povinnosti žadatele nezbavuje ani § 117 uvedeného zákona. Proto je nutno tato ustanovení vykládat ve vzájemné souvislosti tak, aby byla pro účastníky co nejméně zatěžující.; II. Rozhodne-li se někdo využít § 117 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, musí si být vědom, že se přesto musí osobně dostavit na obecní úřad, je-li nutné doplnit jeho žádost o digitální fotografii a digitální podpis v souladu s § 129 odst. 4 tohoto zákona.

Odůvodnění

č. j. 8 A 63/2024‑ 30 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce: L. K., bytem X,   proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2024, č. j. MD-26198/2024-160/4, MD/26198/2024/160, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „magistrát“) ze dne 4. 1. 2024, č. j. MHMP 17064/2024, sp. zn.: S-MHMP 1886164/2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o vydání řidičského průkazu podané dne 27. 1. 2020, protože žalobce v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. 2. Žalobce dne 27. 1. 2020 podal na Magistrát prostřednictvím hlavní podatelny žádost o vydání řidičského průkazu na růžovém předtisku Státní tiskárny cenin s. p., skladové číslo 101, bez přiložené fotografie a bez potvrzení o úhradě správního poplatku, a to s ohledem na to, že se blížil termínu ukončení platnosti řidičského průkazu číslo EE 811685 vydaného MHMP dne 15. 4. 2010 3. Magistrát nevyhověl žádosti o vydání řidičského průkazu, jelikož žádost nebyla podána na předepsaném formuláři v souladu se zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon“), nevydal však ani jiné rozhodnutí. Žalobce proto dne 18. 10. 2020 Ministerstvu dopravy podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 správního řádu. Na tuto žádost nedostal žalobce žádnou odpověď. Proto žalobce dne 8. 2. 2022 podal správní žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, přičemž Městský soud v Praze dne 28. 7. 2022 žalobě vyhověl (č. j. 15 A 10/2021–32) a rozhodl tak, že žalovaný je povinen rozhodnout o podání žalobce ze dne 27. 1. 2020, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. 4. Dne 22. 8. 2022 magistrát rozhodl usnesením č. j.: MHMP 1535932/2022 o zastavení řízení o žádosti, neboť podaná žádost byla zjevně právně nepřípustná. Dne 6. 9. 2022 podal žalobce proti usnesení magistrátu odvolání, přičemž žalovaný dne 2. 2. 2023 vrátil žádost k novému projednání magistrátu s tím, aby vyzval žalobce k „odstranění nedostatků podání“. 5. Dne 13. 3. 2023 magistrát usnesením žalobce vyzval, aby odstranil vady podání, „neboť žádost nebyla podána na předepsaném formuláři“ a „vady podání lze odstranit osobním podáním na přepážce registru řidičů na pracovišti Na Pankráci 1685/17, Praha 4, případně elektronickým podáním po přihlášení do Portálu dopravy nebo Portálu občana“. Žalobce dne 18. 3. 2023 požádal magistrát o vydání správného formuláře žádosti, aby odstranil vady podání. Dle žalobce nabízené nové elektronické podání žádosti nemohlo být využito, protože ve věci již jednu žádost elektronicky podal. 6. Dne 4. 1. 2024 vydal magistrát usnesení o zastavení řízení, protože žalobce „v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení“, tedy „žádost nebyla podána na předepsaném formuláři, bez přiložené fotografe a bez potvrzení o úhradě správního poplatku“. Žalobce podal proti rozhodnutí magistrátu odvolání, které žalovaný dne 27. 5. 2024 zamítl a rozhodnutí potvrdil.   II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 7. Žalobce uvedl, že žádost o vydání řidičského průkazu podal dne 27. 1. 2020 poštou prostřednictvím podatelny magistrátu, tedy způsobem podle § 109 odst. 2 písm. d) a odst. 7, § 117 a § 129 odst. 4 zákona o silničním provozu. Žalobce podal žádost poté, co dne 11. 1. 2020 neúspěšně požádal magistrát o vydání tiskopisu žádosti. 8. Dne 20. 5. 2020, po uvolnění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví vydaného v souvislosti s vývojem epidemiologické situace ohledně koronaviru, se žalobce dostavil do úřadovny magistrátu v Nuslích k vyzvednutí nového řidičského průkazu za průkaz neplatný. Úřednice u přepážky však žalobci sdělila, že nebyla podána žádost, a proto mu nemůže nový řidičský průkaz vydat. Poté, co žalobce předložil potvrzení o podání žádosti, byla žádost dohledána, ale řidičský průkaz mu nebyl vydán, protože žádost byla podána na nesprávném formuláři. 9. Dále bylo žalobci sděleno, že se při podání žádosti musí nechat vyfotografovat. Žalobce toto jednání považoval za šikanózní požadavek. Přestože byl ochoten se nechat vyfotografovat, odmítl si sundat ústní roušku kvůli tehdejším covidovým opatřením. K pořízení fotografie žalobce ani k podání nové žádosti tak nedošlo. 10. Žalobce požádal o vydání řidičského průkazu na formuláři skladové číslo 101, jenž již dříve obdržel od správního úřadu, a to ve smyslu ustanovení zákona o odpadech jako opětovné použití ke stejnému účelu, ke kterému byl původně určen. Podání na tomto formuláři dle žalobce není na závadu, neboť ve smyslu správního řádu se podání posuzuje podle skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označeno. Žalobce přesto požádal o formulář skladové číslo 102, avšak úředníci magistrátu tento formulář odmítli žalobci vydat. Po několikerém důrazném požadavku byl žalobci vydán jakýsi zcela nepoužitelný zmetek formuláře neodpovídající předepsanému vzoru. Žalobce se následně obrátil na Ministerstvo dopravy dopisem ze dne 2. 6. 2020 se žádostí jak a dle jakých „změněných“ předpisů, na které se úřednice magistrátu odvolávaly, při žádosti o vydání řidičského průkazu postupovat. Na tento dopis však neobdržel žádnou odpověď. 11. Žalobce namítá, že žádost o vydání řidičského průkazu byla podána po právu, a že v jím podané žádosti jsou uvedeny všechny údaje potřebné k vydání řidičského průkazu podle ustanovení § 109 odst. 7 zákona o silničním provozu, včetně ostatních údajů, jež jsou uvedeny ve formuláři vzor 102, na nějž se magistrát odvolává. Magistrát neuvedl žádný požadavek doplnění chybějícího údaje bránícího vyřízení žádosti. Podle žalobce je tvrzení magistrátu, že u žádosti nebyla přiložena fotografie a potvrzení o úhradě správního poplatku, zcela mimo mísu. Žalobce vidí rozpor v tvrzení magistrátu, když uvádí, že žádost lze podat pouze osobně na pracovišti magistrátu a zároveň uvádí, že žádost lze podat prostřednictví internetové sítě, to jest bez osobní účasti na pracovišti, což žalobce učinil, ale prostřednictvím pošty. 12. Žalobce nesouhlasí s tvrzením magistrátu, že ust. § 117 zákona o silničním provozu je obsoletní, a proto dne 25. 4. 2023 požádal Legislativní radu vlády o sdělení, která ustanovení, popř. které zákony v množině zákonů, jsou „mrtvá“. V odpovědi bylo žalobci sděleno, že obsoletní ustanovení a zákony jsou uvedeny v zákoně č. 276/2023 Sb., o zrušení obsoletních právních předpisů. V tomto zákoně žalobce žádnou zmínku o zrušení ustanovení § 117 a § 129 odst. 4 nenašel, přičemž tato ustanovení jsou stále uvedená v aktuálním znění zákona o silničním provozu. 13. Žalobce shledává postup magistrátu v rozporu s právem, především s duchem správního řádu a se základními zásadami činnosti správních orgánů, přičemž magistrát chtěl zamezit vydání řidičského průkazu žalobci. Magistrát stále opakuje, že žalobci nemůže vydat formulář správné žádosti, ale na svých webových stránkách Portál hlavního města Prahy Praha.eu v části Postup vyřízení výměny řidičského průkazu uvádí: „Předvyplněný formulář dostanete na přepážce úřadu“. 14. Podle tvrzení žalobce se v doporučených postupech vydaných Ministerstvem dopravy dne 20. 4. 2020 pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností mimo jiné praví: „Nicméně upozorňujeme, že stále platí stanovisko Ministerstva vnitra, které obecně říká, že skutečnosti zapříčiňující vyhlášení nouzového stavu a s tím související usnesení vlády představují zásah vyšší moci s dopady zejména do práv a povinností občana vůči státu a nelze mu přičítat k tíži důsledky vyhlášeného nouzového stavu na území České republiky, kdy je omezen pohyb obyvatel a jsou omezeny úřední hodiny orgánů veřejné moci. Žádáme tímto také příslušné subjekty, aby přihlédly k této situaci a učinily taková opatření, která povedou k vyřešení nastalých problémů, pokud možno s co nejmenšími komplikacemi“. 15. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě předeslal, že dne 9. 4. 2018 podal žalobce prostřednictvím advokáta JUDr. P K. žádost o vydání formuláře žádosti o vydání řidičského průkazu z toho důvodu, aby nebyl nucen k časově náročnému vyčkávání ve frontě žadatelů a mohl si žádost vypsat doma. Sdělením ze dne 25. 4. 2018 byl žalobce informován o způsobu přijímání žádostí o vydání řidičského průkazu výlučně osobně na obecním úřadě obce s rozšířenou působností. Žádost je na prázdném tiskopise na přepážce vytištěna s veškerými údaji, přičemž žadatel tyto údaje zkontroluje a osobně podepíše. Následně je žádost odeslána do Státní tiskárny cenin k výrobě řidičského průkazu. Žalobci byl zároveň poskytnut vzor prázdné formulářové žádosti, kterou má úřad k dispozici. 16. Dne 13. 11. 2018 podal žalobce žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zda je možné žádat o vydání řidičského průkazu podle § 109 zákona o silničním provozu písemnou formou bez nutnosti osobní návštěvy odboru, zda je možné žádat v zastoupení a jaké jsou náležitosti žádostí. K této žádosti bylo žalobci dne 27. 11. 2018 opětovně vysvětleno, jakým způsobem probíhá přijímání žádosti. Na naprosto totožný dotaz odpovídalo žalobci též Ministerstvo dopravy dne 17. 1. 2018 a 27. 2. 2018. 17. Na další žádost o vydání tiskopisu reagoval magistrát přípisem ze dne 20. 1. 2020, ve kterém žalobci sdělil, že na totožné podání mu bylo již dvakrát odpovídáno ze strany magistrátu a dvakrát ze strany žalovaného. Žalobce byl ujištěn, že na způsobu přijímání žádosti a vydávání řidičského průkazu se nic nezměnilo, přičemž na další totožné opakované podání již nebude správní orgán reagovat. 18. Žalobce na uvedené sdělení reagoval podáním žádosti o vydání řidičského průkazu na starém formulářovém předtisku, který se již několik let nepoužívá a je nahrazen jinou formulářovou žádostí. Tuto žádost podal na hlavní podatelně magistrátu, která neprovádí žádným způsobem ověření správnosti podání. S ohledem na výše uvedené magistrát již na podání žalobce nereagoval. Zdůraznil, že zaslání starého vyplněného formuláře nemůže být samo o sobě považováno za řádné podání žádosti v souladu se zákonem o silničním provozu a už vůbec takový úkon nelze považovat za podání žádosti ve smyslu správního řádu. 19. Žalovaný dále uvedl, že dne 20. 5. 2020 se žalobce dostavil na registr řidičů magistrátu, kde se choval velmi neurvale a útočně a dožadoval se převzetí vyrobeného řidičského průkazu. Žalobce byl jednající úřednicí upozorněn, že žádná žádost o vydání řidičského průkazu z jeho strany podána nebyla, a tudíž nový řidičský průkaz není vyroben. Žalobci bylo osobně všemi pracovnicemi vysvětlováno, že nelze podat žádost jinak než osobně. Protože se žalobce na pracovišti magistrátu osobně vyskytoval, bylo mu vícekrát nabídnuto, že žádost bude nyní nabrána. Bylo potřeba pořídit digitální fotografii a podpis a následně by byla vytištěná žádost odeslána do Státní tiskárny cenin. Žalobce toto opakovaně odmítl s tím, že žádost již podal. Chování žalobce při osobním kontaktu se všemi pracovnicemi bylo velmi hrubé, urážlivé a velmi hlasité. O tomto nestandardním průběhu osobní návštěvy žalobce na přepážkách registru řidičů byl sepsán úřední záznam. 20. Dne 11. 6. 2020 podal žalobce další opakované podání, ve kterém shrnul ze svého pohledu osobní návštěvu na registru řidičů. Na uvedenou písemnost již nebylo ze strany magistrátu reagováno. 21. Žádost o vydání řidičského průkazu musí mít písemnou formu a k žádosti musí být přiložen platný doklad totožnosti žadatele a řidičský průkaz. Prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor žádosti o vydání řidičského průkazu ve smyslu § 109 odst. 10 zákona o silničním provozu. Vzor žádosti o řidičské oprávnění a vydání řidičského průkazu je uveden v příloze č. 7 vyhlášky č. 31/2001 Sb. (§ 12 vyhlášky). Podle § 129 odst. 4 zákona o silničním provozu si obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání této žádosti opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii získat z registru řidičů, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti. 22. Podle žalovaného nelze podat žádost o vydání řidičského průkazu jinak než osobně, vyjma elektronického podání po přihlášení do Portálu dopravy nebo Portálu občana. Správní orgán musí posoudit, zda nedošlo k podstatné změně podoby žadatele, který musí žádost osobně podepsat před správním orgánem na k tomu určený tablet, přičemž podpis se elektronicky přenáší na žádost. Žádost se následně vytiskne, žadatel zkontroluje veškerá data a tuto žádost poté ještě jednou fyzicky podepisuje. Žalovaný uvedl, že v současné době se žádost nevypisuje ručně do předtištěného místa, ale celá žádost je automaticky tištěna z registru řidičů. 23. Žalovaný uvedl, že nelze využít ani § 117 zákona o silničním provozu, podle kterého může žadatel podat žádost elektronickou formou nebo poštou s úředně ověřeným podpisem žadatele. V praxi neexistuje žádost, která by odpovídala vyhlášce č. 31/2001 Sb., kterou by si žadatel mohl „vzít domů“ a následně ji opatřil úředně ověřeným podpisem. Ministerstvo dopravy distribuuje na obecní úřad obcí s rozšířenou působnosti pouze prázdné tiskopisy, na které je tisk textu, resp. dat každého žadatele tištěn při osobní návštěvě úřadu. Teprve takto vytištěné formuláře odpovídají vzoru ve vyhlášce č. 31/2001 Sb. Úkon učiněný žalobcem dne 27. 1. 2020 nelze hodnotit jako žádost o vydání řidičského průkazu ve smyslu § 109 odst. 7 zákona o silničním provozu a vyhlášky č. 31/2001 Sb. Žalobce byl minimálně čtyřikrát poučen o tom, jak se žádost o vydání řidičského průkazu podává, nepotřeboval ze strany magistrátu žádné další poučení ve věci a nepotřeboval ani pomoc k odstranění nedostatků vady podání. 24. Žalovaný uzavřel, že jednání ze strany žalobce je čistě účelové a šikanózní; jeho účelem není řádné a bezvadné podání žádosti o vydání řidičského průkazu, nýbrž pouhá snaha žalobce „domoci se své pravdy“. III. Posouzení žaloby 25. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O podané žalobě městský soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, když účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 26. Žalobce v žalobě označil za žalovaného prvostupňový orgán, tedy Magistrát hlavního města Prahy, přičemž se v celé žalobě vyjadřuje o magistrátu jako o žalovaném. Z žalobního návrhu vyplývá, že se žalobce domáhá zrušení jak rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl žalobcovo odvolání, tak rozhodnutí magistrátu. Pokud žalobce podá žalobu podle § 65 a násl. s. ř. s. až poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího orgánu, a pouze nesprávně označí jakožto žalovaného správní orgán prvního stupně a jako napadené rozhodnutí právě rozhodnutí vydané v prvním stupni, je krajský soud povinen o takovém návrhu rozhodnout meritorně s tím, že v souladu s § 69 s. ř. s. jedná jako s žalovaným právě s odvolacím orgánem. Přezkoumává tudíž v prvé řadě odvolací rozhodnutí, které tvoří s rozhodnutím vydaným v prvním stupni jeden celek (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2009, čj. 1 Afs 88/2009-48). 27. Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. 28. Podle § 109 odst. 10 zákona o silničním provozu, prováděcí právní předpis stanoví obsah a vzor žádosti o vydání řidičského průkazu. 29. Podle § 110 odst. 3 písm. b) zákona o silničním provozu, řidičský průkaz vydaný podle odstavce 2 platí pro řízení motorových vozidel po dobu 10 let ode dne jeho vydání v ostatních případech. 30. Podle § 117 zákona o silničním provozu, žádosti a oznámení podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 111, § 114 až 116, § 123b odst. 7, § 123d a 123e může podat žadatel nebo držitel řidičského oprávnění i poštou nebo elektronickou formou. V takovém případě musí být podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo oznámení v listinné podobě úředně ověřen. Doklad totožnosti žadatel nebo držitel řidičského oprávnění nepřikládá. 31. Podle § 129 odst. 4 zákona o silničním provozu, pro účely vedení v registru řidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo karty řidiče si obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti o udělení řidičského oprávnění, rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu nebo karty řidiče opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti. 32. Podle § 12 vyhlášky č. 31/2001 Sb., vzor žádosti o řidičské oprávnění a žádosti o vydání řidičského průkazu je uveden v příloze č. 7. 33. Městský soud se nejprve zabýval žalobní námitkou týkající se účinnosti § 117 zákona o silničním provozu. 34. V praxi jsou shora citovaná ustanovení prováděna obcí s rozšířenou pravomocí tak, jak bylo popsáno žalovaným shora. Žadatel o vydání nového řidičského průkazu se dostaví na obec s rozšířenou pravomocí, kde společně s pracovnicí vyplní žádost na předepsaném formuláři přímo tzv. do počítače, ta následně žádost vytiskne, nechá ji žadateli zkontrolovat a digitalizovaně podepsat. Následně žadatele vyfotografuje, nemá-li již jeho aktuální fotografii k dispozici. Žadatel zaplatí správní poplatek a případně odevzdá starý průkaz. Následně si za nějaký čas přijde pro nový řidičský průkaz. 35. Ustanovení zákona se zdají na první pohled kontradiktorní, kdy na jedné straně lze v souladu s ust. § 117 podat žádost o řidičský průkaz poštou, na druhou stranu ust. § 129 odst. 4 požaduje z důvodu pořízení digitální fotografie a digitálního podpisu osobní účast při podávání žádosti. Soud má však za to, že shora popsaný zaužívaný postup obce s rozšířenou pravomocí zcela vyhovuje shora uvedené dikci zákona a je navržen tak, aby na jedné straně splnil požadavky zákona a na straně druhé žadatele co nejméně zatěžoval. 36. Odstavec 4 byl do ust. § 129 vložen novelou zákona provedenou zákonem č. 199/2017 Sb., o změně zákona o provozu na pozemních komunikacích a dalších zákonů. Tím se stalo ust. § 117 umožňující podání žádosti poštou vlastně nevyužitelným, resp. pro účastníka nepraktickým, jelikož je pro něj zcela jistě jednodušší se dostavit na obecní úřad s rozšířenou pravomocí a vše vyřídit na místě, než podávat žádost, u které musí ověřit podpis, prostřednictvím pošty. 37. Ustanovení § 117 zákona o silničním provozu tak sice není ve správní praxi žalovaného v podstatě aplikován, avšak tato samotná skutečnost nezbavuje správní orgán jeho zákonných povinností vyplývajících z platné a účinné legislativy. Jinými slovy, z legislativy nevyplývá, že by byl § 117 zákona o silničním provozu, v účinném znění, obsoletní. Žalovaný ve svém rozhodnutí rovněž uvádí, že toto ustanovení je platné. Ostatně proto městský soud žalobě na ochranu proti nečinnosti rozsudkem dne 28. 7. 2022 č. j. 15 A 10/2021–32 žalobě vyhověl a magistrátu nařídil, aby o takto podané žádosti rozhodl. 38. Žalobci implicitně vzniká povinnost podle § 129 odst. 4 zákona o silničním provozu nechat se vyfotografovat pro účely žádosti o nový řidičský průkaz, dojde-li správní orgán k závěru, že došlo k podstatné změně podoby žadatele na již digitálně pořízené fotografii, nebo nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců, a rovněž digitálně se podepsat. 39. Této povinnosti žadatele nezbavuje ani § 117 zákona o silničním provozu. Proto nutno tato ustanovení vykládat ve vzájemné souvislosti, a proto správní praxe, jak se rozvinula, je dle soudu pro účastníky nejméně zatěžující. Pokud se někdo tak jako žalobce nicméně rozhodne využít i ust. § 117, musí si být vědom, že se přesto musí osobně dostavit na obecní úřad. 40. Městský soud proto ve shodě se žalovaným shledal, že podání žádosti o řidičský průkaz bylo učiněno sice po právu poštou s ověřeným podpisem ve smyslu § 117 zákona o silničním provozu, nikoliv však na patřičném vzoru a bylo nutné ji doplnit o digitální fotografii a digitální podpis v souladu s ust. § 129 odst. 4 zákona. 41. Proto pokud žalobce dále namítá, že jím podaná žádost o vydání řidičského průkazu obsahovala všechny údaje potřebné k vydání řidičského průkazu podle ustanovení § 109 odst. 7 zákona o silničním provozu, soud mu sice může přitakat, na druhou stranu zákon o silničním provozu explicitně uvádí, že prováděcí právní předpis stanoví nejen obsah předmětné žádosti, ale i vzor této žádosti. Byť žádost žalobce obsahovala potřebné údaje k vydání řidičského průkazu (byl dodržen požadovaný obsah žádosti), tak zákon výslovně stanoví i formu této žádosti, tedy vzor žádosti, který je upraven na základě zákonného zmocnění vyhláškou a který musí žadatel použít. Ustanovení § 109 odst. 10 zákona o silničním provozu, je ustanovením speciálním k obecnému ustanovení správního řádu § 37 odst. 1 věta druhá, která stanoví, že podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Pokud tedy podal žalobce svou žádost na jiném vzoru, nebyla dodržena požadovaná forma žádosti. 42. V posuzované věci správný postup magistrátu tak měl dle soudu vypadat tak, že po přijetí žádosti o vydání řidičského průkazu podané na vzoru s úředně ověřeným podpisem měl magistrát vyzvat žadatele k odstranění vad podání, tj. k dostavení se k učinění žádosti na správném formuláři a pro účely pořízení digitální fotografie a digitálního podpisu žadatele podle § 129 odst. 4 zákona o silničním provozu. 43. Posuzovaná věc je zkomplikována tím, že žalobce několikrát žádal magistrátu o správný formulář žádosti, přičemž magistrát právě s odkazem na shora popsanou správní praxi odmítl poskytnout žalobci nevyplněný vzorový formulář žádosti určený. Městský soud mu sice dává za pravdu v tom, že magistrát mu měl zaslat anebo poskytnout fyzicky u přepážky nevyplněný vzorový formulář žádosti o vydání řidičského průkazu, což nakonec učinil podáním ze dne 25. 4. 2018, jak se podává ze spisu. Na druhou stranu, pro vyhovění jeho požadavku získat nový řidičský průkaz, bylo přesto nutné se dostavit na přepážku a postupovat shora popsaným způsobem, což žalobce odmítl. 44. Žalobce uvedl, že platnost jeho řidičského průkazu skončila dne 15. 4. 2020. Řidičský průkaz podle § 110 odst. 3 písm. b) platí po dobu 10 let ode dne jeho vydání v ostatních případech. Městský soud uvádí, že 10 let je dostatečně dlouhá doba pro učinění závěru ohledně podstatné změny podoby žadatele. Po letech může vzniknout na straně správního orgánu oprávněná potřeba pořízení nové fotografie žadatele za účelem vydání řidičského průkazu pro podstatnou změnu podoby žadatele. Žalobce ve správní žalobě netvrdil žádnou relevantní okolnost, pro kterou by se na něj povinnost nechat se znovu vyfotografovat pro účely vydání řidičského průkazu nevztahovala. Jinými slovy, žalobce by se nevyhnul povinnosti nechat se vyfotografovat správním orgánem, a to ani kdyby jeho podání ze dne 27. 1. 2020 bylo podáno na správném vzoru žádosti. 45. Součástí správního spisu je žádost žalobce ze dne 27. 1. 2020 na vzoru 101 a bez přiložené fotografie. Žalobce byl magistrátem několikrát upozorněn na to, že k žádosti nebyla přiložena aktuální digitální fotografie žalobce. Usnesením magistrátu ze dne 13. 3. 2023 byl žalobce vyzván k odstranění vad podání spočívající v tom, že žádost nebyl podána na předepsaném formuláři s tím, že tuto vadu může odstranit při osobní návštěvě žalobce na pracovišti magistrátu, kde by byla tato digitální fotografie pořízena.  46. Žalobce dále uvedl, že podání žádosti poštou a podání žádosti elektronickou cestou skrze Portál občana jsou vesměs rovnocenné způsoby podání žádosti o řidičský průkaz. Žalobce nechápe, proč může podat žádost bez nutnosti osobní návštěvy úřadu pouze přes Portál občana a zároveň nemůže podat stejnou žádost bez nutnosti osobní návštěvy úřadu dopisem s úředně ověřeným podpisem. 47. Městský soud uvádí, že byť se jedná o dva dálkové způsoby komunikace s úřady, kdy ani při jednom nemusí být žadatel osobně přítomen na úřadě, tak zde podobnost obou způsobů komunikace končí. Portál občana je bránou k elektronickým službám státu. Na Portálu občana má občan vlastní účet, ke kterému má přístup pouze on a to za podmínky, že správní orgány již mají k dispozici jeho digitální fotografii a digitální podpis. Občan zde pak může spravovat svoje doklady a jiné údaje ze státních registrů a databází nebo založit datovou schránku, pomocí které může elektronicky komunikovat s úřady. Jinými slovy, Portál občana nabízí širokou škálu možností, co se týče komunikace občana s úřady a poskytování informací pro účely efektivního výkonu veřejné správy. V Portálu občana musí být účastníkem uložena jeho aktuální digitální fotografie a Portál občana také občana identifikuje, proto již nemusí rovněž svou žádost digitálně podepisovat. Zaslání běžného dopisu poštou nemá výše uvedené specifické vlastnosti Portálu občana, čímž se podstatně odlišuje od podání učiněnému elektronicky skrze Portál občana. 48. Z tohoto důvodu při podání žádosti o řidičský průkaz poštou, i kdyby ji žadatel zaslal na správném vzoru, vzniká správnímu orgánu povinnost vyzvat jej, aby se osobně dostavil na pracoviště úřadu za účelem pořízení digitální fotografie žadatele a jeho digitálního podpisu. Až poté lze jeho žádosti podané poštou vyhovět. 49. Městský soud již výše uvedl, že usnesení magistrátu ze dne 13. 3. 2023 směřuje svým obsahem k odstranění podstatné vady žádosti, kdy zákon při vydání řidičského průkazu stanovuje správnímu orgánu povinnost pořízení digitální fotografie, není-li tato již k dispozici nebo pro podstatnou změnu podoby žadatele. Na tuto povinnost byl žalobce magistrátem několikrát upozorněn. 50. Dne 4. 1. 2024 vydal magistrát usnesení o zastavení řízení, protože žalobce „v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení“, tedy „žádost nebyla podána na předepsaném formuláři, bez přiložené fotografe a bez potvrzení o úhradě správního poplatku“. 51. Postup magistrátu, který žalobce nejdříve vyzval k doplnění žádosti a až pak řízení o žádosti zastavil, byl proto v souladu se zákonem. Žalobní námitky týkající se tohoto postupu jsou proto nedůvodné. 52. Městský soud se pak ztotožnil se žalovaným i v tom, že účelem celkového jednání žalobce v posuzované věci nebylo získání řidičského průkazu, nýbrž snaha „domoci se své pravdy“. 53. Žalobce uvedl, že se dne 20. 5. 2020 osobně dostavil do úřadovny magistrátu k vyzvednutí nového řidičského průkazu za průkaz neplatný. Řidičský průkaz mu nebyl vydán, protože žádost byla podána na nesprávném formuláři. Protože se žalobce na pracovišti magistrátu osobně vyskytoval, bylo mu nabídnuto, že žádost bude nabrána. Bylo potřeba pořídit digitální fotografii a podpis a následně by byla žádost odeslána do Státní tiskárny cenin. Žalobce toto opakovaně odmítl s tím, že žádost již podal. 54. Žalobce popisuje jednání s úředníky magistrátu následovně: „Dále mi sdělili, že se při podání žádosti musím nechat vyfotografovat. V zájmu vyřízení žádosti jsem na tento šikanózní požadavek přistoupil, odmítl jsem si však sundati ústní roušku, neb by tím bylo porušeno opatření Ministerstva zdravotnictví, což dle vyjádření úřednic nevadí?! Tím jednání skončilo aniž by byl nový řidičský průkaz vydán. Z tohoto jednání nebyl pořízen žádný písemný záznam.“ 55. Městský soud má za to, že pokud žalobce chtěl dodržet pandemické opatření týkající se roušky, mohl se na úřad dostavit poté, co byl magistrátem vyzván usnesením ze dne 13. 3. 2023, což však neučinil. 56. Městský soud dospěl k závěru, že úředníci magistrátu postupovali za daných okolností v zájmu rychlého a hospodárného vyřízení žádosti žalobce. Fakticky k úspěšnému vyřízení žádosti stačilo, aby žalobce spolupracoval dne 20. 5. 2020 na místě s úředníky magistrátu. Ze správního spisu vyplývá, že zde byla ochota na straně magistrátu nastalou situaci na místě vyřešit postupem odpovídajícím správní praxi, který nebyl časově ani finančně pro žalobce nijak náročný. 57. Po zhodnocení všech okolností posuzované věci, kdy nebylo možné pokračovat v úspěšném procesu vydání nového řidičského průkazu bez osobního dostavení se žalobce na pracoviště magistrátu, protože žalobce odmítal dodržet povinnost zakotvenou v § 129 odst. 4 zákona o silničním provozu, tedy zcela vědomě odmítl umožnit správnímu orgánu pořízení fotografie žalobce coby žadatele, městský soud dochází k závěru, že ať již je skutečným účelem jednání žalobce v posuzované věci cokoliv, jen obtížně lze shledat, že by to bylo řádné a bezvadné podání žádosti a získání řidičského průkazu. Pokud by totiž žalobci skutečně šlo o řidičský průkaz, mohl jej již mít po návštěvě úřadu dne 20. 5. 2020. 58. O tomto závěru ostatně vypovídá i hlavička jeho žaloby, ve které jméno žalobce následuje nápis „contra omnes“ (v překladu: proti všem) i přípis žalobce ze dne 11. 12. 2023, ve kterém uvádí: „Je sice pravdou, že já váš řidičský průkaz pro své potřeby nepotřebuji, poněvadž represivní orgány u obyčejných misera contribuens plebs uplatňují presumpci viny, tak si stejně při předložení tohoto dokladu, tam uvedené údaje ještě ověřují v příslušných registrech, jež si státní orgány o mě vedou.“   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 59. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout. 60. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha dne 11. prosince 2024     JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky